|
|
|
Dívka na přelomu dětství
a dospělosti. Spontánní a živá, ale ne naivní. Vzbuzuje v nás sympatie,
možná až nostalgii po našem mládí. U dětí snad i autoritu a rodící
se touhu po lásce v harmonickém světě. Uvědomuje si, že s královstvím
je něco v nepořádku, ale doposud s tím nemohla nic dělat. Její otec
byl dlouho na cestách, matka pravděpodobně v minulosti zemřela. Po
návratu královského otce doufá, že se vše v
dobré obrátí. Zkáza je však již neodvratná. Ani bojovník otcova typu,
zdá se, nemůže situaci vyřešit. Anička mu zazlívá, že nechce chápat,
co si cvrdlikají i vrabci na střeše. V tomto smyslu se dá říci, že
přes svoje mládí a svým způsobem naivní pohled na svět, je moudřejší,
než on. I proto se nadále uchyluje k Apoleně,
v níž moudrost, byť trochu potřeštěnou, nachází. Pro život Aničky
se klíčovou událostí stává setkání s Filipem,
nepochybně imponující a na svůj věk vyzrálou bytostí. To, že se mladík
shoduje s vizí Apolenina zachránce, vnímá Anička až v druhém plánu.
Zkrátka Filipa miluje. O to víc prožívá, když Filip náhle mizí. Znamená
to dokonce rozkol se svým otcem, kterého ze ztráty milého viní. Anička,
jak bylo naznačeno, ztělesňuje sen většiny z nás po nakažlivě mladém
a poctivém přístupu k životu. |
|

Anička
řekla...
|