Červená karta. Pochybnosti zůstávají. Jan DĚDIČ, Katedra podnikového a evropského práva, VŠE, spoluautor Obchodního zákoníku /reportáž/ Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Vše je přehledné a rozkryté, o tom se snaží přesvědčit veřejnost firma Haguess, která je hlavním dodavatelem karet Opencard pro Magistrát hlavního města Prahy. Ve středu na valné hromadné společnosti Haguess došlo ke změně formy akcií. Z neprůhledných akcií na doručitele na akcie na jméno. Firma Haguess zveřejnila i jména svých vlastníků. Většinovým majitelem je Jaroslav Turek, Turek je krom svého působení v Haguessu i předsedou dozorčí rady firmy Allshare. Ta pražské radnici dodala prvotní plán kontroverzního projektu Opencard. Pět procent akcií drží také jeho manželka Miroslava. Pavel BÉM, pražský primátor /ODS/ /natočeno 17. 2. 2010/ -------------------- Myslím si, že to je krok, který ukazuje prostě Pražanům, že projekt Openkarty je perspektivní, kvalitní, transparentní a že vlastně není na něm dneska už absolutně co skrývat. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Projekt Opencard už stál Prahu 833 miliony korun, příjmy jsou nulové. Po neutichající veřejné kritice projektu Opencard magistrát pohrozil, že pokud vedení společnosti Haguess neřekne, komu patří akcie na doručitele, přestane s firmou spolupracovat. Ověřit, že Jaroslavu Turkovi patřila firma Haguess i v době, kdy inkasovala za projekt Opencard stovky milionů korun z veřejných peněz, není možné. Turek původně vlastnil 70 procent akcií, kdo držel zbytek, firma tajila. Karel BŘEZINA, pražský zastupitel /ČSSD/ /natočeno 17. 2. 2010/ -------------------- Nikdo vám nezaručí věřit, nevěřit. Prostě ty akcie byly na doručitele, mohl s nimi přijít de facto kdokoliv. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Otázky už před 14 dny upozornily, že společnosti Haguess a Allshare nezakládaly v uplynulých letech obchodnímu rejstříku zákonem požadované dokumenty a tím pochybnosti rozhodně nekončí. Veřejné zakázky v rámci projektu Opencard získalo minimálně dalších 7 firem, které mají akcie na doručitele. Vydělaly na nich desítky milionů korun. Na rozdíl od společnosti Haguess od nich pražský magistrát rozklíčování vlastnické struktury nebo změnu formy akcií nechce. Pavel BÉM, pražský primátor /ODS/ /natočeno 17. 2. 2010/ -------------------- Kdybychom toto udělali, tak bychom samozřejmě diskriminovali jednu majetkovou a vlastnickou strukturu. Petra KOLÍNSKÁ, zastupitelka hlavního města Prahy /SZ/ /natočeno 17. 2. 2010/ -------------------- Nevidím, proč dělat rozdíl mezi firmou Haguess a dalšími firmami, které se na tomto projektu podílejí. Karel BŘEZINA, pražský zastupitel /ČSSD/ /natočeno 17. 2. 2010/ -------------------- Já si myslím, že by to bylo férové od vedení města, aby to i po těchto firmách požadovalo. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Projekt Opencard měl původně stát 888 milionů korun. Dodatkem smlouvy s firmou Haguess magistrát cenu o 50 milionů korun snížil. /konec reportáže/ Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Další pochybnosti kolem společnosti Haguess zajišťující projekt Opencard, nejen, že její ředitel Petr Stránský pracoval pro firmu Haguess, ale i pro pražský magistrát, na jeho podíly ve čtyřech firmách, ve kterých od roku 1998 do roku 2000 působil, byly nařízeny exekuce. I proto jsme do dnešních Otázek pozvali majitele společnosti Haguess Jaroslava Turka a právního zástupce společnosti Haguess, doktora Michala Chrůmu, oba pozvání odmítli. První s odůvodněním, že společnosti Haguess považuje požadavek na rozkrytí akcionářské struktury za vyřešený a nemá, co by dále komentovala. Druhý pak se slovy o negativní a spekulativní publicitě o společnosti Haguess a projektu Opencard v Otázkách, proto židle pro zástupce společnosti Haguess Jaroslava Turka a Michala Chrůmu zůstala prázdná. Pro úplnost, tady jsou otázky, které na základě veřejně dostupných zdrojů zůstaly tedy od zástupců společnosti Haguess, výhradního dodavatele projektu Opencard, nezodpovězeny. Za prvé, kdo byli akcionáři Haguess v roce 2006 až 2009, protože informace ve sdělovacích prostředcích se různí. V roce 2009 jednal na valné hromadě Michal Chrůma se 70procentním podílem hlasů a navýšil základní kapitál o 10 milionů korun. V únoru letošního roku Jaroslav Turek v interview pro televizi Nova říká, že po celou dobu byl jediným akcionářem Haguessu. Na valné hromadě 17. února letošního roku měl Jaroslav Turek 95 procent akcií, Miroslava Turková pak zbývajících pět procent akcií. Otázka druhá. Proč Haguess v roce 2009 navyšoval základní kapitál, kdo splatil 10 milionů korun navýšení základního kapitálu Haguess v roce 2009. JUDr. Michal Chrůma totiž sdělil Otázkám, že to byl jeho klient. Vyplatil v roce 2009 Haguess nějakou dividendu akcionářům? Otázky třetího bloku. Jaké byly a jsou vztahy mezi společnostmi Haguess a Allshare? To, co zaznělo v příspěvku, protože víme, že v roce 2008 došlo k převodu částky a to 92 milionů korun. Za co ale v roce 2008 zaplatil Haguess firmě Allshare ovládané opět Jaroslavem Turkem právě tuto částku? Komu zaplatil Allshare padesát, necelých 52 milionů korun na licenčních poplatcích. Kdo byl v roce 2008 jediným zaměstnancem Allshare, na kterého připadlo v hrubém zhruba 10 milionů korun? Čtvrtý blok. Proč změnil Allshare v listopadu 2009, tedy kdy o společnosti Haguess se začaly zajímat sdělovací prostředky, tak proč ve stejné době Allshare změnil své akcie z akcií na jméno na akcie na majitele, tedy to jsou ty anonymní akcie teď tolik kritizované. A čtvrtý blok. V roce 2006 obdržela firma Haguess 25 milionů korun státní dotace, kdo financoval zhruba zbývajících 10 milionů korun, které byly podmínkou přidělení té státní dotace? A na co byly použity prostředky, kdo je vlastníkem investic z této dotace pořízených a k čemu jsou dodnes používány? To jsou nezodpovězené otázky a proto byli zástupci společnosti Haguess do tohoto pořadu pozváni. Hostem Otázek je tedy člen Legislativní rady vlády, spoluautor obchodního zákoníku, advokát, profesor práva Jan Dědič, vítejte v Otázkách, hezký dobrý den. Jan DĚDIČ, Katedra podnikového a evropského práva, VŠE -------------------- Dobré odpoledne. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Pane profesore, utajení netransparentní vlastníci, projekt Opencard na tento problém na tento problém upozornil zatím v té nejviditelnější formě, která sdělovací prostředky zajímá nejvíc. Jsou opravdu ty akcionářské struktury společností, které se ucházejí o veřejné zakázky, tak nezmapovatelné. Jan DĚDIČ, Katedra podnikového a evropského práva, VŠE -------------------- Rozhodně nezmapovatelné nejsou, pokud ty společnosti dodržují předpisy České republiky, protože každá společnost je povinna uložit do sbírky listin účetní závěrku, jejíž součástí je i příloha a povinnou náležitostí takové přílohy je i uvedení osob s podstatným vlivem a rozhodujícím vlivem. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- I u těch anonymních akcií tedy? Ty nejsou vyloučeny z toho. Jan DĚDIČ, Katedra podnikového a evropského práva, VŠE -------------------- Samozřejmě, tam zákon o účetnictví nerozlišuje formu vlastnictví, je to uloženo každé společnosti a ona tedy musí uvést každou osobu, která má větší než dvacetiprocentní podíl a u těch tedy, to je ten podstatný vliv, a u toho rozhodující vlivu je to více než padesát procent a více. Samozřejmě může vzniknout otázka, jak to má zjistit ta společnost s akciemi na majitele, když jakoby jsou anonymní, ale oni samozřejmě tak úplně anonymní nejsou, protože se koná valná hromada. Minimálně z účasti na valné hromadě musí ta společnost zjistit, kdo alespoň formálně právně se vydává za vlastníka těch akcií a je její povinností to v té účetní závěrce uvést. Kromě toho. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jenom že vstupuji do řeči, je tedy čertovo kopýtko v těch, říkejme tomu laicky anonymních akciích, že teď politici volají po zrušení toho institutu? Jan DĚDIČ, Katedra podnikového a evropského práva, VŠE -------------------- To je právě obrovský omyl. Problém není vůbec v akciích na majitele, v těch listinných akciích, protože my si musíme uvědomit a o tom se v podstatě mlčí, že jakoukoliv akcii si mohu nechat spravovat na základě toho takzvaného komisionářského principu, kdy jednám svým vlastním jménem na cizí účet. Čili taková situace, kdy nebudu znát nebo kdy ta společnost nebude znát skutečného vlastníka, může vzniknout i u akcií na jméno, listinných i u zaknihovaných akcií. Takže podle mého názoru je to velká bublina, spíše předvolební tah než řešení faktického problému. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To znamená, že když teď byla valná hromada společnosti Haguess, Jaroslav Turek ukazoval novinářům akcie, tak podobné problémy vlastně můžou vzniknout u této nové formy, jako byly u těch anonymních akcií. Jan DĚDIČ, Katedra podnikového a evropského práva, VŠE -------------------- Samozřejmě pokud někdo využije institutu té komisionářské správy, tak je to samozřejmě možné, protože akcie je cenným papírem a tam pro tu společnost je důležitá ta takzvaná formální legitimace. To znamená, že někdo se formálně prokáže zápisem ze Střediska cenných papírů, nebo je formálně zapsán jako vlastník té akcie na jméno v evidenci společnosti, ale to ještě vůbec neznamená, že je skutečným vlastníkem té akcie. Čili kdo se bude chtít schovávat, ten se samozřejmě schová i nadále. A pak je tady jedna úplně ta nejjednodušší cesta obcházení a to taková, že samozřejmě Česká republika nemůže přikázat všem členských státům Evropské unie, aby zrušily ty takzvané anonymní akcie. To znamená, ta nejjednodušší cesta, teď možná navádím, ale přesto si myslím, že je třeba, aby to veřejnost věděla, protože ta na problematika se zatemňuje, že sice budeme mít akcie na jméno, dejme tomu, nebo ty zaknihované, kde jakoby, v uvozovkách, transparentně budeme znát toho vlastníka. Ale jediným vlastníkem těch akcií bude zahraniční společnost s anonymními akciemi, do té tedy odplynou ty zisky z této společnosti, čili my budeme vědět, kdo je vlastníkem, v uvozovkách, té české společnosti, ale absolutně nedohledáme, kdo je vlastníkem té zahraniční společnosti. Takže podle mého názoru, pokud se chce řešit problematika různých podvodů a korupcí, tak to s akciemi na majitele nemá nic společného. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Tedy zakazovat, říkáte, že to je jen bublina a politický populismus nebo rušit tento institut, když se ještě odkáži na dopis, který jsme dostali od Jaroslava Turka, akcionáře, 95procentního akcionáře Haguessu, tak nám napsal, protože Otázky se pokoušely právě do těch veřejných listin dostat, tam nezakládala firma Haguess v těch uplynulých letech informace, kdo je osobou ovládající, jak jste to zmiňoval a Jaroslav Turek nám napsal. "Závěrem jsem vám chtěl poděkovat za to, že jste nás upozornili na administrativní nedostatky, které naše společnosti měly ve spisech na obchodním rejstříku. Tento nedostatek byl včera napraven." Dopis je adresován 18. Února 2010 a je možné se na tu pasáž podívat, jenomže od městského soudu jsme se zase dozvěděli, že ta pokuta, když někdo ty povinné údaje i u těch anonymních akcií nedodává k obchodnímu rejstříku, že může dostat jenom pokutu 20 tisíc korun, to je přece poměrně malá částka, malá sankce. Jan DĚDIČ, Katedra podnikového a evropského práva, VŠE -------------------- To je sice pravda, jenomže možnost udělení pokuty ze strany rejstříkového soudu, to je to nejmenší, čím lze poskytnout. My totiž máme také zákon o účetnictví, zákon o účetnictví také ukládá povinnost uložit účetní závěrku do sbírky listin rejstříkového soudu a když se podíváte do zákona o účetnictví, tak ten za neuložení účetní závěrky nebo když tam nejsou uvedeny všechny údaje, umožňuje uložit pokutu až do výše šesti procent celkového objemu aktiv, a to zase není tak malá částka. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To znamená, že můžou v té věci konat úřady finanční. Jan DĚDIČ, Katedra podnikového a evropského práva, VŠE -------------------- Správce daně může v té věci, přesně tak, další, kdo v té věci může konat, je obecní úřad, protože neuložení účetní závěrky do sbírky listin je přestupkem, za který lze uložit pokutu až do výše 50 tisíc korun, dokonce i zakázat činnost až na dobu jednoho roku a kromě toho, pokud by se tím neuložením listin zasáhlo do práv jiných osob, tak může dojít i k naplnění skutkové podstaty trestného činu. Na to máme pamatováno i v trestním zákoně. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To znamená, že pokud by, chápu-li to správně, pokud by úřady a teď ať to zobecníme, projekt Opencard, pokud ve všech projektech, kde jsou netransparentní firmy a jak dnes s oblibou říkají politici, zatím se nemusejí svlékat do naha, tak existuje dostatek nástrojů, aby takové firmy, které nejsou transparentní a dnes mají peníze z veřejných zakázek, tak aby byly postiženy státními úřady. Jan DĚDIČ, Katedra podnikového a evropského práva, VŠE -------------------- Samozřejmě následně ano, ale tady bych chtěl upozornit ještě na jeden problém toho svléknutí při zadávání té veřejné zakázky. A tady by se možná chtělo zeptat zákonodárce nebo ty, kdož připravují zákony České republiky, protože my v tom zákoně o veřejných zakázkách máme, že se musí, v uvozovkách, svléknout jenom statutární orgány těch společností, to znamená členové představenstva, jednatelé a podobně. Ale příslušná evropská směrnice říká, že ty údaje, které se chtějí o statutárních orgánech, se mohou chtít i po těch osobách, které řídí a kontrolují tu společnost. To znamená i po těch majoritních vlastnících. A pak by se taková společnost vůbec nemohla dostat do takového výběru, protože kdybychom měli v zákoně, což nám evropské směrnice umožňují, ne-li ukládají, povinnost toho majoritního vlastníka prozradit na sebe určité věci, tak by se jednak musel odkrýt už v tom okamžiku zadávání té veřejné zakázky a samozřejmě by si to každý mohl zkontrolovat. Čili to, že nelze svléknout tu akciovou společnost, protože nám jde asi hlavně o ty anonymní akciové společnosti, tak to je chyba českého zákonodárce. Tady opravdu mají ti, co tvrdí, že to nelze, nelze udělat za stávajícího legislativního stavu, mají pravdu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Tak mají pravdu, ale to jsme ještě u transparentnosti i těch, kteří ty firmy řídí, protože Otázky během těch uplynulých 14 dnů, co zkoumaly projekt Opencard a firmy Haguess, Allshare, tak zjistily, že kolem společnosti Haguess, která hlavnímu městu zajišťuje Opencard, se objevují další pochybnosti. V evidentním střetu zájmů byl v minulosti ředitel firmy Petr Stránský. Ten už v roce 2005 pracoval pro firmu Haguess, pak pracoval pro magistrát a pak znovu pro firmu Haguess. Tady jsou fakta, podívejme se na ně. V letech 2004, 2006 byl Petr Stránský vedoucím projektu Haguess ve státem dotovaném projektu Centrum sdílených služeb pro e- municipality a zdravotní portál, ten stále ještě můžete najít na adrese www.zdravotniportal.cz. V letech 2006/2007, tedy v čase rozhodování hlavního města o projektu Opencard pracoval pro hlavní město a byl totiž členem týmu projektového řízení projektu Opencard na straně hlavního města Prahy. /Nesrozumitelné/ společnost Haguess zakázku získala, to byl přelom roku 2006, 2007, tak se v roce 2007 stal šéfem, ředitelem společnosti Haguess. Otázky přitom zjistily, že za Petrem Stránským zůstalo podnikání v exekucích. Můžeme se podívat na přehled aktivit Petra Stránského. Od roku 1993 podniká Petr Stránský jako fyzická osoba, koupě zboží, zprostředkování v oblasti obchodu a služeb, v roce 1998 je společníkem a jednatelem společnosti ESIF, obchodní podíl Petra Stránského je postižen exekucí. V roce 1999, což je další datum, je společníkem a jednatelem firmy IAA s. r. o., obchodní podíl Petra Stránského je také postižen exekucí, v roce 1999 společník a jednatel Tree of Business Knowledge, obchodní podíl Petra Stránského pro změnu postižen exekucí, na společnost nařízena exekuce. V roce 2000 je jednatelem společnosti PRnet.cz s. r. o., jediným společníkem Linda Stránská, na společnost nařízena exekuce. V roce 2008 30procentní zakladatel a člen představenstva ERD, akciové společnosti spolu s magistrem Janem Andráškem a magistrem Michalem Balcarem. V roce 2009 pak jednatel Stransky Consulting, jediným společnostem je společnost Exiler Limited, Gibraltar, za tuto společnost jedná Petr Stránský. Co si myslíte o těchto faktech? Jan DĚDIČ, Katedra podnikového a evropského práva, VŠE -------------------- Tak fakta jsou to zajímavá, tam samozřejmě asi tím největším problémem z mého pohledu, protože pokud jde o exekuce na obchodní podíly v těch různých společnostech a podobně, tak svědčí maximálně o určitém asi podnikatelském neúspěchu, jinak by ty exekuce nebyly nařízeny. Pokud jde o ten téměř souběh toho zaměstnaneckého vztahu nebo nevím přesně, v jakém vztahu, protože to z toho. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ano, on byl konzultant, ale to neupravují v současnosti zákony, že někdo nejdřív dělá pro nějakou firmu, pak radí veřejnoprávní korporaci, kterou asi je magistrát a pak zase přejde do té firmy, která získá od magistrátu zakázku? Jan DĚDIČ, Katedra podnikového a evropského práva, VŠE -------------------- No, je to přinejmenším pozoruhodné. Samozřejmě otázka je, jestli je to přímo porušení zákona nebo jeho obcházení, protože trestní zákoník zakazuje samozřejmě takovou paralelní činnost, ale předpokládá tedy, že někdo bude současně působit v obou dvou institucích. Pak by se samozřejmě mohl dopustit trestného činu zneužívání informací v obchodním styku. Toho se občas právě, nebo tomuto protiprávnímu jednání se snaží určité osoby, které jinak by mohly být postiženy, právě vyhnout tím, že z té jedné činnosti to, v té jedné společnosti nebo u toho jednoho subjektu tu činnost ukončí, přejdou k tomu subjektu jinému. Bohužel nejsem odborníkem na trestní právo. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A nestálo by tady ale změnit i právo obchodní? Nebo. Jan DĚDIČ, Katedra podnikového a evropského práva, VŠE -------------------- Takhle, samozřejmě to není jenom problematika obchodního práva, protože obchodnímu právu podléhá ta problematika té obchodní společnosti, nikoliv toho, co se děje v obcích, v krajích, ve státě, to bohužel, bohudík, podle toho, jak se na to podíváme, obchodní právo neřeší. Čili ono nemůže řešit takový ten střet těchto zájmů. To by měl spíš řešit nějaký zákon o střetu zájmů, zákon o obcích, který by zakázal osobám, které jsou činné pro ten veřejný sektor, aby pak automaticky tedy přešly do toho sektoru soukromého. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A přijde vám jako profesorovi práva, že tady to chybí taková úprava. Jan DĚDIČ, Katedra podnikového a evropského práva, VŠE -------------------- Zcela evidentně. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A příběh společnosti Haguess a projektu Opencard začíná připomínat hodně špatně napsanou detektivku. My se podíváme a můžeme si zrekapitulovat ty jednotlivé vazby na základě všech tří, na základě všech tří auditů, které byly uskutečněny. V časové řadě se nejdříve na to podívejme. Rok 2005, vazba mezi Petrem Stránským a firmou Haguess. Ministerstvo informatiky, dotační program, podpora vysokorychlostního internetu v roce 2006, Haguess získává dotaci 25 milionů korun na projekt Centrum sdílených služeb pro e- municipality a zdravotní portál. Předmětem žádosti o dotace ministerstva informatiky z titulu podpora rozvoje vysokorychlostního internetu je úvodní fáze tohoto dlouhodobého projektu, která zajistí vybudování a provoz centrálních sdílených služeb a zdravotního portálu. Tedy systému, které umožňují aplikaci, vzájemnou aplikaci čipových karet a šlo o Liberecký kraj a také o hlavní město Praha. Za Haguess právě řídí projekt Petr Stránský. Dostáváme se do roku 2006. Tam je vazba zase mezi společností Allshare a hlavním městem Prahou, kterou vidíte v té dolní lince. Na základě čeho rozhodovala rada a zastupitelstvo hlavního města Prahy o Opencard? 6. prosince roku 2005 existuje smlouva se Soluziona na koncepci centra kartových a platebních služeb hlavního města Prahy. V roce 2006, tedy v dubnu je podepsána smlouva se společností IQUAP na analýzu požadavků na celkové řešení a jeho části v oblasti podpory využívání multifunkčních karet. V květnu roku 2006 rada a zastupitelstvo hlavního města Prahy schvalují projekt vybudování pražského centra kartových služeb. Přicházíme už k červnu, tam existuje smlouva se společností Zeitgeist na zpracování byznysplánu pro onen projekt univerzální karty Pražana. Chcete-li Opencard. Ve stejné době je smlouva s Allshare Finance. Variantní propočty pro sestavení takzvaného byznysplánu. Ale dle auditu společnosti Apogeo, to je ten audit druhý, který byl uskutečněn, tak u všech těchto zakázek chybí údaj o počtu oslovených uchazečů a o počtu obdržených nabídek u tří zakázek. Chybí datum zveřejnění a ve dvou případech nebyla auditorovi vůbec předložena zadávací dokumentace. Jen pro úplnost, smlouvy na vytvoření toho plánu jsou uzavřeny až po rozhodnutí rady a zastupitelstva, tedy přidělení té zakázky. Tím se dostáváme k další kartě, tedy veřejná zakázka na Opencard. V červnu roku 2006 hlavní město Praha vypisuje veřejné výběrové řízení na zakázku realizace servisního kartového centra. Cenový limit tam je tehdy 90 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Váha hodnotícího kritéria cena je pouze 25%. Zadávací dokumentaci si podle informací Otázek vyzvedávají desítky firem, mezi nimi řada renomovaných nadnárodních společností. Hlavní město Praha dostává jedinou nabídku společnosti Haguess a tu automaticky přijímá. Je podepsána smlouva se společností Haguess, 27. října roku 2006 hlavní město uzavírá se společností Haguess smlouvu o dílo na zakázku realizace servisního kartového centra za 82,5 milionu korun. Ještě před uzavřením této smlouvy s Haguess 25. října roku 2006 hlavní město uzavírá smlouvu se společností Monet+ na řešení karty, čipové karty za 22,5 milionu korun. Jeden z auditů této zakázky neuvádí datum zveřejnění ani počet oslovených společností, ani počet obdržených nabídek. Společnost Allshare ve své výroční zprávě za rok 2006 uvádí své dva hlavní odběratele, tedy hlavní město Praha a společnost právě Monet+, tam je další provázání. Petr Stránský, hlavní město Praha a Haguess tak o tom už částečně byla řeč, že nejdřív Petr Stránský a můžeme se na to podívat, tam vidíte jasně vazbu mezi Petrem Stránským a hlavním městem Praha. Že nejdříve tedy pracuje pro hlavní město Prahu, nejdříve tedy pro firmu Haguess, abych byl přesnější, pak pro hlavní město Prahu a pak zase pro společnost Haguess, to jsme už probrali a teď se podíváme na část další, která není také nezajímavá a to tok peněz a dostáváme se k další naší kartě. Tok peněz mezi jednotlivými firmami, mezi společností Haguess a mezi společností Allshare. Pokud je k dispozici připraven ten graf, už bychom ho měli mít. Tak tady to vidíme pane profesore. Je možné v těch veřejných za co vlastně platí Haguess Allshare v roce 2008, jde o nějakých 92 milionů korun a zaměstnanci, jednomu zaměstnanci firmy Allshare z těch veřejných zdrojů je zaplacena částka nebo mzdové náklady na jednoho zaměstnance jsou 10 milionů korun na jednoho zaměstnance a víc nemůžeme dohledat. Je to v rozporu právě s tím reportování k obchodnímu rejstříku? Jan DĚDIČ, Katedra podnikového a evropského práva, VŠE -------------------- No, jestli přímo ano, tam by samozřejmě záleželo na tom, kdybychom věděli, jestli ty společnosti jsou propojeny nějakým společným vlastníkem, na kolik tam tedy dochází k personálnímu nebo majetkovému propojení, protože podle obchodního zákoníku v některých takových případech musí být plnění poskytována za cenu podle posudku znalce, takže bych musel vědět samozřejmě co bylo předmětem toho plnění, jestli tam byl nutný znalecký posudek. Ale kromě toho tady máme zákon o dani z příjmů, který pokud jde o propojené osoby obsahuje ustanovení, že zase ta plnění, která si mezi sebou poskytují, musí být za cenu obvyklou a pokud by to nebyla cena obvyklá, tak musí dostatečně vysvětlit proč došlo k takové odchylce, jinak správce daně může dopočítat ty ceny do cen obvyklých. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To znamená, že takové to když se podíváme, pokud ještě bude ten graf připraven, tak když se podíváme na tok těch peněz, tak není zase jako tak úplně možné, aby si mezi sebou firmy přelívaly peníze a tím je ukrývaly. Když se všichni vrhnou na společnost Haguess, tak že by tím odplynutím peněz do Allsharu tady nebyla veřejná kontrola těch peněz. Jan DĚDIČ, Katedra podnikového a evropského práva, VŠE -------------------- Tam samozřejmě záleží na tom, co bylo tím právním titulem pro pohyb těch peněz. Já nechci říct, že by ty peníze odejít nemohly a musel by pro to být nějaký relevantní právní důvod. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Když se podíváme ještě na ten graf, je-li, tak tam byly i peníze za jakési licenční poplatky. Tady to jasně vidíme, že z Allsharu zase do neznámé společnosti, protože to jsme nedohledali, mělo odtéct 52 milionů korun ale přitom o licenci se mluví, že je ve společnosti Allshare, to znamená kdo vlastně dřív v tom roce 2008 vlastnil licenci, když tady je tok peněz právě za licenci? Jan DĚDIČ, Katedra podnikového a evropského práva, VŠE -------------------- Tak to je na tom právě pozoruhodné, protože pokud vlastníkem té licence je tato společnost, tak by musela platit tedy za nějaké jiné licence než za tu licenci, která je předmětem tady těch věcí, takže je to trochu záhadné a samozřejmě bez konkrétních smluv, bez konkrétních podkladů to asi nelze úplně rozplést. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Na závěr otázka k tomu celému příběhu. Existuje podle vás v rámci současných zákonů takový právní výklad, který by umožnil daňovým poplatníkům, aby zastupitelé hlavního města nakládali s veřejnými prostředky, možná podle obchodního zákoníku, zkrátka s péčí řádného hospodáře, protože se tady zatím orientují novináři ale i politici na věc, která se týká především trestně právní odpovědnosti a víme, že zastupitelka Ryšlinková podala trestní oznámení. Jan DĚDIČ, Katedra podnikového a evropského práva, VŠE -------------------- Tak samozřejmě jako každý kdo spravuje cizí majetek, je ten kdo ho spravuje povinen postupovat s péčí řádného hospodáře, i když tedy ve vztahu k členům zastupitelstva nebo rady nebo prostě funkcionářů na úrovni obcí a krajů zákon přesně takovýto pojem nemá, nicméně z trestně právní judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že se tedy musí o ten svěřený obecní majetek starat s péčí řádného hospodáře, to jest starat se o něj tak, aby se nezmenšoval a naopak, aby se v maximální míře zvyšoval. Takže máme jednak samozřejmě tu formu trestně právní ochrany, kterou je trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku, nejčastější. Pokud jde o civilně právní ochranu nebo respektive o náhradu škody, tak samozřejmě ve vztahu ke každému kdo spravuje majetek lze nepochybně uplatnit i soukromoprávní odpovědnost za způsobenou škodu bez ohledu na odpovědnost trestní, ale to samozřejmě nemůže udělat každý. Tu žalobu na náhradu škody musí podat ten, jemuž byla škoda způsobena, to znamená příslušná obec, kraj, hlavní město Praha a podobně. Já bych se ještě možná vrátil trošku k té předcházející otázce, k tomu jak bránit těm střetům zájmu a přelévání. My totiž také musíme vědět to, že nejenom právní řád všechno reguluje, to je samozřejmě nesmyslné. Ale bývá dobrý zvykem, alespoň u soukromých subjektů podnikatelů, jestliže mají někoho kdo se podílí na něčem významném, tak si samozřejmě tyto otázky vyřeší smluvně a zakáží tomu svému společníkovi nebo zaměstnanci, aby ty znalosti, zkušenosti které nabyl v té společnosti, aby je využil pro své podnikání někde jinde. Takže to, že tady nemáme nějaký zákon, který by tyto činnosti výslovně zakazoval je věc druhá, ale máme tady smluvní svobodu, která samozřejmě umožňuje tomu kdo se chce řádně postarat tedy o svůj majetek, aby si smluvně zabezpečil, aby ty znalosti a zkušenosti které někdo někde získá, aby je pak nevyužil v neprospěch toho kdo je získal. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Závěrečným hostem Otázek byl člen legislativní rady vlády, spoluautor obchodního zákoníku, advokát, profesor práva Jan Dědič. Děkuji, že jste přijal mé pozvání a někdy příště na shledanou. Jan DĚDIČ, Katedra podnikového a evropského práva, VŠE -------------------- Také děkuji. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Tak takové byly dnešní Otázky. Připomínám, že nás najdete na internetových stránkách zpravodajského portálu České televize na adrese www.ct24.cz, najdete nás i na Facebooku na www.facebook.com/otazkyvaclavamoravce, na nich můžete diskutovat o pozvání dalších hostů a najdete tam i fotogalerii a záznamy některých pořadů. Další Otázky speciál, tentokrát speciál, odvysíláme už ve středu na jedničce a na čtyřiadvacítce. Půjde o vysílání z kraje Libereckého. Hezký zbytek dne, pokud možno ve společnosti zpravodajské čtyřiadvacítky.