Růst ekonomiky? Konec krize? Eduard JANOTA, ministr financí; Milan ŠTĚCH, předseda ČMKOS, senátor /ČSSD/; Vladimír DLOUHÝ, ekonom, člen NERV; Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen NERV Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Vítejte a hezkou neděli vám všem. Dluhy, dluhy a zase dluhy. Tak vypadá v současnosti hospodaření českého státu. Fischerova úřednická vláda si schválila první verzi státního rozpočtu na příští rok. Jde o verzi neambiciózní, která počítá se schodkem 230 miliard korun. Šéf státní pokladny Eduard Janota se snaží připravit ještě jednu verzi státního rozpočtu, a to verzi úspornou. Schodek rozpočtu v příštím roce by podle tohoto druhého scénáře klesl ke 170 miliardám korun. Ministr Janota však zatím pro tento plán nezískal většinu politiků. S plány, jak dál nezadlužovat budoucí generace, přicházejí Národní ekonomická rada vlády, ale také odbory. V některých částech svých plánů se zásadně liší, v jiných částech se naopak shodují. Například v plánu na zvýšení majetkových daní či zásadních úsporách při výstavbě silnic a dálnic v Česku. Podle Národní ekonomické rady vlády i odborů jsou totiž předražené. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, ve kterých vám nabídneme velkou ekonomickou debatu. A o jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit? NERV ukončí svoji činnost. Národní ekonomická rada vlády doporučuje v závěrečné zprávě kabinetu například zvýšení majetkových daní či sblížení 9% sazby daně z přidané hodnoty k základní sazbě. Ta je dnes 19%. Spory o státní rozpočet na příští rok. Podle odborů hrozí v příštím roce schodek státní pokladny ve výši až 300 miliard korun. Fischerova vláda mluví o 230 miliardách a chce navrhnout snížení schodku. Jan FISCHER, premiér -------------------- Vláda neuzavřela obsahově tu debatu, shodla se na tom, že takový balíček je potřeba, že ho bude navrhovat. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Změny v dozorčí radě ČSA. Podle informací Otázek míří do dozorčí rady Českých aerolinií krizový manažer Václav Novák nebo ekonom, člen NERVu Miroslav Zámečník. A hlavními hosty dnešní ekonomické debaty jsou ministr financí České republiky Eduard Janota. Vítejte po čase v otázkách, hezký dobrý den. Eduard JANOTA, ministr financí -------------------- Hezké poledne. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Dále pak šéf odborů, tedy Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor z ČSSD Milan Štěch. Vítejte po čase v otázkách, hezký dobrý den. Milan ŠTĚCH, předseda ČMKOS, senátor /ČSSD/ -------------------- Dobrý den. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A vítám i dva členy Národní ekonomické rady vlády, tedy NERVu. Ekonoma Vladimíra Dlouhého, bývalého ministra průmyslu a obchodu. Dobrý den, hezké poledne. Vladimír DLOUHÝ, ekonom, člen NERV -------------------- Dobrý den. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A ekonoma Miroslava Zámečníka. I vám přeji hezký den, vítejte v Otázkách. Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen NERV -------------------- Dobrý den. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Růst české ekonomiky v příštím roce o půl procenta, poměrně optimistický byl při své asijské cestě premiér Jan Fischer. Podle červencové prognózy ministerstva financí by ale ekonomika v příštím roce měla růst o 0,3 %. Je možné, pane ministře, ze slov premiéra Jana Fischera v Asii vyčíst, že jste už optimističtější než ta červencová prognóza ministerstva financí? Eduard JANOTA, ministr financí -------------------- Já bych řekl, pane redaktore, že ten rozdíl není až tak veliký, že bychom měli nějak zkoumat, jestli 0,3 nebo 0,5. Je fakt, že my jsme postavili rozpočet na růstu 0,3, a jestli bude vyšší, tak to bude malinký polštář pro příjmy do rozpočtu, takže já v dané chvíli prostě ten odhad příjmů měnit nebudu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Český statistický úřad v tomto týdnu zpřesnil čísla o vývoji české ekonomiky ve druhém čtvrtletí. Jsou horší, než zatím ukazovala rychlá data o vývoji hrubého domácího produktu. Podívejme se na graf Otázek, tady je. Ve druhém čtvrtletí letošního roku ekonomika propadla o 5,5 %. Z grafu můžeme vyčíst, jak se dařilo v ekonomice v jednotlivých čtvrtletích od roku 2007 až do současnosti. Jde o meziroční vývoj hrubého domácího produktu země. Sami vidíte, jak se české ekonomice dařilo ještě na začátku roku 2007, a pak ten razantní propad, který vidíme od začátku letošního roku. Jaká další rizika v souvislosti s tím budoucím vývojem české ekonomiky vidí dva členové Národní ekonomické rady vlády? Začněme u Vladimíra Dlouhého. Vladimír DLOUHÝ, ekonom, člen NERV -------------------- Tak já ta rizika do budoucna vidím ve dvou oblastech, první je takový ten standardní dopad globální ekonomické krize, to znamená nyní žijeme v takových docela pozitivních týdnech, kdy se domníváme, že by někdy v průběhu roku 2010 ve světové ekonomice mělo dojít k oživení, ale pokud se naplní ten scénář takzvaného W, to znamená, že teď jsme trošku někde v lepších měsících a může dojít ještě na pár měsíců znovu ke zpomalení, tak samozřejmě to je první riziko i pro naši ekonomiku a druhé riziko, které já vidím specifické a které považuji za větší a skoro naplnitelné, je založeno na dvou věcech: zaprvé, že vždycky to časové zpoždění mezi obnovením růstu západní Evropy a dopadem na náš region, který byl v té reálné oblasti postižen více, tak to časové zpoždění může být několik měsíců, a zadruhé, to se specificky týká bankovního sektoru, já se obávám, že banky v našem regionu budou velmi, velmi obezřetné právě proto, že mají vysokou expozici do problematických úvěrů a obecně do problematických aktiv, sice ne tolik u nás, ale v regionu a jsou to banky, které nefungují pouze u nás, ale v daleko větším počtu zemí, jako je třeba Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, některé z nich v Pobaltí, na Ukrajině, to znamená jejich chování bude mimořádně obezřetné. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To, co si tedy západní banky řekněme prožily před necelým rokem, tak podle vás ty české teprve čeká? Vladimír DLOUHÝ, ekonom, člen NERV -------------------- České, já tady mluvím většinou o jejich mateřských společnostech, které samozřejmě určují chování všude, včetně České republiky. Já nechci tady strašit, aby to nevypadalo, že tady předpovídám těm bankám, které u nás působí, takové ty obrovské otřesy, kterých jsme byli svědky zrovna před rokem téměř, jestli se nemýlím dneska téměř na den, nicméně to ne, ale prostě tady bude daleko obezřetnější chování a myslím si, že to se projeví i na těch rizicích. Poslední slovo, pokud ještě mohu, na druhé straně uvědomme si, že relativně ve srovnání s jinými zeměmi našeho regionu česká ekonomika je na tom poměrně solidně. Eduard JANOTA, ministr financí -------------------- Miroslave Zámečníku, tedy pokud se shodnete s Vladimírem Dlouhým na tom, že může přijít ještě druhý propad, druhá fáze oné krize v rámci onoho W, tak znamená to, že růst ekonomiky 0,3 % vy jako NERV byste potvrdili, nebo se může stát, že i v příštím roce bude ještě propad ekonomiky? Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen NERV -------------------- Tam jako jestli to bude W nebo se dostaneme na situaci, kdy budeme mít, budeme mít dlouhodobě, to znamená několik nejbližších let, jako problémy s dynamikou ekonomického růstu, ale jaksi tento rok ta akutní fáze recese skončí, ale to oživení bude docela nepřesvědčivé, nebo to bude W, tak toho se samozřejmě bojíme všichni, protože to by znamenalo, že nějaké 0,3 nebo 0,5 to je prostě věc zbožných přání a samozřejmě by to znamenalo pro veřejné finance, ale i pro život každého z nás jako poměrně významnou zátěž. Pak bych jenom podtrhnul to, co říkal Vladimír Dlouhý, já jsem byl před měsícem v tom Finsku a ta země je mnohem míň otevřená, přestože má polovinu obyvatel co Česká republika, ale jejich pokles za druhý kvartál byl minus 9,4 %, takže jaksi v tom kontextu i velmi dobře řízených zemí prostě asociovaných s Nokií a ne s automobilovým průmyslem prostě ta globální ekonomika má na ty malé ekonomiky dost dramatické dopady a velmi obtížně se hledají náhrady růstu za omezení spotřeby amerických domácností. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Máte v té závěrečné radě Národní ekonomické rady vlády ještě ten krizový plán W, ono W a propad ekonomiky i v příštím roce? Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen NERV -------------------- Popravdě řečeno, tuhle variantu jsme dál nerozpracovávali, ta jenom znamená, že musíte ještě víc šetřit. Vladimír DLOUHÝ, ekonom, člen NERV -------------------- Jestli můžu, vy jste se ptal na rizika, to znamená to W nemusí nastat. Já bych nechtěl, protože ekonomika je o očekáváních a jaksi o očekáváních na všech úrovních, od finančníků až po občany a po zaměstnance, tak ono to nemusí nastat. Vy jste se ptal na rizika a já jsem je pojmenoval. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Tomu rozumím, protože ono toto riziko pojmenovávají i odbory. Makroekonomickou prognózu si vypracovaly odbory a chtějí ji představit příští týden. Otázky ji mají k dispozici a odhad budoucího vývoje české ekonomiky vidí odbory pesimisticky. Teď citujme ze zprávy odbory, tady je: "Narůstající nezaměstnanost bude zužovat příjmy obyvatelstva, stejně jako racionalizace podnikových plánů povede k omezení investic i úspor ve výdajích. Vycházíme také z toho, že velký prostor pro razantní podpory ze státního rozpočtu zde nebude, rozpočtový deficit je už na hranici možného. Domníváme se proto, že i v příštím roce bude nutné počítat s tím, že hrubý domácí produkt neporoste a že nelze vyloučit jeho další pokles až k hranici minus 2 %." Stojí v té zprávě odborů. Kdybych vám, pane předsedo Štěchu, namítl, že sice je jedním z úkolů odborů pesimistický, ale že tohle už je příliš velké strašení, propad i v příštím roce minus 2 %, co byste mi na to namítl? Milan ŠTĚCH, předseda ČMKOS, senátor /ČSSD/ -------------------- Že si pamatuji, kdy jste mi také říkal, že minus pět pro letošní rok je příliš velké strašení. Já bych se velice rád tentokrát mýlil, a nejenom já, ale naši ekonomové, ale bohužel to, co tady říkali pánové, ty rizika existují a já bych k nim ještě dodal některé další. Když se podíváte na zakázkovou náplň, tak ta bohužel se zatím nevyvíjí příznivě. My máme neblahou zkušenost, že některé firmy, přestože jsme tak levní, stahují zpět výrobu do západoevropských zemí, zejména do těch okolních, takže řeší svoje problémy i částečně na úkor našich. Myslíme si, že vývoj zejména ve Spojených státech není zejména po finanční stránce pořád ještě příznivý, nebude si tady příliš moc povídat o dolaru, ale kdybysme na toto téma přešli, tak bysme asi měli mnoho otazníků, a pravda je, že to zpoždění u nás, jak tady bylo naznačeno, nevíme, jak bude dlouhé, a pravděpodobně zasáhne taky oblast služeb. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To znamená, že propad ekonomiky v příštím roce 2 % vnímáte jako reálný, nikoliv jako černý scénář? Milan ŠTĚCH, předseda ČMKOS, senátor /ČSSD/ -------------------- Ne, ne, ne, je to určitá výzva k hledání variant, protože bysme neradi, aby se rozpočet dostal do podobné situace. Doufám, pane ministře, že se nebude opakovat situace z letošního roku, kdy jste se tak sekli, že jste odhadovali růst 4,8 a propad je pět, o znamená 10 % rozdíl. To by byla katastrofa, to věřím, že už nebude, ale přesto chceme, aby tam byly ty variantní řešení. A my nevidíme ty možnosti řešení na té výdajové straně, my je prostě vidíme do budoucna na té příjmové straně, protože si myslíme, že už ekonomika potřebuje státní pomoc a bude potřebovat státní pomoc, a proto musíme myslet i na tu příjmovou stranu veřejných rozpočtů. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- My se k tomu dostaneme, až budeme probírat rozpočet, příjmy a výdaje státního rozpočtu. Propad ekonomiky minus 2 %, pane ministře Janoto? Eduard JANOTA, ministr financí -------------------- Tak v dané chvíli takto neuvažujeme, já bych jenom poznámku k tomu, co říkal pan Štěch ohledně odhadů na letošní rok. Já si myslím, že teďko hovořit o tom, že někdo kdysi odhadoval v září v říjnu, že ekonomika propadne o 4 %, že to je naprosto, naprosto naivní. Já vzpomenu konkrétní údaje konkrétní institucí. Národní banka někdy v listopadu ještě říkala 3% růst, Evropská komise v říjnu 3,6 % růst, OECD 2,9 v listopadu. Čili my jsme v té době věděli, že nebude 4,8, ale měli jsme polštář nějakých 35 miliard, o kterých jsme věděli, že vlastně pokud se netrefujeme, a my jsme v té době uvažovali 3,5, toto říkám korektně, když jsem odevzdával rozpočet v září, tak s ministrem Kalouskem jsme uvažovali o tom, že to nebude 4,8, nicméně z důvodů politických a možných turbulencí při schvalování rozpočtu jsme nechtěli rozpočet takto revokovat, ale viděli jsme, že prostě máme na to, abychom 35 miliard nějakým způsobem řešili jako jasný prostě zdroj příjmu z rezervních fondů. To je jedna věc. Druhá věc, tady bylo řečeno 4,9, 5,5. Já si myslím, že poslední dobou vždy, stát když precizuje údaje, to znamená potvrzuje jejich validitu s nějakým zpožděním, tak bohužel zatímco v minulosti to bylo spíš, že je vylepšoval, tak teďko posledních pět šest kvartálů je zhoršuje. A co se týče toho, kdyby platila ta katastrofická varianta, já prostě nebudu se tady přít, že to nemůže být teoreticky 2 %, protože my jsme otevřená ekonomika, která bude závislá na tom, jak to půjde ve světě. My můžeme tady přijímat jakákoliv opatření, ať už v oblasti příjmů, výdajů, čehokoliv, ale jakmile nenastane razantní oživení prostě v západní Evropě, ve světě, tak my prostě sami nic nezměníme, čili kdyby platilo to, co říkáte vy, tak v podstatě já bych musel uvažovat s nějakým deficitem o nějakých 30, 35 miliard jako horší, to jako je zcela evidentní.