Radar v Brdech? Protiraketová obrana Javier SOLANA, vysoký komisař Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, bývalý generální tajemník NATO; Vlasta PARKANOVÁ, ministryně obrany, místopředsedkyně vlády /KDU-ČSL/; Miloš ZEMAN, bývalý předseda vlády ČR Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Rozšíření systému americké protiraketové obrany o Česko a Polsko, chcete-li, radarová stanice v Brdech. Jedno z témat i uvnitř Severoatlantické aliance 10 let od rozšíření o 3 země střední Evropy včetně České republiky. Spojené státy americké v čele s novým prezidentem Barackem Obamou chtějí do úvah o rozšíření vtáhnout Rusko. Nejnovější názor veřejnosti říká, že umístění radaru v Česku podporuje necelá třetina lidí. Tady jsou nejnovější data. Určitě ano a spíše ano odpovídá 28 % dotázaných v nejnovějším výzkumu agentury STEM, tedy souhlasí s umístěním radarové stanice v Česku. S umístěním pak nesouhlasí 72 % lidí. Sociologické šetření STEMu se uskutečnilo na reprezentativním vzorku bezmála 1.300 respondentů. Bývalý generální tajemník Severoatlantické aliance, dnes vysoký představitel Evropské unie pro bezpečnostní a zahraniční politiku Javier Solana věří, že se podaří brzy Spojeným státům americkým a Evropské unii najít shodu na společném projektu protiraketové obrany. Tady jsou jeho slovy z rozhovoru pro dnešní Otázky. Javier SOLANA, bývalý generální tajemník NATO -------------------- Myslím si, že to je přání všech, aby tato diskuse probíhala v rámci institucí NATO. Musíme mít dost času, abychom definovali, jak tato situace může přispět ke stabilitě Evropské unie, evropských států, evropského kontinentu tak, aby existovaly vztahy s Ruskem, které budou konstruktivnější, ale jde o to, že tato rozhodnutí vlastně jsou národní povahy. Země musí se rozhodnout samy za sebe, Česká republika musí rozhodnout sama za sebe a musí definovat správné řešení, správné rozhodnutí s uvážením důležitosti tohoto aspektu pro Evropu v rámci vztahů s USA i Ruskem. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Vy osobně si myslíte, že rozšíření amerického systému posílí obranu Evropy jako celku? Javier SOLANA, bývalý generální tajemník NATO -------------------- Myslím si, že Evropa jako celek může být bráněna různým způsobem. Zdá se mi, že ten problém, o kterém přemýšlíme, je například hrozba z Íránu. Na to se musíme soustředit. A ve vztahu k tomuto musíme přemýšlet i jaký je nejlepší způsob, jak zajistit bezpečnost našich zemí. To samozřejmě zahrnuje Rusko i USA. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Poslední otázka, jak velkou hrozbou je pro vás osobně jako vysokého představitele evropské sedmadvacítky pro obranu a bezpečnost právě Írán? Hrozí Evropě v dohledné době nějaký útok právě ze strany této země? Javier SOLANA, bývalý generální tajemník NATO -------------------- Víte, že Írán představuje komplikovanou, složitou zemi. V současné době Írán nedal mezinárodnímu společenství objektivní záruku, že jejich jaderný program je mírovým jaderným programem. Je třeba vyvíjet úsilí, vyvíjet tlak, nabízet možnost rozšíření jednání na jedné straně a na druhé straně využívat možnosti rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Jde zde o ten dvojí přístup, který budeme i nadále sledovat. Je to přístup, který podporuje 6 zaangažovaných zemí. Myslím si, že Íránci nyní mají příležitost u jednacího stolu a doufám, že nebude se nadále prohlubovat politika sankcí vůči Íránu. Jde o to, aby Írán neměl na konci dne právě tu jadernou kapacitu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Říká v rozhovoru pro dnešní Otázky bývalý generální tajemník Severoatlantické aliance, dnes vysoký komisař evropské sedmadvacítky pro bezpečnostní a zahraniční politiku Javier Solana. Připomínám, že hostem Otázek zůstává ministryně obrany Vlasta Parkanová, také bývalý premiér Miloš Zeman, se kterým jsme ve spojení na Vysočině. Počítáte, paní ministryně s tím, že onen výroční štrasburský summit Severoatlantické aliance nějak pokročí právě ve stanovisku k rozšíření amerického systému protiraketové obrany o Českou republiku a Polsko? Vlasta PARKANOVÁ, ministryně obrany, místopředsedkyně vlády /KDU-ČSL/ -------------------- Jsem si tím téměř jistá. Severoatlantická aliance se protiraketovou obranou zabývala prvně už na pražském summitu NATO v roce 2002 a potom prostřednictvím svých pracovních orgánů toto téma rozpracovávala. Naposledy se k němu velmi silně vyjádřila na bukurešťském summitu, alespoň já ta prohlášení, která jsou součástí bukurešťské deklarace, považuji za velmi zřetelná a silná. Nyní se určitě ve Štrasburku a Kehlu v tomto smyslu posuneme dál. Jak víte. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Co konkrétně, co konkrétně tím posunem bude, pokud byste laikům měla vysvětlit? Vlasta PARKANOVÁ, ministryně obrany, místopředsedkyně vlády /KDU-ČSL/ -------------------- Musím to říct do té míry obecně, abych neporušila princip, který v režimu, ve kterém se ta věc projednává, protože je to určitý režim utajený, ale to, co z toho vyplývá, je zřejmé, že se zpracovává několik, zhruba 5 variant, jakým by protiraketová obrana NATO byla zpracována. V každé z těch variant se počítá s evropským, s americkým pilířem protiraketové obrany. A když si vzpomenu na poslední zasedání ministrů obrany NATO v Krakově 20. února, tak tam prohlášení ministry Gatese byla, bylo zcela zřetelné. Hrozby existují, chceme jim čelit, do Štrasburku a Kehlu přijedeme s konkrétními návrhy, tyto návrhy budou kompatibilní a koherentní s tím, co připravuje NATO jako celek. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Počítá se tedy. Vlasta PARKANOVÁ, ministryně obrany, místopředsedkyně vlády /KDU-ČSL/ -------------------- Nezazněla žádná, žádné vyjádření, a to teď směřuji i tak trochu na Vysočinu, nezaznělo vyjádření žádného státu v tom smyslu protiraketová obrana je nesmysl, pojďme od toho. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A počítáte s tím, že může dojít k odkladu výstavby a je to v těch všech pěti variantách, odklad výstavby radarové stanice v Česku a antiraketové základny v Polsku? Vlasta PARKANOVÁ, ministryně obrany, místopředsedkyně vlády /KDU-ČSL/ -------------------- Tak jedna věc je těch 5 variant, druhá věc je bilaterální vyjednávání Česko, Polsko se Spojenými státy a potom toto propojení. Pokud jde o časový harmonogram, nikdy jsme netvrdili, že toto je věc života a smrti nebo věc cti, jestli to bude zrovna teďka v březnu anebo to bude v srpnu, jestli to bude tento rok nebo jiný rok. Důležité je, že NATO jako organizace a Spojené státy i další státy vnímají, kupříkladu Japonsko toto jako jednu z esenciálních možností, jak bránit svoje hodnoty, že sdílíme nejen zájmy, ale sdílíme hodnoty. A když připomenu slova nové ministryně zahraničí Hillary Clintonové před několika dny, ona přece řekla: "Evropa má právo se bránit proti hrozbám 21. století a protiraketová obrana je jednou z těchto možností." Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Miloš Zeman byl sice nepřímo už osloven. Vy jste, pane Zemane, dal už několikrát jasně najevo své výhrady k umístění radaru v Česku. I v té první hodině. Podle vás je radar namířen proti Rusku a má za úkol především sledovat její kosmodrom v Plesecku, pokud se nemýlím. Co když se Rusové s novým. Miloš ZEMAN, bývalý předseda Vlády ČR -------------------- Vy citujete moje vystoupení na vaší konkurenční televizi Prima koncem prosince minulého roku. Jsem rád, že se díváte i na svoji konkurenční televizi. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Česká televize žádnou konkurenci nemá, protože Česká televize je Českou televizí s velkým Č, pane Zemane. A teď, to víte, musím být připraven. Teď má otázka. Co když se Rusové s novým americkým prezidentem Barackem Obamou na účasti v tom, v tom systému a slyšel jste i slova Javiera Solany, Írán je problematickým režimem, je ohrožením i pro Evropu. Miloš ZEMAN, bývalý předseda Vlády ČR -------------------- Tak já jsem veřejně řekl, že íránský prezident je šílenec a že Írán je teroristický a teokratický režim. Takže, nic nového. Javier tam neuvedl Severní Koreu, což je zajímavé a potěšitelné, protože představa, že Severní Korea bude střílet rakety na Ameriku třikrát delší cestou, než by mohla přes Pacifik. Byla tak naivní, že došla i některým zastáncům radaru u nás. A pokud jde o ten Írán, opakuji, pokud je to skutečně proti Íránu, tak je to velmi defenzivní strategie. Já už jsem označil ten radar jako elektronickou Maginotovu linii, která se dá snadno obejít. Ale aniž bych se komukoliv posmíval, myslím si, že s nástupem prezidenta Obamy to tiše vyhnije a žádný radar a žádné antirakety v Polsku prostě nebudou. Zdůvodní se to samozřejmě tím, že je ekonomická krize a že je zapotřebí šetřit. No a některé zbrojařské firmy, které se už těšily, jak si namastí kapsy, sklapnou, protože, víte, ony ty experimenty s touto protiraketovou obranou jsou údajně úspěšné z 50 %. Ale víte jak, pane Moravče? Že předem víte, odkud, kdy a jak bude vypuštěna jedna jediná raketa. Nepředpokládá se žádný klamný cíl, to znamená nějaké klamné rakety, které by diagnostikoval ten radar. To znamená, je to laboratorní experiment, který v praxi, ve válečném konfliktu vůbec neexistuje. Ten radar se skutečně staví jenom proto, aby si zbrojařské firmy namastily kapsy. Proti íránskému jadernému programu lze daleko levněji a preventivněji zasáhnout jiným způsobem. A já už jsem nezdvořile, a v tomto případě opravdu jestřábím způsobem, řekl mnohokrát jak. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ale teď mi odpovězte na to jádro otázky. Vidíme vstřícnost Ruska vůči tomu, když toho systému bude zapojeno. Změnil vy byste svůj názor, pokud by k tomuto ruskému posunu, k vyjasnění si stanovisek Spojených států a Ruska, což se začíná asi dít, pokud by k tomu došlo a ta vaše varianta neprošla, to znamená, jasně by se ukázalo, že Rusové říkají ano, ten systém má smysl, nechtějí si na tom namastit kapsu pouze americké zbrojařské firmy? Miloš ZEMAN, bývalý předseda Vlády ČR -------------------- Ale tak prezident Putin, tedy tehdejší prezident Putin, nyní premiér, už před časem nabídl pro tyto účely ruskou základnu, respektive ruskou základnu na cizím, ale smluvně zajištěnou, území. A já si myslím, že to je samozřejmě možné, protože tato základna je daleko blíže Íránu než Brdy, pane Moravče. Ale já znova opakuji, že tato základna je z vojenského i politického hlediska nesmysl. A abych odpověděl na vaši otázku, já pochybuji, že by ruská politika do tohoto obchodu šla. Spíš bych Rusům doporučoval, aby šli do obchodu, který jim údajně navrhl Barack Obama, byť to obě strany pochopitelně dementují, to se tak v politice někdy dělá. To znamená výměna radaru za zesílený ruský tlak vůči Íránu. Pro to bych samozřejmě byl. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Říká pro tuto chvíli Miloš Zeman. Vlasta Parkanová počítá s tím, že by opravdu ty plány, vy jste řekla, že nikdo zatím neřekl v rámci Severoatlantické aliance, že by ty plány spadly na zem. Ale může se stát, že Američané, to doporučuje Baracku Obamovi i Rusku Miloš Zeman, aby spolu rozšíření systému protiraketové obrany, lidově řečeno, vykšeftovali za větší tlak na Írán. Vlasta PARKANOVÁ, ministryně obrany, místopředsedkyně vlády /KDU-ČSL/ -------------------- Já nevím, co se míní tím "větší tlak na Írán". Čeho by se tím mělo dosáhnout? Zda je reálné, aby se tím něčeho dosáhlo a zda tím. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Odzbrojování Íránu. Vlasta PARKANOVÁ, ministryně obrany, místopředsedkyně vlády /KDU-ČSL/ -------------------- No a co, co jiné státy, co všechny darebácké, nestabilní režimy? Mně tady chybí spousta věcí. Tady to prostě nemá, nemá řešení, tak jak Miloš Zeman říká. A jestli na jedné straně říká, že celé je to elektronická Maginotova linie a na druhé straně zcela vážně se vyjadřuje k tomu, že by se eventuálně Rusko do tohoto systému protiraketové obrany zapojilo, tak já tady v tom vidím rozpor. Co já chci říct, s vážnou tváří si troufám odhadnout, že protiraketová obrana je téma budoucnosti, že velmi vážně to směřuje k tomu, že státy, které sice ví, jak se říká, že nejlepší obrana je útok a v tomto smyslu by to bylo to bombardování, jak Miloš řekl, takže nejlepší a nejkultivovanější obrana je chránit sám sebe v tomto smyslu, takže to je věc, která budoucnost má a je úplně jedno, jestli této budoucnosti nebo nástupu k jejímu realizaci dosáhneme teď v nejbližších měsících nebo ve více, ve více letech.