Když se kamera promění ve zpovědnici a casting v terapii.

 
 

Olivie Žižková

Olivie Žižková

Olivie Žižková (1975) je zpěvačka, herečka a modelka. Na castingu se svěřila, že už dlouho touží po tom, aby se podle jejího životního příběhu natočil hollywoodský velkofilm. Začínal by v jejím útlém dětství v Náchodě, plném ústrků, ponižování a zesměšňování ze strany otčíma. Ukazoval by utrpení ve zvláštní škole, kam se dostala vinou své matematické dysfunkce, a její lásku k písničkám Darinky Rolincové, které ji prý v té době uchránily před sebevraždou. Pokračoval by během dospívání, když do noci zpívala s místními barovými kapelami a snažila se prorazit.

Zachycoval by i její první, nepovedené manželství s mužem, který ji brutálně mlátil. Dále pak odchod do Prahy a pokus začít znovu, nový život a novou kariéru… Žádný takový velkofilm prozatím nevznikl, ale jak sama Olivie říká: „Určitě by získal devět Oskarů, o tom jsem přesvědčená.“

Osobní stránky: www.oliviezizkova.cz

Sedm vět o sobě

Píše Olivie Žižková: Ráda bych odpověděla na otázku, která mi byla již párkrát položena a to, že kdyby měl film pokračování, tak jestli bych chtěla točit a otvírat své nitro nadále.!? Určitě ne, nerada bych totiž aby to sklouzlo úplně někam jinam a nechtěla bych rozvádět mé vnitřní pocity a dobu, kdy jsem si opravdu sáhla až na dno... .! Dostala bych se totiž úplně jinam, než jsem původně chtěla. Často totiž neumím své emoce zcela ovládnout a zkrotit. Příběh by tak ztratil koncepci a byl by z toho tak trochu "segedín". Nerada se pouštím do větších akcí nepřipravena.! Přišla jsem totiž s něčím, co mě trápilo a nosila jsem v sobě tento problém dlouhá léta, jako "rakovinový nádor". Kdyby nebylo mé přítelkyně, která mi poradila, ať jdu o tom pohovořit dřív, než mně někdo předběhne a práskne o mém " mindráku", tak bych se tím trápila dodnes. Po skončení natáčení tohoto filmu nastalo pár změn a hlavně se dostavila obrovská úleva.! I když ve filmu popisuji své subjektivní pocity, které se týkají konkrétních lidí, tak si uvědomuji, že oni se v tu chvíli nemůžou bránit a trochu to mohou vnímat,"jako vyřizování si účtů přes média". Ale každý jsme zodpovědní za své činy a bohužel se mi podařilo "postěžovat si před národem" a je to pro mě vlastně i forma satisfakce. Zatím mám ze své výpovědi výborný pocit, i když jsem film ještě neviděla a nevím, jak celkově vyzní po sestřihu a v kontextu s příběhy a osudy dalších protagonistů.! Možná pro mě ta důležitá fakta skončí pouze ve filmovém archívu... Každopádně nastala ale radikální změna a to pro mě zcela zásadní, že jsem dokázala konečně najít sama sebe a zbavila jsem se až chorobné závislosti na Darině Rolincové, za kterou jsem se schovávala a bývala ještě nedávno mou modlou. Jenže nevím, jestli se to stalo díky CINEMATERAPII, nebo pomoci psychologů. Další pozitivum rozhodně je, že díky tomuto projektu vznikla kapela PARNOKALE / bíločerní /, která i nepřímo souvisí s mým příběhem. Když jsem natáčela v Náchodě, ve svém rodišti, ještě jsem netušila, že tam za tři měsíce otevřu svůj butik. Ve filmu totiž popisuji, že nemám k Náchodu a jeho obyvatelům dobrý vztah. Logicky to vyplývá z toho, že to co popisuji se slzami v očích se odehrávalo bohužel právě v tomto městě. Do butiku ale chodí převážně zákazníci, které jsem dříve ani neznala a tak ani nevím, jestli jsou vlastně z Náchoda. Lidé, které jsem ve filmu měla na mysli, samozřejmě do mého krámku nechodí :-)

Minirozhovor po premiéře

Pro zobrazení videa je potřeba nainstalovaný zásuvný modul Adobe Flash Player.

Diskuse k jednotlivým protagonistům byly přesunuty do celkové diskuse o filmu.

 

Distribuce: Artcam, Tiskový servis: Sylva Poláková (777 314 664), Web: Česká televize