Bittová & Fajt

Bittová & Fajt (1986)

(1984 - 1989) Brno

Duo Bittová & Fajt ve druhé polovině 80. let dosti silně zamávalo jak s českou alternativou, jazzem a folkem tak i s diváky a v neposlední řadě s hudebními kritiky. Spojit totiž dohromady tak vzájemně nesourodé nástroje jako jsou housle a bicí, obé doplnit neobvyklými vokálními vstupy a improvizacemi a postavit na tom celý repertoár, se do té doby u nás ještě nikdo nepokusil. Byl to rock, jazz, folklór, soudobá vážná hudba?

První hudební zastávkou art rockem ovlivněného bubeníka Pavla Fajta byla skupina Bazar a hned nato původně jazz rockové seskupení Nucleus, nímž s přestávkami vystupoval až do poloviny 80. let. V roce 1981 nastoupil jako stálý host k drsně parodickým Ještě jsme se nedohodli, kde vydržel do léta 1982. Nicméně poté jim mnohokrát vypomáhal hrou na perkuse. V té době ovšem začal shromažďovat nejrůznější rytmické nástroje (plechovky, skleničky, hrníčky) a doprovázet jimi nejrůznější hráče a seskupení - asi nejznámější je jeho spolupráce s Václavem Koubkem (ten ho vlastně také později dal dohromady s Ivou). V roce 1983 zkoušel ve dvojici basa-bicí s V. Václavkem a zároveň se stal diplomovaným stavebním inženýrem.

Iva Bittová, dcera cimbálisty a kontrabasisty Kolomana Bitta (pocházel z jižního Slovenska) sice v dětství hrávala na housle, ale příliš jí to nebavilo. Zato se velmi zajímala o divadlo - jako šestnáctiletá se dostala na hereckou konzervatoř a brzy na to se stala externí spolupracovnicí Divadla na provázku, později (1978) i členkou. První úspěch se dostavil záhy. Už v roce 1975 excelovala jako Eržika ve hře „Balada pro banditu“ a tutéž roli si střihla i ve filmovém zpracování (1978).

Do té doby účinkovala v několika inscenacích a zahrála si i v dalších filmech jako například „Ostrov stříbrných volavek“ (1976) a „Růžové sny“ (1976). V roce 1980 účinkovala v TV-filmu "Zápisník zmizelého". Někdy na konci 70. let se opět vrátila ke hře na housle, ovšem z docela prozaických důvodů - prostě si to vyžádalo její angažmá v Divadle na provázku, kde každý herec ovládal jeden nebo více hudebních nástrojů. V MF Dnes (2003) ke svému účinkování v divadle poznamenala: "Většina rolí, které jsem měla v divadle, mi dala úžasnou průpravu k tomu, abych potom mohla na sobě pracovat. Protože tam to přece jenom byl dril a dřina a navíc to bylo strašně obsáhlé - od pantomimy, klauniády přes žonglování, stepování. Ale muzika byla pro mě už tehdy nejdůležitější, v různých polohách, s výrazem, hraná, zpívaná. Takže beru to vyloženě jako dobrá léta dobré praxe a dobré přípravy na mou další tvorbu."

V roce 1980 načas působila ve skupině Jana Sochora Ex Libris, ale to už se pomalu seznamovala s rašící brněnskou alternativní scénou - někdy v roce 1984 se dostala jako hostující zpěvačka do seskupení Maňana později přejmenovaném na Kolektiv (což byl jakýsi předobraz pozdějšího souboru Dunaj, v té nejposlednější sestavě tu hráli Venvca Václavek a Jiří "Kolšák" Kolšovský). Pavel Fajt v té době v Maňana-Kolektivu bubnoval a už ani neví kdo z kapely přemluvil Ivu, aby to s nimi zkusila. Důsledkem toho všeho bylo, že se kapela rozpadla a zbyli jenom Bittová s Fajtem navíc ještě s nástroji, které k sobě samotné jaksi nejdou.

Oběma protagonistům se ale podařila neuvěřitelná věc - spojit tyto dva instrumenty a vytvořit neuvěřitelnou esenci zvuků, melodií, hudebních tříští, nálad, hudebního humoru, prostě soundu v našich krajích doposud neslyšeného.

V knize Excentrici v přízemí se píše: „I v koncepci se zkřížily dva protikladné hudební světy. Bittová pocházela z čistě folklórního prostředí, ale její zkušenosti byly daleko větší. Vždyť Divadlo na provázku je centrem brněnského kulturního života a na práci s ním se podílí i řada nejrespektovanějších autorů soudobé vážné hudby. Hodně prý jí pomohla i domácí cvičení s houslemi. Vypráví, že zkoušela nudné etudy doplňovat improvizovaným zpěvem tak dlouho, až v tom našla zalíbení. Pavel, ač se nevyhýbal spolupráci s každým zajímavým muzikantem, inhaloval kdejakou rockovou avantgardu. Zajímaly ho především kapely hnutí Rock v opozici, mnohé z nich totiž povýšily bicí z motoru souboru na zvukomalebný instrument, jehož ruchy, hluky a šumy jsou rovnocenné s melodickými nástroji. Prolnutí těchto dvou stanovisek vedlo ke vzniku nenapodobitelného křížence folku, vážné hudby, rocku… Bittová s Fajtem se stali nezařaditelným zjevem české hudební scény. Akceptovali je folkaři, ale nebrali za své. Váží si jich jazzmani, ale za jazz je nepovažují. Navíc je bere intelektuální vrstva novovlnného publika, která ocení muzikantství, nápady i sympatické vystupování obou protagonistů.“

Texty zčásti vycházely z lidových motivů, o zbytek se podělili hlavně Pavel Fajt a pak také Karel David, známý ze svého působení v souboru Ještě jsme se nedohodli.

Duo Bittová & Fajt se stalo ozdobou mnoha přehlídek ať už rockových nebo folkových (Rockfest, Lipnice nad Sázavou, Valašský špalíček). V roce 1987 se na rok přelilo do další brněnské skupiny Dunaj, na samostatných koncertech jej zase občas doprovázel basista Petr Keller, jinak filharmonik. O rok později se duo dostalo i do Francie na festival alternativy MIMI. A to také předznamenalo i jeho další aktivity do budoucna - totiž již jako samostatné jednotky vytvářet společné projekty s hudebníky celého světa a tím také zdůraznit to hlavní, čím hudba ve své podstatě je - jazykem beze slov, smyslovou komunikací. A to se Ivě Bittové i Pavlu Fajtovi v devadesátých letech určitě povedlo.

Co se zachovalo do r. 1989:

- Video:
pořad brněnské TV „Studio B“ (1984, Maňana skladbu „Beránek“) Film Václava Koubka „Šatna“ (1985, v záběrech I. Bittová „Boží dárek“ a P. Fajt), pořad brněnské TV „Studio B“ (1985, B&F jednu píseň), TV pořad „Sešlost“ (1986, písně „Smích“, „Boží dárek“), pořad brněnské TV „Studio B“ (1986, píseň „Boží dárek“), TV-pořad „Aréna“ (1986, B&F písně „Smích“, „Francouzská“),video z festivalu Lipnice n. Sázavou (1987, 4 písně), TV-pořad „A ještě jednou sešlost“ (1988, B&F píseň „Boží dárek“), pořad brněnské TV „Studio B“ (1989, B&F píseň „Tan tan“)

- Audio:
„Dáša“ (1984, folkový sampler)
Bittová & Fajt: „Studio 85“ (STCV 1985)
Bittová & Fajt: „Live volume 1“ (1985, koncert ve Veselí n.M, STCV 1987)
Bittová & Fajt: „Ukolébavka…“ (1986, EP, Panton)
Lipnice 1986“ (1986, sampler z festivalu v Lipnici n. Sázavou, B&F jednu píseň)
„Lipnice 87 Vol. 1“ (1987, koncert na festivalu v Lipnici n. Sázavou, písně „Strom“, „Pták“, „Francouzská“, „Psí“, „Svatba“, „Žížaly“, „Čuník“)
Bittová & Fajt: „Live Lipnice, Musilova“ (1987)
Bittová & Fajt: „Bittová & Fajt“ (1987, LP, Panton, též Recommended Records - Švýcarsko, reedice CD, Bonton 1997)
„Czechoslovak Amateur Rock Scene ´80 Volume 4“ (STCV 1987)
Bittová & Fajt: „Svatba“ (live ve Würzburgu - GER, Review Rec. - Záp. Německo, 1988)

Divadlo na provázku: "Balada pro banditu" (1988, EP, Panton)
Divadlo na provázku / Jan Skácel: "Na dávném prosu" (1989, EP, Panton)

- V seriálu BIGBÍT píseň:
„Boží dárek“ (1986)

http://www.bittova.com/