Sílící extremismus Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny /nestraník za SZ/; Martin LINHART, ředitel odboru bezpečnostní politiky MV ČR; Jiří HOUBA, náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii; Klára KALIBOVÁ, právnička, Tolerance a občanská společnost Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Koncepce, to je to zaklínadlo, které jsme v uplynulých letech slyšeli až příliš často. Stávalo se tak ve chvílích, kdy média referovala například o útocích proti Romům v Česku. Koncepce a stohy papírů nic nevyřeší. Dlouhé řeči o koncepcích zatím dovedly Českou republiku například k tomu, že podle nejnovějšího výzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva jsou čeští Romové nejvíc diskriminovanou skupinou v evropské sedmadvacítce. Řeč čísel je jasná, téměř dvě třetiny Romů v Česku se zmiňují o tom, že zažili v posledním roce diskriminaci. Teď se slovo koncepce v souvislosti s bojem proti extremismu skloňuje kvůli týden starému případu, a to kvůli případu žhářského útoku na domek romské rodiny ve Vítkově na Opavsku. Při něm byli popáleni 3 lidé. Anna SIVÁKOVÁ, matka popáleného dítěte /20. 4. 2009/ -------------------- Vypli vodu, vypli světlo nám a potom to hodili do baráku. Jak tady takový člověk může tady toto udělat. Vlasta MALÁ, babička /20. 4. 2009/ -------------------- Okamžitě to byli, všechno v plamenech tam bylo. Akorát ty 3 holčičky její, ty jsme zachránili. Václav MORAVEC, redaktor -------------------- Týden starý případ žhářského útoku proti romské rodině ve Vítkově na Opavsku rozhodně není první. Stačí zmínit rok 1998. Hned v lednu a v únoru došlo ke třem žhářským útokům a to v Krnově na Bruntálsku. V noci ze 16. na 17. ledna přiletěla zápalná láhev do přízemního bytu pětičlenné romské rodiny. Osmačtyřicetiletá žena utrpěla těžké popáleniny, druhého a třetího stupně. Emilie ŽIGOVÁ, postižená /21. 2. 2002/ -------------------- To máte už 4 roky, ne, no, tak já nemůžu vůbec, jak vidíte, jak to mám, ještě do dneska. Václav MORAVEC, redaktor -------------------- Její muž pak utrpěl lehká zranění. O hodinu později zapálil neznámý pachatel na jiném místě v Krnově osobní auto patřící také Romovi. Policie z prvního útoku obvinila 3 místní mladíky. V únoru roku 2002 Okresní soud v Krnově členovi neonacistických skupin, Radku Bedrimu, udělil dvouletý nepodmíněný trest. Jeho 2 společníky osvobodil pro nedostatek důkazů. Po posledním žhářském útoku ve Vítkově z minulého týdne jsme svědky výroků o zakládání romských ochranných hlídek. Cyril KOKY, člen Rady vlády pro romské záležitosti /20. 4. 2009/ -------------------- My nechceme hlídky k tomu, aby se tady bojovalo, to v žádným případě. My potřebujeme tu situaci uklidnit. Ty hlídky budou aktivně spolupracovat s místní samosprávou. Václav MORAVEC, redaktor -------------------- Hlídky mají například monitorovat demonstrace a další akce extremistů. Topolánkova vláda na odchodu má schvalovat strategii boje proti extremismu. Jeden z návrhů se týká shromažďovacího zákona. Ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb chce dát úřadům v některých případech víc času na rozhodnutí o případném nepovolení ohlášené demonstrace, pochodu nebo jiné akce. Mirek TOPOLÁNEK, odstupující premiér /ODS/ /20. 4. 2009/ -------------------- Že by byl tento termín změněn ze tří kalendářních dnů na 3 dny pracovní, což je doba pro nás dostatečná. František VALEŠ, odborník na extremismus, Český helsinský výbor -------------------- Ve většině případů radnice k těm demonstracím přistupují naprosto neadekvátně, neprofesionálně. Nejsou schopny odůvodnit zákazy. Václav MORAVEC, redaktor -------------------- Počet velkých veřejných akcí extremistů se zvyšuje. Ministerstvo vnitra podle odborníků nezvládá prevenci a v oboru není dostatek soudních znalců, na které by se dalo v případě nejistoty obrátit. Zdeněk ZBOŘIL, politolog, odborník na extremismus /20. 4. 2009/ -------------------- Zvyšuje se brutalita těch činů, které, při kterých k nim dochází. Václav MORAVEC, redaktor -------------------- Protesty proti vzrůstajícímu extremismu v Česku plánují už na příští týden romští aktivisté. V neděli 3. května se uskuteční v různých městech po celé zemi série demonstrací. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ministr pro lidská práva a menšiny v demisi Michael Kocáb míní, že veřejnost podceňuje současný nárůst extremismu a protiromských nálad. I proto hodlá přispět ke vzniku stálé konference odborníků, kteří by hledali vhodná řešení konfliktu, podobně jako Národní ekonomická rada hledá východisko z ekonomické krize. Právě ministr pro lidská práva a menšiny v demisi Michael Kocáb, další host Otázek, vítejte v České televizi, dobrý den. Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny /nestraník za SZ/ -------------------- Dobrý den. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Pozvání přijali i ředitel odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Martin Linhart. Vítejte v České televizi, dobrý den. Martin LINHART, ředitel odboru bezpečnostní politiky MV ČR -------------------- Dobrý den. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii a vyšetřování Jiří Houba. Jiří HOUBA, náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii -------------------- Dobrý den. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ještě jednou vítejte, děkuju, že jste přijal mé pozvání. A asi jsem měl začít dámou, nicméně právnička Tolerance a občanská společnost Klára Kalibová, přeji vám hezký dobrý den. Klára KALIBOVÁ, právnička, Tolerance a občanská společnost -------------------- Dobrý den. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- I vám děkuju, že jste přijala naše, naše pozvání. Vznik té konference, kterou Michael Kocáb chce navrhnout, to uskuteční ještě vláda v demisi? Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny /nestraník za SZ/ -------------------- No, to musím uskutečnit už jenom já sám, protože už nemáme možnost vlastně s další vládou to protáhnout. To budeme aspoň týden nebo 14 dnů a udělám to jako komisi pod ministrem tuto komisi. No, a pak budu jenom doufat, že můj následovník v tom bude pokračovat. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Váš následovník, není jasné, jestli to bude ministr pro lidská práva nebo se celá ta agenda přesune na vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Litomiského. Vy jste mluvil s Janem Fischerem, tady ať Alexandr Vondra i Lubomír Zaorálek řekli "bylo by dobré, aby funkce ministra pro lidská práva a menšiny pokračovala i ve Fischeřově vládě, byť s ní Fischer nepočítá". Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny /nestraník za SZ/ -------------------- No, já jsem s panem Fischerem tady nemluvil, ale musím říct, že to považuji za politickou hrubku a takovou nepředvídanost a i určitou neohleduplnost k tomu, co se děje, že ruší tento post. A to neoroduji v žádném případě na sebe, protože domluva byla, za sebe, protože domluva byla, že odstupujeme všichni. No, a někdo by se toho měl ujmout. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Považujete vznik té konference, jako lidé, kteří se zabývají i problematikou extremismu, za dobré, že by tady vznikla podobná, řekněme, národní rada vlády, byť existuje vládní zmocněnec, nebyla by to nadbytečná věc? Klára KALIBOVÁ, právnička, Tolerance a občanská společnost -------------------- Já myslím, že nadbytečná věc by to nebyla. Tam určitě je nutné otevřít tu diskusi široké veřejnosti. Velkou roli v zvládnutí té situace současné určitě hraje občanská veřejnost, a pokud by ta konference vlastně sloužila k tomu, najít určité filosofická východiska, občanská východiska, nejenom ty represivní, které reprezentuje tedy ministerstvo vnitra, ale i občanská východiska, tak by to určitě bylo, bylo přínosem. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Pane náměstku? Jiří HOUBA, náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii -------------------- Já se domnívám, že vznik takového orgánu je skutečně na místě, protože když to vezmu z pohledu obětí trestných činů, tak je to velice silný signál k tomu, aby byla vybudována důvěra mezi majoritní společností a tou romskou. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A Martin Linhart? Martin LINHART, ředitel odboru bezpečnostní politiky MV ČR -------------------- No, já bych chtěl říct, že skutečně nelze spoléhat pouze na policii, že všechno vyřeší. Určitě je nezbytné, aby se aktivizovalo i občanská společnost a politické strany, aby dokázaly nabídnout tu alternativu a lidé nepřijímali to, co jim právě říkají ti extremisté. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ona ta situace je, a tady máte podporu, pane Kocábe, pro, pane ministře, pro, pro ten váš krok. Vy už máte představu, kolik lidí by v té komisi, můžete nám tady říci, jak by, jak by ta rada, národní rada? Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny /nestraník za SZ/ -------------------- Ano, děkuji. Hlavně jací lidé by to byli. To by měli být nejlepší mozky, které máme k dispozici z oblasti sociologie, teologie, práva, filosofie, politologové, historici. Zkrátka lidé, kteří jsou schopni generovat státoprávní postoje a názory, které by měly sloužit jako background pro rozhodování jednak vlády, ale i politických stran. To znamená, trošku teďko řeknu, taková ta díra po tom přístupu pana prezidenta Havla tady je a ta by se tím mohla zacelit. A byl bych rád, kdyby sám pan exprezident Havel byl členem této stálé konference. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ta stálá konference tedy bude ustanovena na posledním jednání Topolánkovy vlády, pokud se nemýlím, to by bylo někdy 4.? Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny /nestraník za SZ/ -------------------- Ne, pane Moravče, já myslím, že to nestihneme. Já to ustavím jenom pod sebou, jako pod ministrem, jo. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Tedy tu národní, národní konferenci, nikoliv že by ... Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny /nestraník za SZ/ -------------------- No, ona to nebude rada vlády, ona to bude pracovní skupina. A pokud se to bude příštímu premiéru líbit, tak potom může z toho udělat radu vlády. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Václava Havla máte přislíbeného? Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny /nestraník za SZ/ -------------------- Ne, zatím ne, já jsem, tohle je vlastně úplně nový nápad, který vznikl snad před třemi, čtyřmi dny, a mám ještě jeden takový, o kterých bych rád promluvil. Takže je to všechno v počátku a těch posledních 14 dní hodlám strávit tím, že to prostě dám dohromady. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Které další odborníky? Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny /nestraník za SZ/ -------------------- No, já ty lidi nemohu jmenovat, ale chtěl bych například židovské obce, takové lidi, jako je pan Sidon, že jo, z romské obce pana Holomka. Prostě ty nejvýznačnější artikulátoři těch postojů a názorů, protože tady je potřeba, aby byla nějaká veřejná, aby byla tady veřejná platforma, která bude požívat určité vážnosti ve společnosti. Jinak to tak vypadá, že každej něco vystřelí, že jo, a kdekdo to pak zase zpochybní. Musíme mít něco zastřešujícího. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Tady podporu máte od dalších tří spoludiskutujících. Podívejme se teď do toho, co trápí nejen ministerstvo vnitra, ale i policii. Ministerstvo vnitra už dokončilo strategii boje proti extremismu. Otázky mají k dispozici poslední pracovní verzi a v dokumentu se krom jiného píše, a následuje citát: "Rok 2008 lze v problematice extremismu vnímat jako rok zlomu, neboť symbolizuje kvalitativní přeměnu pravicově extremistické scény, respektive jejího neonacistického spektra. Lze očekávat, že neonacističtí aktivisté budou pokračovat ve své snaze vydobýt si pozice na oficiální politické scény za podpory určité části veřejnosti. Znamená to, že zůstanou v ulicích, bude pokračovat jejich radikalizace a budou vyhledávat střety," cituji "Systémem", jak je citováno v té strategii, "respektive s Policií České republiky". Protože systém tak neonacisté nazývají právě, například policii a státní orgány. To se píše v pracovní verzi Strategie boje proti extremismu, kterou mají Otázky k dispozici. Není možné ta slova o roku zlomu vnímat jako selhání státních institucí, že vůbec k přeměně k té extremistické scény došlo, Kláro? Klára KALIBOVÁ, právnička, Tolerance a občanská společnost -------------------- Já se domnívám, že ten trend k tomu, kde to dneska je, byl patrný již delší dobu. Samozřejmě ten, ten zlom tam vnímáme i my jako představitelé občanské společnosti. Ten je tam především v tom, že se poprvé v roce 2008 na stranu neonacistů přidali řadoví občané z lokalit, které trpí nějakými problémy. Neonacisté velmi dobře zvládají a ten trojboj, což je boj o ulice, boj o hlavy a boj o parlament, tak je patrný například v Německu. A bylo jenom otázkou času, kdy to čeští neonacisté z Německa přijmou. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Podle vás se tomu nedalo zabránit, přijmout a činit takové kroky? Klára KALIBOVÁ, právnička, Tolerance a občanská společnost -------------------- Dalo se tomu zabránit například větší represí do špiček neonacistického hnutí. Současně ale tady prostě neexistuje, nefunguje odolná občanská společnost, jak je tomu například v Německu, kde, kde ta zodpovědnost za ten veřejný prostor je brán velmi vážně lokálními, lokálními starosty a městy. V České republice to tak není. V České republice je dlouhou dobu vymezování se vůči neonacismu bráno jako levicový postoj, jako anarchistický postoj, jako neobčanský postoj, jako postoj proti státu, který tam určitou roli taky hraje. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Dalo se tomu z pohledu ministerstva vnitra, pane řediteli, řekněme, předejít nebo alespoň oslabit ten vzestup extremismu, abyste v té strategii nazývali ten rok 2008 jako rok zlomový? Martin LINHART, ředitel odboru bezpečnostní politiky MV ČR -------------------- Já si myslím, že máme setrvale snahu tomu předcházet. Permanentně cvičíme specialisty, kteří se zabývají bojem proti extremismu. Nicméně je třeba sledovat ty negativní trendy. My jsme zaznamenali 3 základní, a to je právě ta profesionalizace. To, že čerpají řadu informací ze zahraničí, podařilo se jim natáhnout i některé, řekněme, intelektuály do svých řad, což nebylo v minulosti zvykem. Dalším tím trendem, to je právě ta radikalizace. To je zapojení se do těch pouličních bojů, tak jak bylo zmíněno s tím systémem. No, a třetím trendem to je právě ta zvýšená aktivizace v oblasti politiky. A ten považujeme za jeden z těch nejhorších. A tady, jak už jsem zmínil, ten úkol nebo ten, ten boj nevybojuje policie, to musí vybojovat společnost jako celek. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Není ale chybou například ministerstva vnitra, byť vy řídíte pouze jeden z odborů ministerstva vnitra, že nepřipravilo takové podklady, aby byla zakázána Dělnická strana, že ministerstvo vnitra s tou žádostí, kterou vláda podala na Nejvyšší správní soud, lidově řečeno, pohořela? Martin LINHART, ředitel odboru bezpečnostní politiky MV ČR -------------------- V první řadě je třeba říct, že to skutečně byla, bylo podání svého druhu první a ty podklady, které se podařilo shromáždit, byly v té dané chvíli dostupné. Tady soud vycházel z řady věcí, například i z rozsudku Evropského soudního dvoru pro lidská práva, a stanovil poměrně přesně, co je potřeba do budoucna dělat. Takže my teď momentálně provádíme analýzu, vytváříme si jakousi vnitřní kuchařku, jak bysme postupovali, jak budeme postupovat do budoucna. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A můžete mít nějaké nové důkazy, které budou, řekněme, lépe vyfutrované a může vláda v dohledné době přijít s tou žádostí na zákaz Dělnické strany znovu? Martin LINHART, ředitel odboru bezpečnostní politiky MV ČR -------------------- Ten termín samozřejmě nemůžu žádným způsobem specifikovat. Nicméně určitě se nám podaří do budoucna daleko lépe řetězit ty důkazy tak, aby na sebe ty jednotlivé části zapadaly, aby to nebyly nějaké oddělené incidenty, které se staly a které právě nelze přičíst té dané konkrétní politické straně. Protože to, co nám soud vyčítal, tak byla zejména ta přičítatelnost té politické straně. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A důkazy už ty, které by k tomu v budoucnu mohly vést, už máte? Martin LINHART, ředitel odboru bezpečnostní politiky MV ČR -------------------- Existuje řada podkladů, ale kdybysme už je v tuto chvíli měli, tak bysme s tím samozřejmě vystoupili. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Vy s tím, Michaeli Kocábe, počítáte, že dříve či později přijde nová žádost na zákaz Dělnické strany? Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny /nestraník za SZ/ -------------------- No, pokud by nepřišla, tak bychom ji bývali vypracovávali my, ale nechtěli jsme se vám do toho motat. A já mám také celou řadu důkazů, já vám je nemohu dát k dispozici, je to nutné, je to nutné, já s tím počítám, a je ovšem potřeba zdůraznit, že v této věci je nutná jako spolupráce všech resortů, jo, to nevyřeší vždycky jeden resort. Já jsem měl ještě jednu iniciativu, kterou považuju za velmi důležitou, a to je deklarace politických stran a organizací o společném postupu proti nárůstu extremismu pro to, aby se tato otázka nestala předmětem předvolebního boje. To by byla vůbec největší katastrofa, kdyby se strany vymezovaly jednou trochu blíže pravicovému extremismu, jednou dále. Čili my bychom měli zaujmout jako kompletně celá společnost společný postup, jo. A to si myslím, že je taky možné. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Vy přijdete tedy s deklarací politických stran a organizací, kterou by lídři těch nejsilnějších stran zastoupených ve sněmovně měli podepsat? Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny /nestraník za SZ/ -------------------- Ano, já jsem požádal pana komisaře Špidlu, aby mi pomohl to vypracovat, respektive aby ji spíše vypracoval on, protože to je přece jenom složitá věc. A je to nápad, který vznikl tento pátek na takovém větším setkání v rámci Evropské unie Romů u nás v Praze. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Když se podíváme ale do policejních statistik, bavíme-li se o roku 2008 jako o roku zlomu, tak pohled do policejních statistik říká, že klesá počet zjištěných trestných činů s extremistickým podtextem na území Česka. Podívejme se na vývoj od roku 1997, tady máte k dispozici data od Otázek, a které vyplývají z policejních statistik tak, jak je máme k dispozici právě v souvislosti s onou Strategií boje proti extremismu, kterou za 14 dní bude probírat Topolánkova vláda. Z těch policejních statistik jasně vyplývá, že nejvyšší byl počet zjištěných trestných činů s extremistickým podtextem v letech 2001 až 2002. A od roku 2004, jak ostatně teď sami vidíte na tom grafu, tak jsme svědky poklesu. Loni se počet těchto činů pohyboval kolem dvou stovek, zatímco když byly statistiky na vrcholu v roce 2001, 2002, šlo o necelou pěti stovku případů. Co když, pane náměstku Houbo, bude někdo vysvětlovat ta data jako ne zcela dobrou práci policie? Tak na jedné straně rok 2008 - rok zlomu, na straně druhé tady vidíme ten pokles. Jiří HOUBA, náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii -------------------- Já bych to chtěl pojmout ve dvou rovinách. Jedna věc je policejní statistika, která hovoří těmi čísly, které jste tady prezentoval. A já si myslím, že nedochází k oslabení extremistické scény v České republice, ale naopak se profesionalizuje, jak tady říkal pan ředitel Linhart. Oni se skutečně učí od svých, od našich sousedů a to velice intenzivně a na svá shromáždění, ať už jsou to vystoupení různých skupin, v uzavřených objektech nebo dneska už i na veřejnosti, tak si k tomu skutečně berou právníky, kteří, s kterými konzultují své vystoupení, aby nedostali takzvaně za hranu zákona, ale jdou až na tu samou hranu. To je to ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To znamená, že ta profesionalizace právě snižuje počet těch činů, jak jsme viděli od roku 2004? Jiří HOUBA, náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii -------------------- Ano, ale na druhou stranu musím říct, že jsme v roce 2007 řešili 26 veřejných vystoupení, buď pochodů nebo různých shromáždění. Ale v roce 2008 už to bylo 39 a v současné době mohu říct, že skoro není týden, aby k nějakému takovému vystoupení veřejnému nedošlo. Buď je to pochod nebo shromáždění pravicových extremistů. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To jsme viděli v Krupce například včera. Jiří HOUBA, náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii -------------------- Ano, včera. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Kde byl i Michael Kocáb. Ještě se podívejme na jednu statistiku. Tady uvidíte vývoj hlavních druhů trestných činů s extremistickým podtextem na území Česka do roku 2008 do roku 2008. Opět policejní statistiky a pohled do nich. Už sami vidíte rozdělení na 5 hlavních druhů trestných činů, jak jsou v českém právním řádu. Nejvyšší čísla se týkají trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Druhý nejvyšší počet je hanobení národa, rasy a přesvědčení, to je ona modrá křivka, kterou vy vidíte na svých obrazovkách. Pak následuje trestný čin násilí a vyhrožování proti skupině obyvatel a jednotlivců, ona oranžová část, paragraf 196 trestného zákona. Další jsou trestné činy úmyslného ublížení na zdraví a podceňování k národnostní a rasové nenávisti. Kláro, z vašeho pohledu jako člověka, který se tou problematikou také dlouhou dobu zabývá, jsou ty trestné činy dobře v právním řádu popsány, nebo by bylo na místě v souvislosti se strategií proti extremismu přijít s nějakými novými právníky nástroji? Klára KALIBOVÁ, právnička, Tolerance a občanská společnost -------------------- Tak já myslím, že právní nástroje jsou dostačující, nehledě na to, že teďka bude přijímaný nový trestní zákoník, ve kterém se ještě do detailu rozpracovávají některé ty trestné činy, zpřesňují. Já bych se ale vrátila k těm statistikám, protože podle mě nemají vypovídající hodnotu a takovou, jakou bychom si přáli mít. Je to dané tím, že ten rasový motiv nebo ten nenávistný motiv přičítá policista, popřípadě státní zastupitelstvo, ve finále soud hodnotí. A stává se často, že tam ten motiv vůbec není prokázán. Například vražda Jana Tótha, který byl upálen, je to Rom, čtyřmi neonacisty, tak neměla vůbec, nebyla šetřena jako rasově motivovaný trestný čin. To znamená, že ta čísla, která my v současné době vidíme, vůbec nemusí vypovídat o té latentní kriminalitě. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Chápu-li to správně, tak je policie benevolentní z toho, aby některé ty věci zařazovala do těch motivací, kterých se ... Klára KALIBOVÁ, právnička, Tolerance a občanská společnost -------------------- V některých regionech bezesporu ano, v některých regionech je policie velmi dobře schopná identifikovat ten motiv. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Na které regiony by se měl zaměřit pan náměstek Houba, záhy mu dám slovo? Klára KALIBOVÁ, právnička, Tolerance a občanská společnost -------------------- Myslím, že východní Čechy, jižní Morava jsou ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Nejproblematičtější z vašeho pohledu. Klára KALIBOVÁ, právnička, Tolerance a občanská společnost -------------------- Z našeho pohledu jsou problematičtější. Jenom ještě abych se vrátila k tomu, které, co se vlastně dostává do těch statistik. Za nepokoje v Litvínově-Janově, podle mých informací nebyl obviněn nikdo, respektive byli lidé obviněni, ale posléze to obvinění bylo zastaveno. Tito lidé se nedostanou do těch policejních statistik. Takže obraz o tom, jak závažná ta trestná činnost nebo to násilí motivované nenávistí v České republice nepodávají policejní statistiky. A v současné době v České republice neexistují nezávislé statistiky shromažďované například nějakým akademickým centrem nebo nevládní organizací. Tyto statistiky jsou dostupné třeba v Německu nebo v Polsku. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Pane náměstku, jste ochoten připustit, že některé regiony a způsob práce policie není tak tvrdý jako v regionech jiných? Padly východní Čechy, jižní Morava. Jiří HOUBA, náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii -------------------- Závisí to na tom, jakým způsobem přistupující právě k těm, k tomu vyšetřování těch činů, jestli ten motiv pojímají šířeji, anebo úzce. Pokud ho pojímají pouze úzce, je to určitě špatně, je to chyba, protože dokazují jenom ten trestný čin uvedený v zákoně, ale už neberou souvislost s tím, jestli ta motivace skutečně před tím nebyla dána něčím jiným. My máme v podstatě 3 druhy motivace. Buď je to, že provádí ten rasistický útok z důvodu toho, že to bere jako službu, jako součást toho, že se zviditelňuje a že je příslušníkem některé extremistické skupiny a tím dosahuje vlastně svého postavení v této skupině a zvyšuje si prestiž, jak se říká. Nebo je to určitá odveta vůči tomu etniku, že v minulosti se s ním setkal nebo mu něco někdo, jedinec z toho etnika něco provedl a on víceméně se mu pomstí za to. Anebo je to zviditelnění toho člověka jako, bych tak řekl, ad hoc, prostě ho napadne teďko a chce být pozorností médií a k tomu motivu takhle přistupuje. Ale my si musíme právě tyhle ty 3 základní pohledy rozebrat a vyhodnotit to ve vztahu k vyšetřování toho konkrétního člověka, jeho subjektivní stránky. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To znamená, ale připouštíte, že by bylo dobré, aby i v rámci policie jste na tom víc zapracovali, aby v některých regionech, kde tady jedna společnost nebo jedna organizace, která je nevládní a tu situaci dlouhodobě zkoumá, tak aby nekonstatovala, že je rozdíl v policejním přístupu v těch jednotlivých regionech České republiky? Jiří HOUBA, náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii -------------------- Rozhodně uvítám spolupráci s tímto sdružením, protože děkuji za nabídku a uvítáme to. Spolupracujeme s různými občanskými sdruženími na jiných úsecích, Bílým kruhem bezpečí a podobně. Takže určitě i na tomhle tom úseku uvítáme spolupráci. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Klára Kalibová odkazovala na nový trestní zákoník, který vstoupí v platnost 1. ledna příštího roku. Když se podíváme na ty další kroky, které Michael Kocáb bude navrhovat teď vládě, novelu shromažďovacího zákona, kterou probereme záhy. Není neznámou věcí, že ta extremistická hnutí v Česku, jak se profesionalizují, tak čile komunikují i Internetem, prostřednictvím Internetu. Není také zásadní chybou z pohledu ministerstva vnitra, že dodnes Česká republika nesplnila podmínky nutné k ratifikaci Úmluvy o kybernetickém zločinu, což by mohlo přispět k výraznějšímu, lepšímu, efektivnějšímu boji i proti té komunikaci, kterou extremisté na Internetu uskutečňují, pane řediteli? Martin LINHART, ředitel odboru bezpečnostní politiky MV ČR -------------------- My jsme tuhle záležitost identifikovali jako jeden z těch nedostatků právě v té strategii, kdy říkáme, že to, že v České republice neznáme něco jako trestní nebo správní odpovědnost právnických osob, je určitým problémem, protože právě není to pouze tato Úmluva o kybernetickém zločinu, ale je to řada dalších, které nejsme schopni ratifikovat a nějakým účinným způsobem naplňovat. Takže tady rozhodně cítíme deficit a ministerstvo vnitra nyní pracuje právě na tom, aby byla předložena, předloženo doplnění zákona, aby se tohle mohlo stát. Bude o státní odpovědnosti právnických osob. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Chápu to tedy správně, že v té nové Strategii boje proti rasismu bude i právě efektivnější boj proti radikálům na Internetu. Martin LINHART, ředitel odboru bezpečnostní politiky MV ČR -------------------- Určitě. A mimo jiné se o to snažíme i v rámci českého předsednictví, kdy jedním z těch prostorů, kde extremisté ty své stránky provozují, respektive jsou hostovány, tak jsou servery ve Spojených státech amerických. A my vedeme samozřejmě i diskusi se Spojenými státy jako Unie jako celek, jakým způsobem na tohle to reagovat. Protože nám se může podařit například v trestních řízení i odsoudit nějakou osobu za to, že napsala nějaký text, který je zjevně rasistický, odsoudíme ji. Nicméně se nám už ve svém důsledku nepodaří ten samotný text stáhnout z Internetu. To znamená, že tady spravedlnost, spravedlnosti není učiněno zadost. Takže tohle to chceme řešit a příští měsíc by se mělo uskutečnit seminář celé sedmadvacítky se Spojenými státy, kde nad tímhle tím budeme přemýšlet. Samozřejmě svoboda slova ve Spojených státech amerických je problém. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Což z pohledu Američanů jsou velmi hrdí na dodatek ústavy, který se právě týká svobody tisku, ale i svobody slova. Úmluva o kybernetickém zločinu, boj proti extremismu na internetových stránkách je jedna z priorit, která bude v té Strategii boje proti extremismu. Co by tam mělo být dál, pane ministře? Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny /nestraník za SZ/ -------------------- Já bych chtěl, já bych chtěl upozornit na jednu velmi delikátní věc, a totiž, že resorty musí dát pozor na to ty důležité silové, aby nedocházelo ke spolupráci jejich lidí právě s těmi extremisty. Máme určité náznaky, že jak z ministerstva obrany, to jest z armády, tak i z policie určitá malá část lidí, kterou vy těžko můžete odhalit, a možná i z městských správ, vlastně s těmi lidmi spolupracuje a ti extremisté od nich můžou získávat velmi, velmi důležité know how. A tím se také profesionalizovat, tak to je další věc, na co bych upozornil. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A co se týče novely, novely shromažďovacího zákona, tam vy politickou podporu máte a je tedy zřejmé, že dojde k té přeformulaci, to budete předkládat už teď v pondělí vládě? Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny /nestraník za SZ/ -------------------- Ano, já bych chtěl, já jsem to tady v programu ke svému překvapení dnes nenašel. Možná to tam dáme mimořádně nebo dám mimořádně. Je to velmi jednoduchá novela v paragrafu 11 odstavec 1 zákonu shromažďovacího. V podstatě měníme pouze 3 kalendářní dny na 3 pracovní dny tak, aby městské úřady měly čas rozhodnout o nepovolení té demonstrace, protože oni jsou chytří samozřejmě a podávají to v pátek odpoledne, pokud mají k dispozici třeba volné pondělí, jako na Velikonoce, tak prostě městský úřad není schopen to zvládnout. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Promiňte, a není, není problém ale u samotných městských úřadů. Jaká je vaše, vaše zkušenost jako, jako nevládní organizace, jestli náhodou to nejsou magistrátní úředníci, kteří už dnes jim právní nástroje umožňují, aby ty s tím extremismem v ulicích bojovali efektivně? Klára KALIBOVÁ, právnička, Tolerance a občanská společnost -------------------- Tak podle mého názoru ta navrhovaná změna je přijatelná, ale žádnou další změnu bych to v zákoně už neviděla. Je to samozřejmě problém těch úředníků najatých jednotlivých magistrátech, obecních úřadech, zejména tam, kde nemají zkušenosti se shromažďováním neonacistů nebo jiných nedemokratických subjektů. Je to poměrně dost obtížné, nicméně to není nemožné. Ty legislativní nástroje tam jsou, dobrá praxe v konkrétních českých městech taky existuje, ať je to Praha nebo Brno. Přesto se opakovaně jsme svědky naprosto ilegálních zákazů ze strany obcí a měst, které potom mají ten důsledek, že tyto nezákonné zákazy neonacisté napadnou u soudu žalobou a soud jim musí dát zapravdu, což je pak špatně interpretováno, jako že soud povolil neonacistickou demonstraci. Není tomu tak, je to prostě chyba na straně správních orgánů, které mají dostatečné legislativní nástroje, aby ty demonstrace buď zakazovaly předem, a když se jim to nepodaří předem zakázat, tak sledovaly tu demonstraci na místě a v okamžiku porušení zákona tu demonstraci na místě rozpustily. Nutná je tam spolupráce s policií. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Martin Linhart. Martin LINHART, ředitel odboru bezpečnostní politiky MV ČR -------------------- Já bych tohle to velmi rád potvrdil. Jelikož ministerstvo vnitra je právě gestorem nebo je odpovědné za zákon o shromažďování, tak bych potvrdil, že je potřeba dále spolupracovat právě se samosprávou a je to opět jeden z těch bodů, který je zasažen ve Strategii. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jak můžete vy samosprávám, pane řediteli, pomoci a bude v té Strategii boje proti extremismu? Martin LINHART, ředitel odboru bezpečnostní politiky MV ČR -------------------- Řekněme, jsou tam 3 takové základní věci. Zaprvé: manuál nebo lepší, dokonalejší výklad toho, jakým způsobem aplikovat ten samotný zákon o shromažďování. Zadruhé: vytvořili jsme ve spolupráci s akademickým sektorem a nevládním sektorem, řekněme, kalendář rizikových dní, rizikových akcí. Jsou to dny, kdy obvykle extremisté svolávají demonstrace, při příležitosti například transportů nebo nějakých významných výročí, narození nějakých nacistů a podobně. A zatřetí: hodláme pořádat takzvané konzultační dny. První by měl přijít, tuším, pokud si pamatuju správně, koncem května a tam právě budeme svolávat úředníky z těch statutárních měst, z krajských úřadů, aby potom ti dál mohli šířit vlastně to, co se dozvědí o tom výkladu zákona, jak ho využít, jak ho správně aplikovat. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Z pohledu ministra pro lidská práva a menšiny Michaela Kocába je to tedy poslední změna shromažďovacího zákona, jak o ní mluvila? Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny /nestraník za SZ/ -------------------- Ano, to souhlasím, protože na druhé straně Listina práv a svobod umožňuje svobodu shromažďování. Ale pozor, do této oblasti je potřeba dopravit dobrou vůli étos, jo. My to všechno řešíme trošku prakticky a zapomínáme na to, na to, že to nejdůležitější, ten nejdůležitější nástroj je opět obnovení důvěry mezi těmi znesvářenými komunitami. Teď nemyslím neonacisty, ti, prosím, patří na smetiště dějin. Ale mezi majoritní společností a Romy, dopravit tam prostě ten étos a je nutné, aby stát udělal nějaké gesto dobré vůle. Já jsem připravil tento materiál, který jsem chtěl ukázat, to je materiál, který řeší úpravu pietních míst Hodonín, Lety a bude to jedna z mých vůbec nejdůležitějších akcí v tomto úřadu, abych ještě během posledních dvou vlád to prosadil. A bylo by tím jasně deklarováno, že prostě si této hrůzy, která tady vznikla, to znamená přestupní tábor do Osvětimi, všímáme a že to chceme vypořádat. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A to gesto, to gesto tedy bude takové, že asi už to bude Fischerova vláda, která tento materiál přijme. Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny /nestraník za SZ/ -------------------- Ne, ne, musí to, já myslím, že to schválí ještě Topolánkova vláda, máme to s panem premiérem, který mi vyšel vstříc, musím říct, velmi tedy pro mě překvapivě a příjemně překvapil, ještě úplně na té poslední vládě. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A úprava pietních míst v Letech u Písku a Hodoníně, Hodoníně a Kunštátu, tak bude co obsahovat, že vzniknou památníky? Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny /nestraník za SZ/ -------------------- Ano, ne, je to ta maximální verze. V Letech kromě výkupu tedy vepřína, což je politicky naprosto neprůchodné a ani bych to nedoporučoval, vznikne úprava pietního místa v Letech a půjde to pod Lidice, pod památník Lidice. A co se týče Hodonína, bude to mezinárodní vzdělávací a informační centrum o romské holokaustu ve velmi maximální verzi, takže skutečně na úrovni. A tato otázka by měla být na dlouhou dobu vyřešena. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Už jsem zmiňoval, že Strategie boje proti extremismu, kterou mají Otázky k dispozici, je téměř hotova. Řešení jsou postavena na pěti pilířích, některá už tady zmínil, některé ty pilíře Martin Linhart. Ale cituji ještě jednou z dokumentu: "Boj proti extremismu není jen záležitostí ministerstva vnitra a Policie České republiky, ale i dalších vládních i nevládních subjektů. Jenom spoluprací s nimi lze extremisty odsunout do role bezvýznamného hráče. Specialisté, kteří bojují proti extremismu, musejí vědět, co mají dělat a dostat k tomu dostatečný prostor. Profesionalizace je výhodnější než paušální represe." To je tedy ve Strategii boje proti extremismu, kterou bude projednávat Topolánkova vláda na svém posledním jednání, než tedy definitivně odejde. Pane náměstku Houbo, tady zaznělo od Michaela Kocába, že to není jen věc ministerstva vnitra a Policie České republiky, že se oni neonacisté nebo extremisté, radikální extremisté, že infiltrují do policie. Co kdybych vám namítl, že asi nemáte příliš propracované nástroje, aby tito lidé, kteří pocházejí z těch neonacistických skupin, se k vám jako do policie nedostávaly? Jiří HOUBA, náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii -------------------- Pane redaktore, já jsem přesvědčený o tom, že nově nastupující policisté nemůžou být účastníky těchto akcí, navíc stoupenci některých buď pravicového nebo levicového extremismu. Protože naše prověrky před vstupem k policii jsou dostatečné. Nemohu vyloučit, že v průběhu výkonu služby mohou skrytě někteří s nimi spolupracovat, ale nemám o tom žádné důkazy, nemůžu to vůbec tvrdit. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A chystáte, a počítá s tím ministerstvo vnitra, pane řediteli, že bude zapotřebí zpřísnit i ta kritéria, která se týkají fungování policistů, aby nedocházelo k napojení policistů na tyto skupiny? Martin LINHART, ředitel odboru bezpečnostní politiky MV ČR -------------------- My jsme opět i tuto záležitost zmínili v té Strategii. Já nemohu bohužel říct ten konkrétní nástroj, který budeme využívat v rámci policie pro to, abychom ověřovali, zdali ten člověk, který se k policii hlásí, nemá nějakou minulost, kdy se účastnil podobných akcí. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ale existují ty nástroje? Martin LINHART, ředitel odboru bezpečnostní politiky MV ČR -------------------- Ale existují ty nástroje a nehodláme to využívat pouze pro policii, ale týká se to i ministerstva obrany a lidí, kteří pracují ve vězeňské službě. A pokud to bude jenom trochu možné, budeme se snažit tento nástroj nabídnout i samosprávě, aby se tito lidé nedostávali do městských a obecních policií. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Je to vážné, vážné riziko, ta infiltrace těchto radikálů do státních institucí, Kláro? Klára KALIBOVÁ, právnička, Tolerance a občanská společnost -------------------- Tak v případě té policie, tam se nepotvrdilo. Nicméně v případě armády, tam je prokazatelně asi 15 neonacistů. Armáda tam měla trošku problém, jak je po tom, co se zjistilo, že jsou teda příznivci neonacistického hnutí, že někteří z nich chodí ještě během svojí služby v armádě na demonstrace, jak je, jak je dostat z toho služebního poměru. Část z nich musela být ve služebním poměru do té doby, dokud jim ten služební poměr nevypršel. Riziko tam určitě je. Riziko, potom se to promítá do těch demonstrací, do koordinace těch demonstrací, přípravy těch demonstrací, protože například v tom již zmiňovaném Litvínově-Janově to byla velmi dobře strategicky připravená akce. Zbraně byly na místo propašovány několik dní předem. Na místě fungovali zvědové, kteří koordinovali tu demonstraci, sledovali pohyb těch bezpečnostních sborů, které měly působit proti nim. Takže je tam velké riziko, že pokud nezavede policie, armáda nějaká, nějaká, nějaké další kontrolní mechanismy, tak budou, je možné, že mohou někteří lidé spolupracovat s neonacistickým hnutím. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Michael Kocáb. Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny /nestraník za SZ/ -------------------- Mé informace jsou až, v případě armády až 90 lidí. Ale nechtěl bych to takto natvrdo ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Že v armádě je až zhruba 90 lidí, kteří sympatizují? Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny /nestraník za SZ/ -------------------- Ano, ale pozor, no, já právě, já bych nemluvil o infiltraci, protože to je příliš silné slovo, prostě jsou to přirozené sympatie, které potom při tom výkonu mohou sehrát roli, že, řekněme, buďto policie nebo kdokoliv jiný postupuje měkčeji, než by měl. Ale nemluvil bych přímo o infiltraci, to také nemám potvrzeno, ale prostě ty sympatie tady jsou a mohou být nebezpečné. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Poslední věc, která se týká události, k níž došlo v sobotu a na což se vás chci zeptat. Bývalý vůdce rasistického hnutí Ku Klux Klan David Duke v sobotu předčasně opustil Českou republiku. Američan přijel do Česka přednášet, policisté ho ale v pátek nedlouho po příjezdu zatkli a obvinili z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení lidských práv. Pozdě v noci ho propustili a cizinecká policie mu uložila, aby do sobotní půlnoci zemi opustil. To se také stalo v sobotu. Jeho čeští právníci k Dukeově zdržení uvedli: Klára SLÁMOVÁ, advokátka Davida Dukea /24. 4. 2009/ -------------------- Pan Duke je obviněn z toho, že v přesně nezjištěné době na nezjištěném místě měl sepsat knihu, která měla být následně vydána zde v České republice. V odůvodnění je tvrzeno, že vzhledem ke svém vzdělání mohl vědět, že některé pasáže jsou takzvaně vadné a že to je trestně postižené na území naší země. Ovšem podstata vlastně toho všeho je, že pan Duke nemohl vůbec vydání knihy zde v České republice ovlivnit, ani ho neovlivnil, protože nemá už v současné době vůbec práva. Takže je to naprosto absurdní. Navíc ta kniha byla napsaná v 90. letech v zemi, kde není zakázáno publikovat knihy a takže to obvinění je naprosto absurdní. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Dodejme, že devětapadesátiletý Duke tedy neměl v Česku ani jedinou ze tří plánovaných přednášek, do Česka ho pozval Filip Vávra, spojovaný s neonacistickým Národním odporem. Podle webových stránek věnovaných jeho návštěvě měl Američan v Česku propagovat svou knihu Moje probuzení, o níž mluvila jeho právnička. Kvůli pasážím z této knihy policisté Dukea zadrželi, strávil několik hodin u výslechu na policejní služebně. Nepovažujete, pane ministře, řekněme, za poněkud absurdní, že když je ta kniha natolik závažná, i když je její autor vyhoštěn, že ta kniha v Česku vyšla? Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny /nestraník za SZ/ -------------------- No, já myslím, že trošku naše svoboda nezná své meze a zaručuje někdy i svobodu právě takto špatným a řekl bych až, až zlým knihám. Je to takový Mein Kampf. Já jsem si ji opatřil a skutečně jsem si ji jenom prolistoval, ona je dlouhá, asi 700 stran, a je to velmi nebezpečné čtení. Protože Mein Kampf je svým způsobem studium historie a mnoho už bylo různých komentářů a lidé si umí Mein Kampf zařadit. Toto je ovšem nové čtení, které může ovlivňovat mladé lidi velmi výrazně. Pan Duke je kvalifikovaný. Na straně 4, 8, 7, já jsem si to vypsal, skutečně zpochybňuje holokaust, použití cyklonu B, těch komor. Dokonce i ta čísla výrazně způsobem zpochybňuje. Jinde zase má tabulky rasových rozdílů, kde dokládá, že, že mozek některé rasy je menší a méně produktivní. Je to prostě člověk, který by mohl dodat ideologický background našim neonacistům, a proto si myslím, že pan Langer tedy vytvořil precedens, kdy omezil svobodu, ale docela správným způsobem. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Kdybych ale, tedy není, není chyba policie, pane náměstku, že když jste zadrželi Davida Dukea, že je poněkud absurdní, že dodnes nebyl, nebylo zahájeno třeba trestní řízení s tím vydavatelem té knihy? Jiří HOUBA, náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii -------------------- Já, je třeba říct, že policisté podle mého názoru postupovali v téhle věci správně. Rozdělme si to na 2 části. Na část, která se týká pana Dueka, ta je jednoduší, protože on ty své výroky přijel do Prahy obhajovat, propagovat vydání té své knihy, a proto mu sdělili obvinění a postupovali tak, jak postupovali. Druhou částí, která probíhá a upozorňuju, že policisté mají k dispozici tu knihu od počátku dubna, a je potřeba udělat důsledný rozbor, protože zřejmě se bude jednat o spáchání dalších trestných činů, které vyplynou z té knihy, ale musíme se zabývat i okolnostmi toho vydání té knihy. A to je už poměrně složitější právní. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To znamená, že zkoumáte vydání té knihy. Jiří HOUBA, náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii -------------------- Samozřejmě. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A zda vydáním té knihy nedošlo k porušení zákona a může se stát, že vydavatel bude obviněn? Jiří HOUBA, náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii -------------------- Samozřejmě. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Je to, co a jak daleko jste s tím, s tím možným? Jiří HOUBA, náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii -------------------- To probíhá. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To probíhá. Jiří HOUBA, náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii -------------------- Ale je potřeba říct, že ten názor ani judikatura nemá ujednocený. Klára KALIBOVÁ, právnička, Tolerance a občanská společnost -------------------- S tímhle bych souhlasila, jenom tady chybí jeden významný aktér v téhle té debatě, a to je státní zastupitelství, které i když se policii podaří získat poměrně dobře rozpracovat ten případ, tak leckdy to končí na úrovni státního zastupitelství, kde z mého pohledu si v mnoha kauzách státní zastupitelství osobuje práva soudu, který rozhoduje o vině a trestu, tak státní zastupitelství už z jakési obavy vůbec nepodává obžalobu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Když se podíváte na svobodu slova jako jednu ze základních hodnot zakotvenou v Listině základních práv a svobod, všeobecné deklaraci lidských práv, a na straně druhé to, co se píše v Dukeově knize, tak vy byste pohnala toho, kdo vydal jeho knihu v Česku před soud? Klára KALIBOVÁ, právnička, Tolerance a občanská společnost -------------------- Pojďme se bavit o tom, co v té knize je. V té knize skutečně dochází k popírání holokaustu. V té knize dochází k obviňování státu Izrael z terorismu. V té knize dochází k tomu, že se Židé obviňují z toho, že vládnou světu, což následně v podstatě odůvodňuje jakýsi postoj, represivní postoj, separatistický postoj vůči různým minoritám. Je potřeba, aby média informovaly o tom, co skutečně v té knize je. Ne, aby neustále říkaly "kniha je antisemitská", ale určit v té knize ty konkrétní pasáže, které jsou problematické. Mně ta role médií v celé této kauze připadá velmi významná, obecně role médií v těch neonacistických akcích velmi významná. Například spousta médií chtěla dělat s Davidem Dukeem bez znalosti té knihy rozhovor. Tady bych zmínila paní redaktorku Práva, která pokládá Davidovi Dukeovi otázky typu: pane Duku, jste rasista? Na to neexistuje jiná odpověď, "ne, nejsem", protože jako ten člověk je poměrně dost sociálně inteligentní na to, aby o sobě řekl, že je, že je rasista nebo že je antisemita, cokoliv. Ale pokud budou těmto lidem neonacistickým ideologům pokládány otázky tohoto typu, tak se může stát, že získají sympatie nejen u přesvědčených neonacistů, ale i u nepřesvědčeného obyvatelstva České republiky. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Konstatuje, ano, poslední. Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny /nestraník za SZ/ -------------------- Jenom k těm médiím velmi důležitá věc. Média se dostávají teďko do období, kdy budou muset více než předtím vážit, co budou publikovat, protože neustále například to ukazují ty negativní případy. A dokonce ta snaha o jakousi objektivitu a senzaci vede třeba Českou televizi v krátké budoucnosti k tomu, že by pozvala pana Vandase do svého pořadu, myslím paní Jílkové. Jakkoli to myslí třeba i dobře, je to nepřijatelné, protože sjednávat takový obrovský prostor ve veřejnoprávním médiu pro neonacisty a představitele těchto zhoubných názorů není prostě možné. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jen, jen tady pro úplnost, byť je to pořad, který není pořadem vyráběným v redakci zpravodajství a publicistiky České televize, ale tak jednou ta strana je normálně fungující stranou, která nebyla ... Klára KALIBOVÁ, právnička, Tolerance a občanská společnost -------------------- To je špatně. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To je špatná interpretace, ne, já teď se snažím ... Klára KALIBOVÁ, právnička, Tolerance a občanská společnost -------------------- To je špatná interpretace, toto, že Dělnická strana byla rozpuštěna, z ní nedělá, nedělá to, že není neonacistická. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Teď, teď se, teď se snažím tady zastávat kolegyni Jílkové a motivace, proč si zve do ... Klára KALIBOVÁ, právnička, Tolerance a občanská společnost -------------------- Ne, ale to je přístup prostě široké novinářské obce. Pojďme si poslechnout, co ti lidé říkají. Tito lidé ohrožují vnitřní bezpečnost, práva menšin, útočí na svobody ostatních lidí a není možné jim dávat prostor ve veřejnoprávním médiu. Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny /nestraník za SZ/ -------------------- A je to v konfliktu s trestním zákonem, jsem si to vypsal, paragraf 261, "kdo veřejně probíhá, popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické nebo komunistické genocidium, je prostě, může být odňata svoboda až na 6 měsíců". Ta strana to dělá. Vy jim nemůžete dávat prostor. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Děkuji za rozhovor, děkuji za tuto věcnou diskusi. Hosty Otázek, já jsem tomu rád, byli Michael Kocáb, ministr pro lidská práva a menšiny, děkuji a někdy příště na shledanou. Dále pak právnička Tolerance a občanské společnosti Klára Kalibová, děkuji, někdy příště na shledanou. Klára KALIBOVÁ, právnička, Tolerance a občanská společnost -------------------- Děkuju, na shledanou. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ředitel odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Martin Linhart. I vám děkuji za účast v Otázkách. Martin LINHART, ředitel odboru bezpečnostní politiky MV ČR -------------------- Díky, nashle. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A stejně tak děkuji náměstku policejního prezidenta Jiřímu Houbovi. Jiří HOUBA, náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii -------------------- Děkuji, hezký den.