17. srpna 2014

Severočeské město Jirkov má ve svém názvu jedno z nejznámějších českých jmen. A místní se rozhodli své spojení se všemi Jiřími a Jirky u nás stvrdit oficiálně. Proto založili Muzeum Jirků. A co všechno v něm návštěvníci mohou najít? Tak třeba jedny z brýlí Jiřího Bartošky, golfovou hůl Jiřího Korna nebo pantofle slavného Snowboarďáka Jiřího Mádla. Dozvíme se, jak zřizovatelé neobvyklého muzea shánějí exponáty, získání kterého bylo nejsložitější a spoustu dalších zajímavostí. Muzeum našlo azyl v městské věži na náměstí, a tak si dopřejeme i krásný výhled. A z prostoru mezi nebem a zemí se pak přesuneme do místního podzemí. Dozvíme se, k čemu všemu sloužilo a proč pivo z něj chutnalo i císaři Rudolfovi II.

Panovníci, prezidenti i další představitelé států dnes cestují hlavně letadly. Není to ale tak dávno, kdy se za svými diplomatickými povinnostmi přesouvali po kolejích. A i ve vlacích potřebovali bezpečí, pohodlí a komfort. Proto mívali k dispozici své vlastní salonní vozy. Máme to štěstí, že některé se dochovaly dodnes. Společně si prohlédneme dva opravdové poklady. Jedním se vozíval arcivévoda Ferdinand d'Este. Sloužil mu věrně, jen při poslední cestě do Sarajeva se následník trůnu musel kvůli poruše obejít bez něj. Druhý salon dostal ke svým osmdesátým narozeninám první československý prezident T. G. Masaryk. Budeme obdivovat jejich vybavení i výzdobu, prozradíme vám, že s nástupem moderních vozů měly namále a taky to, kam se za nimi můžete vypravit.

K Máchovu jezeru se v létě vypravují tisíce milovníků odpočívání u vody, ale taky vodních radovánek. Mnozí z nich ale nejspíš netuší, jak to bylo se vznikem téhle vodní plochy. Ve skutečnosti se totiž nejedná o jezero, ale o lidskou rukou vytvořený rybník. A s docela dlouhou historií. O zaplavení údolí blízko Bezdězu totiž rozhodl už ve čtrnáctém století sám Otec vlasti. Objevil ho při jednom ze svých honů. Tehdy se rybník jmenoval Velký. Máchovo jezero se mu začalo říkat až v 19. století, a to na počest K. H. Máchy, který do kraje rád jezdíval a zvěčnil ho i ve svém díle. To ale není jediná zajímavost z historie „Mácháče“. Je taky kupříkladu spojen se začátky českého jachtingu a dodnes se tu pravidelně konají závody nebo nostalgické plavby.

Když vás pozveme do Ostravy, nejspíš budete čekat prohlídku některého z bývalých dolů či průmyslových areálů. Ale my vám nabídneme návštěvu Eiffelovky, Big Benu nebo Staroměstské radnice. A přitom se z Ostravy nehneme ani na krok. Zhruba tři desítky zejména architektonických pokladů se sešly v areálu Miniuni na Černé louce. Vznikl před deseti lety a jak už název trochu napovídá, nabízí zmenšené modely slavných pamětihodností. Zdejší Eiffelovka je vysoká třináct metrů, zatímco její pařížská předloha víc než tři stovky. A podobně jsou na tom i další exponáty. Těšit se můžete i na sedm starověkých divů světa. Své zastoupení tu samozřejmě má i domácí Ostrava a nahlédnout můžeme alespoň symbolicky k blízkým polským sousedům.

Nenecháme si ujít ani výlet na kole. A tentokrát s bicykly vyrazíme na Šumavu. Odstartujeme na Kvildě. Tahle horská obec, o níž první zmínky najdeme v historických pramenech už v 16. století, je nejvýše položenou u nás. Najdete ji totiž v nadmořské výšce 1065 metrů. Žijí v ní necelé dvě stovky obyvatel, ale ročně sem zavítá nebo tudy alespoň projde zhruba tři čtvrtě milionu návštěvníků. Ti se vydávají třeba k nedalekému prameni Vltavy. Ale my si dnes dopřejeme výpravu kupříkladu za Králem Šumavy, na pytláckou stezku nebo za trnkový keř. Na Šumavě se totiž líbilo i filmařům, kteří tu natočili celou řadu známých snímků. Nenecháme si ujít ani zastavení v místech, kde dřív bývala takzvaná železná opona. Dnes bychom mohli samozřejmě k sousedům zavítat bez problémů, ale my zůstaneme doma a budeme obdivovat krásy naší přírody.

Víte, kdo se nejvíc zasloužil o rozvoj pošty v Evropě? A kdy je v historii zaznamenáno první poštovní spojení v našich zemích? To všechno a ještě další perličky z historie úřadu, který míval na starosti nejen přepravu dopisů a balíků, ale taky vám mohl přivézt návštěvu, se dozvíme v klášteře ve Vyšším Brodě. Tam totiž najdeme pobočku pražského Poštovního muzea. Čekají nás tam vzácné poklady z dob, kdy světu nevládly počítače, internet ani mobilní telefony. Obdivovat můžeme staré telegrafy, ale taky rušičku západního rozhlasového vysílání. Vystaveny jsou tu rovněž vzácné poštovní známky. A na své si přijdou i milovníci burácejících strojů. Na poště totiž po éře dostavníků našly v modernějších časech uplatnění i motocykly.