(1978 - 1983, "mezipatro") Praha
Po odehrání pořadu "Dům č.p. 112/34" se zpěvák a kytarista Extempore Jaroslav Jeroným Neduha začal cítit unavený. Různí kulturní "dohlížitelé" již delší čas označovali kapelu jako zcela nepřijatelnou, a tak na ní byla po dohodě s vnitrem nasazena Stb. A tím hlavním cílem byl samozřejmě Neduha, což se jeví jako pochopitelné - Jarda byl vedoucí skupiny a navíc sám ještě přiživoval zájem fízlů o svou osobu svým věčným provokatérstvím. Tím je dožíral na nejvyšší možnou míru ("Z týpka, jakým byl Neduha, byli prostě estébáci hodně vytočený." M. Chadima v seriálu Bigbít).
Skupinu Mezanin založil Neduha asi půl roku po svém odchodu z Extempore. "Mezanin symbolizuje to, že jsme zase nechtěli bejt ani v undergroundu ani v popíku," říká v seriálu Bigbít. "Chtěli jsme dělat muziku hravější, odpočinkovou, proaranžovanější folkový písničky, který jsem nemohl uplatnit s Extempore." Společně s kamarády Karlem Kryštofem Navrátilem (acc g, voc) a Vasilem Šnajdrem (fl, kdysi hostoval u Plastic People Of The Universe) vytvořil jemný folkový band, který podbarvoval jeho hořkosladké melancholické texty.
Celý rok 1979 se nesl ve znamení různých jamů a hraní pro kamarády. Postupně se k základní trojici připojili i další hudebnící. Premiérově oficiálně vystoupil Mezanin v roce 1980 v karlínském sále U Zábranských, kde se představil v sestavě Neduha (voc, g), Navrátil (acc g, voc), Šnajdr (fl, bg), Jiří Šmejkal (vln), Ladislav Kovář (perc), Tomáš Kuča (ds), Miroslav Matuška (g). A hned nastal problém. Ve stejném týdnu totiž běžely v televizi "Mimikry", "undergroundový" díl propagandistického seriálu "30 případů majora Zemana". Takže převážně androšské publikum na kapelu rozjařeně pokřikovalo "bič bož, bič boží!", což byla ústřední písnička onoho dílu. A na tento koncert nasazený "ideový dohlížitel" to prostě nezkousl.
Nejprve se snažil soubor vystrnadit z pódia s tím, že mu vadí, že Jarda na pódiu kouří. Další záminkou pak bylo uvedení písničky "Vejdeš se mi" s celkem nevinným lyrickým textem "Vejdeš se mi jen do jedný / trochu smutný nálady / určitě jsem nebyl první / kdo směl do tvý zahrady", který ideový dohlížitel označil za těžkou pornografii. Navíc boss Neduha odzpíval i některé části z připravovaného (ale nikdy vcelku nerealizovaného) pořadu "Hořečka", které svým naturalismem přítomnému dohlížiteli přivodily málem žlučový záchvat. Po koncertě se vsápal do šatny, že si Jardu podá. Jenomže vousatý kytarista se nedal a onoho prudivého ideového dohlížitele z šatny vyhnal. Hned poté klub k velké nelibosti rockerů na rok zavřeli.
Rok 1981 znamenal pro Mezanin i vystoupení v zahraničí - čtyři členové bandu prostě odjeli načerno do Polska. Na soutěžním folkovém festivalu Yappa, jenž se konal v Lodži, soubor skončil šestý a dokonce se objevil v krátkém záznamu Polské televize. Vzápětí následoval další průšvih. "Pak se nám podařilo zahrát si na Dobešce," vzpomíná v seriálu Bigbít Neduha na druhý koncert v roce 1981. "A tam už přišli všichni ti naší vyšetřovatelé. Seděli tam vzadu a my jsme na ně dělali narážky. Tak Dobešku zrušili pro jistotu úplně."
V tomto období si s kapelou zajamovali občas i další hjráči (např. baskytarista Roman Skokan), přičemž takovou tu organizátorskou a propagační práci vykonával obětavý fotograf Jiří Munzar. Nicméně soubor už byl v hledáčku Stb, takže vystupoval pouze po různých soukromých akcích. A to bylo docela o hubu - kupříkladu na jednu takovou akci (jednalo se o svatební veselici v Jílovišti v r. 1982) přijelo kompletní vnitrácké přepadové komando. V roce 1982 emigroval do Rakopuska Vasil Šnajdr a aktivity Mezaninu se omezily. Neduha s Navrátilem vytvořili ještě jakousi paralelní folkovou partičku, která se nazvala Pax a vystupovala hlavně v Rotundě. V Paxu kromě obou jmenovaných působili ještě Helena Štraubová (vln), Jiří Taub (perc, voc) a Pavel Kostříž (bg).
Neustálý tlak na Neduhu se vystupňoval v červnu 1983, když byl ze své fary v Luštěnicích, kde žil, vystěhován do Rakouska. Tam se nakonec usadil ve Vídni, v níž se opět setkal s Vasilem Šnaajdrem. Asi dva roky (1983 - 85) se jim podařilo s pomocí najatých rakouských hudebníků oživit bývalou Neduhovu skupinu Extempore, ekonomické důvody ale nakonec rozhodly o jejím zániku. V emigraci začal spolupracovat také s Rádiem Svobodná Evropa a hodně se sblížil s Karlem Krylem.
V devadesátém se vrátil domů a svoje útočiště nalezl v Jemnici na Vysočině. Od té doby neustále pendluje mezi Vídní a Českem a jelikož s jemnickými muzikanty podruhé obnovil svoji bývalou kapelu Extempore, můžeme ho na pódiích vídat dodnes.
Co se zachovalo do r. 1989:
- Fotografie + záběry na kapelu na festivalu Yappa v Lodži (1981, snad existuje v archiu polské veřejnoprávní televize)
- Audio:
Mezanin: "Live v Rotundě" ( 1982)
- V seriálu BIGBÍT:
píseň „Vejdeš se mi“ (1982)
