Na Ministerstvo národní obrany přijela v šesti automobilech sovětského velvyslanectví skupina sovětských důstojníků v civilu.
Vybraným maďarským jednotkám byl přečten rozkaz o tom, že dnes poskytnou Československu „internacionální pomoc“.
V kanceláři Aloise Indry se tajně sešli Vasil Biľak, Drahomír Kolder, Miloš Jakeš, Oldřich Švestka, Jan Piller, Jozef Lenárt, Antonín Kapek a Alois Indra. Po schůzce byl Jozef Lenárt na vlastní žádost hospitalizován ve státním sanatoriu Sanops.
Plukovník Šalgovič ukládá podplukovníku Riplovi, zástupci náčelníka II. správy HS – StB (Hlavní správy Státní bezpečnosti), soustředit skupinu asi 20–30 příslušníků StB k provedení blíže neurčené akce. Požaduje, aby tito příslušníci měli znalosti o letišti a rozhlase.
Čestmír Císař požádal vedoucí pracovníky Československého rozhlasu, aby zajistili možnost přímého vysílání ze Staroměstského náměstí v odpoledních, případně večerních hodinách. Připustil vystoupení Alexandra Dubčeka.
Československý rozhlas proto vyhlásil pohotovost pro zpravodajské a publicistické pracovníky.
Plukovník Klíma se sešel s Lubomírem Štrougalem. Sondoval jeho postoje.
Plukovník Klíma se sešel s hlavním sovětským poradcem na ministerstvu vnitra generálem Kotovem a informoval ho o svém rozhovoru se Štrougalem.
Pplk. Ripl uložil pplk. Doležalovi, náčelníkovi 6. odboru Hlavní správy Státní bezpečnosti, aby na 22. hodinu připravil na Oddělení pohraniční kontroly Ruzyň 25 příslušníků pro odbavení většího počtu vízových cizinců.
V Praze začala 93. schůze předsednictva ÚV KSČ. Původně měla začít již v 10.00.
D. Kolder a A. Indra žádají, aby proti původnímu programu (příprava mimořádného sjezdu KSČ) byla přednostně projednána „Zpráva o současné politické situaci v ČSSR a podmínkách činnosti KSČ“.
Dubček prosadil původně plánovaný program.
Pplk. Ripl uložil pplk. Kožuchovi, aby soustředil na tento večer skupinu příslušníků k blíže neurčené akci.
Tito příslušníci byli soustředěni v restauraci Ústředního domu armády s tím, aby vyčkali dalších pokynů.
Plukovník Šalgovič vydal pplk. Riplovi pokyny k zabezpečení letiště Ruzyň a k přerušení letecké dopravy, k zajištění rozhlasu a televize, k poskytnutí ochrany některým stranickým a vládním činitelům, k zajištění bezpečnosti provozu telefonní ústředny Ministerstva vnitra a ochrany objektu Státní bezpečnosti v Sadové ulici.
Plukovník Šalgovič oznámil pplk. Molnárovi, náčelníku Správy Státní bezpečnosti Praha, že do Československa vstoupí spojenecká vojska.
U Karla Hoffmanna se v budově Ústřední správy spojů sešla řada osob ze stranického aparátu, tisku, rozhlasu, televize a Státní bezpečnosti. Hoffmann jim vydal pokyn, aby očekávaná vojenská intervence byla československé a světové veřejnosti prezentována jako internacionální pomoc.
Pplk. Molnár na narychlo svolané poradě náčelníků odborů a oddělení Krajských správ Státní bezpečnosti vyhlásil plnou pohotovost vedoucích funkcionářů a vybraných pracovníků všech Krajských správ Státní bezpečnosti.
Podplukovník Ripl instruoval náčelníka 2. oddělení Státní bezpečnosti pro sdělovací prostředky, aby připravil osmičlennou skupinu pracovníků, která později dostane určité úkoly v souvislosti s vydáním prohlášení předsednictva ÚV KSČ k řešení politické situace.
Maďarské vojenské jednotky se daly do pohybu. Přesouvají se do oblasti Nagyorosz.
Zpravodaj ČTK v Budapešti se z anonymního telefonického hovoru dozvídá, že o půlnoci začne vojenské obsazování Československa.
Do ČTK se dostavil její ředitel Miroslav Sulek, který se nečekaně vrátil z dovolené. Vydal pokyn, že bez jeho vědomí nesmí odejít do zahraničí žádná zpráva o Československu.
Československý velvyslanec v Maďarsku předává zprávu, kterou před hodinou obdržel budapešťský zpravodaj ČTK, do Prahy.
Internovat „nespolehlivé“ pracovníky I. správy Ministerstva vnitra. Tak zní Šalgovičův rozkaz plukovníku Houskovi, kterého znovu pověřil vedením I. správy Ministerstva vnitra. Předal mu seznam obsahující 27 jmen.
Pplk. Ripl uložil pplk. Doležalovi, aby se odebral na ruzyňské letiště a na rozkaz „Spusťte akci“ asi ve 23 hodiny zastavil provoz civilní letecké dopravy. Sděluje mu, že v té době budou v Ruzyni přistávat letadla se sovětskými vojáky a že celá akce je prováděna se souhlasem prezidenta republiky, vlády a předsednictva ÚV KSČ.
V budově Ústřední správy spojů se Karel Hoffmann narychlo schází s náměstky ředitele Československého rozhlasu K. Hrabalem a R. Běhalem.
Prezident L. Johnson přijal sovětského velvyslance ve Washingtonu Anatolije Dobrynina na jeho vlastní žádost. Velvyslanec prezidenta informuje o nadcházející invazi armád pěti zemí Varšavské smlouvy do Československa.
Johnson krátce poté svolává mimořádné zasedání Rady národní bezpečnosti.
Nezjištěno, zda časový údaj odpovídá moskevskému, washingtonskému nebo středoevropského času.
Na letišti v Ruzyni přistál speciál AN-24 z Moskvy. Letadlo zůstalo stát na stojance Aeroflotu.
Viliam Šalgovič navštěvuje zástupce (představitele) vojsk Varšavské smlouvy v ČSSR generála Jamščikova v jeho bytě. Po krátké poradě pak přiváží autem do Jamščikovova bytu ministra národní obrany generála Dzúra. Za přítomnosti velvyslance SSSR S. V. Červoněnka vedou telefonický hovor s L. I. Brežněvem.
Na ruzyňském letišti přistál sovětský speciál AN-24. Vystupuje z něj 25 civilistů, kteří jsou srdečně vítáni náčelníkem plukovníkem Tachovským a velitelem letky ministerstva vnitra pplk. Eliášem. Po chvíli odjeli do města a letadlo následně odletělo.
Státní hranice v prostoru Vejprt narušily dva sovětské tanky a 2 obrněné transportéry. Prorazily bezpečnostní zařízení a pokračovaly v jízdě směrem Kovářská–České Hamry. Po chvíli se vrátily zpět na území NDR.
Je odvolána pohotovost, kterou vyhlásilo ředitelství Československého rozhlasu v odpoledních hodinách.
Vojska pěti zemí – Sovětského svazu, Polska, Německé demokratické republiky, Maďarska a Bulharska – překročila státní hranice Československé socialistické republiky.
Oddělení pohraniční kontroly na Cínovci hlásí na Hlavní správu StB, že československé hranice narušila cizí vojska.
Hlavní správa StB vzápětí dostává stejné zprávy z dalších oddělení pohraničních kontrol.
Všechna spojení s oddělením pohraničních kontrol jsou náhle přerušena.
PPlk. Ripl oznamuje pplk. Kožuchovi, že sovětské tanky překračují československé hranice a dává pokyn k přesunu skupiny příslušníků z restaurace Ústředního domu armády do objektu Státní bezpečnosti v Sadové ulici.
Premiér Oldřich Černík obdržel zprávu od vedoucího sekretariátu ministra vnitra, že vojska pěti zemí překročila státní hranici. Černík žádá o její prověření, protože ji nevěří.
M. Hruškovič na zasedání předsednictva ÚV Komunistické strany Slovenska oznamuje vstup vojsk a předkládá text zvacího dopisu s tím, že „v Praze byl schválen všemi, včetně Dubčeka, a že proti němu byli jen Smrkovský a Kriegel“.
Šest z deseti přítomných zvací dopis schvaluje a čtyři jsou proti.
Západoněmecká zpravodajská služba vyhlásila poplach. Z obrazovek dálkových radarů ji totiž zmizel prostor Prahy a příjem radarových signálů začal být rušen.
Generál Dzúr se vrátil na Ministerstvo národní obrany a svolal poradu Vojenské rady.
Generál Dzúr telefonicky oznámil předsedovi vlády Černíkovi, že vojska Varšavské smlouvy obsazují Československo.
Sovětský velvyslanec Červoněnko oznámil prezidentu republiky Ludvíku Svobodovi vojenský vpád do Československa.
Pplk. Ripl telefonuje pplk. Doležalovi na ruzyňské letiště a vydává rozkaz „Spusťte akci“.
Předseda vlády Oldřich Černík oznamuje na schůzi předsednictva KSČ, že na naše území vstoupila vojska Varšavské smlouvy.
Do budovy Československého rozhlasu v Praze se dostavil bývalý ústřední ředitel M. Marko spolu s M. Vacíkem a náměstkem ústředního ředitele pro zahraniční vysílání K. Hrabalem. Marko chce odvysílat „důležitou zprávu“.
Hlavní správa Státní bezpečnosti má vyhlášenou úplnou pohotovost.
Na zasedání předsednictva ÚV KSČ se dostavili prezident Ludvík Svoboda a ministr vnitra Josef Pavel.
Rakousko uzavřelo hranice s Československem a Maďarskem.
Ministr národní obrany generál Dzúr vydává rozkaz, podle kterého musí zůstat všechna vojska v kasárnách, v žádném případě nepoužívat zbraně a sovětským vojskům na čs. území poskytnout maximální všestrannou pomoc.
Dispečer letištního provozu v Ruzyni dostává telefonem pokyn, že letiště nesmí přijímat ani odbavovat žádná letadla.
Generál Dzúr vydal rozkaz o zákazu vzletu všech armádních letounů a nařídil zabezpečit přistávání sovětských letounů na letištích Brno a Ruzyň a vydal zákaz použití zbraně.
Plukovník Šalgovič nařizuje náčelníkům Krajských správ SNB vyhlásit pohotovost, obsadit silami útvarů sdělovací prostředky – rozhlas, televizi, pošty, místní rozhlas a vysílačky radioamatérů. Zároveň provést přísná opatření k zabezpečení ochrany budov SNB, skladů s výstrojí a výzbrojí. Uvedená opatření je nutno provést v naprosté konspiraci.
Před jednou hodinou ranní opouští prezident Svoboda zasedání předsednictva ÚV KSČ a vrací se na Hrad. Ministr vnitra Josef Pavel odjíždí do úřadu.
Do budovy Čs. rozhlasu na Vinohradech přichází skupina pracovníků Státní bezpečnosti.
Podplukovník Molnár, náčelník krajské správy SNB v Praze, vydává rozkaz k obsazení televizního vysílače Petřín a mezinárodní telefonní ústředny.
Na Ruzyni přistávají dva vojenské letouny, z nichž je vysazeno několik desítek ozbrojených vojáků. Ti okamžitě obsazují hlavní letištní budovu, z níž vyhánějí na prostranství před budovou letištní personál a čekající cestující.
Předsednictvo ÚV KSČ odhlasovalo většinou hlasů proti čtyřem text prohlášení „Všemu lidu ČSSR“. Vstup vojsk Varšavské smlouvy byl proveden bez vědomí československých stranických a státních představitelů.
Mezi 01.30 a 01.45 telefonicky diktuje Zdeněk Mlynář provolání „Všemu lidu Československa“ do Československého rozhlasu.
Československý rozhlas vysílá prohlášení předsednictva ÚV KSČ „Všemu lidu ČSSR“.
Na příkaz ředitele Ústřední správy spojů Karla Hoffmanna je vyřazen rozhlasový vysílač na středních vlnách z provozu.
Vysílání ovšem běží v rozhlase po drátě.
Zahájena letecká výsadková operace. Z letišť v Legnici, Vratislavi, Opoli, Katovicích a Krakově odstartovalo postupně asi 120 letadel typu AN-12 a 100 AN-24 s tanky, obrněnými transportéry a výsadkáři na palubách. Po krátké době přistávají na ruzyňském letišti v kratších než minutových intervalech. Do rána je vysazena celá divize. Operaci zajišťuje ve vzduchu asi 200 stíhaček MIG 19, MIG 21 a na 150 menších letadel a vrtulníků. Na letišti je přítomen gen. Vítek, který z rozkazu ministra národní obrany gen. Dzúra zajišťuje osvětlení přistávacích ploch a vstupuje do kontaktu se sovětskými jednotkami.
Skončilo zasedání předsednictva ÚV KSČ. Premiér Černík odjíždí na předsednictvo vlády a Švestka do redakce Rudého práva. Kolder, Biľak a Indra odjíždějí na sovětské velvyslanectví. Ostatní členové předsednictva zůstali v kanceláři Alexandra Dubčeka.
Přerušeno telefonní spojení mezi Prahou a Vídní.
Kolem třetí hodiny ranní byl sovětskými výsadkáři zatčen předseda vlády Oldřich Černík. Spolu s ním i další členové vlády, mj. L. Štrougal.
V Liberci došlo ke střetu místních obyvatel s projíždějícími sovětskými jednotkami. V důsledku střelby sovětských vojáků došlo k vážným zraněním a prvním obětem na životech.
Tisková agentura Sovětského svazu TASS vydala oficiální prohlášení. Vojska Varšavské smlouvy vstoupila do ČSSR na žádost čs. stranických a státních činitelů. Jejich jména však uvedena nejsou.
K budově ÚV KSČ dorazily první sovětské obrněné vozy, vedené autem sovětského velvyslanectví. Před budovou je sovětským vojákem postřelen a těžce zraněn Antonín Jarušek (31 let).
Československý rozhlas zahájil pravidelné vysílání. Zveřejňuje provolání „Všemu lidu ČSSR“. Informuje o situaci v zemi.
Na příkaz Karla Hoffmanna je přerušen provoz všech vysílacích stanic. Krátce nato se pracovníci spojů telefonicky obrátili na Josefa Smrkovského. Informují ho o Hoffmannově příkazu. Smrkovský to označuje za protistátní příkaz a nařizuje vysílače opět zapnout.
Kolem páté hodiny na ruzyňském letišti v Praze přistál speciál se členem politického byra ÚV KSSS K. T. Mazurovem alias generálem Trofimovem, který byl pověřen politickým řízením celé intervence.
Přiletěl také velitel celé vojenské akce gen. Pavlovskij. Spolu s gen. Jamščikovem, jenž na něj čeká na letišti, odjíždí na Generální štáb ČSLA, kde zřizuje prozatimní velitelské stanoviště.
Kolem páté jsou v Dubčekově kanceláři na ÚV KSČ sovětskými vojáky zatčeni Alexander Dubček, Josef Smrkovský, František Kriegel, Josef Špaček, Bohumil Šimon, Štefan Sádovský, Václav Slavík, Miloš Jakeš, Antonín Kapek, Zdeněk Mlynář a další.
Z území NDR začíná své vysílání prookupační rozhlasová stanice „Vltava“. Špatnou češtinou se z ní ozývá prohlášení TASS.
Plukovník Šalgovič vydal příkaz k zatčení Čestmíra Císaře.
Tři příslušníci SNB později přivádějí Císaře z jeho bytu do budovy Krajské správy Sboru národní bezpečnosti.
Československý rozhlas v Ostravě byl obsazen okupačními vojsky.
Před budovou Československého rozhlasu došlo k prvním střetům Pražanů se sovětskými vojsky.
Sovětská vojska obsadila Československý rozhlas v Bratislavě.
Začala vysílat Československá televize.
Sovětská vojska obsadila budovu Ministerstva vnitra na Letné.
Ředitel ČTK Sulek přinesl do agentury text prohlášení skupiny československých státních a stranických činitelů se žádostí Sovětskému svazu o pomoc. Pracovníci ČTK odmítli text vydat.
V Liberci došlo ke střetu mezi sovětskými vojsky s obyvatelstvem.
Sovětští vojáci obsadili vysílací studio Československého rozhlasu na Vinohradské třídě a zabránili dalšímu vysílání.
Obsazena je již celá budova Československého rozhlasu na Vinohradské třídě.