Úvod » Československo » 80. léta » Články

Geograficky můžeme český rock rozdělit na tři oblasti - Čechy, Moravu a Prahu. Zaměřme se nyní na to, co se dělo v 80. letech v Čechách a na Moravě. Obě oblasti se vymezovaly určitými charakterovými specifiky, z nichž pak vyplývaly vzájemné odlišnosti. Moravská scéna se od české mimopražské (nakonec i od pražské) lišila hned v několika aspektech.

Za prvé více tíhla k undergroundu, což bylo možná nejviditelnější ve vnějším vzhledu hudebníků a rockových fanoušků - až na výjimky (Havířov, což je beztak Slezsko) Moraváci spíše tíhli k tomu být máničky („maňuchy“) než nakrátko ostříhaní novovlňáci.

Za druhé to byla její touha po experimentu a pohrdání vším, co zavání komerčností, z čehož vyplývá, že tvorba moravských kapel byla daleko hůř stravitelnější pro širší publikum.

Za třetí - což možná souvisí s předchozím bodem - moravské skupiny byly daleko otevřenější k přijímání jiných druhů hudby než je rocková (folklór, vážná hudba) a následnému začleňování do své tvorby.

To vše mělo své důvody:

Tak třeba - kde se v 80. letech konalo nejvíce undergroundových akcí? Kromě pár českých výjimek (zejména Východní Čechy) to bylo právě na Moravě. Pro Moraváky onen symbol svobody - dlouhé vlasy - vlastně přecházel přes všechen punk, novou vlnu i rock´n´roll revival.

Co se týče druhého bodu: tady je znát zřetelné navázaní na pražskou alternativní scénu 70. let. A protože v 80. letech nové pražské i české kapely přinášely buď své pojetí nové vlny (v určité míře ovlivněné čs. alternativou, ale na Moravu ještě stále málo), a nebo hrály hudbu vycházející z tehdejšího nepříliš kvalitního západního rocku, moravské soubory se pokusily navázat nit přímo tam, kde díky persekucím čs. alternativa na začátku osmdesátých let skončila.

Bod třetí je jasný -   Morava měla daleko blíže ke kořenům svého folklóru, který byl stále živý a proto snáze uchopitelnější ve tvorbě hudebníků, kteří s ním pracovali (Bittová & Fajt, Ciment, Posádková hudba MS, AG Flek).

Naproti tomu v Čechách, jak již bylo řečeno, byla živá tradice venkovských dechovkových tancovaček a městských hospodských šramlů. Toto vše se promítlo i do tvorby českých skupin - jestliže klasickou dechovku úspěšně nahradily tancovačkové uniformní hard rockové a později metalové kapely (dodnes je jich nespočetné množství nejen v Čechách ale i na Moravě) šraml pak pub-punkové soubory typu Tří sester.

Novovlnné a experimentální kapely z Čech se totiž pohybovaly v poněkud odlišnějším prostoru - hranice s tehdejším Západním Německem byla prostě realitou, a navíc tu byla Praha, jakožto největší centrum české rockové kultury. Všechny západní vlivy sem v té době přicházely vcelku ihned, železná opona zejména v druhé polovině 80. let nepředstavovala až tak velký problém. To mělo ovšem vliv na vlastní tvorbu a zároveň trochu snižovalo manévrovací schopnost českých kapel, které si zpočátku s originalitou nedělaly příliš vrásky.

Prostě chtěly znít jako Sex Pistols, jako Cure, jako Depeche Mode, jako Police. Jejich originalita přišla později - záleželo na tom, jak se popraly se svými vzory a co v rámci toho či kterého stylu přinesly svého. Tím hlavním přínosem byly zejména texty, které ať už s humorem a ironií (zejména pražské kapely), částečnou rezignací (androši) či drsností (punkeři) odrážely českou realitu.