Aleš Zbořil

Aleš Zbořil je absolventem herectví na JAMU. Je moderátorem, scenáristou a režisérem rozhlasových spotů, věnuje se dabingovému herectví a režii, namlouvá komentáře k televizním pořadům. Rovněž je metodikem a lektorem seminářů se zaměřením na problematiku PR a poradcem pro profesionální, mediální a krizovou komunikaci.

Jeho hlas jste mohli slýchávat z rádia, na televizní obrazovce moderoval např. pořady Očko bere, Rexeso, Ypsilon… Od roku 1997 je jedním z moderátorů AZ-kvízu.

Rozhovor

Jaký je Váš vztah k této soutěži?

Mám ji rád. I po letech se na její natáčení vždycky těším.

Co se Vám na ní stále líbí?

Je to jediná televizní soutěž svého druhu u nás. Soutěžící do ní nechodí za výdělkem, ale sportovně změřit své vědomosti s vědomím, že jakákoli výše výhry jim život nezmění. Nejsou motivovaní honbou za penězi, což jim umožňuje se uvolnit. Jsou namnoze sdílní, milí a komunikativní. A to mám rád.

Podílíte se, kromě moderování, nějakým způsobem na přípravě?

Už samotná příprava moderování je časově náročná. Během čtyřdenního natáčení vyrobíme 20 pokračování pořadu, což obnáší pročtení více než 1600 otázek a odpovědí. Pokud to stopáž dovolí, snažím se kvíz zpestřit nepravidelným okénkem „Volejte komu chcete, ale pište Alešovi“, ve kterém cituji z dopisů diváků.

Aleš Zbořil Co Vás za dobu jeho moderování nejvíce pobavilo?

Co mě pobavilo? Pobaví mě, když se baví i soutěžící. Mám rád takové ty „sportovní“ typy lidi, kteří přijdou na natáčení za zábavou, za nevšedním zážitkem, nebo, jak se říká, z hecu. Člověk, který bere všechno smrtelně vážně, za každou cenu chce zvítězit a ještě zbohatnout, je kvůli svému egu ochotný jít přes mrtvoly. Ale proto tu tato soutěž není.

Co se Vám honí hlavou po přečtení otázky a čekání na odpověď?

Protože AZ-kvíz děláme už tak dlouho a mám ho zažitý, vyvinul jsem si vlastní tipovací soutěž. Zadám otázku, sleduji soutěžícího a tipuji si sám pro sebe: Víš nebo nevíš? A čekám, jestli můj tip vyjde. U některých soutěžících se to dá určit po pár otázkách a po úvodním představení a prozrazení profese a zálib.

Přihlásil byste se někdy do nějakého soutěžního pořadu?

Už mi spousta známých radila, jak můžu tímto způsobem lehce zbohatnout. Musím si přece všechny ty otázky a odpovědi pamatovat! Sám jsem zvědavý, kolik správných odpovědí bych vylovil z paměti. Spíš mám pocit, že při natáčení v rámci duševní hygieny funguji způsobem „jedním uchem tam, druhým ven“.

Sledujete konkurenci?

Chci vidět každý nový televizní pořad, sleduji práci kolegů. Neberu je jako konkurenci, ale hledám v nich inspiraci k vlastnímu vývoji.

Jaká je Eva kolegyně?

Svědomitá, vždy připravená, úžasně nekonfliktní. Jenže ji vídám jen výjimečně. Když natáčím já, ona má volno a naopak.

Aleš Zbořil Co byste na ni prozradil?

Chcete drby? Přečtěte si bulvár! Stejně tam o Evě nebude zmínka, protože Eva – jsem si jist – nepotřebuje publicitu tohoto typu.

Co byste AZ-kvízu popřál?

Hodně spokojených diváků. Jsem přesvědčený, že je má, dokazují to také pozitivní reakce. Dále bych mu popřál lepší vysílací čas. Vysílací čas v sedmnáct hodin nedává divákům v aktivním věku možnost se na pořad podívat. Jestliže nová dekorace, grafika a dynamika měly přivést mladší diváky, změna vysílacího času odloudila některé věrné.

Co Vás přivedlo mimo jiné i na dráhu moderátora?

Obor herectví na JAMU jsem absolvoval v roce 1991, tedy v době, kdy divadelní hlediště zela prázdnotou. Šel jsem tedy na zkušenou do Francie a po návratu mi padl do oka inzerát dnes již neexistujícího Rádia Brno. Tam mě moderování chňaplo a od té chvíle nepustilo.

Co všechno jste moderoval?

Nejvíc příležitostí mi dala ČT Brno. AZ-kvíz, AZ-kvíz Junior, předtím Ypsilon a Telekvíz. I v archivech jiných televizí by se možná daly vyštrachat některé mé mladistvé počiny.

Co Vy a tréma?

Tréma byla tématem mé diplomové práce na JAMU. Naučil jsem se s ní kamarádit, protože vím, že tréma může i pomáhat. Nejenom překážet a vadit. Když na mě sedne, vím, že je to dobře. Nabudí mě k většímu soustředění, zbystří mysl a aktivuje postřeh.