Výhody a nevýhody eura Oldřich DĚDEK, koordinátor příprav zavedení eura v ČR; Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR; Oldřich VOJÍŘ, předseda hospodářského výboru PS PČR /ODS/ Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Obracím se teď do Brna na viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy České republiky Martina Jahna. Ministr financí Miroslav Kalousek tedy vylučuje, že by ke stanovení termínu přijetí eura v České republice došlo letos. Vy jste s tím počítal? Martin JAHN, viceprezident Svaz průmyslu a dopravy ČR -------------------- Tak my jsme pořád doufali, že vláda vezme ten velmi silný apel ze strany podnikatelů v úvahu, protože opravdu došlo k tomu, že na tomto názoru se sjednotila jak Hospodářská komora, tak i Svaz průmyslu. A pokud se letos v létě dostala koruna někde na hranici dvacet tři k euru, tak opravdu už to byla hranice, která pro mnoho firem byla likvidační a u mnoha dalších firem by omezila možnost jejich dalších investic a rozvoje a vzhledem k tomu, že ty možnosti, jak ovlivňovat pohyb koruny nebo její příliš rychlé posilování, je poměrně málo. A my vidíme to přihlášení se ke vstupu do eurozóny jako jednu z mála z věcí, kterou by vláda mohla udělat, tak jsme doufali, že to vláda vezme v úvahu. A já pořád doufám, že se podaří dohodnout se s vládou tak, abychom mohli do, nebo abychom mohli přijmout euro co nejdříve. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Teď jste slyšel ať už od Oldřicha Dědka i Oldřicha Vojíře to, že termín 2013, rok 2013 je reálný, nejbližší reálný rok vstupu do eurozóny. Co si o tom termínu myslíte? Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR -------------------- Já myslím, že kdyby vláda rozhodla o termínu letos, tak by byl reálný ještě rok 2012. Pokud to neudělá, pak samozřejmě musím souhlasit s tím, že další termín je v roce 2013 pro nás, pro exportéry, ale vlastně pro celý zpracovatelský průmysl je to ne příliš šťastná zpráva, ale rozhodně by bylo lepší mít stanovený datum vstupu do eurozóny alespoň na rok 2013 než ho nemít vůbec. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A jak se vypořádáte s tou, s tou námitkou, kterou zmiňují například politici ODS, včetně ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, tedy že Česko si stanoví rok přijetí eura a vstoupí do eurozóny, až to bude výhodné pro většinu, tedy nejen například pro Škodovku jako exportéra, zkrátka pro exportéry. Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR -------------------- No, já tento argument musím odmítnout a nechtěl bych společnost dělit na exportéry a ty ostatní, protože pokud bude koruna příliš rychle posilovat, bude to mít dopad na zaměstnanost, bude to mít dopad i na růst mezd a pokud to poškodí možnosti růstu české ekonomiky, tak to poškodí i občany, kteří budou mít menší možnost získat práci nebo budou mít menší nárůst platů, takže já si myslím, že tento argument není, není příliš validní a koruna velmi posílila. Myslím si, že ten současný kurz už je přesto, je přece jenom nadhodnocený a pokud bychom se bavili o vstupu v roce 2012, tak si myslím, že by to určitě nějakou část veřejnosti nepoškodilo. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jenom dodám, že teď už kurz koruny oslabuje, takže se vrací z té nadhodnocené výše. Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR -------------------- Vrací se, ale pořád já považuji tu hladinu pod dvacet pět korun za euro za nadhodnocenou a ta korekce nemusí být také dlouhodobá, a to, co se stalo letos v létě, se může opakovat a pokud ostatní země okolo nás přijmou euro, tak vlastně česká koruna bude ještě zajímavější pro spekulanty a ty možnosti, že se taková to situace bude opakovat v budoucnosti, se ještě zvýší. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- K tomu se ještě dostaneme. České firmy, především ty, které vyvážejí, si stěžují na výkyvy kurzu české koruny, ostatně slyšeli jste Martina Jahna, a to především právě na to posilování české měny v uplynulých měsících. Víc než polovina firem uvádí, že jim silná koruna sníží zisky nutné pro rozvoj podniku. I to vyplývá z průzkumu mezi českými společnostmi, jehož se v srpnu zúčastnilo čtyři sta dvacet šest firem z oblasti výroby, služeb, logistiky, nemovitostí a turistického ruchu. Tento průzkum uspořádala nejen Hospodářská komora, dvě třetiny těchto firem mají roční obrat nad sto milionů korun. Z dalších výsledků vyplývá, že významné firmy pocítily vliv silné koruny na export. Tady jsou data. Silný kurz koruny snížil export víc než o pět procent zhruba třetině dotázaných firem, jak ostatně můžete vidět z toho grafu. Do pěti procent se snížil zisk necelé čtvrtině firem a zbytek firem vliv silné koruny na snížení zisku nepocítil. Když se koordinátor příprav na zavedení eura Oldřich Dědek podívá na dopady silné koruny v těch uplynulých měsících na české firmy. Je už na místě bít na poplach, jak to v těch uplynulých týdnech dělali exportéři, nebo je to jejich jen lobbistický hlas? Oldřich DĚDEK, koordinátor příprav zavedení eura v ČR -------------------- Tak moje dřívější kariéra byla kariéra centrálního bankéře, tak pro mě to není první epizoda. Já jsem v centrální bance v roce 97 zažil kurzovou krizi na českou korunu, což byla skutečně velmi, velmi obtížná doba. Podobný, podobnou silnou apreciaci jsme čelili v roce 2002 v době, kdy západní Evropa směřovala do recese, to stěžovalo vývozy, stěžovalo pozici našich, našim exportérům a do toho se opět dostavila silná apreciace, tehdy tím důvodem bylo rozhodnutí vlády, že rychle doprivatizuje státní majetek, takže pod tím očekáváním velkých devizových příjmů koruna rovněž excesivně apreciovala. Tak pro mě to je zkrátka potvrzení té obecné záležitosti, kdy malá ekonomika, otevřená ekonomika je vystavená těmto nadměrných excesivním tlakům. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Myslíte, že dojde k dalším tlakům, jak tady Martin Jahn naznačoval, že teď sice koruna oslabuje, ale že v dohledné době může opět přijít její posilování. Oldřich DĚDEK, koordinátor příprav zavedení eura v ČR -------------------- Já myslím, že z takového ekonomického hlediska lze říci, že trendem je, aby česká koruna měla mírně posilovat, protože je dohánějící ekonomikou, rychleji rostoucí ekonomikou, ale problém je v tom, že bohužel ten kurz se nechová podle učebnicových pouček, on kolem tohoto trendu výrazně osciluje a ty jednotlivé faktory té apreciace se velmi obtížně předvídají. Může se stát, že dojde k nějaké třeba eskalaci, napětí, k politickému napětí, Rusko, že jo, Spojené státy, investoři Českou republiku vnímají jako část tohoto regionu, možná se jim může zdát tento region méně jistý. Skutečně ty důvody jsou velmi nejisté. Může se ukázat, že třeba Jižní Amerika se stane zajímavějším regionem, ne že by tedy Česká republika byla špatná, ale někde ve světě to bude ještě lepší, takže tak to zkrátka chodí na těch kapitálových trzích, že kapitál migruje velmi rychle z jednoho místa zeměkoule na druhé, no, a to bohužel na ekonomiku našeho typu má tyto dopady na kurzovou volatilitu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Oldřich Vojíř je šéfem hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Když, pane poslanče, budeme u segmentu hospodářství. Neukazuje se v současnosti, že v českém hospodářství už převažují negativa toho, že Česká republika si nestanovila datum a není součástí eurozóny nad pozitivy? Oldřich VOJÍŘ, předseda hospodářského výboru PS PČR /ODS/ -------------------- Já myslím, že zatím ne a doufám, že se tak nestane. Těch, těch důvodů například je několik. Zaprvé stále se ukazuje, že saldo zahraničního obchodu je kladné. To je jeden z takových parametrů. Kdyby, kdyby se mělo něco vychylovat velmi výrazně, tak samozřejmě bychom museli dát pozor na to, co se děje a co je toho příčinou. Druhá věc je, že exportéři mají kontrakty na delší dobu a tudíž je plní a z toho plynou ty prostředky. Ale cítím tam jednu věc, která nastává, což je pravda, že někteří exportéři už si subdodavatele neobjednávají v korunové zóně, jestli to můžu nazvat takto, ale například v eurozóně nebo v dolarové zóně. To znamená, začínají využívat jiných dodavatelů, to může být signál pro naši ekonomiku, že to není dobře, když odcházejí od našich subdodavatelů. To zaprvé. A platí, platí teda nikoli korunou, ale jinou měrou. A druhá věc je, je samozřejmě velmi, velmi problematická. To tady bylo naznačeno. Ten kurz se bohužel hýbe velmi rychle nahoru i dolu a samozřejmě, že předvídatelnost toho, že když já prodám a za měsíc mi má někdo splatit tu fakturu, tak já jsem mu prodal příklad za tisíc euro a najednou místo, abych dostal pětadvacet tisíc, dostávám třeba dvacet, kdybych to přehnal. To znamená samozřejmě, že to je velmi, velmi znát. Tady je sice možné se trochu pojistit proti kurzovým rozdílům, ale není to, není to všelék. To znamená, toto je jistý problém. A úplně na závěr možná jenom poznámku, pane redaktore, to mínění, proč to má být výhodné pro všechny, bylo i pro občany, kteří jsou střadatelé. Totiž ty jsou v situaci, že jejich úspory, když bude euro například jedna ku dvaceti, prostě budou efektivnější nebo budou lépe na tom, než když bude jedna ku třiceti. Já neříkám, že to má být jediný, jediný cíl, ale tam bylo míněno, že to musí být výhodné pro všechny, to znamená i pro občany i pro střadatele, nejen pro exportéry. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Vy jste naznačil, že některé ty informace už mohou být znepokojující, a to je například objednávky od subdodavatelů. Když se podíváme ještě jednou do toho výzkumu mezi českými firmami, který se uskutečnil v srpnu, tak víc než čtvrtina firem zvažuje, že přesune dokonce některé své provozy z České republiky. Opět tady jsou data. Konkrétně o přesunu provozů uvažuje dvacet sedm procent dotázaných firem, sedmdesát tři procenta říkají, že zatím o tom neuvažují. A ještě jeden výsledek z průzkumu je zajímavý. Pohled vedení firem na vládu a její vztah k silnému kurzu koruny. Víc než polovina dotázaných si myslí, že by vláda už měla přistoupit ke stanovení termínu vstupu České republiky do eurozóny, třicet šest procent dotázaných se přiklání k názoru, že vláda může ovlivnit kurz koruny lepší hospodářskou politikou a osmadvacet procent podpořilo názor, že by vláda měla dělat lepší monetární politiku. Jedenáct procent těch dotázaných firem, respektive vedení dotázaných firem nevidí možný vliv vlády na kurz koruny. Dotázaní se mohli přiklonit i ke dvěma nebo třem odpovědím, proto je ten procentuální průměr větší než sto procent, když si posčítáte onen koláčový graf. Obracím se znovu do Brna na viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Martina Jahna. Jak vážné jsou například ve Škodovce úvahy o možném přesunutí některých provozů z České republiky na východ kvůli nestabilnímu kurzu koruny a jejímu posilování? Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR -------------------- Tak Škoda Auto bude mít v letošním roce ztráty v řádech desítek milionů euro právě kvůli velké apreciaci koruny. Já si myslím, že Škoda neuvažuje o přesunu výroby. Nicméně pokud by takto výrazně posilovala koruna, tak to může mít dopad na přehodnocení některých investičních aktivit do budoucna v České republice. A tady je potřeba říct, že se to týká nejenom Škody, ale i ostatních firem. A pokud pan poslanec Vojíř hovořil o tom, že zahraniční obchod je pořád v přebytku, tak je to pravda. Na druhou stranu to tempo nárůstu exportu se výrazně snižuje, zastavil se vlastně i růst zaměstnanosti, takže já myslím, že těch varovných signálů je dost a pan poslanec říkal i to, že vývozci mají dlouhodobé kontrakty, a to je právě ten důvod, proč nedochází teď k většímu poklesu exportu. Já si myslím, že ve statistikách bude ten dopad posilování koruny vidět na začátku příštího roku, a bude to mít vlastně dopad na to, že exportéři dnes již nejsou schopni sjednávat si tolik zakázek v zahraničí, jak dříve předpokládali. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Chápu správně vaše slova, že Oldřich Vojíř jako šéf hospodářského výboru podle vás zlehčuje ta, zlehčuje ta data? Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR -------------------- To bych, to bych neřekl. Já si myslím, že pan předseda Vojíř to charakterizoval docela, docela racionálně. Já si nemyslím, že by to zlehčoval. Já bych chtěl jenom říct, že my tu situaci vidíme kritičtěji, protože už vidíme, jak komplikované je získat zakázky nebo jak komplikované je realizovat zisk a musíme chápat, že taková to apreciace se vždycky projeví s půlročním až ročním zpožděním. A já jsem jenom chtěl upozornit na to, že těch negativních signálů v české ekonomice je už dneska poměrně dost. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Říká pro tuto chvíli viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Martin Jahn. Nemůže se, Oldřichu Vojíři, stát, že ta dynamika těch nevýhod toho, že Česko není v eurozóně, nabyde tak, tak velkých rozměrů, že budou muset politici ta rozhodnutí přijímat rychleji? Oldřich VOJÍŘ, předseda hospodářského výboru PS PČR /ODS/ -------------------- Pane redaktore, já jsem, myslím, že i ve shodě s panem docentem Dědkem, řekl, že my jsme od roku 2009 budeme přichystáni na to, aby takové politické rozhodnutí mohlo zaznít. My jsme bohužel ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Promiňte, ale tím se odsouvá zase ten rok, to znamená, 2012 nám padl, rok 2013. Oldřich VOJÍŘ, předseda hospodářského výboru PS PČR /ODS/ -------------------- Já tomu, já tomu rozumím sice. Ale faktem je, že je lépe jít do té zóny připraven než do ní vstoupit, řekněme, s určitými problémy a pak zjistit, že nezvládáme ten proces, protože to ochranné pásmo dvouleté nás sice zastabilizuje do určité měnové, měnové úrovně, ale my také musíme plnit některé ukazatele a kdybychom je náhodou nedejbože neplnili, tak by se mohlo stát, že budeme například vyřazeni, je to extrém, ale vyřazeni. To by bylo ještě horší, než když tam vstoupíme o něco málo později. Já to nechci omlouvat, nechci to ani bagatelizovat, ale bohužel ta možnost se připravit tady byla po dobu šesti let. Promeškali jsme něco, to není laciná kritika, to jenom konstatuji. My jsme teď od roku 2009 přesvědčeni, že Česká republika a její hospodářství je připraveno k tomu, aby mohlo vstoupit do té ochranné zóny. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Oldřich Dědek to tady řekl jasně, že existuje několik dokumentů, na kterých vy jako národní koordinátor pracujete a ke kterým se vyjadřujete. V uplynulém týdnu jsme se dozvěděli zásadní věc. Polsko, jako poslední sousední země České republiky, řekla a stanovila datum, ohlásil ho polský premiér, byť je samozřejmě ještě daleko od proklamace politické ke skutečnému vstupu země do eurozóny. Rok 2011 Polsko, Slováci od 1. ledna 2009, Rakušané, Němci už eurem platí. Na tolik toto zohledňujete, tento fakt v těch dalších dokumentech, že Polsko chce vstoupit v roce 2011 do eurozóny? Oldřich DĚDEK, koordinátor příprav zavedení eura v ČR -------------------- Tak já osobně jsem zodpovědný za takzvaný ten národní plán zavedení eura, což je dokument, který se zabývá technickými aspekty, aby zkrátka pokud vláda rozhodne, že euro bude zavedeno, tak aby po té technické a logistické stránce vše klapalo. Rozhodnutí o zavedení eura, to je v kompetenci jako ministra financí ve spolupráci s Českou národní bankou, k tomu já se přímo nevyjadřuji, to mně nepřísluší, já jen k tomu můžu říci, že bych si osobně přál i z toho takového možná mého osobního hlediska, protože bez termínu se i těžko jaksi té přípravné práce provádějí, aby to rozhodnutí nebylo zbytečně odkládáno, ale souhlasím s tím, že to rozhodnutí by mělo padnout po analýze těch přínosů a nákladů, a myslím si, že to tato převaha těch přínosů se určitě začíná rýsovat jako převažující. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Když se ale podíváte na to, že, že Poláci jako poslední ze sousedních zemí České republiky, řekli rok 2011 jejich cíl, kdy by chtěli vstoupit do eurozóny. Může tady během těch dvou let, pokud nakonec bude stanoven rok 2013 jako termín vstupu České republiky do eurozóny, může se tady odehrát větší míra spekulací tak, jak o tom mluvil Martin Jahn, to znamená, když dva roky okolní země České republiky budou platit eurem a Česká republika bude mít stále svoji korunu. Jsou tam rizika? Oldřich DĚDEK, koordinátor příprav zavedení eura v ČR -------------------- To se strašně těžko předvídá. Teoreticky lze říci, že když spekulace již nebude moci spekulovat s polským zlotým a slovenskou korunou, tak ty investiční fondy, které mají vyhrazené určité množství prostředků pro tento region, tak bude ho více k dispozici na českou korunu, ale spekulace se řídí celou řadou dalších hledisek. Takže možná se stane, že třeba v tom období ty vnější podmínky budou pro českou ekonomiku příznivé, nepříznivé. To zavedení eura, to je něco jako pojistka, že se pojistíte proti riziku, že jo, tím samozřejmě obětujete i, dejme tomu, nějaké i výhodnější možnosti, pokud by byly, ale také se zajišťujete proti, proti ztrátám, takže v tomto smyslu to euro pomáhá. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Když se obrátím na místopředsedu Svazu průmyslu a dopravy, tedy viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Martina Jahna. Jaká rizika to bude znamenat krom těch, krom těch spekulativních, která vy jste zmínil, když Česká republika bude obklopena, jak jsem to v úvodu nazval, mořem eura a sama bude mít ještě dva roky korunu? Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR -------------------- No, tak jedním rizikem jsou, jedním rizikem je právě ta možnost dalších spekulací s korunou a dalšího, další prudké apreciace. A dalším problémem je to, že se vlastně rozšíří ten okruh zemí, do kterých vyvážejí české firmy a které také platí eurem. V současné době se vlastně ty vývozy na Slovensko nebo do Polska, tak do určité míry vyrovnávaly ty ztráty z vývozu do zemí, kde se platí eurem. Tato kompenzace už odpadne a vlastně skoro na všech trzích v Evropě se bude platit eurem, a právě proto bude pro české firmy nevýhodné být v tomto, být v tomto prostředí, protože já věřím, že česká koruna bude i nadále posilovat. My chápeme, že posilovat musí, a pokud ta reálná apreciace je někde v rozmezí tři až pět procent, tak se s tím české ekonomika, české firmy vyrovnají, ale v současné době nás netrápí pouze silná koruna, ale také ceny ropy, ceny oceli, pokles poptávky v Německu. A těch faktorů je bohužel příliš mnoho a firmy nejsou schopny takto rychle zvyšovat produktivitu práce nebo snižovat materiálové náklady, a právě proto v současné době voláme po zavedení eura, voláme po tom velmi silně. A já bych chtěl zdůraznit, že my nechceme zavedení eura jenom proto, že posiluje koruna, k tomu zavedení eura je i mnoho jiných dobrých důvodů, takže já bych nerad, aby ta diskuse sklouzla k tomu, že potřebujeme jenom euro jenom proto, abychom se zajistili pro kurzovým výkyvům. Tak to určitě není. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Říká z Brna viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky Martin Jahn. Děkuji, že jste byl hostem Otázek v Brně a někdy příště na shledanou. Martin JAHN, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR -------------------- Hezký den. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- V pražském studiu byli hosty Otázek koordinátor příprav zavedení eura v České republice Oldřich Dědek. Také vám děkuji za rozhovor. A šéf sněmovního hospodářského výboru z ODS Oldřich Vojíř. Děkuji vám, pánové, a na shledanou. Oldřich VOJÍŘ, předseda hospodářského výboru PS PČR /ODS/ -------------------- Děkuji pěkně. Děkuju za pozvání. Oldřich DĚDEK, koordinátor příprav zavedení eura v ČR -------------------- Na shledanou. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- S vámi, diváky, se ještě neloučíme. Otázky budou pokračovat po stručných zprávách. Nabídneme vám totiž exkluzivní rozhovor s bývalým premiérem, ministrem vnitra České republiky Stanislavem Grossem. Zůstaňte se Čtyřiadvacítkou. Teď stručný přehled zpráv a po nich pokračujeme.