„Se svými partnerkami nechodím“
24.11.2008 16:29 (Rozhovory)
Rozhovor s Michalem Necpálem
Jana mne nejvíce překvapila svým entuziasmem a šikovností.
Tušíte, kde jsou její slabiny a silné stránky?
Její slabina spočívá ve výšce. Silnou stránkou je jednoznačně talent pro tanec.
Proč jste se rozhodl jít do StarDance?
Rád bych posbíral nové zkušenosti. Účast ve StarDance je dobrá reklama nejen pro mě, ale také pro samotné tancování.
Budete se snažit dělat show, nebo vsadíte spíše na tanec?
Myslím, že diváci se chtějí především smát, plakat, zkrátka se bavit. Tanec na parketě samozřejmě nesmí chybět, ale já se budu určitě snažit i o show.
Jaké jsou vaše první dojmy z Jany?
Musím se přiznat, že jsem byl velice mile překvapen. Jana je velice milá a příjemná dívka. Jedinou starost, kterou mám, je, abych nějak dorovnal tu výšku (smích).
Čeho se nejvíce bojíte?
Nejvíce se bojím, že vypadnu jako první. Toho bych se nechtěl dočkat.
Komu jste fandil v předchozích řadách?
Aleši Valentovi s Ivou Langerovou. Na parketě působili oba velmi mile a sympaticky. Iva je navíc moje dobrá kamarádka. V první řadě jsem nejvíce držel palce mé taneční partnerce Tereze Bufkové, která tančila s Honzou Čenským.
Jaká je vaše profese?
Vystudoval jsem obchodní akademii, věnuji se vyučování tance a do toho ještě zkouším trochu podnikat.
Trpíte na parketě trémou?
Třeba na takovém předtančení jsem vždycky v pohodě a uvolněný. Když se jedná o zásadní soutěž, míván trému téměř vždy. Myslím, že ani ve StarDance se trémě nevyhnu.
Využíváte svůj taneční um k balení holek?
Určitě. Tančím od šesti let a neustále se pohybuji mezi pěknými slečnami. Spíše se chtělo, abych dělal ryze mužnější sporty, ale postupem času jsem se toho naučil využívat. A bylo lehčí sbalit holku na parketě, než v civilním životě.
Kdo vás přivedl k tanci?
Rodiče, kteří mě na první třídě základní školy přihlásili do taneční přípravky.
Který z tanců vám přijde nejerotičtější?
Rumba.
Který je pro vás nejlehčí?
Slow fox.
Kterého tance se nejvíce bojíte?
Samby. Je těžké správně vystihnout její charakter a oproti ostatním tancům je pro ni typická zcela specifická práce s koleny a kyčlemi.
Který z tanců je váš nejoblíbenější?
Slow fox.
Co je podle vás nejtěžší na profesionálním tanci?
Pakliže se člověk dostane na určitou úroveň je docela práce si ji udržet a dále se zlepšovat. Taky je velmi složité udržet si neustále kladný vztah se svou taneční partnerkou. Takový vztah je někdy jako manželství. Se svou taneční partnerkou jsme spolu tři roky. Občas se stane, že jsme na soustředění měsíc nepřetržitě spolu. Spousta párů tohle nezvládne. Můžou tancovat výborně, ale nevydrží spolu jako lidi. Nejdůležitější je vytvořit dobrý tým.
Jak se vyrovnáváte se špatným hodnocením?
Záleží na tom, od koho kritika přichází a jak si toho dotyčného cením. Jsem dost tvrdohlavý a mám svůj názor. Když si z kritiky můžu něco vzít a ponaučit se z ní, tak ji přijímám.
Kolik jste vystřídal tanečních partnerek?
V soutěžním tancování celkem čtyři.
Je výhodou chodit se svou taneční partnerkou?
Pakliže se tanci věnujete dlouhodobě, chcete zakládat taneční klub a máte za sebou řadu zkušeností a stejný životní styl, může to být výhoda. Když se svou taneční partnerkou pohádáte, jen velmi těžko se můžete v soukromém životě tvářit, jako že se nic nestalo. I z tohoto důvodu jsem se svými tanečnicemi nikdy nechodil.
Co vás při trénování nejvíce bolí?
Kolena.
Co vám řekli vaši nejbližší, když se dozvěděli, že jdete do StarDance?
Rád vtipkuji a mluvím v ironii, takže mi to nevěřili. Když zjistili, že je to pravda, byli nadšení.
Jaké jste měl pocity po castingu?
Smíšené. Stále znovu jsem si v hlavě rekapituloval, jestli jsem před komisí nepůsobil nesebevědomě. Měl jsem trému z toho, jaký jsem udělal dojem.
Máte nějaký nesplněný taneční sen?
Samozřejmě. Jednou bych chtěl vést vlastní taneční klub a být uznávaným trenérem.
V kterou denní hodinu se vám tančí nejlépe?
V sedm večer. Ráno jsem nemožný tanečník a odpoledne většinou odpočívám.
Vzpomněl byste si na ně nějaký svůj taneční trapas?
Když jsem tančil ještě za juniory na mistrovství republiky, udělal jsem v zápalu tance pózu, při které mi ruply kalhoty. Já to samozřejmě vůbec netušil. Tanec jsem odtančil s odhalenými půlkami. Když jsem to zjistil, bylo mi velmi trapně. Všichni okolo se smáli a já si snažil udržet patřičný nadhled (smích).
Kolik tanečních kostýmů máte ve skříni?
Tuším, že to bude asi sedm kostýmů.
Co považujete za svůj největší profesionální úspěch?
Velmi si vážím toho, že jsem mohl reprezentovat Českou republiku na mistrovství světa v Moskvě v juniorech v roce 2000.
Když si chcete zatančit, jdete radši na ples ve fraku nebo v civilu na diskotéku?
Určitě na diskotéku. Tanec je velmi elegantní sport a musíte být pořád upravený. Na diskotéce nebývá tolik světla a můžete se tam rozšoupnout do maxima.
