„Netančil jsem ani na vlastní svatbě“
11.12.2008 11:21 (Rozhovory)
Rozhovor s Jaromírem Bosákem
Já nikdy netančil. V tanečních jsem nebyl, protože mi kolidovaly s basketbalovými a fotbalovými tréninky. Volba v jejich prospěch byla z mé strany jasná. Netančil jsem ani na vlastní svatbě. Na to jsem měl kaskadéra, kamaráda Milana, který provedl nevěstu i tchýni. S tancem se respektujeme, ale nevyhledáváme.
Jaké jsou vaše dojmy z vaší taneční partnerky?
Jenom ty nejlepší. Eva je fajn, navíc pěkná baba. Komu z chlapů by se taková kombinace nezamlouvala? Navíc to vypadá, že má až nekonečnou trpělivost. Po padesáté mi dokáže v klidu vysvětlit tu samou chybu. Teda vlastně ji odstranit. Prostě ideální partnerka.
Jak vypadal váš první trénink?
Jako krocení medvěda. O tanci jsem nic nevěděl a také to podle toho vypadalo. Pro nezaujatého pozorovatele to musela být slušná komedie.
Překvapila vás Eva něčím?
Hlavně tím, že zatím neutekla a statečně vydržela.
Co vám Eva řekla po vašem prvním tanečním projevu na parketě?
Milosrdnou lež. Řekla, že to půjde a že to není tak špatný. Ale já vím svoje (smích).
Taneční tréninky budou vyžadovat pevné nervy. Jak jste na tom s trpělivostí?
S trpělivostí fakt nemám problém. Ale je to nezvyk, celý můj život je nepřetržitá řada různorodých improvizací a teď se po mně chce, aby měl můj tanec řád a napevno pospojované prvky. To dá práci.
Tušíte, kde jsou vaše silné a slabé stránky?
Jsem docela trpělivý a obecně mě baví trénovat, ať už jde o fotbal nebo golf. Snažím se i v tanci. A mé slabé stránky? Nějak pořád nechápu, co to tam ty nohy vlastně dělají. A koordinace pohybů různých částí těla? To je naprosto příšerná věc (smích).
Bude vám sedět více latina nebo standardní tance?
Určitě standard. Nějak si sám sebe nedovedu představit s rozvlněnými boky a juchajícího po parketu. To víte, jsem od založení velmi vážný člověk.
Jak odmítáte ženy, které vás požádají o tanec?
Programově se příliš nevyskytuji v místech, kde se tanec provozuje. Ale když už se tak stane, tvrdím, že tančím pouze v ohrožení života, k němuž zatím nedošlo.
Který tanec vám přijde nejerotičtější?
Těžko říci, ale snad tango, alespoň ve smyslu prožívání velkých emocí. Ale se mnou je těžko si představit při tanci jakýkoli erotický náboj. Je klaun erotickým symbolem?
Jaké máte ve StarDance ambice?
Mojí hlavní ambicí je nevypadat jako totální pohybový idiot nebo jako Spejbl. A nechtěl bych vystoupení kazit své tanečnici Evě, která si přípravou a popravdě i se mnou dává hodně práce. Nejde mi o to vyhrát. Když už jsem se na tancování dal, chtěl bych si alespoň dva první večery užít a třeba se i něco naučit.
Jaká byla vaše reakce, když vám nabídli jít do StarDance?
První reakce? Řekl jsem si, že je to totální nesmysl. Já a tanec prostě nejde dohromady. Museli mě dlouho ukecávat.
Čeho se ve StarDance nejvíce bojíte?
Nebojím se ničeho, ale nerad bych s partnerkou praštil při nějaké figuře o zem. To by se jí asi nelíbilo.
Je nějaká hudba, která vás dokáže vyprovokovat k tanci?
To ne. Podupávám si do rytmu, to zase ano, ale že bych se roztančil, to tedy nezažívám. Dobrovolně se do podobných akcí nepouštím.
Kdybyste si měl vybrat, půjdete raději na ples v róbě nebo v civilu na diskotéku?
Nejraději v džínách na pivo s kamarády.
