Když se kamera promění ve zpovědnici a casting v terapii.

 
 

Diskuse

Pošlete svůj komentář


 *

 *
E-mailová adresa nebude v diskusi viditelná. E-mail vyplňte v případě, pokud chcete, aby Vás mohli ostatní čtenáři kontaktovat prostřednictvím našeho webu.


 *

Položky označené * jsou povinné.

Sledujte diskusi e-mailem

Příspěvky zadané do diskuse vám budeme posílat na zadanou e-mailovou adresu. Na konci každé zprávy bude odkaz pro odhlášení.

 *

 *

Položky označené * jsou povinné.

Pošlete svou připomínku


 *

 *  *

 *

Položky označené * jsou povinné.

» Pravidla diskuse na webu České televize

» Nahlásit nevhodnou diskusi

  • Petr Hendrych 26. 8. 2011 23:08 (!) Reagovat 0 +1 -1 0

    K Veronice Bartošové

    Tímto bych se chtěl Veronice omluvit,protože tato slova vylítla z mých úst.Stalo se v tomto období spousta prapodivných věcí v životech všech protagonistů a k nim sme patřily i my a Veronika ,která do toho vklouzla s námi.Léčitelský záměr,který tento pořad měl ovšem nebyl stoprocentní a s Veronikou se to bohužel nepovedlo.Je to moje chyba a mrzí me to více než si myslíte,protože to měla být ona která ,měla vyslovit onu "pravdu"o svých rodičích a tím mělo dodojít k jakémusi posunu v jejim duševním rozpoložení.Pokud ,ale ovšem nadále věří v Boha ,doufám že již brzy pochopí,že každé takovéto trápení má v životě lidském smysl,a pokud bude mít vůli se přes toto posunout dále uvidí svět v jiných barvách a události prožité se ji budou zdát jako malichernosti.Věřím Ti Veroniko že to dokážeš a moc ti držím palce a jeste jednou se omlouvám Petr

  • Olivie Žižková 18. 8. 2011 21:32 (!) Reagovat 0 +1 -1 0

    Dnes jsem už úplně někdo jiný...

    Když jsem se včera viděla s odstupem času, tak jsem byla šokována svou divokostí, nevyrovnaností a i určitým afektem. Takže znovu se utvrzuji v tom, že mě víra, na kterou jsem se po filmu dala, úplně změnila a dnes bych svou výpověď podala určitě s menšími emocemi, s méně nenávistí a touhou po pomstě. Musím dát přesto za pravdu Tomáši Chourovi, že podstatné věci z mého životního příběhu vyšuměly a ve filmu se objevily jen nesourodé fragmenty a vlastně nepodstatné střípky z mého těžkého mládí. Mrzí mě, že hlavní tíhu odpovědnosti odnesla moje matka, ale můj otčím, na kterém leží především vina a o kterém jsem ve filmu hlavně hovořila, byl z filmu jakoby záměrně vyňat a tím bylo vše pro diváka notně zkresleno. Dle mého názoru chyběla filmu dramaturgie, takže divák se musel zákonitě v tolika příbězích ztrácet a špatně orientovat. Přesto se těším na další spolupráci s Ivanem Vojnárem , protože tvořit s ním bylo pro mě velkým zážitkem a potěšením.

    • Honza 24. 8. 2011 22:05 (!) Reagovat 0 +1 -1 0

      Dobrý den, film jsem viděl až teď. Člověk se sám na sebe ve filmu vždycky dívá určitě jinak než ostatní, tedy s určitým překvapením. Ale jako nezaujatý divák chci říct, že váš příběh (i když ve střípcích, jinak to snad ani nejde - nacpat do jednoho filmu tolik lidí) se mi moc líbil, výpověď s matkou patřila k nejsilnějším momentům celého filmu. Myslím že to byla tak trochu cinematerapie i pro ni, s vámi oběma jsem soucítil a myslím, že jsem vás chápal.

  • Pepa Polášek 18. 8. 2011 17:19 (!) Reagovat 0 +1 -1 0

    Plno vzpomínek...

    když jsem viděl tento film v televizi, tak se mi hned vybavilo plno vzpomínak na natáčení, plno skvělých lidí, skvělý tým apod. když se dívám zpětně na tento film, myslím si že svůj účel splnil naprosto dokonale..

  • Petra 18. 8. 2011 11:18 (!) Reagovat 0 +1 -1 0

    citlivé

    Je to velmi citlivý a empatický dokument. Moc se mi líbil. Je v něm krásně ukázáno, jak jednotliví protagonisté skrze své obrovské životní utrpení pomalu nalézají sami sebe a jak se to většině daří. Na každém to zanechalo znatelné následky, ale o to víc jsou to dobrosrdeční lidé. Chtělo by to víc takto uvědomělých lidí :-) Díky

  • Šárka 18. 8. 2011 09:07 (!) Reagovat 0 +1 -1 0

    kdo chce kam, :-)

    Kdyby nechtěli, tak do toho nejdou ani ti druzí lidé a souhlasím s tím, že cokoliv udělám, má následek, když je někde dokument o tom, že někdo někde něco udělal, nebo v zprávách že někdo něco provedl, máte dojem, že má možnost k tomu cokoliv říci ? a že se nedá věřit všemu v našem státě že ? Navíc, soudím, že kdo shlédl je soudný člověk po vetšinou, máme svéprávnost, tak myslím, že každý pochopí, že je to výpověď jedné strany proč ne ?

  • Tomáš Choura 18. 8. 2011 01:41 (!) Reagovat 0 +1 -1 0

    Oficiální stanovisko protagonisty Tomáše Choury, zveřejněné při příležitosti televizní premiéry

    O filmu jako celku řeknu pouze to, že ho považuji za zajímavý počin. Především se tu chci vyjádřit k tomu, jak jsem ve filmu prezentován, a ke způsobu, jakým se pracovalo s natočeným materiálem. Svůj filmový obraz považuji za účelově zkreslený, neztotožňuji se s ním a už vůbec se nedá mluvit o nějakém mém životním příběhu. Nemluvě o faktických nepřesnostech a o tom, že některé záběry se do filmu dostaly i přes můj výslovný nesouhlas (o tom níže). Chci se tedy od svého filmového obrazu distancovat a spíše upozornit na svůj skutečný životní příběh, který postupně odkrývám na svém webu http://www.tomas-choura.cz v sekci "Tohle jsem já", a kde se postupně budu věnovat všem oblastem svého života. Inzerát, který na podzim roku 2008 zval na úvodní casting, sliboval příležitost vyslovit, co je pro nás důležité a vyprávět svůj životní příběh. Tedy něco zcela jiného, než jak byl film prezentován při vstupu do kin - diváci si přečetli o lidech, kteří se přišli před kameru vypovídat ze svých životních problémů a kteří touto cestou hledají úlevu od palčivých traumat. Což je ovšem značný rozdíl. Řešit si veřejně před kamerou problémy a uklízet si tak v duši by mě v mém věku nikdy nenapadlo. Dostal jsem se tedy někam, kde jsem neměl, a ani nechtěl být - na casting jsem šel se záměrem podělit se o některé zajímavosti ze své životní cesty, na které jsem úspěšně překonal spoustu překážek a přinést povzbuzení těm, kteří nyní řeší podobné věci, jako dříve já. Výsledek však vyznívá velice banálně a spousta stěžejních věcí ve filmu chybí. (Jelikož zde je k dispozici omezený prostor, pokračování naleznete na adrese: http://www.tomas-choura.cz/index.php/blog/

    • Hana Bartošová 18. 8. 2011 08:44 (!) Reagovat 1 +1 -1 0

      Viděla jsem film včera na ČT2 a byla jsem velmi zklamána, ba co víc, přímo zděšena. To, že se do filmu přihlásili protagonisté, kteří měli v úmyslu řešit si před kamerou své životní problémy je jejich věc. Ale šokovalo mě, jakým, způsobem do toho byli zataženi i lidé, kteří o to zájem neměli. Jakým právem si např. manželé Hendrychovi dovolili zatáhnout do natáčení zpěvačku Veroniku a pak, bez jejího vědomí či souhlasu ve filmu oznámit, že její matka byla lehká žena a že Veronika je lesba! To je přece nepřijatelě nečestné a sprosté jednání, nemyslíte pane režisére? Veroniku znám, a vím proto, že by s tím nikdy nesouhalsila a tento film ji způsobil jen a jen trápení. Styďte se!

      • Honza 24. 8. 2011 22:20 (!) Reagovat 1 +1 -1 0

        Myslím, že vinu na tom, jak byla Veronika do filmu vtažena, nese spíš Helena, ne pan režisér. Nicméně Veronika se podle mě trápí trochu zbytečně, její příběh ve filmu téměř vůbec není. A není ani první ani poslední, o kom se říká to či ono. A neřeším jestli je to pravda ne, nezajímá mě to, pro mě byl důležitý spíš příběh manželů Hendrychových, na kterém je něco trochu děsivého. Myslím to, jak působí na začátku přímo a optimisticky a jak zašmodrchaně na konci filmu, kdy je jasné, že jedna minimálně jedna duše si odnese šrám, jen je otázka, čí dušička to bude. Ale tím nechci říct, že Helena je špatný člověk. Jen má, stejně jako tisíce dalších lidí, určitý problém ve svém životě, který se nějakým způsobem snaží řešit.

      • Helena Marie Hendrych 26. 8. 2011 09:34 (!) Reagovat 1 +1 -1 0

        Paní Bartošová, pokud myslíte, že veliká bolest je jen na jedné straně, je mi to líto. Je mi líto celý tento film. Je mi líto všeho co se stalo. Ale musím napsat, že Veronika vstoupila do filmu dobrovolně. Dokonce jsem sama dotaz produkční, zda může přijet odpovídala, že to se musí zeptat jí samé a předávala kontakt. Snad mi můžete věřit, že NIKDO z nás něměl tušení jak to vlastně celé dopadne. K tomu co jsem řekla ve filmu a vy zmiňujete, jsem byla v tu chvíli dotlačená a říct jsem to nechtěla, což je ostatně i v tom filmu vidět. Velmi si Vás vážím, třeba si někdy v budoucnu všimnete, že jsem se možná nevhodně a neuměle právě Vám v této pasáži pokusila složit poklonu. Nikdy jsem neměla v úmyslu nikomu ublížit. Také já jsem měla pocit, že mi bylo ublíženo. Ještě nikdy jsem neřekla nahlas, že to celé způsobila velká láska. Odpusťte mi prosím, já také odpouštím.

  • Marie Perná 18. 8. 2011 00:49 (!) Reagovat 0 +1 -1 0

    gratulace

    Užasný dokument, gratuluji tvůrcům a všem progagonistům, všichni si zaslouží obdiv. Přeji mnoho úspěchů v dalších projektech!

    • 30. 7. 2016 11:14

      Příspĕvek byl smazán kvůli porušení pravidel diskuse.

  • Dominika 18. 8. 2011 00:18 (!) Reagovat 1 +1 -1 0

    Tleskám! Jsem nadšená.. Přijde mi, že jsem se s některými zúčastněnými několikrát v životě setkala. Mám po shlédnutí zvláštní, nepopsatelný pocit. Řadím mezi nejlepší dokumentární filmy!

  • id 17. 8. 2011 23:10 (!) Reagovat 1 +1 -1 0

    re: Cinematerapie

    brutální... bravo !!

  • Lukáš dAVID 12. 8. 2010 19:32 (!) Reagovat 0 +1 -1 3

    můj rozhovor s pepou polaskem

    http://www.facebook.com/video/video.php?v=1397809423102&oid=258711688272#!/video/video.php?v=1397809423102&oid=258711688272

    první | předchozí | 1 2 3 4 5 | další | poslední (11)

 

 

Distribuce: Artcam, Tiskový servis: Sylva Poláková (777 314 664), Web: Česká televize