Latinskoamerické tance
01.10.2008 18:24 (Tance)
Představení tanců Samba, Cha-Cha, Rumba, Paso Doble, Jive
SAMBA
To je tanec, který je nerozlučně spojen s karnevaly a jejich kolébkou
Rio de Janeirem. Samba má kořeny v afrických rituálních tancích, z
nichž převzala nejen jejich vášeň a živočišnost, ale i melancholii a
tančení do úplného vyčerpání. Typické je zhoupnutí v kolenou a v pánvi,
ale také rozechvívání zadečku tanečnic a ramen jejich partnerů v
neuvěřitelných rytmech hraných na exotické bicí nástroje.
Samba je oblíbeným tancem Lenky Tvrzové a Michala Kostovčíka. Nejvíce se na ni těší Zuzana Norisová. Její taneční partner Jan Kliment má mnohem radši ostatní latinskoamerické tance. Respekt ze samby má Michal Necpál.
CHA
Je to vlastně uměle vytvořený tanec z typických kubánských tanečních
prvků, který vznikl pro pobavení v klubech. Charakteristický je výrazný
pohyb pánve, který jasně říká, o co v životě jde. Vlastní tanec je ale
ovšem jen nezávazná koketérie, plná pohybových provokací a legrace.
Cha-cha patří k oblíbeným tancům Michala Kostovčíka a Laury Klimentové.
RUMBA
Zdánlivě pomalou hudbu naplňují tanečníci kontrasty mezi bleskovým
pohybem a naopak až uhrančivým klidem v pomalých gestech a
akrobatických prvcích.
Pro Rumbu je charakteristické, že na hudebně nejdůraznější první dobu
se pohybuje pánev a neprovádí se žádný krok. To spolu s pomalým rytmem
evokuje velmi smyslný pocit z tohoto tance. Páry i diváci rumbu milují
pro její erotický podtext.
Rumbu za nejerotičtější tanec považují Michal Necpál a Albina Zaytseva. Rumbu rádi tančí Lenka Tvrzová a Jan Kliment.
PASO DOBLE
Paso doble už svým zvukem symbolizuje výjimečnou událost. Zatímco
ostatní tance se snažily spíše předvést náladu, atmosféru a vztahy, v
tomto španělském tanci dominuje dějová linka. Korida, oslava
toreadorova vítězství a flamengové pasáže diváky doslova vtahují do
tanečního příběhu na parketě. Dusnou atmosféru vytváří vášeň
poznamenaná krví a smrtelným nebezpečím.
Paso doble rád tančí Jan Kliment. Za jeden z lehčích tanců paso doble považuje Jan Onder.
JIVE
V poválečné Americe, ale i později u nás byl jive spolu se svými
předchůdci a příbuznými spojován především s mladými lidmi, pro něž byl
jedním z projevů revolty. Byl zakazován, skandalizován a trestalo se za
něj. Tančí se na bříškách chodidel, je plný otoček, obratů a hbitého
pohybu, který nikdy neustává. Nerozlučně k němu patří i akrobatické
prvky. Je zajímavostí, že u nás se začal soutěžně tancovat dříve než ve
světě.
Temperamentní jive nejraději tančí Eva Krejčířová. Podle Albiny Zaytsevy je právě tento tanec nejlehčí naučit. Respekt vyvolává tento svižný tanec naopak u Lenky Tvrzové.
