Zázraky přírody

První díl nové, soutěžní, vědomostní, ale především zábavné show odhalil divákům u televizních obrazovek nejeden překvapivý vynález matky přírody. Spolu s odborníky a moderátory pořadu Marošem Kramárem a Vladimírem Kořenem se dovednostem přírody divili také čtyři hosté. Na záludné soutěžní otázky v prvním díle odpovídala zpěvačka Ilona Csáková, modelka a moderátorka Monika Žídková, olympijský vítěz Aleš Valenta a také komik Josef Mladý.

Polární příroda byla prvním tématem, které přišlo na přetřes. Odborník na faunu i flóru, Vladimír Kořen, do studia zavítal společně s historicky prvním zvířecím hostem  tučňákem Ferdou z plzeňské ZOO. Předmětem první soutěžní otázky byl pro změnu polární medvěd. Hádanka, co umožňuje lednímu medvědu, aby přežil v oblasti věčné zimy a ledu, byla brzy rozluštěna. Lední medvědi mají černou kůži. Ta vstřebává teplo mnohem lépe, než kůže bílá. První body na své konto si po téhle otázce na svá konta připsali Ilona Csáková a Aleš Valenta.

Tento trik dokázali lidé velice úspěšně okopírovat a využívají jej dodnes. Tušíte, zda se úspěšně využívá na stěnách domů, na radiátorech nebo při výrobě potápěčských obleků? Vladimír Kořen celý problém názorně demonstroval na pokusu s dvěmi slečnami s barevně rozdílným povrchem kůže, na který si přímo ve studiu posvítil termokamerou. Po chvíli bylo již všem ve studiu nad slunce jasné, že se tato přírodní vymoženost používá pro tepelnou izolaci stěn domů. Hosté se nechali zmást a zůstali bez bodů.

Při následujícím pokusu byla Vladimíru Kořenovi půvabnou asistentkou Monika Žídková. Společně velmi pečlivě ušpinili červeným vínem a rajčatovou šťávou na první pohled úplně obyčejnou košili. Jaký byl údiv diváků ve studiu, když pečlivě vyrobené skvrny zmizely pouze za asistence čisté vody. Košile nebyla z běžného materiálu, ještě se nevyrábí a je hudbou budoucnosti. Tenhle úžasný trik si vědci zase vypůjčili od přírody. Tentokráte od květiny – lotosu. Listy této rostliny se totiž samy čistí. Nejsou promokavé a voda po nich stéká jako malé perličky a přitom bere částečky špíny, které leží na povrchu. Zajímá vás, jak vlastně vypadá povrch listů? Vylučovací metodou se postupně dospělo ke správné odpovědi. Povrch lotosových listů je porostlý jemně hrbolky s vlákny. Hrbolatý povrch velmi umně brání vodě i jiným tekutinám. U zcela hladkého povrchu dochází naopak ke značnému kontaktu plochy s vodou a přilnavost je velká. Body získávají opět Aleš Valenta s Ilonou Csákovou.

Lotosový efekt byl předmětem další soutěžní otázky. Velmi úspěšně se totiž zavedl v podobě jednoho z následujících výrobků. Tušíte, zda je to koupelnová vana, dopisní papír nebo barva na vnější nátěry? Rozluštění bylo jednoduché. Za asistence Josefa Mladého Vladimír kořen divákům rozklíčoval správnou odpověď. Společně se pokusili zašpinit obyčejnou stěnu a stěnu natřenou barvou s lotosovým efektem. Výsledek byl udivující.

Dalším zázrakem přírody je Míšek sladkokyselý. Celebrity měly hádat, co bonbony s přísadou této rostliny člověku způsobí. Buď přestanete vidět, změní se vám chuť nebo začnete mluvit v jiné hlasové poloze. Správnou variantu rozluštili moderátoři za asistence šéfkuchaře Miroslava Kupce. Speciální rostlina ze západoafrických tropů obsahuje glykoprotein miraculin, který na jazyku vypíná receptory kyselé a hořké chuti. Kyselé i hořké tak po žvýkání tohoto plodu neucítíte a vše vám bude chutnat sladce.

Následující pokus se zabýval lidským mozkem a jeho funkcemi. K pokusu byli přizvání také odborníci doktorka Michaela Pakszys, doktor Jiří Tyl a jeho syn Davídek. Vynález jménem Biofeedback umožňuje například ovládat počítačovou hru mozkem. K čemu se používá v běžném životě? Hosté velmi rychle odhalili, že se využívá k léčbě lehkých mozkových disfunkcí a to převážně u dětí. Ovládání míčku jen pomocí své mysli si ve vzájemném souboji vyzkoušeli Vladimír s Marošem.

Součásti každého dílu bude vždy jeden experiment, který podstoupí na vlastní kůži moderátor Vladimír Kořen. První pokus se uskutečnil ve Výzkumném ústavu letectví v Letňanech. Vladimír byl posazen před obrovský aerodynamický tunel, ve kterém dokáží nasimulovat rychlost větru až do síly hurikánu. V druhé části experimentu byl Vladimír připevněn k rampě a čekalo se, jak silný vítr jej vynese do vodorovné polohy. Rychlost větru, ve které se Vladimír vznesl do vzduchu, byla předmětem poslední soutěžní otázky. Jak správně uhodla Monika Žídková, Vladimír vzlétl do vzduchu při síle větru 160 km za hodinu.