Vstup Česka do eurozóny Milan ZELENÝ, ekonom; Jan ŠVEJNAR, ekonom Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A vstoupili jsme do druhé hodiny dnešních Otázek. V jejím úvodu dokončíme diskusi dvou profesorů ekonomie - Milana Zeleného a Jana Švejnara. Inventura demokracie po 20 letech. V případě, že ji uděláme, bezesporu dojdeme k závěru, že je lépe než před 20 lety. Přesto najdeme v pomyslných regálech české demokracie věru nevábné zboží. Ať jde o chování českých politiků a neoprávněné výhody, kterých se jim dostává. Zmiňme například imunitu poslanců a senátorů. Do inventury demokracie se už loni v listopadu pustili studenti Univerzity Karlovy v Praze. Vyzvali politiky, aby upravili pravidla pro lobbing či omezili právě imunitu zákonodárců. Studenti také chtějí, aby skončilo obsazování mediálních rad podle politického klíče. Nelíbí se jim ani takzvané poslanecké přílepky, tedy změny v nesouvisejících zákonech. Nejen o tom budou diskutovat zástupci studentské Inventura demokracie Jiří Bouda a člen akademického senátu téže univerzity Marel Hilšer, bývalý studentský vůdce z listopadu roku 1989 Šimon Pánek a výtvarník David Černý. A o jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit? Fischerova vláda předstupuje před Poslaneckou sněmovnu se žádostí o důvěru. Úřednický kabinet počítá s tím, že se dluhy státních rozpočtů nepodaří do roku 2012 snížit pod hranici 150 miliard korun ročně. Sociální síť Facebook. Fenomén, který spojil tisíce odpůrců arogantního chování českých politiků. Nejviditelnější akcí byl protest nazvaný Vejce pro Paroubka v každém městě. Jiří BOUDAL, student, iniciativa Inventura demokracie -------------------- Štve mě jako arogance politiků prostě a jak jsem napsal na tom Facebooku, tak prostě ty politici jako nebudou muset mít jednoho dne třeba strach z toho, že na ně přiletí vajíčko nebo prostě někde nějaký lidi se budou bouřit. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Studentská výzva Dejte nám dárek ke dvacetinám dál přesvědčuje české politiky, aby do letošního sedmnáctého listopadu, kdy uplyne 20 let od pádu komunismu, zavedli jasná pravidla pro lobbing, či například omezili imunitu zákonodárců. Připomínám, že hosty, hlavními hosty Otázek zůstávají dva renomovaní profesoři ekonomie, kteří uspěli v zahraničí, dva emigranti. Milan Zelený a Jan Švejnar. Ještě jednou vítejte na čtyřiadvacítce, vítejte v České televizi. Milan ZELENÝ, ekonom -------------------- Dobrý den. Jan ŠVEJNAR, ekonom -------------------- Dobrý den. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Euro v nedohlednu. I tento vzkaz poslal před 14 dny veřejnosti nový ministr financí Eduard Janota. Ekonom Jan Švejnar přitom patří k nejviditelnějším zastáncům co nejrychlejšího vstupu České republiky do eurozóny. Kvůli plánovaným schodkům státních rozpočtů se ale přijetí jednotné evropské měny v České republice hodně odsouvá. Schodky státních rozpočtů neklesnou do roku 2012 pod hranici 150 miliard korun. Dluhy státních rozpočtů ve vztahu k hrubému domácímu produktu neklesnou do toho zmiňovaného roku, když to přepočítáme na hranici ke vztahu k hrubému domácímu produktu pod čtyřprocentní hranici. Pro úplnost, pro přijetí eura je nutná hranice tříprocentní. Ministr, nový ministr financí Eduard Janota ke schodkům státního rozpočtu dodává: Eduard JANOTA, ministr financí /nestr./ /25. 5. 2009/ -------------------- Ty deficity v podstatě mají stejnou trajektorii 162 pro rok 2011 a 156 pro rok 2012 s tím, že pokud nedojde k nějaké změně legislativy, v celé škále, ať už mandatorních nebo mandatorních výdajů, ať už sociálních nebo jiných, tak sestavování rozpočtu v těchto podmínkách bude rok od roku komplikované a myslím si, že za této situace je splnění maastrichtských kritérií poměrně hodně, hodně daleko. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Říká zcela jasně nový ministr financí Eduard Janota. Jak jsem říkal, profesor Jan Švejnar byl neúnavným propagátorem rychlého vstupu Česka do eurozóny, ve které se platí jednotnou evropskou měnou. Už jste to, lidově řečeno, rozchodil, když jste slyšel Eduarda Janotu? Jan ŠVEJNAR, ekonom -------------------- No, já si myslím, že stále můj argument platí. Zaprvé jsme do té eurozóny mohli vstoupit už dávno. Ta kritéria jsme splňovali tak jako Slovinci před pár lety už. Za druhé vidíme, že náš kurs koruny vůči euro fluktuuje, zvedá se a klesá velice podstatně, což vytváří velké problémy pro výrobce, ale i pro rodiny. No, a za třetí, je ten problém takzvaných maastrichtských kritérií. Co to je za kritéria? To jsou kritéria, která říkají, že by se Česká republika měla přiblížit, konvergovat k tomu, jak se chovají západní ekonomiky. Jsou to byrokratická kritéria, která si řekla například, že schodek rozpočtu by neměl být víc než 3 procenta. To bylo určeno byrokraticky, žádný ekonom vám nebude dokazovat, že to nemají 2,5 procenta nebo 3,5 procenta. Prostě 3 procenta, v pořádku. No, a kde jsou teď západní ekonomiky, k nimž se máme přibližovat? Mají schodek přibližně 5 procent. Tak jestliže k nim máme konvergovat, tak bychom přibližně měli mít schodek jako tyto ekonomiky ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Chcete tím říci, že by země evropské sedmadvacítky, politická reprezentace měla posunout onu hranici z 3 procent na 5? Jan ŠVEJNAR, ekonom -------------------- Přesně tak. Jestliže se jedná o konvergenční kritéria a potom hledáme, co to znamená percentuálně v tom či onom kritériu, tak jestliže se máme co nejvíce podobat západní Evropě, abysme s ní harmonizovali, tak západní Evropa nyní má schodek, který je vysoce nad 3 procenta, protože bojuje s recesí. My máme schodek víc než 3 procenta, protože bojujeme s recesí. Bojujeme velmi obdobně, jak v tom prostě bojuje Evropská unie. Čili my ta kritéria konvergenční, i když ne maastrichtská, splňujeme. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Já bych vám ale namítl - posuňte v rámci politiky tříprocentní hranici na pětiprocentní a děste se, co vám s tím politici udělají, jak se budou chovat k veřejným financím. Jan ŠVEJNAR, ekonom -------------------- Samozřejmě. Já myslím, že tam je potřebné, aby se dále udržovala, ten prudérní přístup, který zde vidíme v přístupu vlády, ale zdůrazňuju, že i velice konzervativní, ekonomicky konzervativní Mezinárodní měnový fond přišel před několika týdny se smělým nápadem, aby Evropská unie, tedy eurozóna, přijala do eurozóny zbytek střední a východní Evropy přes noc víceméně, protože tím zamezí více problémům, než způsobí. Celá střední, východní Evropa je velikostí asi velikost ekonomiky Holandska a to nezatřese s Evropskou unií, potažmo eurozónou, jestliže tyto země budou přijaty nebo nebudou přijaty, protože jsou už velice blízko tomu, aby splňovaly obdobná kritéria, která splňují de facto země západní Evropy. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Milan Zelený. Když jste četl jeho rozhovor, jasně říká - mluví o národním kapitalismu a o národních kapitalistech bez jakýchkoli konotací. Negativních v souvislosti se slovem kapitalista, jako ti, kteří drží ekonomiku každé národní země. Vstup do eurozóny vidíte jako podstatný a jako nutný krok? A připojil byste se k tomu, abyste byl také takovým propagátorem, neúnavným propagátorem vstupu Česka do eurozóny, jakým je Jan Švejnar? Milan ZELENÝ, ekonom -------------------- Já si myslím, že bych mohl být neúnavným propagátorem vstupu do eurozóny, ale otázku národního kapitalismu bych považoval za jinou otázku, že to není přímo souvislý se vstupem do eurozóny. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To znamená, že i v rámci ... Podle vás by prospělo české ekonomice, pokud by co nejrychleji vstoupila do eurozóny? Milan ZELENÝ, ekonom -------------------- Já se domnívám, že ano, protože by to přineslo, jak profesor Švejnar naznačil, přineslo by to stabilitu ve měně, přineslo by to stabilitu v podnikání a umožnilo by to podnikům, aby se mohly skutečně věnovat svým, svým strategickým rozhodnutím. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A když členové, i čeští členové bankovní rady, významná část jasně říká podívejte se na Slovensko. To vstoupilo těsně před krizí nebo vlastně v době počátku globální ekonomické krize a možná otřesy slovenské ekonomiky budou větší, pokud jsou teď v eurozóny, než pokud by měli Slováci vlastní ... Milan ZELENÝ, ekonom -------------------- No, proto jsem řekl, že to plně nesouvisí, že vstup do eurozóny neznamená, že automaticky pomůže buďto špatným podnikům nebo špatně strukturalizované ekonomice. Ono, ono v podstatě je to jenom, jenom prostředí, jsou to podmínky k podnikání. Ono to není řešení špatných nebo už naakumulovaných problémů. Čili v tomto smyslu se domnívám, že se taková porovnání by se neměly dělat. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A to posunutí maastrichtského kritéria, respektive je to podle vás správná chvíle měnit nějaké hranice, které byly politicky stanoveny, významně nízko, aby se politici chovali zodpovědně, aby nezadlužovali státní pokladny? To znamená, šel byste tou cestou, o které mluví Jan Švejnar, posunutí oné konvergenční hranice? Milan ZELENÝ, ekonom -------------------- Já nejsem, já nejsem zastánce těchto byrokraticky určených měr. Tři procenta není žádný zvláštní zlatý číslo. Čili kdyby, kdyby se nějakým plošnějším způsobem podařilo to euro do tohoto regionu zavést, já bych v žádném případě nebyl proti tomu. Opět jménem té stability a ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To znamená také byste se řídil tím doporučením Mezinárodního měnového fondu, o kterém mluvil Jan Švejnar? Milan ZELENÝ, ekonom -------------------- Pokud, pokud by to bylo iniciovaný Mezinárodním měnovým fondem, že jo, tak samozřejmě by záleželo potom na detailech, že jo, jak by to bylo provedený. Ale mě by spíš zajímala ta otázka těch národních kapitalistů, protože to se týká těch problémů, který jsou jako trošku oddělený od toho. My máme velký, velkou potíž v tom, že nemáme strategické rozhodování ve svých rukách. My jsme v podstatě ztratili suverenitu. Já se dívám na suverenitu jako na kontrolu přes výrobní prostředky. Stát je suverénní, pokud má kontrolu přes výrobní prostředky. My jsme tuto suverenitu již před léty ztratili a nyní prostě máme rozhodovat o budoucnosti svojí a našich dětí, aniž bysme vlastně měli v těch klíčových oborech nějaké rozhodovací právo. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Kdybych vám ale řekl to je přece problém globální ekonomiky, vemte si jak americké firmy ztratily suverenitu, protože v mnoha ohledech to jsou čínské peníze a čínští investoři, kteří jsou v amerických firmách, že to je problém globální ekonomiky jako celku. Milan ZELENÝ, ekonom -------------------- Já, já si myslím, že je to problém toho, abysme se učili, jak v té globální ekonomice fungovat. Čili já bych si nikdy nebral problémy z Ameriky, naopak, jak jsem řekl, bych se z těch chyb chtěl poučit, že jo. Čili já bych nikdy neopakoval tyhle, tyhle ty chyby. My skutečně potřebujeme ... My nemůžeme mít ekonomiku a podnikovou sféru, která bude takhle poskakovat jako bublinka, kdykoli se globální ekonomika takhle pohybuje. My potřebujeme nějaké ukotvení, my potřebujeme nějaký, nějaký směr, nějakou strategii, abysme i v tom turbulentním prostředí, abysme měli nějakou stabilitu. Opět bych použil příkladu Baťa. Turbulentní prostředí, všechno padalo. Baťa vzrůstal, Baťa měl nejvyšší zaměstnanost, nejvyšší rozmach a tak dále, protože byl zakotvenej, byl zakotvenej v perfektním systému řízení v podniku, kde prostě nebyly konflikty mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem a byl zakotvenej v tom, že měl plnou kontrolu. On dokonce Baťův podnik nebyl ani veřejnej ve smyslu akciovém, měl plnou kontrolu nad svým strategickým rozhodování. V tomto smyslu my jsme tu suverenitu ztratili. A to, že si prostě někde posadíme nějakýho v nějakým parlamentu někoho nebo si dáme vlaječku někde, jo, to není ta suverenita, o který já bych řekl, že je pro nás to nejdůležitější. Čili skutečně ta tvorba těch, toho, těch národních podnikatelů nebo národních kapitalistů jako vrstvy je pro nás velmi důležitá, protože oni, oni poskytují zaměstnanost a oni poskytují kontrolu a rozhodovací schopnosti pro tu ekonomiku. Jinak my to nemáme dneska ve svých rukou.