Varování před automobilovou monokulturou Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu; Milan ZELENÝ, ekonom; Jan ŠVEJNAR, ekonom; Martin ŘÍMAN, bývalý ministr průmyslu a obchodu /ODS/; Milan URBAN, bývalý ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/; Antonín ŠÍPEK, ředitel, Sdružení automobilového průmyslu Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Česko jako jedna z největších továren na auta, výhoda nebo riziko? Nejcitovanější český ekonom profesor Milan Zelený už delší dobu varuje před automobilovou monokulturou, na které je významně závislá naše ekonomika, o prvních nevýhodách jsme se mohli přesvědčit už loni. Do Česka dorazila globální ekonomická krize. Jako první zasáhla právě české automobilky. Export automobilek loni klesl o 6,2 %. Pro úplnost vývoz automobilek se na celkovém českém vývozu podílí celou jednou pětinou. /reportáž/ redaktor -------------------- Představitelé českých automobilek se snaží být posly dobrých zpráv. Zástupce sdružení automobilového sdružení Martin Jahn vidí letošní rok pozitivně. Doufá, že české automobilky překročí hranici jednoho milionu vyrobených vozů. Je zřejmé, že za oživením českého automobilového průmyslu je takzvané šrotovné v sousedních zemích. Umělý nástroj, který má jen krátkodobý vliv. Co bude dál? Nemůže se i českým automobilkám stát to, čeho jsme svědky například v Německu? Tedy státní pomoci. Jeden případ už tady máme, a to automobilku Opel. Na místo bankrotu přispěchal stát s pomocí ve výši jedné a půl miliardy eur plus záruky za až 4,5 miliardy. Ministr hospodářství Guttenberg dával před státní pomocí přednost bankrotu. Přesto Opel státní peníze dostal. Karl-Theodor ZU GUTTENBERG, německý ministr hospodářství /4. 6. 2009/ -------------------- Je to velmi velké riziko. Byl jsem jiného názoru. Rozhodla většina. redaktor -------------------- V případě automobilky Guttenberga nepodpořili ani jeho vlastní straničtí kolegové. Pomoc Opelu ale prosazovala hlavně sociální demokracie. Peet STEINBRÜCK, německý ministr financí /4. 6. 2009/ -------------------- Riziko, že by Opel zkrachoval, by bylo myslím větší. redaktor -------------------- Státní pomoc automobilce Opel strhla v Německu vlnu dalších žádostí podniků, které jsou v potížích. O peníze daňových poplatníků se hlásí víc než tisícovka podniků. A hrozí, že 40-ti miliardový balíček určený na pomoc firmám v krizi nebude stačit. Cestou státní pomoci se vydaly i Spojené státy americké a to v případě automobilové jedničky na tamním trhu. Automobilka General Motors dostala ze státní pokladny 50 miliard dolarů. Stát ale pochopil, že není jiná cesta, než firmu restrukturalizovat a vyhlásit bankrot. Timothy GEITHNER, americký ministr financí /1. 6. 2009/ -------------------- Předchozí administrativa udělala taková rozhodnutí, která měla automobilce a dalším společnostem dát určitý čas k restrukturalizaci, aby se tak mohli stát silnější. To, co se stalo s poptávkou v ekonomice a na finančních trzích, tyto společnosti vystavilo obrovskému tlaku. redaktor -------------------- Nová společnost, která má vzniknout, má být od základů jiná. Tři čtvrtiny akcií bude vlastnit americká vláda. Firma uzavře 14 továren a každý desátý zaměstnanec přijde o práci. Mary Ann BIELACZYCOVÁ, šéfka detroitské divize GM /1. 6. 2009/ -------------------- Všichni se bojí. Jejich každodenní existence je závislá právě na dalším fungování společnosti. Můj bratr, který pracuje jako obchodní zástupce v General Motors, se bojí každý den, jestli o svoji práci nepřijde ze dne na den. redaktor -------------------- Americký konkurent General Motors Chrysler, také čekají velké změny. Před měsícem vyhlásil bankrot a jeho aktiva převezme italský Fiat. Aliancí tak vznikne pátá největší automobilka na světě. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A to zřejmě není všem dnům se státní pomocí konec. Němečtí vládní experti mají údajně v pondělí jednat o tom, zda německý stát půjčí další automobilce, tentokrát koncernu Porsche. Šlo by o pomoc ve výši necelých 2 miliard eur, přepočteno na koruny to dělá zhruba 47 miliard korun českých. /konec reportáže/ Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jak velké jsou obavy bývalého ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana, že i automobilky v České republice dříve či později přijdou a řeknou vám jako politikům: Dejte nám peníze, potřebujeme půjčit pár desítek miliard? Milan URBAN, bývalý ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/ -------------------- Já si myslím, že automobilky v České republice jsou přeci jen v jiné kondici než možná ten General Motors, i když dovnitř samozřejmě nevidíme odsud z České republiky. Mně se zdá, že tam ta situace byla skutečně taková příliš statická. Kdybych použil nějaký citát z Haška, možná, že to řeknu nepřesně, ale: To se nám to hoduje, když nám lidé půjčují. Vlastně v té Americe ta nad spotřeba byla dána těmi úvěry, které byly dávány lidem aniž by byli schopni garantovat ty splátky a to se samozřejmě projevovalo i v jednotlivých firmách, tedy tou zvýšenou poptávkou nebo zvýšenou výrobou. Ale General Motors možná prodával auta, aniž by musel přemýšlet o tom, jestli je má inovovat, co má dělat z hlediska restrukturalizace ve firemních nákladech a podobně. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Promiňte, ale ta slova feldkuráta Katze ze Švejka, tak jimi se řídí nejen americké automobilky nebo řídily zjevně americká vláda, ale i německá, vždyť vezměte Opel, pokud je pravdivá informace, v pondělí Porsche, tak to přece může pokračovat i v České republice? Milan URBAN, bývalý ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/ -------------------- Já bych dneska řekl, že bych byl proti takovým krokům v České republice. Ale vzpomenete jistě, že jsem asi před 10 minutami říkal slovo flexibilita. my nevíme, co se stane s tou ekonomikou za měsíc, za 3 měsíce, a možná, že právě zmírnit ten dopad na jednotlivé firmy, tedy pokusit se udržet alespoň nějaká pracovní místa, možná že i taková situace bude Českou republiku čekat. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Počkejte, když vy byste to vyloučil. Vy byste jako politik byl ochoten přistoupit na nějakou větší pomoc automobilce, pokud by se ocitla v potížích? Milan URBAN, bývalý ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/ -------------------- Dnes, tedy v červnu tohoto roku, nebyl. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A zítra, v červnu příštího roku? Milan URBAN, bývalý ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/ -------------------- V červnu příštího roku nevím. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Takže možná ano? Milan URBAN, bývalý ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/ -------------------- Neumím říct, protože nevím, jak se bude vyvíjet situace z hlediska té skutečné hospodářské krize v té reálné ekonomice, nevím. Jak budou přibývat nezaměstnaní, nevíme to tu, myslím, nikdo. A bude potřeba hledat nějaký mix nástrojů, který se bude snažit ty dopady hospodářské krize eliminovat i ty sociální dopady možná i politické, protože, jestli se nepodaří udržet nějaký přijatelný sociální smír, tak ta krize se může promítat v nějakou krizi politickou, která bude znamenat preferenci extremistických sil. Já si myslím, že tohle všechno jsou věci, které musíme umět v čase posuzovat s nějakou dynamikou. Tedy já si myslím, kdyby dneska přišel někdo na ministerstvo průmyslu a obchodu z kterékoliv automobilky v České republice a zeptal se mně, jestli jsem připraven na nějaký fiskální impuls přímo do té firmy, tak bych řekl ne. Ale to je prostě k dnešnímu datu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To znamená, že by do budoucna Milan Urban nevylučoval. Vy, Martine Římane, vzhledem k tomu, co provedly vlády americké, německé a uvidíme, které další, tak je to riziko hrr, reální i pro Českou republiku? Martin ŘÍMAN, bývalý ministr průmyslu a obchodu /ODS/ -------------------- Typické riziko nákazy, ničeho jiného. Ta snadnost té sanace a pouštění miliard dolarů, eur, do těch průmyslových podniků, ta je podle mého dána tím, že si všichni tak nějak zvykli v tom uplynulém půlroce na velkou snadnost, nesnesitelnou snadnost poskytování obrovských finančních injekcí bankovnímu sektoru. A zatímco u toho bankovního sektoru můžeme o tom polemizovat, nicméně je faktem, že zhroucení bankovního trhu v těch klíčových ekonomikách by znamenalo skutečně jako hlubokou katastrofu ekonomickou a následně i sociální, tak u těch jednotlivých partikulárních průmyslových podniků, ať jsou jakkoliv velké, tak to samozřejmě žádnou katastrofou, jestliže General Motors nebo Opel zmizí z automobilového trhu, tak pro spotřebitele se prakticky nic nestane. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ale ta obava politiků i promiňte i pravicových politiků. Zmizí sice automobilka, ale s ní zmizí tisíce, desetitisíce pracovních míst? Martin ŘÍMAN, bývalý ministr průmyslu a obchodu /ODS/ -------------------- To je to, co Frederik Bastien nazýval, co je vidět a co není vidět. Oni v tom daném okamžiku zmizí a vy půjdete před ty brány těch závodů natáčet ty rozzlobené odboráře z IG Mettalu, když jsme u toho Německa, ale co už není vidět, je, že o tom vlastně hovořil na začátku pan profesor Zelený, že na troskách tohoto podniku vzniknou podniky jiné, vzniknou podniky nové, modernější, inovativnější, kde ti lidé zase najdou práci. Jenomže bohužel ty obrázky z těch bran těch podniků, těch rozzlobených odborářů jsou pro politiky takovou černou můrou, že výsledkem toho jsou ty obrovské injekce, které tu krizi prodlužují a možná ji prohlubují. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Obracím se na další hosty Otázek, kterými jsou nejen ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský v Poslanecké sněmovně, ale v Brně i ředitel Sdružení automobilového průmyslu, Antonín Šípek. Vítejte v České televizi, vítejte v Otázkách. Dobrý den. Antonín ŠÍPEK, ředitel, Sdružení automobilového průmyslu -------------------- Dobré poledne. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Když začnu u vás, pane řediteli Šípku. Ve Spojených státech a nově i v Německu jsme svědky státní pomoci automobilkám a nejde jen o šrotovné, ale o nalívání, přímé nalívání peněz do automobilek. Zasáhnou podle vás potíže i automobilky, které vyrábějí auta v České republice nebo tu nataženou ruku ke státní pokladně můžete vyloučit? Antonín ŠÍPEK, ředitel, Sdružení automobilového průmyslu -------------------- Tak zatím jsme nikdy českou vládu ani nikdy předtím vládu československou o žádnou finanční injekci nežádali. Chtěl bych jenom dodat, že mnohem větší krize v automobilovém průmyslu byla v počátku devadesátých let, než se nastartoval celkový rozvoj automobilového průmyslu zahájený vstupem VW do Škodovky. Takže v současné době neočekáváme žádné finanční injekce a ani o ně nemíníme žádat. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A v budoucnu to můžete vyloučit? Antonín ŠÍPEK, ředitel, Sdružení automobilového průmyslu -------------------- Já si myslím, že ta budoucnost nebude tak černá, jak se mnozí snaží nastínit, protože v současné době automobilový průmysl začíná zvyšovat opět výrobu v důsledku zavedení celé řady opatření v zahraničí, zejména v Evropě na těch vyspělých zahraničních trzích. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ale šrotovné vlastně je takovou pomocí? Antonín ŠÍPEK, ředitel, Sdružení automobilového průmyslu -------------------- Přestal jsem slyšet? Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Přestal jste slyšet? To se nedivím, ono šrotovné. Je takovou přímou pomocí automobilkám Antonín ŠÍPEK, ředitel, Sdružení automobilového průmyslu -------------------- Tak neřekl bych, že šrotovné je přímou pomocí automobilkám, určitě bych nenazval šrotovné nějakým porotikrizovým opatřením protože bylo použito v minulosti v celé řadě zemí. Šrotovné je především obnova vozového parku, který je v České republice velmi zastaralý a samozřejmě v současné době je to vhodný prvek pro překlenutí té odložené poptávky takzvaných standardních zákazníků. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Podle vás, vy jste teď řekl, že nevidíte ten problém automobilového průmyslu, českého automobilového průmyslu jako zásadní, budeme-li srovnávat s Německem či se Spojenými státy americkými. Ale řekl jste, že podle vás se zvýší počet propuštěných zaměstnanců z českého automobilového průmyslu. Původně jste odhadovali zhruba 13 tisíc propouštěných v rámci automobilového průmyslu. Teď mluvíte o necelých 20 tisících. Je možné z těch odhadů odvodit, že krize automobilového průmyslu v Česku je hlubší než zatím víme či tušíme? Antonín ŠÍPEK, ředitel, Sdružení automobilového průmyslu -------------------- Tak ty odhady, o kterých jste mluvil, pane redaktore, byly z počátku února tohoto roku. Faktem je, že od 30. června loňského roku do toho konce roku bylo propuštěno zhruba 10 tisíc pracovníků z automobilek, ale 60 - 70 % z toho byli agenturní pracovníci. V prvním pololetí roku 2008 byl ten počet propuštěných zaměstnanců nižší. Došlo samozřejmě prioritně na ty agenturní pracovníky a bohužel i na pracovníky takzvané kmenové. V současné době už začíná v některých firmách, zejména ve firmách dodavatelských trošku jiný trend, sice mírný, ale opět se začínají poptávat pracovníci a začíná nábor pracovníků. To číslo těch 20 tisíc, myslím si, že nebude naplněno, že se bude jednat o 18 tisíc pracovníků v průběhu toho roku, čili od pololetí loňského do konce pololetí letošního roku. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Tedy 18 tisíc propuštěných. Antonín ŠÍPEK, ředitel, Sdružení automobilového průmyslu -------------------- Včetně agenturních. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Včetně agenturních zaměstnanců českého automobilového průmyslu s tím, že podle vás už se situace českého automobilového průmyslu nezhorší? Antonín ŠÍPEK, ředitel, Sdružení automobilového průmyslu -------------------- Zatím naše indikátory a měli jsme tento pátek valnou hromadu, kde byl přítomen jak pan ministr Tošovský, tak pan bývalý ministr Říman i s reakcí firem vyplývá, že v současné době se situace relativně dobře stabilizuje. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Pane ministře Tošovský, znamená to, že máte klidné spaní, že to nejhorší mají české automobilky, které nejvíc v rámci jednotlivých segmentů průmyslu českého průmyslu táhnou hrubý domácí produkt, že nejhorší už mají opravdu za sebou? Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu -------------------- Tak já nevím, jestli mám úplně klidné spaní z toho. Nicméně rozumím tomu, že automobilový průmysl v České republice má velký význam, velký podíl, velký vliv. To, co zaznělo už v průběhu této hodiny, je nesmírně důležité. Prostě z krize se každý musí poučit tím, že dojde k jeho v podstatě změně myšlení, změně přístupu, postupu a začne hledat i další zdroje a další možnosti, a to je to, co si myslím, už to tady zaznělo, v 90. letech už českým automobilovým průmyslem prošlo. Čili ta fáze už své ovoce přináší nyní. Je potřeba samozřejmě nezaspat a pokračovat dál. Ale ta čísla ukazují, že ten problém už není tak hluboký. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ano, když se ale podíváme na tu stání pomoc v Česku. Slyšeli jsme to, šrotovné nás podrží do konce roku, říká Martin Jahn a zároveň jasně říká, by šrotové, české šrotovné zavedené v budoucnu v těch následujících měsících mohl pomoci automobilkám. Podívejme se na šrotovné, tedy na grafiku, kterou máme pro diváky Otázek. Nástrojem pomoci automobilkám, byť možná nepřímým, šrotovné na čas automobilkám pomůže. Co ale bude dál, takzvané šrotovné, tedy státní příspěvek na nákup nového vozu a sešrotování auta starého je ve většině evropských zemí, stačí se podívat právě do té tabulky, kterou pro vás máme. Šrotovné, o jehož dlouhodobém účinku panují mezi odborníky pochybnosti, platí v desítce zemí Evropy, mimo jiné v Německu, v Rakousku, ve Velké Británii, nebo na Slovensku. Jako jedno z protikrizových opatření jeho zavedení schválil také český parlament. V České republice by stát měl lidem vyplácet 30 tisíc korun při nákupu auta s cenou do půl milionu korun výměnou za to majitel musí nechat zlikvidovat automobil starší 10 let. Objem peněz na vyplácení takzvaného šrotovného bude podle ministra financí Eduarda Janoty činit maximálně 2,5 miliardy korun v případě, že bude šrotovné spouštěno. Ministr Janota to řekl před časem právě tady v Otázkách. Otázka na vás jako na ministra průmyslu Vladimíra Tošovského. Máte jako člen nové vlády jasno v tom, zda vůbec a případně kdy tento nepřímý nástroj pro podporu českých automobilek jako ministr průmyslu a obchodu spustíte? Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu -------------------- Jasno ještě nemám z jednoho důvodu. Zatím to prošlo Poslaneckou sněmovnou jako zákon. To znamená, musí to ještě do Senátu a k panu prezidentovi. Pak následně je to na jednání vlády. My jako ministerstvo průmyslu a obchodu jsme již připravili celý proces. Samozřejmě jsou tam ještě věci, které můžeme diskutovat, aby byly funkční tak, aby to nebyl zase příliš byrokratický nástroj. Ale proces připravený máme. Termín, kdy se tak stane, tudíž ze všech těch okolností skutečně znám není. To není dneska na pořadu dne. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ale pokud vy byste měl říct, chápu-li to správně, smířil jste se s tím, že v Česku se bude šrotovné vyplácet? Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu -------------------- Jsem občan a dodržuji zákony, takže jestliže v zákoně je napsáno, že bude šrotovné, tak bude šrotovné. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Počkejte, ale záleží na rozhodnutí vlády? Ale vláda nemusí. Ten zákon jí nechává možnost, může nebo nemusí. Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu -------------------- To nechává, nicméně vláda nejsem já. Vláda jsou všichni členové vlády. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ale vy jste důležitý člen vlády. Protože vy je to ve vaší gesci, tudíž vy jste jako ministr průmyslu a obchodu se smířil s tím, že šrotovné může být v Česku zavedeno. Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu -------------------- Ano. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A můžete nám říci, o kterých částech toho šrotovného toho institutu se ještě mluví, které věci nejsou vyjasněny, když říkáte, že už systém máte připravený a mohl by být spuštěn? Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu -------------------- Především ty termíny. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ty termíny? Tak nám je prozraďte, s jakými termíny se zatím počítá? Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu -------------------- V podstatě určitě to asi nebude ještě do konce tohoto roku, anebo ke konci tohoto roku. Ale brzký termín zavedení skutečně není jako reálný. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Znamená to, že se kloníte například k lednu příštího roku jako zavedení šrotovného v Česku? Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu -------------------- Já bych ten termín nechtěl vyřknout. Je to skutečně mnoho věcí, které do toho budou vstupovat, ale kloním se někdy okolo přelomu roku. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To znamená leden, podle vás je nereálné, že by to bylo ještě do konce roku? Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu -------------------- Neumím na to odpovědět, nebo nechci na to odpovědět. Skutečně to může být spoustu věcí, ale někde tam do toho místa to může být. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Říká pro tuto chvíli Vladimír Tošovský, ministr průmyslu a obchodu. Páni profesoři, ten nepřímý nástroj podpory automobilek. To, že necháme sešrotovat stará auta, dáme státní prémii 2,5 miliardy korun, možná v tom celkové rozpočtu se to jeví jako zanedbatelné drobné. Jsou to zanedbatelné drobné, pane profesore Zelený? Milan ZELENÝ, ekonom -------------------- Já si myslím, že to jsou vlastně určité návody. Čili i kdyby to byly zanedbatelné drobné, tak celý přístup k těmto státním intervencím se tím vlastně posiluje. Já osobně bych šrotovné nedoporučoval, protože je to v konfliktu s tím co tam bylo řečeno předtím. To znamená, všichni souhlasíme, že automobilky musí mít nové výrobky, nové služby, nový pohled na podnikání. Uvědomme si, že skutečně došlo ke kvalitativní změně. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To znamená, že takový institut jako je šrotovné, svým způsobem podle vás nenutí automobilky k inovacím? Milan ZELENÝ, ekonom -------------------- On to vlastně jakoby oddaluje, on to vlastně jakoby omlouvá a musíte vědět, jak to na těch podnicích funguje. Já jsem říkal, kdybychom uměli udělat práci krize bez krize, tak jsme ze všeho venku. Ale ty naše podniky, tím nemyslím všechny, oni nedělají práci krize, čili jestliže jim dáte tyto injekce, šrotovné, nešrotovné, oni budou oddalovat tu debyrokratizaci, budou oddalovat inovaci a budou oddalovat na napojení se na tu příští éru automobilového průmyslu z důvodů, které bychom mohli debatovat hodně hodně dlouho. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jane Švejnare, šrotovné jako nepřímý nástroj, je jen krůčkem k tomu, aby přišly automobilky s tou nataženou rukou jako vidíme ve Spojených státech amerických, případ General Motors? Jan ŠVEJNAR, ekonom -------------------- Myslím, že to není tak jednoduché. Podívejte se, kdekoliv mimo finanční sektor vládní intervence a pomoc je velmi diskutabilní a je otázkou proč zrovna automobilový sektor a proč ne jiný. To šrotovné má ještě další aspekty. Není zrovna sociálně spravedlivé, chudší vrstvy buď nemají auta nebo nemají peníze na to, aby si i se šrotovným nové auto pořídily. Proč to nedat na ledničky nebo na něco, co si lidé všichni, každá rodina má víceméně. Je zde spousta otázek a já myslím, že opravdu ta pomoc, když si ji vezmete z ekonomického hlediska, pomoc jakémukoliv sektoru, vlastně je potom dána jednak tedy politickými aspekty nebo z toho ekonomického hlediska je to dáno tím, že je zde argument, že jestliže by se podnik zavřel, tak je s tím spojený velký náklad, velký náklad a to jak ekonomický tak i sociální, potom dopady na nezaměstnanost a tak dále. Čili to vlastně ospravedlňuje v té argumentaci lidi, kteří říkají: Ano, pomoci tomu či onomu sektoru, ale není jasné kterému sektoru a také není jasné, když se podniky uzavřou, takže nakonec to není k lepšímu? Například automobilový sektor je velice důležitý. Tam byla nadvýroba. Odhaduje se, že jsou tak dvě až tři automobilky na světě, které se musí zavřít čistě, aby se poptávka srovnala s nabídkou a v tu chvíli, jestli všichni na světě udržují automobilky při životě, tak udržují tento systém, který není dlouhodobě udržitelný a platí to kdo? Platíme to my daňoví poplatníci? Ty peníze by se daly použít mnohem lépe někde jinde. Čili je to otázka, kdy jednotlivé vlády přistupují k řešení problému, který je celosvětový a pozor, během 30. let, kdy jednotlivé vlády přistupovaly k intervencím typu protekcionismu ochranářství, to vyvolalo onu obrovskou depresi, kdy jedna vláda za druhou zvedala opatření a tak dále, cla a jiná opatření, takže tady opravdu velký pozor a byl bych velice obezřetný, abych argumentoval ve prospěch například šrotovného.