
Helena Marie Hendrych (1983) a Petr Hendrych (1977) jsou manželé, mají spolu jednoho malého syna. Žijí v Litomyšli a doma se na televizi nedívají. O inzerátu vysílaném v České televizi se tak dozvěděli na návštěvě u babičky a řekli si: „Hurá, jedem!“ „My jsme sem nepřišli s žádným velkým příběhem, ale naopak s naším obyčejným příběhem. Není to nic přelomového, převratného, u čeho se bude člověk smát až se bude za břicho popadat neb naopak brečet, ale je to obyčejný příběh obyčejných lidí.“ Vedle ostatních účastníků castingu s jejich mnohdy tragickými osudy vyhlíželi Petr a Helena nečekaně harmonicky a bezproblémově; téměř to vypadalo, že nebude o čem natáčet.
Pak se ale ozvala „jedna zanedbaná věc z minulosti“ a všechno bylo jinak. Jejich příběh tak kromě jiného ukazuje i to, že ve světě lidí nikdy nic není zcela pevné, natožpak definitivní. Oni s tím ovšem bojují velmi statečně.
Jelikož jsme do projektu Cinematerapie a i poprvé před kameru vstoupili společně, napsali jsme společně i oněch sedm vět. V jejich psaní jsme se střídali.
Lesbictví se může léčit.
Půda úrodná, je půda úrodná!!
Ženy = půda úrodná:)
Muž = pole neorané.
Mlází neohrabané, keř trnitý.
Trnitý, ač mezi trny jsou i místa bez nich.
A nás i místa s nimi...
Kolikrát už jsi byl na tomhle místě?
Možná vím, ale zajímá mě kolikrát ještě budu...
To se neví jistě... A i kdyby žádný bude nebude. Mě o to jde. Že to co je :) je teď . A to už jiný nebude?
Možná se mnou ne, ale to je to o co jde i mě.
Milujme to, co přichází, a ne to, co jsme si přáli...
(V. Koubek)
Diskuse k jednotlivým protagonistům byly přesunuty do celkové diskuse o filmu.
Distribuce: Artcam, Tiskový servis: Sylva Poláková (777 314 664), Web: Česká televize