Zajímáte se o naši historii a nejsou vám lhostejné osudy chátrajících stavebních památek? Navštivte s průvodcem Ondřejem Havelkou malebný barokní zámek v Sukoradech a klasicistní vilu v Korozlukách

Obsah dílu

Přehrát vše

Každý týden nás hudebník, režisér a milovník historie Ondřej Havelka přivádí k ohroženým památkám, aby je pomohl zachránit před zkázou. Spolu s památkáři, staviteli a architekty ukazuje nejcennější architektonické prvky i stavební problémy, které bude nový majitel řešit. Společně pak navštívíme i příkladně opravený objekt, s jehož majitelem si budeme povídat o radostech a strastech záchrany památky. Objevte v sobě touhu mít pro sebe kousek historie!


Na prodej

Zámek Sukorady

Barokní zámek v Sukoradech si pro svou penzi kdysi vybral profesor Karlovy univerzity rytíř Václav Gustav Kopetz, vynikající právník a národohospodář. Stavba se totiž nachází v uzavřeném areálu, v jehož středu se rozprostírá kamenná vodní nádrž. Poskytne areál hledaný klid i případnému novému majiteli?
Stavbu barokního jednokřídlého zámku v Sukoradech zahájila kolem roku 1700 nedaleko zbytků vypleněné tvrze Františka Eusebie ze Scheidleru, provdaná z Klarsteinu, dokončila ji však její švagrová Rosálie. Jeden z mnoha následujících majitelů, již zmíněný rytíř Kopetz díky bohatým praktickým zkušenostem koncem 19. století panství výrazně pozvedl. Modernizoval i panský dvůr před zámkem. Po roce 1945 bylo sukohradské panství zkonfiskováno. Zemědělské družstvo jako nový uživatel upravilo přízemí objektu pro sezónní využití – byli zde přechodně ubytováni česáči chmele. Jeden ze čtyřpokojových bytů v prvním patře je citlivě upraven pro bydlení a patří k němu velká terasa. Nově je opravena střecha a současný majitel vyřešil i problémy s vlhkostí. Památkáři oceňují zachované schodiště do patra, půdu s krovy a kdysi červeno-bílou fasádu se štukami.


Pro inspiraci

Zámek Korozluky

Zámeček v Korozlukách dal v roce 1755 vystavět ve stylu pozdního baroka s již klasicistními prvky Franz Wenzel Rayssky, svobodný pán z Dubnice, který zastával funkci krajského hejtmana kraje litoměřického. Od roku 1848 byl objekt ve vlastnictví Fleischerů z Mostu, bohatých měšťanů a pivovarských podnikatelů. V roce 1887 získali panství v Korozlukách Richterové, v jejichž držení byl zámek až do r. 1948, kdy jim byl na základě dekretu č. 12 zkonfiskován a předán k užívání odbornému zemědělskému učilišti. Po jeho zrušení zde sídlila administrativa Státního statku, poté byla stavba opuštěna a ponechána osudu. Na rozpadající se zámeckou budovu s vytrhanými podlahami, zborcenými stropy a rozebraným zbytkem ostění, s propadanými střechami a opadanou fasádou byl roku 1989 vydán demoliční výměr.
Rodina současných majitelů provedla základní rekonstrukční práce v letech 1995-2003. Objekt byl stažen ocelovými táhly a kompletně staticky zabezpečen, došlo k obnově stropních konstrukcí, vnitřních stěn, krovů a střech, fasády, schodišť, dřevěných špaletových oken a vnitřních kazetových dveří. V následujících letech byly provedeny historizující výmalby v celém objektu a položeny parketové mozaikové podlahy.
V přízemí třípodlažní budovy je dnes umístěna expozice sakrálního umění ze zbouraných kostelů Mostecka jako připomenutí historie starého Mostu a přilehlých zaniklých obcí. Dále zde byla zřízena síň pro konání svatebních obřadů a komorních koncertů. V prvním nadzemním podlaží majitelé vytvořili expozici s názvem Zámecké interiéry 18. a 19. století se zápůjčkami od památkových ústavů a oblastních muzeí. Ve druhém patře vznikají po vzoru šlechtických sídel hostinské pokoje (budoucí expozice secesní salóny) a spolu s nimi i literární kavárna pro setkávání mladých divadelních, hudebních a výtvarných umělců.


Stopáž17 minut
Rok výroby 2009
 P ST
ŽánrMagazín