prezident, dramatik

Václav Havel

narozen 5. října 1936
zemřel 18. prosince 2011

Spisovatel a dramatik, zakázaný umělec, pronásledovaný občan, vězeň svědomí, vůdčí osobnost nenásilného svržení komunistického režimu a politických změn v Československu, obránce lidských a občanských práv, poslední prezident Československa a první prezident České republiky.

Tvrdý kritik poměrů v době komunistické diktatury, za politické smýšlení několikrát vězněn, celkem bezmála pět let, spoluzakladatel Charty 77 a jeden z jejích prvních tří mluvčích, spoluzakladatel Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných v Československu.

Jako prezident Česko-Slovenska a později České republiky se zasloužil o návrat svobodných poměrů, o zrušení Varšavské smlouvy, zapojení země do evropského integračního procesu a o vstup do Severoatlantické aliance. Spoluzakladatel Nadace Forum 2000 a Nadace Václava a Dagmar Havlových Vize'97, inspirátor a podporovatel řady humanitárních a vzdělávacích projektů. Nositel 29 státních vyznamenání, stovky prestižních mezinárodních cen, 50 čestných doktorátů a mnoha dalších ocenění za literární, myslitelské i politické dílo a celoživotní úsilí o dodržování lidských a občanských práv.

Autor divadelních her Zahradní slavnost, Vyrozumění, Ztížená možnost soustředění, Spiklenci, Žebrácká opera, Vernisáž, Audience, Horský hotel, Chyba, Protest, Largo desolato, Pokoušení, Asanace, Odcházení a mnoha politicky orientovaných textů včetně mistrovských esejů Dopis Gustávu Husákovi, Moc bezmocných, Politika a Svědomí, O smyslu Charty 77, Dvě poznámky o Chartě, Příběh a totalita, Slovo o slovu a dalších. Autor dopisů z vězení vydaných pod názvem Dopisy Olze, knih Dálkový výslech, Letní přemítání a Prosím stručně a stovek literárně koncipovaných prezidentských projevů. Esejistické i dramatické dílo souhrnně vydáno v češtině a částečně i v mnoha překladech.

První manželka Olga Havlová (†1996), druhá manželka Dagmar Havlová.

Parlament České republiky přijal v roce 2012 zákon č. 94/2012 Sb. tohoto znění:
„Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii.“

  • 1959–60 — Divadlo ABC, jevištní technik
  • 1960–68 — Divadlo Na zábradlí, jevištní technik, dramaturg, asistent režie
  • 1962–66 — studující dramaturgii na Divadelní akademii múzických umění
  • 1969–89 — zakázaný spisovatel a dramatik, nejvýraznější osobnost československé opozice
  • 1974–75 — dělník v pivovaru
  • 1989–92 — prezident České a Slovenské Federativní Republiky
  • 1993–03 — prezident České republiky

Zdroj: Knihovna Václava Havla (Martin Vidlák)

Výběr z dramatické tvorby
  • Zahradní slavnost (1963)
  • Vyrozumění (1965)
  • Ztížená možnost soustředění (1968)
  • Spiklenci (1971)
  • Žebrácká opera (1972)
  • Audience(1975)
  • Vernisáž (1975)
  • Horský hotel (1976)
  • Protest (1978)
  • Chyba (1983)
  • Largo desolato (1984)
  • Pokoušení (1985)
  • Asanace (1987)
  • Zítra to spustíme (1988)
  • Odcházení (2007)