Pořady

herec

Petr Kostka

narozen 11. června 1938

Český herec Petr Kostka se narodil v roce 1938 v Říčanech u Prahy do rodiny Kostkových, mající hluboké divadelnické kořeny. Jeho rodiči byli herci Jiří Kostka a Františka Skálová-Wintrová, má ještě o čtrnáct let mladší sestru Zoru, která je ovšem dcerou otcovy druhé manželky, operetní zpěvačky a herečky Netty Deborské. Ač z hereckého rodu, ve škole Petr tíhl více k exaktním vědám, přičemž nejvíce ho zajímala matematika. Nakonec ale rodová tradice zvítězila a po maturitě na Vyšší hospodářské škole v Plzni (na kterou šel zejména kvůli tomu, že se chtěl naučit těsnopis) začal v roce 1957 studovat DAMU. Studia však předčasně ukončil v roce 1960, a to zejména kvůli sňatku a těhotenství své první manželky Ingrid. V roce 1960 získal angažmá v Městských divadlech pražských, kde hrál většinou temperamentní mladíky v klasickém i soudobém repertoáru (Řek Zorba, Dva šlechtici z Verony, Rozhodně správná koupel, Kotevní náměstí). Ve čtyřiasedmdesátém nastoupil do Národního divadla, kde působil až do roku 1994. Zde se přehrál z rolí milovníků k charakterovým úlohám – v dramatech (Hamlet, Vévodkyně valdštejnských vojsk) i komediích (Naši furianti, Dům čtyř letor, Soud lásky). Od roku 1994 byl Kostka hercem Divadla na Vinohradech (mj. Poprask na laguně, Povídky z Vídeňského lesa, Smutek patří Elektře nebo Křehká rovnováha), navíc také různě hostoval, v později se prosadil v Divadle Radka Brzobohatého (např. Smíšené pocity). Kromě divadla se též s úspěchem věnoval i dabingu.

Stříbrné plátno si Petra Kostku našlo už během jeho studií na DAMU, respektive si ho našel režisér Jiřík Krejčík. Hned ve svém druhém snímku, psychologickém dramatu Probuzení (1959) mu dal výraznou roli automechanika Vildy, vůdce party delikventní mládeže, a mladý herec v ní obstál se ctí. A obsadil ho i do svého majstrštyku, psychologického válečného dramatu Vyšší princip (1960), v kterém Kostka ztvárnil Honzu Horáka, jednoho ze studentů, jež v době stanného práva gestapo popravilo za to, že po atentátu na Heydricha říšského protektora zesměšňovali. První hlavní úlohu získal herec v dramatu Zelené obzory (1962): jeho inženýr Ondra Kubata, mladý správce zapadlého statku v pohraničí na vlastní kůži zažívá tamější drsné podmínky a vztahy. V tomtéž roce přišla další hlavní role v komedii Zámek pro Barborku, kde se Kostka zaskvěl coby zámečník Vašek Bejkovec, jenž se při balení slečen s nenucenou elegancí vydává za pilota aerolinií. Následující hlavní úlohu bral herec v historickém válečném dramatu Spanilá jízda (1963), odehrávajícím se za husitských válek - jako mladý velitel jízdní jednotky Ondřej Keřský z Římovic prahne po křižácké krvi, neboť jeden z jeho nepřátel mu kdysi unesl nevěstu. V roce 1964 ho režisér Karel Zeman obsadil do historické komedie Bláznova kronika – v příběhu z dob mušketýrských válek představuje Kostka násilně naverbovaného venkovského mladíka Petra, jenž zažívá rozličná dobrodružství na obou stranách válečného konfliktu.

Po vedlejší roli horolezce Bartoše v povídce Smrt na jehle, takto součásti krimi Zločin v dívčí škole (1965), následovalo několik příležitostí v televizi, zejména v pohádkách. Oblíbenou byla třeba smutně končící Princezna Pampeliška (1967): herec tu ztvárnil chudého mladíka Honzu, jenž pomáhá princezně na útěku před španělským princem, a při tom se do ní zamiluje. V další pohádce Křesadlo (1968) si Kostka zahrál vojáka, jenž si díky čarodějným silám a kouzelnému křesadlu pomůže k princezně. Velmi dobře se herec uvedl v roli universitního pedagoga Jima Dixona v televizní adaptaci Amisova románu Šťastný Jim (1969), a stejně dobrý byl i v roli středověkého „detektiva“ Petra Ptáčka z Ledců v historickém krimi-dramatu Zločin na Zlenicích hradě (1971), kde pátrá po vrahovi zlenického pána, jenž si na své sídlo sezval okolní velmože za účelem napravení starých křivd a vyrovnání škod. Nesmírně populárním se stalo v tom čase dvojdílné televizní historické drama Princ a chuďas (1971), odehrávající se v Anglii v polovině šestnáctého století, které podle předlohy Marka Twaina natočil Ludvík Ráža – v příběhu o setkání a záměně dvou chlapců, podobných si jak vejce vejci, přičemž jeden z nich je anglický princ Edward, následník trůnu, a druhým chudák Tom County, ztvárnil Kostka ctnostného rytíře Milese Hendona, chránícího budoucího krále při jeho dobrodružstvích na dně lidské společnosti. Méně známá je pak televizní pohádka Modrý koberec (1972), v které se herec proměnil v careviče hledajícího na cestách svoji budoucí vyvolenou.

Poté se Kostka začal opět sporadicky objevovat ve větších rolích na stříbrném plátně. Kupříkladu v krimi Zlá noc (1973) jako vyšetřovatel Eda Krátký v převleku za pracovníka obsluhy velkorýpadla proniká do dělnické komunity na povrchových hnědouhelných dolech, aby tu našel vraha zavražděné mladé ženy. Nebo v rodinném dramatu Robinsonka (1974), v kterém si zahrál otce hlavní hrdinky. Přesto se ale mnohem více ocital před objektivy televizních kamer: ve čtyřiasedmdesátém se třeba objevil v hlavní roli mistra Jeronýma Pražského v historickém, životopisném dramatu Ohnivý máj, v šestasedmdesátém ztvárnil Kočkareva v TV-adaptaci Gogolovy komedie Ženitba. V tomtéž roce bral po dlouhé době hlavní úlohu ve filmu – jednalo se o historické životopisné drama Paleta lásky (1976), ve kterém ztvárnil postavu malíře Josefa Mánesa. A nezůstalo jen u jediné – napřed si střihl výraznou vedlejší roli horkokrevného Latinoameričana dona Carlose v ulítlé sci-fi komedii Což takhle dát si špenát (1977), a poté už na něj čekal majstrštyk režiséra Jindřicha Poláka v podobě sci-fi komedie Zítra vstanu a opařím se čajem (1977), o cestování do minulosti a porušování kauzality samozřejmě s důsledky v přítomnosti: Kostka si v ní zahrál hlavní dvojroli dvojčat Burešových: bezcharakterního syčáka Karla, jenž je jedním z pilotů strojů času do minulosti, a klaďase Jana, jejich konstruktéra.

V tomtéž roce (1977) Kostka zazářil rolí zakomplexovaného žárlivce Honzy Tomana v TV-dramatu Dům na konci města, o rok později se objevil coby slavný žurnalista Van Hulshoff ve verneovce Tajemství ocelového města (1978), a poté si zahrál hlavní úlohu Karla, hlavy rodiny Novákových v komunální satirické komedii Pátek není svátek (1979). Zároveň značně přehrával v roli inženýra Peška ve „strojírenském“ TV-seriálu Inženýrská odysea (1979), naopak jako zákeřný kořistnický notář Brass ve výborném TV-dramatu Starožitníkův krám (1980) byl velmi uvěřitelný. Básníka Jana Nerudu ztvárnil herec ve filmovém dramatu Romaneto (1980), a podruhé se vtělil do postavy Karla Nováka v pokračování „pátku“ s názvem V podstatě jsme normální (1981). Ve čtyřiaosmdesátém se Kostka zaskvěl se ve vedlejší roli policejního inspektora Mourka, který se neustále a naprosto neúspěšně snaží dostat za katr hlavní figuru „žižkovské“ komedie Fešák Hubert, a zároveň se coby MUDr. Mádr stal jednou z tváří populárního TV- seriálu Sanitka. O rok později se objevil na obrazovkách historický TV-seriál Synové a dcery Jakuba skláře (1985), ve kterém si herec zahrál jednoho z příslušníků sklářského rodinného klanu Cirklových – Jakuba. Pak už výrazných a zajímavých rolí ubylo, jedněmi z nich byli například Tapman v televizní muzikálové komedii Pan Pickwick (1986) nebo Bernard de Bardou v TV-povídce Hrobničky, takto součásti historického satirického filmu Dvě z Paříže (1988). Dvakrát se Kostka objevil také hlavní roli v TV-seriálu Dobrodružství kriminalistiky – z nichž lepší je část Otisk (1989), ve které ztvárnil seržanta Josepha A. Faurota.

V devadesátých letech zaujme televizní komediální horor Šplhající profesor (1992), v kterém bral Kostka hlavní úlohu na první pohled poněkud střeleného profesora Presburyho, dále kriminální TV-seriál Hříchy pro pátera Knoxe (1992) a hercova role kapitána Maliny, a také jeho pastýř Cyril v povedené pohádce Pravda a Lež (1992). Ve čtyřiadevadesátém si Kostka zahrál židovského primase v pohádce O zlatém pokladu, o čtyři roky později detektiva Pinkertona v povídkovém TV-snímku Dvě washingtonská ohlédnutí (1998), a v roce 2001 ředitele nadace Mike Valentu v TV-thrilleru Help For You. Mezitím se ale zviditelnil postavou vrchního šéfa pátračky Jaroslava Šiktance v televizním komediálním krimi seriálu Četnické humoresky (1997 a 2000).

Petr Kostka získal také mnohá ocenění: titul zasloužilý umělec (1989), cenu Thálie za roli Hermana v inscenaci Smíšené pocity (2003) cenu Františka Filipovského Za celoživotní mistrovství v oboru dabing (2004), a cenu Thálie 2017 za celoživotní činoherní herectví. Herec byl dvakrát ženatý – s herečkou Ingrid Vavrouchovou má dcery Helenu a Zuzanu, a když manželka v roce 1969 zahynula při autonehodě, vzal si je obě do své péče. Druhou manželkou mu byla herečka Carmen Mayerová, s níž vyženil i dceru Kateřinu. Petr a Carmen jsou pak rodiči Terezy Kostkové, pozdější herečky a moderátorky. Po miléniu pak oba ještě na dálku adoptovali 6letou ugandskou holčičku Shamim.

Výročí  Petr Kostka – 80 let

alternative text

Zítra vstanu a opařím se čajem

Sci-fi komedie o bláznivých cestách časem, dvojnících a nekonečné touze po moci. V hlavní dvojroli Petr Kostka, jenž v těchto dnech slaví 80. narozeniny (1977). Dále hrají: J. Sovák, V. Menšík, V. Brodský, M. Rosůlková, O. Šimánek, V. Chmelová a další. Scénář M. Macourek a J. Polák. Režie J. Polák

alternative text

Bláznova smrt

Petr Kostka jako kapitán Exner vyšetřuje smrt nepohodlného svědka. Detektivka s oblíbeným českým kriminalistou (1973). Dále hrají: J. Marvan, J. Štěpničková, R. Merunková, V. Postránecký, T. Fischerová, F. Němec, F. Vicena, E. Žemla, B. Prokoš, J. Lábus a další. Scénář podle V. Erbena napsal V. Čejchan. Kamera A. Navara. Režie Z. Kubeček

alternative text

Víla z jeskyně zla

Pohádka o zlobě, odvaze a všemocné síle lásky (1991). Hrají: J. Jirásková, Z. Adamovská, O. Vetchý, I. Andrlová, B. Rösner, P. Kostka, I. Racek a další. Scénář J. Pacnerová. Kamera J. Kadaňka. Režie A. Rezek

alternative text

Pohádka pro pamětníky... Petr Kostka – 80 let

Modrý koberec

O tom, jak si mladý carevič hledal nevěstu. Gruzínskou pohádku na lidové motivy vypráví Š. Haničincová (1972). Hrají: P. Kostka, H. Maciuchová, J. Bláha, J. Přeučil, J. Ptáčník, F. Filipovský, K. Houska, F. Kovářík, A. Hegerlíková a další. Scénář M. Žantovský. Kamera F. Procházka. Režie J. Vondráček

alternative text

Dům na konci města

Jaroslava Tvrzníková a letošní jubilant Petr Kostka v rolích manželů na jedné životní křižovatce (1977). Dále hrají: P. Kodýmová, J. Suchanová, D. Homolová, M. Zounar, A. Strejček a další. Scénář R. Ráž. Kamera A. Navara. Režie E. Němec

alternative text

Šplhající profesor

Všem ctitelům věhlasné dvojice Sherlock Holmes a doktor Watson v podání Viktora Preisse a Josefa Somra jistě uděláme radost strašidelnou detektivní komedií podle povídky A. C. Doylea v titulní roli s letošním jubilantem Petrem Kostkou (1992). Dále hrají: J. Šťastný, K. Brožová, B. Srncová a další. Scénář R. Čechura. Kamera V. Opletal. Režie Z. Zelenka

alternative text

Hrobničky

Petr Kostka a Libuše Šafránková v komedii na motivy povídky Guy de Maupassanta (1988). Dále hrají J. Kodet a D. Prachař. Scénář J. Z. Novák. Kamera A. Nožička. Režie P. Háša

alternative text

Úsměvy Petra Kostky

Hostem Jaromíra Hanzlíka je přední český herec, který v nadcházejících dnech oslaví významné životní jubileum (1998). Režie P. Vantuch

alternative text

Štěstí krále Alfonse

Pohádka o tom, co se stane, když se místo toužebně očekávaného následníka trůnu narodí holka (1996). Hrají: P. Kostka, B. Poloczek, K. Halbich, K. Fialová, D. Kršková, E. Horká, M. Písařík a další. Scénář I. Hercíková. Kamera J. Kadaňka. Režie P. Háša