Cesta k euru Jan FISCHER, premiér; Jan ŠVEJNAR, ekonom, Michiganská univerzita, Institut CERGE-IE; Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK /reportáž/ Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Cestovní mapa k přijetí eura. Zásadní jednání o tomto dokumentu čeká už v pondělí kabinet premiéra Jana Fischera. Vládní materiál navrhuje uzdravit zadluženou státní pokladnu úsporami, vyššími daněmi nebo bojem proti korupci. Ale až budoucí vláda rozhodně, zda se zvýší daň z nemovitostí a spotřební daně, nebo zda se zvýší zdanění lidí s vyššími příjmy. Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura. Obsahuje možné řešení problémů zadlužování státní pokladny s cílem snížit schodek veřejných financí do roku 2013 nebo 14 pod 3 procenta hrubého domácího produktu. Jan FISCHER, premiér /25. 1. 2010/ -------------------- Vláda nemůže odeslat podle mého soudu dokument do Bruselu Evropské komisi v tom, že by pasivně přihlížela dalšímu, prostě řekněme, poměrně velkým schodkům, kterým bychom čelili v příštích, příštích letech. Vláda nemůže na sebe vzít odpovědnost v tom, že by negenerovala, nepředložila opatření, která by ke snížení deficitu v těch následujících, letech, následujících letech vedla. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Konvergenční program v podání Fischerovy vlády počítá například s vyššími daněmi nebo s bojem proti korupci. Kabinet také navrhuje změnit z dočasných na trvalá hlavní opatření v úsporném balíčku ministra financí Eduarda Janoty. Například nemocenská by tak už zůstala napořád na 60 procentech vyměřovacího základu. Eduard JANOTA, ministr financí /25. 1. 2010/ -------------------- Smyslem je pochopitelně přijmout patření jak na straně příjmu, tak na straně výdajů. Na straně výdajů já velmi vnímám a velmi vnímám doporučení celého politického spektra od, od předsedů Paroubka, Topolánka, místopředsedy Kalouska, ale i jiných, že kámen úrazu je, že státní správa je drahám neefektivní a je třeba šetřit. /konec reportáže/ Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Konkrétní kroky ke snižování schodků veřejných rozpočtů musí ale přijmout až nová vláda, která vzejde z květnových voleb do sněmovny. Fischerovou vládou navrhované snížení schodků státních rozpočtů umožní podle ministra financí Eduarda Janoty přijmout euro v roce 2016 nebo 17. Hlavní politické strany se v posledních dnech předháněly v prohlášeních, kdo dřív sníží deficit veřejných financí a přijme jednotnou evropskou měnu. Občanští demokraté chtějí dosáhnout tříprocentního podílu deficitu veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu potřebného k budoucímu vstupu Česka do eurozóny už za dva roky. Česko by tak teoreticky mohlo přijmout euro k 1. lednu 2015. Podle sociálních demokratů může země přijmout euro nejpozději do roku 2016. Pane profesore Mejstříku, teď začněme u vás. Co si myslíte o tom předhánění se dvou nejsilnějších politických stran stanovování termínu k přijetí eura, když víme, jak dopadly ty termíny předchozí? Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------- Já se vám přiznám, že já spíš oceňuji ten fakt, že obě dvě strany si kladou otázky fiskální udržitelnosti, poněvadž, jak jsem již zmiňoval, my budeme v mezinárodní konkurenci. Vezměte si Řecko pod tím tlakem mezinárodních institucí si teď postavilo úkol v roce 2012 docílit tříprocentního deficitu. To bude takový benchmark té slabší země na eurostraně, pokud se to vládě tam podaří prosadit, což, jak vidíme, zdaleka nemusí být ani snadné, ani úspěšné, poněvadž jedna věc je plán a druhá věc je delivery. Na druhé straně ten samotný fakt tedy, že budeme v tomto prostředí žít, že obě dva strany si pokládají podobné cíle bez ohledu na to, jestli do eura vstoupíme nebo nakonec nevstoupíme, já v tuto chvíli tu otázku skutečně nevidím primárně vstoupit do eura nebo vstoupit, ale vytvořit udržitelné a to nejenom krátkodobě, ale střednědobě a dlouhodobě finance. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Říkáte díky bohu za to, že baví o euru, protože se nutí přemýšlwt nad stavem veřejných financí? Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------- Velmi přesně. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ale předtím jsme se tady o tom také několik let bavili v tomto televizním studiu a říkali jsme - je lepší řešit během ekonomického vzestupu a stejně nic neudělali? Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------- Tak. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ale to je málo přece. Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------- Já musím říci, že prostě delivery, to že se podaří vládě docílit svých cílů, to je jediná míra úspěšného fungování vlády. A já musím jenom s potěšením konstatovat, že navzdory všem těm komplikacím, které jsem tady okolo sebe viděli, například zmíněný Janotův balíček nastartoval, a pro mě je to velice silná zpráva směrem k nejrůznějším ratingovým asociacím. Pro mě je velmi silná zpráva, že konec konců i díky třeba práci sociální demokracie v minulosti se dařilo ozdravit banky do té míry, že banky díky své konzervativní politice vlastně nebyly napadeny žádnou krizí v minulých letech. To jsou velmi silné signály směrem k ratingovým organizacím, které ovšem znamenají, že pokud u nás nedokážeme zvládnout ten takzvaný strukturální deficit, který u nás bohužel narůstá, tedy nikoli dopad krize, ale skutečně primární nezvládnutí porovnání nákladů a výdajů, které nejenom každá rodina, ale i stát jako celek má, tak nás může vést právě na scestí. A zatím tedy díky tomu, co jsem říkal, díky rozumnému fungování tohoto státu i stávající vlády, naši zahraniční komentátoři říkají - zatím je to OK, ale musíte přijít s něčím věrohodným, musíte přijít s něčím, co bude opravdu nejenom na startováno a nikoli nejenom na 1 rok jako Janotův balíček, ale minimálně na 3 na 5 let a seriózně s touto strategií vstoupit na trh. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- O to se teď pokouší a zítra to Fischerova vláda bude schvalovat s tím, že samozřejmě je to svým způsobem i odkaz pro vládu budoucím, protože bude na té budoucí vládě, která doporučení vezme. Zůstanu-li ale ještě u Řecka, pane profesore Švejnare, vy jste se v těch uplynulých letech v tomto pořadu několikrát přimlouval čím dříve v Česku bude jednotná evropská měna, tím lépe. Nebledne toto vaše přimlouvání se ve světle potíží Řecka potíží eurozóny jako celku právě kvůli fixlování údajů Řecka? Jan ŠVEJNAR, ekonom, Michiganská univerzita, Institut CERGE-IE -------------------- Chápu, nebledne, nebledne, protože potíže Řecka neplynou z toho, že jsou součástí eurozóny, ty by ty problémy měli stejné, kdyby nebyly v eurozóně, je to nezodpovědné finanční. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ale eurozóna kvůli nim má problém. Jan ŠVEJNAR, ekonom, Michiganská univerzita, Institut CERGE-IE -------------------- Může mít samozřejmě Řecko je malá země, eurozóna Řecko lehce zachrání. Problém by byl, kdyby se dostali do podobných potíží větší ekonomiky typu Španělska a Itálie, to by bylo opravdu potom seriózní problém. Momentálně já myslím, že ta eurozóna Řecku prospívá, že de facto jim pomůže ve věrohodnosti, kredibilitě vůči investorům, vůči ratingovým společnostem a stále si myslím, že je lepší být v eurozóně, než být mimo, jak vidíme i ze situace Británie, která není v eurozóně a přesto mají velké problémy podívejme se na Pobaltské země, které jim se nepodařilo včas vstoupit do eurozóny některým o chlup, téměř tam byly a potom ty výkyvy byly obrovské právě díky tomu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Vy osobně si tedy nemyslíte, že blednou výhodu vstupu Česka do eurozóny při potížích, které mají některé členské země eurozóny, čím ohrožují euro jako projekt? Jan ŠVEJNAR, ekonom, Michiganská univerzita, Institut CERGE-IE -------------------- Je samozřejmě já říkám, že ty vnější země neohrožují, protože jsou příliš malé. To ohrožení by nastalo ve chvíli, kdyby se do potíží velkých potíží dostaly velké země, tam určité nebezpečí samozřejmě existuje, ale zatím není příliš velké. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Pane profesore Mejstříku, co jste chtěl dodat? Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------- Já bych dodal tolik, že zrovna v případě Řecka já jsem měl příležitost vícekráte Řecko navštívit i mluvit s řadou ekonomů, konec konců na CERGE tady působilo. Jan ŠVEJNAR, ekonom, Michiganská univerzita, Institut CERGE-IE -------------------- Samozřejmě, bývalý ministr, jistě. Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------- Několik /souzvuk hlasů/ ekonomů a dlouze jsme s nimi diskutovali a musím říci, že Řecko zrovna s ohledem na svoji nekonkurenceschopnost i cenovou by z hlediska své devalvace případné drachmy historicky, kdyby do eura nevstoupilo, nejsem si jist, že zrovna, euro bylo tou cestou. V tom jejich případě bych řekl, že dokonce euro jim pomohlo k větším úvěrům, než ke kterým by se dostali bez eura. Zatímco to obecné konstatování, co tady profesor Švejnar zmiňoval, platí v tom, že euro momentálně eurozóna má v sobě takzvanou skupinu pix. Zní to trošku jaksi přisprostle, ale není to nic jiného než zkratka zemí, které jako Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko a es Španělsko. A tyto země právě mají určitý problém s konkurenceschopností, mají vysokou nezaměstnanost, spojuje je takový ten mediterien, ten středozemní problém, že jejich pružnost pracovního trhu v některých případech není příliš vysoká, teď z toho vyjímám Irsko, ale ten problém, který teda oni mají, je právě ten dlouhodobý, takže jestli vznikají v eurozóně problémy, jsou to problémy právě spjaté s nějakou delší konkurenceschopností, to co právě se daří některým severským zemí a to co se nedaří těmto zemí, proto se tomu konec konců říká středozemní model. I vlastně evropský sociální model má středozemní modifikaci. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- I přes tyto, i přes tyto problémy těch firem, které jsou pix, jak vy říkáte, tak stojí za to Česku usilovat o vstup do eurozóny? Z vašeho pohledu jasná odpověď. Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------- Já, já znova říkám, já v tuto chvíli je pro mě vlastně naprosto primární fiskální udržitelnost této země a pokud se nám v průběhu těch dvou, tří let, skutečně s plným nasazením podaří obstát na trzích, tak taky na naše vstupní situace může být úplně jiná a mezi tím uvidíme, jak si země eurozóny se svým osudem poradí. Jan ŠVEJNAR, ekonom, Michiganská univerzita, Institut CERGE-IE -------------------- Podotknul bych akorát, že spousta podniků v České republice už de facto obchoduje mezi sebou v euru, vyřizují si účty v euru, protože to je stabilnější měna a hledají stabilitu, jo, a uvědomme si, že většina těch problémů těch pix zemí pramení právě té neflexibility pracovního trhu, neschopnost institucí se přizpůsobit a tu stabilitu, kterou dostávají v rámci eurozóny ta je pro ně ten takovým pozitivním bodem, takže ten problém hledejme u nich ve vnitřních institucích, které nejsou přizpůsobivé. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Tak teď budu citovat slova německého ministra hospodářství Rainera Brüderleho, která pronesl koncem ledna v Bundestagu, tedy doplní komoře německého parlamentu, tady jsou: "Některé státy eura vykazují nebezpečnou slabost, to může mít fatální dopady na všechny země eurozóny. Jsme zemí, která na sebe musí brát vedoucí úlohu, aby zajistila hospodářskou stabilitu Evropy. A to také uděláme." Konstatoval 28. ledna německý ministr hospodářství Rainer Brüderle. Nakolik podle vás, pane premiéra, zítra na vládě, až budete probírat ten konvergenční program, jak to lidově označují cestovní mapu k euru, se budete zabývat problémy, které má eurozóna jako celek? Jan FISCHER, premiér -------------------- Já myslím, že my se budeme především zabývat problémy, které má tato země a v jejímž kontextu byl ten konvergenční program připraven. Já jsem za prvé velice rád, že tu je aspoň elementární konsensus, to se snad v poslední době neděje téměř na ničem, že vlastně celé politické spektrum nebo téměř celé politické spektrum dává najevo, že skutečně konsolidace veřejných financí, péče o ne, držení veřejných financí na uzdě je skutečně priorita. Stává se to součástí jejich programu. Ovšem cesty samozřejmě jsou velmi odlišné a povolební situace může být poněkud jiná a plnění těch programů, které jsou nejen národohospodářskými koncepty, ale také samozřejmě předvolebními programy, sliby, oslovováním voličů a podobně, takže uvidíme, co bude po volbách. Ale já to beru tak, že tento konsensus politický nám umožnil připravit konvergenční program tak, jak je připraven, to znamená, že stlačujeme dolů ten dosavadní podíl deficitu na HDP o těch 5,3 v letošním roce a suneme ho někam na 4,2 v roce 2012. Dál už ten konvergenční program nejde a může býti velice zajímavá debata, jestli se ze 4,2 dá přejít na 3 v roce 2013 nebo až 14, jo. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Vy tam tedy nemáte ta další data, která se týkají roku 2013 a 14, to tam nemáte? Jan FISCHER, premiér -------------------- Ne, on ten, on ten program má samozřejmě svoji pevnou strukturu a to je potřeba dodržet pro Brusel a ta končí rokem 2012, takže zbytek je předmětem vnitřní debaty. Ale já velmi souhlasím s tím, že my prostě nepotřebujeme, my tu nemůžeme žít s festivalem balíčků. Proto tady nemůže žít ani s takovým typem vlády prostě. Tady se musí žít skutečně dobrým, střednědobrým programem a s některými prvky, které jsou dokonce víc než je jeden politický cyklus. Dokonce s některými takto. Můžu ještě k Řecku, jedna vteřina? Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ano. Jan FISCHER, premiér -------------------- Ne že bych tu debatu chtěl extendovat a s těmi stanovisky kolegů nemám problém, s těmi souhlasím, ale jedna poznámečka, aby úplně nezapadala. Ta se týkala validity či nevalidity těch dat. Takže vězme, že jak, jak strašně je důležité, aby země měla nezávislou statistickou službu nepodléhající politickým vlivům. Jan ŠVEJNAR, ekonom, Michiganská univerzita, Institut CERGE-IE -------------------- Souhlasím. Jan FISCHER, premiér -------------------- A jak taková nezávislost je skutečně testem demokracie. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Což ukazuje příklad Řecka. Jan FISCHER, premiér -------------------- To ukazuje, bohužel opakovaně, vždyť my jsme se před pěti, čtyřmi lety trápili s řeckým traumatem ve statistice evropské to strašně snížilo reputační potenciál té disciplíny a toho oboru a těch statistických institucí všeobecně. Ale my jsme mysleli, že jsme to dveřmi vytěsnili nějakými programy a já nevím, čím opatřeními a ono to okny přišlo zpátky. Ale to je prostě proto, že v té zemi nefungovala nezávislá statistická služba a to není triviální problémy a jak se to dovede vymstít. Tak to je jenom jako. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Tak, pane premiére, vzhledem k tomu, že budete probírat v pondělí na vládě konvergenční program, jako občan myslíte si, že převažuje v ohledu na to, co se děje teď v eurozóně, že převažují výhody přijetí eura pro Česko v té perspektivě let 2015, 16 nad nevýhodami? Jan FISCHER, premiér -------------------- Tak já nikterak nepochybuji, tak bavíme se o tom ještě v tomto deficitním prostředí, v krizi, která neodezněla, euro, doufám, budeme ta debata bude potom, až budeme mít oživenou, oživenou ekonomiku, čili neviďme všechno prizmatem té současné ekonomické situace, myslím i na té celoevropské, celoevropské úrovni. Já vidím euro jako něco, k čemu ta země prostě cíluje, vždyť to má v přístupové dohodě. Otázka je dávkování, otázka je čas, ale v této době velmi sdílím názor tady obou kolegů, teď je primární konsolidovat veřejné finance a opírá-li se to ideově o euro, nikterak mi to nevadí. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Vy tam máte v tom konvergenčním programu, apropo o čem podle vás na vládě bude největší spor v souvislosti s konvergenčním programem, protože ho budete probírat podruhé a věřím, že naposledy? Jan FISCHER, premiér -------------------- Tak naposledy to být musí, protože prostě 15. je konečný termín pro odeslání do Bruselu. Ale ten materiál jsme velmi pečlivě diskutovali na poradě ekonomických ministrů, dokonce rozšířeného další členy vlády, pokud měli zájem. Já myslím, že vláda to nebude žádné štěpné hlasování, já myslím, že se na něm dohodneme tak, jak ho ministr Janota připravil. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ano, vy tam navrhujete zvyšování daní v některých ohledech, škrty ve státním, rozpočtu, nezbytnost reforem, také boj pro ti korupci. Páni profesoři, je tam něco, co vám v tom konvergenčním programu chybí? Pane profesore Mejstříku. Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------- Já bych jenom řekl, že ze skromnosti tady pan premiér nezmínil i tu dlouhodobou udržitelnost, která jednak je tam na základě demografických prognóz v tom konvergenčním programu zmíněna a za druhé vláda, jak známo a ministr financí svolali tu druhou vlastně důchodovou komisi, která je tentokrát opět vedena víceméně pane Bezděkem, která právě má aktualizovat vlastně připravit nabídku scénářů do budoucna, jak řešit vlastně ten nejukrutnější problém konsolidace veřejných financí, to je problém důchodový. Je úplně jasné, že v tomto programu o ohledem na jeho kratší časový horizont tento moment ještě není, jo, ale protože ty kroky už byly jakoby fakticky podniknuty a zahájeny, já je velice oceňuji. To je program, který skutečně musí jít napříč politickým cyklem. Není možné, aby v každém jednom volebním cyklu nebo ve dvou volebních cyklech, kdy bude u moci jedna strana, se měnilo celý způsobem důchodového zabezpečení, poněvadž jenom vytvořit úspory, ať už toho nebo onoho typu, trvá 10, 15 let a my hovoříme o dynamice prostě desetiletí. V tomto ty výhledy jsou rok 2060, 2065. Statistický úřad vlastně v loňském roce v květnu uveřejnil novou demografickou prognózu, která se tam právě postupně má zapracovat, a která právě ukazuje, že je naděje na dožití díky lepšímu zdravotnictví v Čechách neustále narůstá. A to co je pozitivní na jedné straně, je obrovské břemeno pro tu generaci lidí, které podle současného systému by měli ty dožívající mnohem delší věk vlastně udržet, udržet na kvalitním způsobu prožití stáří. A já toto vidím jako velký dluh ve směru k našim mladým kolegům. Vidím to, pravidelně to diskutuji i se svými studenty a skutečně považuju to za velkou promarněnou příležitost minulého desetiletí, že jsme jedna z mála zemí, která se nedokázala napříč politickým spektrem. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Dohodnout na penzijní reformě. Jan FISCHER, premiér -------------------- Tak já jsem jenom rád, že v podstatě spontánně ta skupina vedená panem Bezděkem obnovila, podotýkám, na expertní úrovni svoji činnost. Mně od začátku, když jsem to do té pozice nastoupil mi připadalo téměř šílené zvlášť při prodloužení mandátu se té věci nepověnovat, takže jsem rád, že to běží, budou určitě k dispozici konkrétní výstupy a malinký příklad, že si teda vláda dovolenou ještě nevzala. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Teď se podívejme na příjmy státního rozpočtu, v tom opatření je, řekněme, prodloužení zvýšení té spodní sazby daně z přidané hodnoty, že by zůstal na 10 procentech, stejně tak 20-ti procentní základní sazba DPH? Najdeme tam další zvýšení spotřebních daní, najdeme tam návrat k progresivnímu zdanění pro lidi s vyššími příjmy a také firem. Nejistá politická situace především tlak na právě zvyšování daní pro firmy a lidi, bohatší lidi vede české firmy, že se přesouvají do takzvaných daňových rájů. Z databází a výpočtů české kapitálové informační agentury vyplývá, že do daňových rájů se loni přesunuly víc než 2 tisícovky českých firem. V daňovém ráji tak má teď podle agentury ČEKIA sídlo zhruba 3,5 procenta z 323 tisíc společností působících v Česku. Počet českých společností, které sídlí na místech považovaných za daňové ráje, loni stoupl nejvíc za poslední 4 roky. Tedy, jak už bylo řečeno, o víc než 2 tisíce na celkem zhruba 11 tisíc. K nejatraktivnějším daňovým rájům patří Nizozemsko, Kypr, Lucembursko. Největší relativní přírůstek loni podle statistik zaznamenaly Panama a Belize. K úbytku naopak došlo v případě Nizozemských Antil, Lichtenštejnska a britských Panenských ostrovů. Nemůže to vyšší zdanění vést k tomu, že se budou firmy a lidé přesouvat do daňových rájů, pane profesore Švejnare? Jan ŠVEJNAR, ekonom, Michiganská univerzita, Institut CERGE-IE -------------------- No, rozhodně podívejte se, je tady omezení, které je dané realitou na světových trzích a tudíž jakákoli reforma, kterou podstoupíme, to musí vzít v úvahu. Musí vzít v potaz a myslím, že pro nás jako pro zemi je lepší mít pro podniky nižší míru zdanění a mít zde více sídel podniků. Švýcarsko je dobrým příkladem. Země, která má poměrně nízkou daňovou sazbu pro podniky, řada nadnárodních společností tam má svá evropská centra, je to pro Švýcary velmi výhodné, takže často s nižší sazbou docílíte vyšší příjem než s vyšší sazbou. Čili to já myslím je potřeba vzít v úvahu a mít, zase mluvíme o tom mít střednědobý pohled, dlouhodobý pohled na věc. To znamená udělat reformu celého systému veřejných financí tak, aby tam byly podněty jak pro lidi, tak pro podniky, aby pracovaly, aby se zde usídlily, aby zde působily, aby zde platily daně a přitom aby ty daně byly dostatečně nízké na to, aby to pro ně bylo zajímavé. Čili to je, to je strašně důležité a já si myslím, že tady je potřeba opravdu najít nějaký společenský konsensus v tomto smyslu abysme pořád nehadrkovali o tom, jak to má být měnili to, protože ta nejistota a změny samy o sobě způsobí to, že podniky se potom přesouvají jinam. Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------- Já, já bych toto velice silně podpořil. Jsem rád, se na tomto skutečně shodneme, poněvadž i absolutně výnos z těchto velmi cyklicky navázaných daní není významná pro řešení strukturálního deficitu České republiky. Vlastně zvýšení daňových sazeb v těch obou oblastech vlastně fatálně nezvýší výnos a nevyřeší státní rozpočty. Můj velký problém je právě ve vazbě na konkurenceschopnost České republiky nejenom z hlediska firem, ale i z hlediska osob. My tady chceme mít dobře placené. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ale zároveň, pane profesore Mejstříku, OECD jasně říká, že Česko je pod evropským průměrem, takže na straně druhé jsou instituce jako OECD? Které doporučují zvýšení daní. Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------- Já, já bych jenom chtěl dopovědět to, že i my jsme jaksi při úvahách, které jsme diskutovali, tak vedle přesunu na, na nepřímé daně, jsme jaksi jednoznačně potvrzovali, že je potřeba například zvýšit majetkové daně NERVu, což určitě není krok směrem jaksi k sociálně slabým skupinám a tak, ale na druhé straně všechny ty kompromisy, ke kterým může dojít, mohou znamenat zvýšení daňové sazby, ale nejde o to, aby ta daňová sazba byla tak silně progresivní, jak někdy u některých návrhů zaznívá, poněvadž například zavedení nebo 38procentní sazby a tak dále, to je skutečně velmi tvrdý tah směrem vlastně k těm dobře placeným nejenom manažerským procesům. Ale my tady máme spoustu firem, které mají takzvanou vysokou přidanou hodnotu. To jsou lidé, kteří jsou velmi dobře placení a v okamžiku, kdy vlastěn na ně uvalíme s ohledem na jejich pobyt v Čechách takové to daně, asi mi pan profesor Švejnar potvrdí, že to je prostě, to je suchá technická skutečnost, tam není nic politického. Prostě ti lidé se jednoduše, jak to umí, přesunou o dům dál. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Což ukazují i ty statistiky. Jan ŠVEJNAR, ekonom, Michiganská univerzita, Institut CERGE-IE -------------------- Já jenom bych tam dodal, ještě bych dodal to, že je to všechno provázané, jak už jsem tady několikrát zdůrazňoval u vás. Je to provázané s tím, jestliže opravdu potřebujeme mít obrovský výběr daní, protože jsem neudělali penzijní reformu, tak si s tímto neporadíme. Čili je potřeba udělat tu penzijní reformu z toho důvodu, aby zde nebyla taková daňová zátěž, která je potřeba vybrat daňové břemeno, potom můžeme opravdu mít i daně, které jsou stimulativní i proto, aby zde lidé s vysokou přidanou hodnotou působili, aby zde byly podniky, ty budou poskytovat samozřejmě pracovní místa, bude nižší nezaměstnanost, z toho se odvíjí, že nebudeme muset přispívat tolik na ty nezaměstnané. Je to, jsou to provázané opravdu spojené nádoby a je potřeba si s tímto poradit opravdu systematicky, konsistentně. V tom vidím ten vládní, vládní předlohu v tom, že opravdu se zabývá tím, jak to udělat krátkodobě, což je důležité. Potom je potřeba mít řadu prostě sadu doprovodných opatření, které uskuteční to, že Česká republika bude viděna jako tygr, dynamická země, která opravdu poskytuje podnikům a jednotlivcům velice zajímavé prostředí. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Pane premiére, Eduard Janota říká, bude na budoucí vládě, aby si vybrala, jestli cestou zvyšování příjmu státního rozpočtu na daňové stránce, nebo jasným zlepšením fungováním státu, tedy těmi reformami. Kdybyste byl premiérem, jakou cestu byste šel? Jan FISCHER, premiér -------------------- Tohle je trošičku past toho uvažování, ke kterým nás možná vede tady to štěpné předvolební období, protože ty předvolební programy, a za chvíli to bude slyšet z náměstí a podobně, vedou k takovému jaksi duálnímu, dychotomickému uvažování, protože to bude slyšet. Jedni budou bojovat za daně, nebo za příjmy, jedni se budou starat o zdeprimování, stlačení výdajů a podobně. Já se domnívám, že prostě nejen díky krizi, ale díky strukturálním problémů v rozpočtu každá zodpovědná vláda přitom, že bude spíše akcentovat to nebo ono, se bude muset zabývat obojím. To je prostě ten komplexní přístup, o kterém jsme tady v různých kontextech mluvili. Prostě není možné, ať usedne ve Strakově akademii kdokoli, že by po tomto zjednodušil jenom na problém zvyšování daní a v zemi bylo nádherně, anebo jenom zdeprimoval výdaje a daní si nevšimnul. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Musí se jít teda oběma cestami, které jsou v tomto konvergenčním programu. Jan FISCHER, premiér -------------------- Budou, budou tam vyšší akcenty, tam k tomu či onomu, od toho máme pravici a levici, ale že by někdo byl schopen opomenout, já bych to dokonce považoval za velmi nebezpečné. Ani to je neproveditelné. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Já v souvislosti s tím konvergenčním programem ty plány na snižování schodků státní pokladny může překazit pokračování ekonomické krize a její druhá fáze ekonomické krize. Česká národní banka ponechala ve své nové prognóze odhad růstu ekonomiky v letošním roce na zhruba 1,5 procentu. Tady jsou data centrální banky, ale i ministerstva financí. Loni podle odhadů České národní banky domácí ekonomika klesla o 3,9 procenta, v listopadu Česká národní banka počítala s poklesem o 4,4 desetiny procenta. Ministerstvo financí odhaduje loňský poklesem HDP na 4 procenta. Ve své nejnovější prognóze pak počítá centrální banka s letošním růstem ve výši 1,4 procenta, podle odhadů ministerstva financí česká letos ekonomiku růst o 1, procenta. To je sada těch středových sloupců. A když se podíváme na ty poslední tři sloupce, toto je výhled na příští, respektive přespříští rok tedy rok 2011. Pane premiére, není teď právě možnost druhé fáze ekonomické krize, tím dalším zásadním rizikem pro veřejné finance nejen České republiky? Jan FISCHER, premiér -------------------- Tak o tom se vede úžasná akademická debata a nejen akademická, že jo, ale vysoce odborná nejen v Praze, ale zrovna tak ve Washingtonu, v Paříži, zda-li nás nečeká nějaká druhá vlna, takový ten systém toho dvojitého, dvojitého W, to je debata spojená s tím, co udělá inflace nejen spotřebitelských cen, ale ceny surovin a tak dále, jak se začnou chovat kapitálové trhy a podobně. Oni tak daleko ty prognózy, my tady máme predikci na rok 2010 nanejvýš 11, 12, já si myslím, že obě ty prognózy jsou v nějakém udržitelném, udržitelném koridoru jak ČNB, tak ministerstva financí. Pokud jde o rozpočet, tak správný ministr financí a dokonce správná vláda se vždycky drží konzervativnějších, konzervativnějších odhadů a nespořme se o to, jestli to bude nakonec 1 procento, nebo 1,4, nebo 1,5. Já myslím, to, to není podstatné. Budeme určitě v letošním roce svědky mírného, mírného oživení. Co bude dál za tou hranou 2011, 12 těžko říci, snad s jedinou jistotou, že takové ty tygří růsty 5, 6, 7 procent, těch už se asi v tom střednědobém horizontu dožívat, dožívat nebudeme. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Bojíte se, vy, bojíte se vy osobně o to, že se může stát, že i ten letošek se obrátí a dojde k ekonomickému poklesu, protože to co naznačují ony trhy finanční trhy v těch uplynulých 14 dnech, to jsou obrovské poklesy a zase je tady názor, vyčerpávají se ty stimuly, které pumpovaly státy do svých ekonomik a jenom jsme oddálili druhou část ekonomické krize, pane profesore Švejnare? Jan ŠVEJNAR, ekonom, Michiganská univerzita, Institut CERGE-IE -------------------- Nedá, podívejte se, nedá se to vyloučit. Já sám jsem toho názoru, jsem teďka už trochu víc optimista než jsem byl, řekněme, před pár měsíci, protože si myslím, že ty statistiky, které vidíme z různých částí světa, jsou spíš pozitivní než negativní, ale je pravda, že některé ty základní problémy uvnitř finančního celosvětového sektoru nejsou dostatečně vyřešeny. Je pravda, že kde vidíme nejvyšší tempo růstu, je právě tam, kde byly největší fiskální stimuly, ať už v Americe, v Asii, kdekoli na světě, takže jakmile ty budou ukončeny, tak tam bude určité vakuum a jde o to, jestli soukromá poptávka vyplní tam tu mezeru, takže bych to nevylučoval. Ale jsem trochu více optimista, než jsem byl předtím. Já souhlasím, naše odhady IE a CERGE jsou obdobné, někde je té co vidíme mezi těmito dvěma, ale máme víceméně dva scénáře v tom, že stále počítáme s tím, že může dojít k tomu zlomu. Vzpomeňme si během velké deprese 30. let k tomu došlo, takže to nevylučuji, ale na druhé straně jak říkám, jsem optimističtější, ale je dobré být obezřetní a pojistit se v tom, že musíme počítat s takovým tím horším scénářem v situaci, kdy by se, kdyby k němu došlo. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Počítá s tím i Michal Mejstřík s tím případným horším scénářem, Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------- Já se přiznám, že když se podívám na ty čísla, která zatím máme nastavena i u nás v tuto chvíli, ani, tak nám, mně se dokonce zdají ta čísla v celku expanzivní, jo, někdy naši průmyslníci říkají, že vlastně vláda hrozně krotí ty rozpočty a tak dále a tak dále. Já když se, když si uvědomíte, my jsme si nastavili s kolegou Tomášem Sedláčkem z NERVu v takovou představu, že když si sečteme deficit a růst, tak by neměl přesahovat 4 procenta, ano. A de facto 5,3 a 1,3 dohromady dává třeba 6,6 procent, jo, což teda to naše interní kritérium jaksi jasně přesahuje a podobně tomu je ještě o chviličku dál. Já tím jenom chci říci, že vlastně ta konstrukce toho rozpočtu zatím jako ona je historicky nastavena, ona je stále poměrně expanzivně nastavena, ani kdyby nastala situace, že tady bude určitý problém se zahraničím, tak si myslím, že ten samotný fakt, že v minulosti jsme tak nečerpali třeba evropské fondy, jako je momentálně čerpáme, uvědomme si, že v tuto chvíli čerpáme přes 100 miliard, ten rozpočet je zase nějakých 1200 miliard, takže de facto nějakých 8 procent veškerých výdajů pokrýváme z příjmů z Evropské komise, de facto, což je mimořádně expanzivní krok, který nám zase vydrží jenom několik let, ano. A takže já z tohoto hlediska jsem toho názoru. Druhá věc je, jestli efektivně, já jsem také byl toho názoru, že se to zefektivnit, ale na druhé straně co do objemu, distortuje to trh a tak dále, ale do objemu je to velmi silný fiskální impuls, takže já si nemyslím, že náš rozpočet je jaksi je tu jakoby pokrizový, on je svým způsobem ještě my jsme jaksi zakotveni v té krizi, což jako i v případě toho negativního scénáře by mě vedlo k tomu, že je to řešení, které nás tím provede. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Pane, pane premiére, když se teď budeme bavit ještě chvíli o úsporách ve státních rozpočtu, když jste tady byl hostem Otázek naposledy, tak jsme probírali to, co část politické reprezentace kritizuje, říká - vláda by mohla šetřit, podívejme se na tendry jejich efektivitu. Vy jste mnoho věcí zdědil jako premiér úřednické vlády a sliboval jste tady, že na začátku ledna se rozhodnete, jak se vypořádáte s tím usnesením Poslanecké sněmovny. Ten největší superobří zakázce jde o tendr v rozmezí nějakých 60 až 115 miliard korun na likvidaci ekologických škod. Je začátek roku, tak jak se rozhodnete´, zastaví vláda tento tendr a vyhoví usnesení Poslanecké sněmovny? Jan FISCHER, premiér -------------------- Tak to usnesení Poslanecké sněmovny, já jsem na tom minule také upozorňoval a jsem rád, že se to podařilo doplnit to znělo parafrázováno - vládo, zruš ekologický tendr. Já jsem dost zabojoval v té sněmovna za to, aby tam bylo - zrušte tendr, pokud to bude v souladu prostě s českým právním řádem. Tak, dobře. Což není alibismus, ale jenom na to, že to vláda nemůže jaksi konat mimo, mimo, mimo čas a prostor a hlavně mimo zákon, tak to je jenom poznámka. Mluvili jsme o právních analýzách, ministerstvo financí tu právě analýzu bude mít ukončenou podle sdělení pana ministra Janoty někdy na konci února. Já už jednu právní analýzu mám, já jsem si nechal udělat nezávislou, ne že bych něčemu nevěřil, ale čím víc toho budete tak vážné rozhodnutí, tak z té co já mám k dispozici, z ní jasně vyplývá - když ten tendr vláda zruší a vyhoví usnesení Poslanecké, Poslanecké sněmovny, nastane, nastane problém, že ty subjekty, které už měly podklady spojené s tím, že se do toho přihlásily a podobně, budou atakovat stát a žádat nějaké prostředky zpátky a podobně. Čili je s tím spojený nějaký náklad. Bohužel nebylo v té smlouvě uvedeno vláda si to tehdy nevyjednala, aby mohla zrušit ten tendr, to tam prostě není. Nevím, z jakého důvodu, to já nezkoumám, ale. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Takže to je vlastně nevýhodná smlouva i v tom samotném tendru. Jan FISCHER, premiér -------------------- To je v tomto smyslu, v tomto smyslu, tahle prostě bylo tendrováno a na smlouváno, takže já budu samozřejmě čekat se zájmem, jak dopadne ta expertíza, kterou si opatřuje ministr, ministr financí. Vyčkám. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A pokud dopadne podobně? Jan FISCHER, premiér -------------------- Teď je to spíše tady, pak dopadne-li to. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Tak byste to nezastavoval? Jan FISCHER, premiér -------------------- To neříkám, že bych to nezastavoval, já bych se velice, velice zamyslel nad tím, jak ty náklady z toho odvozené, jak jsou snesitelné, s jakým je to zase nakonec spojeno s politickým nákladem. Víme, jak je chápán tento tendr a tak dál, s jakou pozorností je spojován a tak dále, čili samozřejmě kdybych neměl právní analýzu a bylo jenom na Janu Fischerovi, ani ne tak jako na předsedovi vlády, ale na Janu Fischerovi pocitově s akumulací těch znalostí a prostředí, které o tom mám, tak bych se přikláněl tomu samozřejmě ten tendr, tendr zrušit, ale čekám samozřejmě. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jan Fischer, Jan Švejnar a Michal Mejstřík, přepněte si na zpravodajskou čtyřiadvacítku. V tendrech a v plýtvání penězi daňových poplatníků budeme pokračovat. Probereme i kauzu Opencard. Přepněte si už teď na zpravodajskou čtyřiadvacítku, pokračujeme po stručných zprávách.