Závislost na ruském plynu Martin ŘÍMAN, ministr průmyslu a obchodu /ODS/; Milan URBAN, místopředseda strany /ČSSD/; Vladimír DLOUHÝ, ekonom, člen NERV Václav MORAVEC, moderátor -------------------- My jsme v těch uplynulých dnech a týdnech slyšeli, že rusko-ukrajinská plynová krize je ponaučením, ponaučením pro celou Evropu. Evropa nesmí být tak hodně závislá na ruském plynu, transportovaném přes Ukrajinu. Přes Ukrajinu obvykle putuje do Evropy osmdesát procent ruského plynu. Podívejme se na závislost vybraných zemí na ruském plynu. Nejvíc jsou na ruském plynu závislí Slováci, stoprocentně. Bulhaři také stoprocentně. Pak následují Češi, kteří jsou na ruském plynu závislí z osmdesáti procent. Další v pořadí jsou Řekové s pětasedmdesáti procenty. Podobně jsou na tom země jako Rakousko, Polsko, tam je závislost na ruském plynu zhruba šedesátiprocentní, respektive poloviční. Ekonom Vladimír Dlouhý byl ministrem průmyslu a obchodu ve vládě, která v roce devadesát šest rozhodla o zajištění toku plynu do Česka i z jiných než ruských zdrojů. Nebylo chybou, pane Dlouhý, že jste měli za prvé rozhodnout o větším procentu než o těch dvaceti, které teď jsou uskutečňovány, a že v té diverzifikaci nepokračovaly další vlády, které přišly po vládě, jejímž jste byl členem? Vladimír DLOUHÝ, ekonom, člen NERV -------------------- Tak za prvé, kdo si na to pamatuje, tak si vzpomíná, jak úžasně ta rozhodování byla zpolitizována v té době. Já sám jsem byl vaší jednou konkurenční televizí, můj gumák byl opatřen rudoarmějskou hvězdičkou a svíral jsem v pravici láhev vodky, tak jsem byl jaksi prezentován jako pro-ruský politik. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ano, protože vy údajně s Václavem Klausem jste kopali za ruský plyn. Vladimír DLOUHÝ, ekonom, člen NERV -------------------- To není pravda, my jsme dali k diskusi, zda to má být norský plyn, nebo tehdejší Rurgaz, a ten Rurgaz samozřejmě byl v té době více závislý na Rusku než Norsko. Já se k tomu nechci vracet, pro mě to je velmi nešťastná diskuse, ve které cítím mnoho nespravedlivého, ale nakonec jsme rozhodli. Je otázka, jestli jsme mohli rozhodnout víc. Já si myslím, dokonce i technicky to tenkrát nešlo. Když se na to podíváme, ono sice ta čísla, jak říkáte, jsou pravdivá, já jsem se v pátek trošku o tom informoval. Za normální situace přes Lanžhot, to znamená z Ruska k nám, jde dvacet až dvacet pět milionů kubíků za den, které jdou do spotřeby, do zásobníků. Dneska nic nejde. Zásobníky můžou poměrně dlouhou dobu čerpat čtyřicet až čtyřicet pět milionů krychlových metrů a česká spotřeba sice při útlumu hospodářství, ale mrazech je padesát až pětapadesát, čili ta delta je tam patnáct, patnáct milionů kubíků denně. Ale můžeme čerpat z těch alternativních ropovodů, pardon plynovodů, které přivážejí přes německý Emden norský plyn, on se míchá jedna ku třem kvůli různé výhřevnosti, ale my na tom nejsme zase tak špatně. Vždyť důkazem toho je, že i v době, kdy si nejsme stoprocentně jisti, že ta dohoda Tymošenko-Putin bude platit, jsme schopni zajistit plyn pro Slovensko. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ale je to zatím tím, že máme největší zásobníky, jsme druhou zemí v rámci ... Vladimír DLOUHÝ, ekonom, člen NERV -------------------- Nejenom to, my jsme i diverzifikováni možná o trochu více než ta čísla, která obecně jsou platná pro normální stav, než ta čísla ukazují. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Nebylo ale chybou, že jste v té cestě, kterou po opravdu, jak jsem se na to zpětně díval, na třináct let staré články a ty nespravedlnosti, o kterých mluvil Vladimír Dlouhý, které cítí dodnes ze svého pohledu, že jste v těch cestách nenastoupili i vy a nedocházelo dál k větší diverzifikaci zdrojů plynu za sociálnědemokratických vlád, Milane Urbane? Milan URBAN, místopředseda strany /ČSSD/ -------------------- Tady vzniká jeden mýtus, že veškerý ruský plyn do Evropy teče touto trubkou, která vede přes Ukrajinu. To samozřejmě není pravda. I Slovensko, které dnes čerpá ten plyn, který tam dodáváme přes Českou republiku, tak používá ten ruský plyn, který jde jinou cestou. To je trubka, která jde přes Bělorusko. Tedy já si myslím, že ty poměry mezi ruským a norským plynem příliš měnit nelze, že nějakých pětadvacet procent, které jsme schopni stáhnout z té norské cesty, když to takto řeknu, je asi maximum. Jestli jsme něco schopni dělat a o něčem přemýšlet, tak jestli se mají stavět nějaké další plynovody typu toho Nord Streamu, to znamená trubka, která by vedla mořem a obkroužila vlastně Polsko, a přes Německo bychom mohli čerpat tento plyn, případně vystavět tu Gazelu, tu propojku mezi jižní a severní cestou. Tady ale pořád budeme, stále budeme využívat ruský plyn v Evropě, protože ty možnosti v zásadě jiné nejsou. Jediná cesta další, která existuje, je vystavět nějaký terminál někde v Polsku nebo v Itálii, který by řešil dovoz kapalného plynu, a tak ho dostal do té Evropy. Takže já si myslím, že jestli mluvíme o té diverzifikaci, to se teď podle mého názoru hrozně módně používá to slovo, tak to je diverzifikace cesty, nikoliv toho zdroje. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Opravdu těch zdrojů není možné mít víc, Vladimíre Dlouhý, jak o tom mluví Milan Urban? Vladimír DLOUHÝ, ekonom, člen NERV -------------------- Já víceméně souhlasím s tím, co pan kolega Urban řekl. Připomínám ještě jednu věc, když se mluví o těch různých Nord Streamech, South Streamech, Gazelách, Nabucco, jak různě se to všecko má jmenovat, tak i třeba to Nabucco, plus ten South Stream, který se hodně liší pouze v tom, že jedna část půjde kolem Kaspického moře ze severu, to bude ta ruská, a druhá z jihu, to bude ta středovýchodně-íránská, ale jsou to dlouhodobě politicky stabilní území? I ta alternativní? Nejsou. Otázkou je, jestli vůbec se chceme tolik na plyn vázat. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- O tom, dovolíte-li, o tom hned bude řeč, podíváme se i za Martinem Římanem do Ostravy. Diváci Jedničky si teď, doufám, věřím, přepnou na zpravodajskou Čtyřiadvacítku. Dívejte se dál na Otázky. Ve druhé hodině budeme probírat budoucnost jaderné energetiky v Česku, ceny elektřiny, budoucnost právě dopravy plynu a jakého plynu. Martin Říman, Milan Urban, Vladimír Dlouhý hosty Otázek zůstávají. Hosty Otázek bude i ve druhé hodině prezidentka světového šampionátu v klasickém lyžování v Liberci Kateřina Neumannová. Přepněte si na zpravodajskou Čtyřiadvacítku, na ČT 24 pokračujeme po stručných zprávách.