Představení Šampaňský socialista v ostravské Staré aréně – snímek z inscenace, foto: Zeno Václavík (Stará aréna)

Bytelná ostravská stopa britského filmaře Karla Reisze

Kateřina Ondřejková, 16. April 2018

Šampaňský socialista. Tak označil Karla Reisze herec Hilton McRay. Týž název nese site specific divadelně-filmová koláž o tomto ostravském rodákovi, spolutvůrci anglické nové filmové vlny. Inscenaci lze vidět v ostravské Staré aréně, prostoru pro nezávislou kulturu.

Přestože je Karel Reisz vedle Miloše Formana nejslavnějším filmařem českého původu, jenž se uchytil v zahraničí, není u neodborné veřejnosti zdaleka tak známý. Jaký byl Reiszův život, o tom vypovídá inscenace Marka Pivovara (libreto) a Pavla Gejguše (libreto a režie). Už prostor samotný, v němž (a před kterým) se inscenace odehrává, si zaslouží pozornost.

Stará aréna totiž sídlí v domě, který patřil rodině Reiszových a kde Karel Reisz žil. Ten prostor má bohatou kavárenskou a divadelní minulost. Ačkoliv se nemovitost nachází na jednom z nejlukrativnějších míst Ostravy, na Masarykově náměstí, dodnes dědicové rodiny Reiszových ten dům ctí coby místo pro setkávání umělců a ostravské inteligence a nebaží po jeho komerčním využití.

Karel Reisz se narodil 21. července 1926 v Moravské Ostravě. Jako syna židovského právníka jej čekal tragický osud většiny jeho příbuzných. Před smrtí v koncentračním táboře jej zachránil útěk do Anglie. Karel byl jedním ze 699 převážně židovských dětí, které roku 1939 odvezl Nicholas Winton z tehdejšího Československa do Spojeného království. Do Anglie Karel přicestoval ve třinácti. Na ostrovech již zůstal. Později vstoupil do RAF, po válce se stal pedagogem, ředitelem Britského filmového institutu, úspěšným producentem a režisérem.

S nápadem na site specific inscenaci, která se odehrává na třech různých místech, přišel umělecký šéf Staré arény, jíž se v Ostravě málokdy řekne jinak než Stará nebo Stařena, Pavel Gejguš: „Hledal jsem vhodné ostravské téma pro vznik inscenace k poctě výročí 750 let města Ostravy. Život Karla Reisze, v určitém životním období tak neodmyslitelně spjatý nejen s Ostravou, ale přímo s domem, ve kterém Stará aréna sídlí, mi přišel jako vhodné a velké téma. Dost mě překvapuje, že to nenapadlo někoho jiného už mnohem dřív. Oslovil jsem Marka Pivovara, aby mi pomohl nápad rozpracovat a pomohl mi s napsáním scénáře.“

Reisz Karel Reisz při natáčení, foto: ČT/BFI

Marek Pivovar je dramaturgem ostravského Národního divadla moravskoslezského a s Pavlem Gejgušem pojali tu dokumentární hru následovně. Začíná v kavárně „Stařeny“, která simuluje obývací pokoj rodiny Reiszových a je zasazena do doby, kdy končily časy prožívané v harmonické a bohaté středostavovské rodině židovského právníka a vášnivého fotografa: milující rodiče, o čtyři roky starší bratr Pavel, víkendy pravidelně trávené v Beskydech turistikou nebo lyžováním (Karlova matka byla vášnivá lyžařka). Rodina, pod tlakem sílícího antisemitismu, usiluje o to, dostat i mladšího syna Karla do Anglie, kde už pobývá jeho starší bratr Pavel – ten ovšem do Anglie neutíkal před násilnou smrtí, nýbrž jej tam rodiče poslali za vzděláním.

V další části autoři vytáhnou diváky z obývacího pokoje ven, aby se stali svědky loučení rodičů s Karlem za doprovodu sugestivního pořvávání příslušníků gestapa. Tyto scény se odehrávají před vchodem do domu, nad nímž je umístěn památník Karla Reisze ve tvaru objektivu kamery s fotografií rodiny. Rodina se již nikdy nesetkala; oba Karlovi rodiče zahynuli v Osvětimi. Památník byl nad vchod instalován v září 2009, coby součást kandidatury Ostravy na titul Evropské hlavní město kultury 2015. Iniciátorem vzniku památníku byl filmový producent Čestmír Kopecký a slavnostně jej odhalila Věra Chytilová a bratr Karla Reisze, Pavel. Právě ony scény loučení patří, podle mého názoru, v inscenaci k těm nejpůsobivějším. Následně se herci a publikum přesunou do kinosálu „Stařeny“, který nese název Kino Karel; zde autoři inscenace vyprávějí filmovou část Reiszova života.

Pamatnik a Vera Chytilova Fotografie z odhalení Reiszova památníku, září 2009. Iniciátorem jeho vzniku byl filmový producent Čestmír Kopecký, dílo odhalili režisérka Věra Chytilová a bratr Karla Reisze, Pavel, foto: Martin Popelář

Reisz režisérsky debutoval v roce 1955, kdy spolu s Tonym Richardsonem natočili dvaadvacetiminutový dokument Maminka to nedovolí (Momma Don’t Allow) o jednom  londýnském jazzovém klubu, kde se scházeli mladí. Do širšího povědomí se Reisz dostal o pět let později adaptací (i u nás vydaného) románu Alana Sillitoea V sobotu večer, v neděli ráno (Saturday Night and Sunday morning), který byl oceněn cenou BAFTA Britské filmové a televizní asociace jako nejlepší britský film, scénář napsal sám spisovatel. V roce 1966 Reisz natočil další ceněný film Morgan – případ zralý k léčení (Morgan – A Suitable Case for Treatment). V sedmdesátých letech se přesunul do Hollywoodu, kde vysloveně hvězdnou kariéru neudělal. Z tamní jeho nepočetné filmografie jasně vyčnívá Francouzova milenka (The French Lieutenant’s Woman) s Meryl Streep a Jeremy Ironsem v hlavních rolích. Film, jenž je adaptací stejnojmenného (i do češtiny přeloženého) románu Brita Johna Fowlese, byl v pěti kategoriích nominován na Oscara. Karel Reisz zemřel 25. listopadu 2002 v Londýně.

Nyní zpět k inscenaci Šampaňský socialista. Herci – s výjimkou zkušeného Reného Šmotka v inscenaci vystupuje nejmladší herecká generace – přecházejí z role do role, ovšem jsou režií vedeni tak, že vyprávění neztrácí pro diváka přehlednost. Pavel Gejguš, spoluautor textu, jemuž lze vyčíst nápadnou podobnost s dokumentem Petry Všelichové Karel Reisz: Ten filmový život, říká: „Zaujal mě paradox, jak ostravský rodák dosáhl světové slávy, ale v Ostravě ho už dnes skoro nikdo nezná. Tedy alespoň mezi mladšími generacemi. A proto mi připadlo nesmírně důležité tak významnou osobnost připomenout. Přiblížit jeho ostravské kořeny. A samozřejmě společně s rozkrýváním ostravské životní etapy vyplulo na povrch silné téma – deportace ostravských židů. První židovský transport vůbec. Stovky zničených lidských životů, rozdělených rodin… tragédie. Zajímavé mi přišly i další etapy Reiszova života – založení hnutí Free Cinema nebo třeba fabulace na téma, jak by vypadaly Hvězdné války podle Karla Reisze, který skutečně dostal nabídku natočit třetí díl Hvězdných válek.“  Hvězdné války náležely k nejúspěšnějším filmovým projektům své doby, což dokazuje, že Karel Reisz byl považován za řemeslně skvělého filmového režiséra, když tuto nabídku dostal. Odmítl ji s tím, že neví, co by vyprávěl, protože jeho zajímají lidské příběhy.

SocialistaPředstavení Šampaňský socialista v ostravské Staré aréně – snímek z inscenace o Karlu Reiszovi i osudech jeho rodiny, foto: Zeno Václavík (Stará aréna)

V Reiszových prvních filmech je možné vidět zásadní vliv jeho rodného města. Nejde jen o jistou podobnost míst, kde se příběhy jejich hrdinů odehrávají (dělníci, dělnické kolonie s cihlovými domy apod.), ale především v tom, že jsou to příběhy obyčejných lidí, vyprávěné naturalisticky. Reisz stál spolu s Lindsayem Andersonem, Gavinem Lambertem a Tony Richardsonem u zrodu britského hnutí Free Cinema, jež v padesátých letech minulého století přineslo inovativní pohled na sociální film a inspirovalo „nové vlny“ ve francouzské a československé kinematografii.  Více o Karlu Reiszovi je možné se dozvědět v dokumentárním filmu Petry Všelichové Karel Reisz: Ten filmový život.

TÉMATA

Divadlo
Film
Ostrava

A/Z SOUVISEJÍCÍ