Úvod » Electronica » Články

Rocková scéna v Praze se v určitých aspektech lišila a zároveň nelišila od toho, co se hrálo v Čechách a na Moravě.

Hlavní město je už jaksi předurčeno k tomu, aby rozhodující měrou ovlivňovalo veškeré hudební dění hlavně ve všech větších městech celé republiky a to jak pozitivně tak i negativně. Na jedné straně bylo na Prahu nazíráno jako na místo, „kde se to děje, kde se to vaří a kde to klokotá“, a třeba skupinky alternativní mládeže z českých měst byly velmi dobře informovány o veškerém dění na pražské rockové scéně. Na druhé straně byla naší metropoli vytýkána její zahleděnost do sebe, pragocentrismus, a z toho plynoucí vzájemná nedůvěra mezi Prahou a okolím, která občas vyústila i v otevřenou nevraživost. V Praze bylo blíže k médiím, vše bylo snáze sledovatelné hudbymilovnými fanoušky, existovaly tu anebo začaly existovat rockové kluby (dva nejdůležitější, Chmelnice a Opatov vznikly právě v 80. letech). A Brno, Ostrava, Plzeň, Teplice, Valmez prostě musely nějak reagovat - povětšinou vlastními, svéráznými a mnohdy stylově rozdílnými místními scénami.

Takže celkově vzato: český bigbít začal v 80. letech připomínat jakousi neuvěřitelně barevnou koláž, v níž imaginární malíř popustí uzdu své fantazie až na největší možnou mez. A první akcí, kde bylo toto dílko vystaveno a ukázáno světu, byl oslavovaný a zároveň proklínaný Rockfest. Rockové soubory z Prahy a ostatních větších českých měst se setkaly právě zde a jejich v něčem podobné a v něčem odlišné pohledy na hudbu, realitu a svět vůbec ohromily jak diváky tak i hudební odborníky.

O této stylové různorodosti nakonec hovoří i publicista Vojtěch Lindaur v seriálu Bigbít: „Polovina 80. let představovala dosud vůbec nejširší žánrový rozptyl, který český rock za celou svoji existenci zaznamenal. Musíme si uvědomit, že tady byly skutečně tvrdé syrové brutální punkové kapely, začali se objevovat první novoromantici v čele s Precedens, byl tady hospodský rock´n´roll, kterému se říkalo nová vlna (tady má Lindaur na mysli kapely typu Jasné páky potažmo Hudby Praha - pozn. autora). Zkrátka takhle to šlo od Vlacha po Bacha a najednou jsme zjistili, jak je to žánrově pestré.“

Což tak trochu vycházelo i z celkové situace v hudebním světě. Díky nástupu nové vlny jakožto jakési nové „dekadence“, se začala tříštit rocková scéna jak v Británii tak v Americe do různých obskurních pod-proudů a směrů (velkou zásluhu na tomto rozdrolení samozřejmě má i zrod fenoménu videoklipu). Hudební publicista Josef „Zub“ Vlček to potvrzuje v knize Alternativní kultura: „Vznikaly nové a nové hudební směry od masově úspěšných jako new romance po improvizovanou hudbu a intelektuální hardcore (nezaměňovat s hardcorem jako pokračovatelem punku). Každý z těchto trendů měl i u nás své příznivce a následovníky, kteří někdy nepůvodně, někdy originálněji rozvíjeli to, co vznikalo ve světě. Stále existovaly velké okruhy příznivců klasického art rocku, ale rostla i skupina obdivovatelů punku, nové vlny a z nich vznikající nové avantgardy. Tento rozpad původně jednolitého pohledu na svět vzdáleně ovlivnil i českou alternativní scénu.“

Venkov (míněno tím malá městečka a vesnice) však toto vůbec nezajímalo. Ten si, nehledě vpravo ani vlevo, konzervativně vychutnával výdobytek 70. let - tancovačky (hard rock a heavy metal). A nezávisle na tom se také stal „domácím“ prostředím pro podzemní neoficiální koncerty českého undergroundu, což už je zas trochu jiná kapitola.