Václav Havel pohledem Martiny Lustigové

Václav Havel a jeho známost v zahraničí

Václav Havel byl v zahraničí nejznámějším a nejvlivnějším československým prezidentem, jeho zahraniční věhlas navíc nepřišel až s politickou funkcí. Ve 20. století byl patrně v zahraničí nejuznávanějším Čechem. Svou vahou přispěl ke vstupu České republiky do Evropské unie i do Severoatlantické aliance. Václav Havel svého času působil jako miláček Západu – svět jako by ho chápal mnohem lépe než jeho vlastní národ. A čím si Havel dokázal získat světové státníky? Pohled Magdy Vášáryové, bývalé československé velvyslankyně v Rakousku: "Na jedné straně jeho roztomilost, jeho osobnost, jeho charisma, ta nebývalá schopnost popsat věci v krátkosti, ale velmi přesně a trochu jiným jazykem, než se mluví běžně v politice, a na druhé straně ta sametová revoluce, taková ta krásná, jak říkáme na Slovensku, něžná revoluce, která vlastně nadchla všechny."

Jako nejvýraznější postava československého disentu byl v roce 1988 pozván na legendární snídani s francouzským prezidentem Mitterandem, kde se diskutovalo mimo jiné o dodržování lidských práv v Československu. Jak připomíná historik Oldřich Tůma, v září 1990 se snídaně na ambasádě zopakovala ve stejném složení – Václav Havel byl ovšem už prezidentem a například Jiří Dienstbier ministrem zahraničí. Snídaně s Mitterandem na konci 80. let potvrzuje, že Václav Havel byl dávno před svým zvolením prezidentem vnímán jako vůdčí a inspirativní postava tehdejší československé opozice.

Krátce po svém zvolení, v únoru 1990, podnikl klíčovou cestu do USA a vystoupil jako první hlava státu ze zemí bývalého východního bloku v Kongresu. Pronesl tam později často citovaná slova: "Často slyším otázku, jak nám Spojené státy mohou dnes pomoci. Má odpověď je paradoxní, jako ostatně celý můj život: nejvíc nám pomůžete, když pomůžete Sovětskému svazu na jeho sice nezvratné, ale přesto nesmírně komplikované cestě k demokracii. (…) Mohu jen říct, že čím dřív, rychleji a pokojněji se Sovětský svaz začne ubírat po cestě skutečné politické plurality, respektu k právům národů na svébytnost a k fungující, tedy tržní ekonomice, tím lépe bude nejen pro Čechy a Slováky, ale pro celý svět. A tím dřív i vy budete schopni zmenšovat břemeno vojenského rozpočtu, který musí americký lid nést. Metaforicky řečeno: miliony, které teď dáte na Východ, se vám brzy vrátí v podobě ušetřených miliard." Okouzlený Kongres Havlovi, který Američanům přijel říct, že padla železná opona, aplaudoval vestoje. Bývalý americký prezident Bill Clinton o Havlovi v prosinci 2011 řekl: "Chceme, aby Češi věděli, že jeho význam sahá daleko za hranice vaší země. A vždy bude. Vybudoval přátelství, na kterém chceme v budoucnosti stavět." Podle bývalé ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové patřil Havel k nejrespektovanějším mužům planety.

Za Václavem Havlem do Československa i Česka přijížděli světoví státníci, například americký prezident Georg Bush si nenechal ujít oslavy prvního výročí listopadu. Šlo o vůbec první návštěvu americké hlavy státu v československých dějinách. K Havlovi obdivně vzhlížely i hvězdy showbyznysu – namátkou Rolling Stones, Lou Reed, Suzanne Vega. Havel si vždycky stál za svým názorem, i když za něj byl zrovna odsuzován – neváhal se setkat třeba se Salmanem Rushdiem, za což ho pak kritizoval tehdejší premiér Václav Klaus. Havel dokázal navazovat přátelství napříč kontinenty – blízký vztah ho pojil třeba s dalajlámou, který Havla navštívil také krátce před jeho smrtí.

O Havlově věhlasu v zahraničí svědčí i událost z léta 2011. Havel pohrozil, že vrátí prestižní německou cenu Quadriga, pokud ji obdrží Vladimir Putin. Protest Havla a dalších osobností zafungoval a Putin cenu nedostal. Gruzínský prezident Michail Saakašvili k tomu v den Havlova pohřbu řekl: "Když se německá nadace rozhodla udělit cenu Putinovi, tak nikdo nechtěl riskovat. Nikdo nechtěl nic říct. Proč by se odcizovali od Putina s jeho penězi z prodeje plynu? A tehdy Václav Havel promluvil. A stačilo, aby promluvil jeden odvážný muž, a bylo po ceně."

Havel dlouhodobě kritizoval fungování ruského putinovského režimu a stav lidských práv v Rusku. V roce 2004 také podepsal "Dopis sta", který vyzýval západní země ke změně postoje k Rusku. Václav Havel podporoval politické vězně a odpůrce nedemokratických režimů. Protestoval také proti zásahům proti běloruské opozici – sám ze své zkušenosti moc dobře věděl, jak jsou takové apely ze zahraničí důležité. Havel se také zapojil do kampaně na podporu barmské opoziční političky Su-Ťij. Pro zahraničí byl Havel inspirativní postavou. Charta 77 byla předobrazem pro čínského disidenta Liou Siao-poa k sepsání Charty 08 i pro běloruské disidenty k Chartě 97. Lidská práva a jejich ochrana byla pro Havla vždycky před byznysem a ekonomickými zájmy. Založil Forum 2000, které je každoročně prostorem pro debaty o demokracii a lidských právech.