Planeta se otepluje Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze; Ladislav METELKA, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav Václav MORAVEC, moderátor -------------------- I čeští vědci řekli jasné slovo, je téměř jisté, že se na Zemi mění klima. Změny údajně potrvají nejméně dvacet let a ovlivní životy lidí i přírodu. Vědci také varují, že se do Evropy mohou rozšířit i infekční nemoci a škůdci z tropických oblastí. Česká vědecká komunita tak nepřímo odmítla názory prezidenta Václava Klause. Ten považuje diskuse kolem globálního oteplování, cituji doslova, "za hysterické." Klaus zároveň zpochybňuje míru vlivu člověka na klima. /ukázka/ Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Průměrné zvýšení teploty až o čtyři stupně Celsia do konce století. Vymření víc než pětiny druhů rostlin a živočichů. Tak odhadují vědci vývoj klimatu na Zemi. Strach mají například i bezobratlé živočichy. Jaroslav BOHÁČ, Zemědělská fakulta JČU /natočeno 4. 7. 2007/ -------------------- Jsou to skupiny, které jsou klíčovými hráči v té přírodě, v ekosystémech jako například opylovači, jako rozkladači rostlinných zbytků, jako predátoři a paraziti v zemědělství. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- I do České republiky mohou v důsledku globálního oteplování dorazit v tuzemsku neobvyklé nemoci. Před jejich rozšířením varovala i Světová zdravotnická organizace. Ladislav METELKA, ČHMÚ /natočeno 4. 7. 2007/ -------------------- V souvislosti s tím se mluví například o možnosti rozšíření malárie až do střední Evropy. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Komár Anopheles, který ji šíří, už v Česku žije, nemá ale přístup ke zdroji nákazy. Pokud by se oteplilo, jeho výskyt by se rozšířil a riziko nákazy by bylo vyšší. Malárie přitom už v Česku byla. Jan RUTSCH, šéflékař, Centrum cestovní medicíny /natočeno 4. 7. 2007/ -------------------- Objevil se tu zdroj malárie, to byl v tomto případě nemocný člověk, po tý první světový válce to byli legionáři, kteří se vraceli ze subtropů, z tropů. Víme, že malárie je v jižní Itálii, na Sicílii. Jan VOTÝPKA, Přírodovědecká fakulta UK Praha /natočeno 4. 7. 2007/ -------------------- Dokonce ještě v meziválečném období se tady celkem běžně, můžeme povědět, vyskytovala. Až v padesátých letech minulého století byla naše země vyhlášená za zemi bez výskytu malárie. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Malárie se v České republice objevuje i teď. Z tropů si ji občas dovezou turisté. V českých nemocnicích se na malárii letos do dubna léčilo třináct lidí. Ročně ve světě jich přitom na stejnou nemoc zemřou dva miliony. /konec ukázky/ Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Vlivem oteplování se podle českých vědců mohou zemědělci v České republice přichystat i na dvě sklizně do roka. Hrozit má ale nedostatek vody a závěrečnými hosty otázek jsou šéf Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze, senátor za ODS Bedřich Moldan. Vítejte v Otázkách, přeji hezký dobrý den. Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze -------------------- Dobrý den. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A dalším hostem, za kterým teď míříme do Hradce Králové, tam je klimatolog Ladislav Metelka z Českého hydrometeorologického ústavu. I vám přeji hezký dobrý den do Hradce Králové a děkuji, že jste přijal mé pozvání. Ladislav METELKA, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav -------------------- Dobrý den. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Začneme u vás, Ladislave Metelko. Proč jste považovali za nutné dát jasně najevo, že čeští klimatologové stojí za názorem, že na Zemi se mění klima a do velké míry právě za to může člověk? Ladislav METELKA, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav -------------------- No, tak čeští klimatologové hlavně vycházejí z dat, zaměřených dat, z naměřených údajů, ať už jsou to tedy údaje naměřené v České republice nebo ve světě. A ty údaje hovoří celkem jednoznačně. To oteplování, to je prostě fakt a v tomhle smyslu se taky k tomu vyjádřili na oné tiskové konferenci. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To znamená, chtěli jste ukázat, řekněme, jednotu, že čeští klimatologové se přikloňují k tomu názoru, který zaznívá mezinárodně, a že globální oteplování je nějakým jevem, který není možné podceňovat? Ladislav METELKA, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav -------------------- V podstatě ano, dá se to tak říct. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Je ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze Bedřich Moldan přesvědčen o tom, že odpůrci názoru o změnách klimatu používají vědecky podložené argumenty, nebo že se chtějí zviditelnit za každou cenu? Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze -------------------- Tak já bych neřekl, že se chtějí zviditelnit, ale rozhodně ty, já bych totiž nepoužil termínu argumenty. Tady prostě existují jasné vědecké důkazy, které jsou potvrzeny měřením, které jsou potvrzeny celou řadou nejrůznějších modelů, nejrůznějších pozorování, které jasně ukazují, že změna klimatu probíhá a že pravděpodobně bude probíhat ještě několik desetiletí. Já myslím, že tento závěr je prostě nepochybný. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A ti ale, kteří jsou odpůrci těch vědeckých argumentů, které zmínili i čeští klimatologové v tomto týdnu, tak používají nevědecké argumenty? Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze -------------------- Tak nevědecké argumenty, oni samozřejmě vycházejí z výsledků, které, které nemůžeme říct, že by byly mimo vědu. Není to nějaká, nějaká prostě nevědecká záležitost, ale důležité je, že těch měření a těch úkazů je daleko a daleko více na straně těch, kteří své výsledky publikují například v rámci zprávy mezivládního panelu pro změnu klimatu, a to já osobně považuji za naprosto autoritativní a spolehlivý pramen, ke kterému má plnou důvěru. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A když se podíváte na to, co se děje kolem globálního oteplování v poslední době, ony velké obří megakoncerty. Je ten problém natolik zásadní, že je zapotřebí dělat takové kampaně, koncerty, viděli jsme ho včera a dnes ráno v osm hodin skončil. Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze -------------------- Mnozí si myslí a jsou přesvědčeni o tom, že to skutečně je problém velmi závažný. Já sám jsem přesvědčen také o tom, že to je dneska v současné době světový problém ekologický číslo jedna. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Když se obrátím opět do Hradce Králové na Ladislava Metelku z Českého hydrometeorologického ústavu Akademie věd, existují nějaká rizika v souvislosti se změnami klimatu, které se přes tu velkou, obří kampaň podle vás jako podle klimatologa podceňují? Ladislav METELKA, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav -------------------- No, velká rizika, takovým tím největším rizikem pravděpodobně bude riziko vyplývající z nedostatku vody. Ono to možná vypadá trošičku paradoxně, ale i v řadě oblastí, které teď nemají problémy se zásobováním vodou, a nemyslím tím vlastně jenom Českou republiku, ale vůbec ve světě, ty problémy mohou přijít. Tam totiž to zemědělství je velice citlivé na vlastně zásobu vody v půdě a ta zásoba vody v půdě velice citlivě reaguje na teploty. Takže já osobně si myslím, že jedním z největších světových problémů bude právě otázka vody a dopadu vlastně nedostatku vody na zemědělství. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A týká se to i České republiky, pane Metelko, když se podíváte na povětrnostní, anebo na klima České republiky a jeho proměnu v těch dalších dvaceti, třiceti letech, jestli toto bude problém i České republiky? Ladislav METELKA, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav -------------------- Všechno nasvědčuje tomu, že to bude největší problém, nebo jeden z největších problémů České republiky do budoucnosti, hlavně, řekněme, do druhé poloviny tohoto století, ale my svým způsobem to, co by nás mohlo čekat, můžeme pozorovat i teď. Viděli jsme v podstatě, nebo zažili jsme velice teplou zimu, která byla teplotně dva až tři stupně nad normálem, zažili jsme velice teplé jaro, přitom srážky, které na našem území vypadly, vlastně s výjimkou měsíce dubna, nebyly nijak podnormální, možná ještě mírně nad normálem a přesto zemědělci jaksi pocítili poměrně výrazné sucho. Takže tohle to je záležitost, která se nás skutečně může do budoucnosti velice úzce týkat. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Je toto riziko, řekněme, zásadní a, řekněme, zatím podceňované i z pohledu Bedřicha Moldana? Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze -------------------- No, je rozhodně zásadní. Řekl bych, že podceňované do určité míry zatím je, ale spíše je to z nedostatku jasných informací. Velmi rychle věřím, že si lidé, kteří pracují s vodou, s vodními zdroji, brzy plně uvědomí. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Které věci můžeme udělat my jako běžní lidé v souvislosti s tím? Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze -------------------- No, tak především si musíme uvědomit, že prostě taková situace existuje, že změna klimatu probíhá, že k ní s naprosto jasnou vysokou pravděpodobností lidé přispívají, a to produkcí skleníkových plynů, a že se nás to všech týká. Česká republika není, nepatří mezi země, kterým by hrozily nějaké opravdu výrazné katastrofy, jako je rozmrznutí permafrostu nebo velké tajfuny a hurikány a podobně, přesto mimo toto zmíněné sucho může dojít i k dalším věcem, které rozhodně bychom si měli uvědomit, že nám hrozí. Jsou to třeba častější větry s velkou intenzitou, jsou to prudké lijáky, jsou to možná i zvýšené riziko povodní. Jsou tady, je tady rozšíření těch chorob, o kterých byla řeč. Dneska můžete číst v novinách titulky - rozšiřují se klíšťata, což je právě jedna z takových věcí, která by mohla být častější a významnější v souvislosti se změnou klimatu, konkrétně s oteplením. Čili je třeba prostě si uvědomit, že v tomto smyslu postupně žijeme v poněkud jiné době, než na kterou jsme byli zvyklí. A my jako lidé, jako obyčejní občané samozřejmě nemůžeme, já nevím, nařídit nějakou celosvětovou úmluvu nebo podobně, ale můžeme vytvářet určité veřejné mínění, můžeme vyjadřovat své názory, můžeme ovlivňovat politiky. U nás je samozřejmě demokracie, čili... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ano, ale vy jste politikem a teď mluvíte za obyčejného člověka, ale jste zároveň politikem, protože jste v té dvojí roli. Vy jste senátorem za Občanskou demokratickou stranu, ale zároveň i občanem. Co si ale máme myslet my občané, když vy a Ladislav Metelka dali jste ve středu jasné stanovisko, prezident Václav Klaus se zásadně ohradil, řekl, že ani on ani nikdo další se s klimatology nepře o to, zda se o zlomek stupně Celsia, jak říká prezident Klaus, zvyšuje, či nezvyšuje globální teplota. A ještě dodává, následuje citát: "Přeme se zásadně o tom, jak moc to všechno lidstvu vadí a jestli má člověk přirozené mechanismy, jak se těmto vlivům bránit, nebo nemá. Na to nemá klimatologie odpovídající kvalifikaci. Na to dávají odpovědi společenské vědy," konec citátu. Pane profesore Moldane, vy jste jako senátor, který byl zvolen na kandidátce Občanské demokratické strany, poměrně neutrální v tom sporu, který se odehrává právě teď v tomto týdnu mezi Václavem Klausem a mezi klimatology. Není ale z těch posledních slov Václava Klause patrné, že klimatologii jako vědu neuznává, protože ještě navíc mluví, že klimatologové měří teplotu, což asi není problém klimatologů? Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze -------------------- No, tak já bych s tím vyjádřením pana prezidenta naprosto jednoznačně souhlasil v tom směru, že opravu klimatologie není věda o tom, jestli se mají přijmout ta, či ona opatření. To opravdu není věcí klimatologů. Klimatologové zcela jasně říkají - probíhá změna klimatu, má takové a takové příčiny, bude se to dál vyvíjet s největší pravděpodobností tak a tak a bylo by možné s tím udělat to a ono - ale... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Když Václav Klaus, že vstupuji do vaší řeči, jasně říká, že nevidí žádné vlivy člověka na, řekněme, planetu a na proměny planety, které souvisejí s lidskou činností, vzpomínáte na rozhovor pro deník Hospodářské noviny, tak to je také spor, který přece Václav Klaus vede s vámi jako s lidmi... Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze -------------------- Tak to už je po mém soudu opravdu na poli klimatologie, protože klimatologie zkoumá příčiny, které způsobují současnou změnu, globální změnu klimatu. A mezi ty příčiny jednoznačně patří lidská činnost, to znamená produkce skleníkových plynů. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To znamená, Václav Klaus v této oblasti tomu nerozumí a plete se zase klimatologům do řemesla. Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze -------------------- To já bych nechtěl samozřejmě Václava Klause soudit, ale toto je nepochybně otázka klimatologie. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Když ještě budu citovat slova Václava Klause, on ještě řekl, a znovu cituji: "Já se klimatologům nepletu do měření teploty, ale oni se mi pletou do toho, jak prezentuji působení vlivů spojených s oteplováním na člověka a co to s tím může, co s tím může člověk udělat," konec citátu. Teď se obracím opět do Hradce Králové na klimatologa Ladislava Metelku. Co říkáte tomu názoru Václava Klause, se kterým přišel po vaší středeční tiskové konferenci? Ladislav METELKA, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav -------------------- No, tak já si trošku myslím, že tohle je spíš nedorozumění než cokoliv jiného, protože když si přečteme poslední odstavec stanoviska, které bylo na té tiskové konferenci prezentováno, tak tam se doslova píše: "Klimatologická věda může dodat odborné podklady pro rozhodování. Není ovšem oprávněna rozhodnout, co udělat a co je přijatelné. Tato odpovědnost leží na společnosti, její politické reprezentaci a státním aparátu. Nejsme také kompetentní posuzovat, jaké technologie jsou vhodné, nebo jaká opatření se vyplatí. V této věci spoléháme na expertní posouzení specialistů v technických a ekonomických oborech." Takže já si myslím, že tady se Václav Klaus trošičku dobýval do otevřených dveří. Pravděpodobně když sestavoval to své prohlášení, tak ještě nečetl to stanovisko klimatologů ze středeční tiskové konference. Ale v podstatě obě ta vyjádření, jak Václava Klause, tak toho stanoviska klimatologů, na mě působí tak, že vlastně hovoří o jednom a tomtéž. Takže já bych byl velice rád, aby vlastně tohle už svým způsobem bylo zakončení takové té ostré diskuse, která tady probíhala, protože si myslím, že ty kompetenční spory určité mezi klimatologií a, řekněme, klimatologií a dalšími vědami, ty by tímhle mohly být vyřešeny. HYSTERIE KOLEM KLIMATU? Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A vy se odmítáte pustit do té diskuse o tom, kdy politická reprezentace, ekonomové a podobně, jaké přijímají nástroje, aby jev proměny klimatu, řekněme, polevil, nebo aby téměř přestal existovat? To znamená ty zásadní věci, na které vy jako klimatologové upozorňujete. Ladislav METELKA, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav -------------------- No, k tomu si myslím, že klimatologové mohou a v podstatě musejí dát určité podklady, ale rozhodně nemohou sami v této věci rozhodovat. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ale můžou to komentovat, to znamená, ty kroky, které se zatím dějí, aby se zabránilo proměnám klimatu tak, jak vy to popisujete jako klimatologové, považujete z pohledu klimatologa za dostatečné, ať už jde o kjótský protokol, ať jde o postup Evropské unie naplňování kjótského protokolu, to znamená ony emisní povolenky, se kterými se obchoduje? Ladislav METELKA, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav -------------------- Tak já si myslím, že kjótský protokol, to byl jenom takový začátek, taková určitá sonda do toho, jestli vlastně nějaká celosvětová dohoda v tomto smyslu bude možná. Ten kjótský protokol a jeho plnění mají svoje problémy, ale myslím si, že bude potřeba učinit další kroky nejenom tedy v té prevenci, to znamená ve snižování emisí skleníkových plynů, ale také určitá adaptační opatření, přizpůsobit se. A právě ta míra preventivních a adaptačních opatření, ta by měla být sladěna tak, aby vlastně lidstvo s vynaložením minimálních prostředků dosáhlo maximálního efektu. A to je právě to, co musí udělat klimatologové, takže..., pardon, to, co nemohou dělat klimatologové, to musí udělat ekonomové, takováto rozhodnutí. A já si myslím, že jsme v podstatě teprve na začátku celého toho procesu a na začátku nějaké vážné diskuse o tom, jak na to budeme jako lidstvo reagovat. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Říká pro tuto chvíli klimatolog Ladislav Metelka. Když se podíváme, pane profesore, na to, jaké další kroky mohou přijmout politici, ekonomové, lidé ze společenských věd. Vy jste jedním z politiků, byť jste zástupcem v druhé parlamentní komoře, zkrátka v druhé komoře českého parlamentu. Které další kroky z vašeho pohledu by měly přijít, je-li kjótský protokol pouze krůčkem? Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze -------------------- Tak já bych ještě si, jestli pane redaktore dovolíte, doplnil nejdřív pana Metelku. Vy jste se ho totiž ptal, co mohou klimatologové. Klimatologové například vytvářejí určité scénáře, jak by mohla změna klimatu pokračovat za určitých předpokladů. Čili to je ten komentář, po kterém jste toužil. To znamená, klimatologové skutečně říkají: "Jestliže vy, politikové, ekonomové a tak dále, uděláte toto, bude to mít takový vliv na klima." To si myslím, že je legitimní pro klimatology, oni to taky dělají, a je to jejich povinností. Co se týče těch opatření, pan Metelka správně upozornil na to, že jsou dva typy opatření, totiž opatření zmírňující a opatření adaptační. Ta opatření adaptační jsou v podstatě okamžitá, jsou, dá se říct, mimo diskusi. Ty jsou, třeba zemědělci si musejí všimnout, že tady jim hrozí v budoucnosti pravděpodobně větší sucho, to znamená jiné odrůdy rostlin, a tak bych mohl dlouho pokračovat. Samozřejmě ta vodní politika a podobně. Ta zmírňující opatření zcela nepochybně budou mít vliv až po nějaké době, protože to jsou opatření, která nutně musí mít globální charakter. Tady prostě vůbec nepomůže, jestli ta, či ona země něco provede, nebo ne. Může to mít samozřejmě význam pro její občany, může to mít význam symbolický pochopitelně. Když je to země veliká, jako je Čína nebo Spojené státy, tak to samozřejmě má pak globální význam. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- O což se snažil tedy kjótský protokol v rámci zmírňujících... Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze -------------------- Ano, jenomže ano, to jsou zmírňující opatření, ovšem ten kjótský protokol od samého počátku byl míněn jako určité gesto ze strany průmyslově vyspělých států, že to myslí prostě se změnou klimatu vážně, že sami se pokusí jít příkladem pro zbytek světa a snížit emise skleníkových plynů. Víme dobře, že se to tak úplně nepodařilo, protože jednak tedy řada těch států vlastně od toho protokolu odstoupila, nebo je neratifikovala. Jiné státy, jako Evropská unie, se velmi..., státy evropské patnáctky se velmi intenzivně snaží, ale zatím, upřímně řečeno, se jim to příliš nedaří. Ovšem dneska je situace trošku jiná. Totiž máme další zprávy o tom, že změna klimatu je skutečně věc vážná, že probíhá ještě rychleji a intenzivněji než se před několika málo lety soudilo. A máme tady poměrně zásadní výsledky summitu G8, který dospěl k jasnému závěru, že je potřeba snížit výrazně emise skleníkových plynů a že samozřejmě nemá smysl něco takového podnikat bez států velkých, zejména tedy těch asijských, Čína, Indie, samozřejmě Brazílie a pochopitelně Spojené státy. Ale je zajímavé, že v tom závěrečném shrnutí toho výsledku G8 jsou velmi oceňovány státy, které se zavázaly, že do roku 2050 sníží nejméně o padesát procent své emise. A je tam jmenováno konkrétně Japonsko, Kanada a Evropská unie. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Říká profesor Bedřich Moldan. Děkuji vám, že jste byl hostem Otázek, a někdy příště na shledanou. Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze -------------------- Na shledanou. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A děkuji i klimatologu Ladislavu Metelkovi z Českého hydrometeorologického ústavu a přeji mu hezký zbytek dne do Hradce Králové. Díky a na shledanou. Ladislav METELKA, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav -------------------- Taky děkuji, na shledanou. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Tak takové byly dnešní Otázky. Dalších sto dvacet minut Otázek a odpovědí odvysíláme opět příští neděli. Vám všem přeji hezký zbytek dne, pokud možno ve společnosti České televize.