Byla vám něčím blízká postava maminky hlavní hrdinky Ofky, když jste si přečetla scénář?
Když jsem si přečetla scénář, říkala jsem si, proč většina maminek v českých filmech a televizích bývá hlavně unavená. Ale je možné, že mladí scénáristi nás tak prostě vidí anebo to tak možná opravdu je. I já před pár lety taky řešila odchod svých dětí z rodiny a stěhování z dlouhodobého domova. Takže vím, o co jde. I když nežiju v Karlíně a můj muž ještě všechno nevzdal.
Co jste říkala na to, že Ofku bude hrát vaše vlastní dcera Martha? Bylo to v nějakém ohledu výhodné nebo naopak?
To, že moji dceru hrála moje dcera, bylo výhodné, protože se velmi dobře známe. Zároveň to bylo i velkou nevýhodou, protože se známe a nejsme to my dvě, ale Ofka a její matka. A my víme, kdy je to pravda, a kdy ne. Ale zároveň to bylo tím dobrodružnější a myslím, že jsme si to užívaly a já jsem za tohle setkání vděčná.
Jako filmová máma jste působila velmi chápavě a tolerantně. Máte i s vlastními dětmi takovou trpělivost?
Tak to mi předepisoval scénář! Myslím, že jsem se naučila mít s dětmi trpělivost, ale zeptat se musíte jich!
Co je pro vás důležité při spolupráci s režisérem? Jaký přístup máte ráda a jak se vám spolupracovalo s Michaelou Pavlátovou?
Pro mě je důležitá ta spolupráce. Nezvládám režiséry-teroristy. Jsou herci, kterým takový způsob vyhovuje a tvrdí, že tak ze sebe dostanou maximum, ale já se uzavřu a je konec. Michalka opravdu terorista není, i když její vize je pevná a její pracovní nasazení je neuvěřitelné. Je laskavá a přístupná rozmluvě a přitom pevná bez ohledu na marketing (což není věc tak častá) a já ji za to obdivuju a mám ráda.
Sleduje s vaší dcerou navzájem vaši hereckou práci a jste k sobě kritické?
Naše práce sledujeme, teď už já víc ty Marthiny. A přes různá období myslím, že dnes jsme k sobě kritické i uznalé.
Uchovala jste si v paměti nějaké vzpomínky na natáčení Dětí noci?
Obdivovala jsem Michalu, že dokázala natáčet v bytě, kde sama žila a kde jí těsně před natáčením odešli její blízcí. Bylo to zvláštní točit v tomhle bytě a doufám, že se ta atmosféra přenese i do filmu.
Maminka Ofky v mládí závodně tančila. A ve filmu zažijeme i večírek starých tanečníků. Byla jsem tím nadšená. Chodila jsem na tréninky k profesionálům, čaču a jive jsme trénovali v sále zrovna s tanečníky ze Star Dance a svět profesionálních tanečníků (i těch „pokročilých“) - to pro mě byl úžasný zážitek. Já tancuju ráda. A další zážitek jsem měla z práce celého štábu. Produkce, kameramani, rekvizity, oblékačky, prostě všichni. Jejich nasazení, to se tak často nezažije. A moc bych si přála, aby „to“ z Dětí noci poznali taky diváci. Panebože, já nějak pořád chválím. Tak celý film nám byla hrozná zima!
Lenka Termerová se narodila v Hradci Králové, vystudovala DAMU a působila v angažmá v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V letech 1981-2003 byla členkou pražské Ypsilonky, kde stále v několika představeních hraje. Ve hře Když tančila ji diváci mohou vidět v Divadle Bez zábradlí. Je známá z mnoha televizních inscenací (Tajemný svícen, Červená karta, O zámku v podzemí a mnoho dalších) a seriálů (Život na zámku, Rodinná pouta, Nemocnice na kraji města po dvaceti letech, Velmi křehké vztahy, Malé dějiny jedné rodiny a další). Jednu z rolí ztvárnila též ve filmu Vladimíra Drhy Početí mého mladšího bratra či ve slovensko-americkém filmu Marthy Coolidge Princ a já. Je matkou Marthy Issové, jejíž filmovou matku hraje ve filmu Děti noci.
PR a tiskový servis: Martina Reková, martina.rekova@4press.cz, tel. +420 731 573 993
Producent: Negativ s.r.o., Ostrovní 30 Praha 1, bashka@negativ.cz, tel: +420 224 933 755