Pořady

herečka

Libuše Šafránková

narozena 7. června 1953

Profesionální život Libuše Šafránkové se odvíjel s notnou dávkou hereckého štěstí. Ihned po ukončení konzervatoře míří do Prahy, kde získává angažmá v Divadle Za branou. Herečka s mimořádným talentem, která je obdařena výjimečnou múzičností, byla u Krejči okamžitě pověřena velkým divadelním úkolem. Otomar Krejča jí ve své inscenaci Čechovova Racka svěřil roli Niny Zarečné. Po ročním působení v Krejčově Divadle Za branou, které bylo násilně uzavřeno, nastoupila v roce 1972 do pražského Činoherního klubu. Jako členka zdejšího ansámblu zaujala jako představitelka rolí sahajících od klasického typu naivky a servetty k modernímu dramatickému repertoáru. Zahrála si zde například Checcu v Poprasku na laguně, Soňu ve Strýčku Váňovi, Markytu v Doktoru Faustovi, Ninu v Rackovi, Colombinu v komedii Tři v tom, Cathleen v O’Neillově Cestě dlouhého dne do noci, Káťu Kabanovou v Bouři nebo Jenny v Havlově Žebrácké opeře. V roce 1992 společně se svým mužem Josefem Abrhámem Činoherní klub opouští a na krátký čas zakotví v pražském Národním divadle, kde byla v letech 1992–1994 členkou činohry.

Před kamerou se poprvé objevila ve dvoudílné televizní adaptaci Babičky (1971) Boženy Němcové. Mladičká Libuše zde upoutala pozornost televizních diváků v postavě dívčí a přesto vážné Barunky.

Již od počátku své herecké kariéry Šafránková poutá pozornost svým půvabným zjevem, nezdolným temperamentem a milým výrazem, a tak ji režiséři rádi a často obsazují do pohádek. Srdce diváků si získala jako Popelka z pohádky Tři oříšky pro Popelku (1973), která se stala jedním z tradičnějších vánočních atributů – a spolu s ní i představitelka hlavní hrdinky Libuše Šafránková. Do rolí princezen pak byla Libuše obsazována ještě celé desetiletí. Po kurážné Popelce si zahrála tajemnou Večernici v pohádce Princ a Večernice (1979) a ještě tajemnější a temnější princeznovskou dvojroli ve filmu Třetí princ (1983). Z jejího „pohádkovém repertoáru“ ještě jmenujme filmy Soľ nad zlato (1982) či Malá mořská víla (1975). Vedle líbezných i tajemných princezen si měla možnost zahrát i prostá vesnická děvčata, ze kterých se v posledních letech přehrává do rolí královen (Restaurace U Prince z roku 2005 nebo Fišpánská jablíčka z roku 2008), moudrých čarodějek, jakou byla Halíbela, co má půvab i respekt okolí (Elixír a Halíbela z roku 2000). V televizi si mj. zahrála ještě v pohádkách O Terezce a paní Madam (1976) nebo Vojáček a dračí princezna (1981). Na filmovém plátně se v roce 1993 objevila v roli Štěstí, a to v Zelenkově Nesmrtelné tetě. Pohádkovému žánru se věnuje během své herecké kariéry soustavně. Naposledy si v roce 2011 zahrála roli kouzelnice Micimutr.

Uplatňuje se ovšem plně i v ostatních žánrech. Po doslova „raketovém startu“ ji začali režiséři obsazovat nejen do rolí mladých dívek, nebojácných, energických a chytrých, ale i tajemných dívek a žen. Na filmových plátnech je jí také možno vidět ve dvojdílné filmové komedii Můj brácha má prima bráchu (1975) a Brácha za všechny peníze (1978), nebo jako vodnickou holku ve snímku Jak utopit dr. Mráčka (1974). V televizi si zahrála např. v Podskalského komedii Křtiny (1981), v TV zpracování slavné povídky A. P. Čechova Švédská zápalka (1982), v hudební komedii Pan Pickwick (1987), v dramatu inspirovaném osudy československých letců po návratu do vlasti Hřbitov pro cizince (1991) nebo v komedii Bernarda Sladea Stará láska nerezaví (2003).

Ani později, když opustila role princezen a zaměřila se na zralejší postavy, neztratila svou křehkost, notnou dávku dívčího půvabu a zvláštní čistotu. Nezapomenutelné jsou její „trpělivé maminky a manželky“ z filmů jako Vrchní, prchni! (1981), Báječná léta pod psa (1997), Obecná škola (1996) nebo Všichni moji blízcí (1999).

Svůj komediální talent – naplno a s velkým úspěchem – předvedla také ve filmech Slavnosti sněženek (1983) nebo Vesničko má středisková (1985). Máme tak možnost sledovat její důstojný herecký přerod od pohádkových princezen, mladých energických dívek k typově různorodým postavám. Zajímavé příležitosti dostala v devadesátých letech, kdy začala hrát úlohy žen, kterým není cizí ironie, ale ani mírně skeptický humor.

Velkou přízeň diváků a přímo masovou popularitu Šafránkové přineslo i účinkování v seriálech, do kterých je velmi často obsazována (Cirkus Humberto, Náhrdelník, Četnické humoresky).

Velmi často se jak na plátně, tak na televizní obrazovce objevuje po boku svého muže Josefa Abrháma. Ať je to v komedii Svatební cesta do Jiljí (1983), v životopisném snímku o K. Čapkovi Člověk proti zkáze (1989), ve filmovém ztvárnění hry V. Havla Žebrácká opera (1991), v televizním seriálu Náhrdelník (1992), kde si zahrála hlavní roli zpěvačky Josefíny, v televizním zpracování slavné komedie A. P. Čechova Jubileum (1985), v úsměvném příběhu o svérázném doktorovi a jeho manželce Doktor Munory a jiné lidé (1997) nebo v televizní mikrokomedii Dokonalý muž, dokonalá žena (1988) či ve filmu Všichni moji blízcí (1999).

Výročí  Libuše Šafránková –

alternative text

Libuše Šafránková – 7. 6. 1953

O Terezce a paní Madam

Libuše Šafránková a Iva Janžurová v pohádce o princezně a její přísné vychovatelce (1976). Dále hrají: J. Vinklář, J. Hanzlík, J. Dvořák, J. Hrzán a další. Scénář J. Hanzlík. Kamera V. Štinglová. Režie L. Koutná

alternative text

Libuše Šafránková – 7. 6. 1953

Kouzelná tetička Valentýna

Libuše Šafránková ve veselé pohádce s písničkami o kouzlech a zamotaném pátrání po zmizelém baronovi (2008). Dále hrají: M. Issová, B. Klepl, J. Dulava, V. Vydra, V. Dyk, M. Táborský a další. Scénář J. Turnovská. Kamera J. Krejčík. Režie Z. Zemanová

alternative text

Libuše Šafránková – 7.6.1953

Žebrácká opera

Pletichy a podvody páchané pod fasádou měšťáckého poklidu a harmonie. Ironická komedie podle stejnojmenné divadelní hry Václava Havla (1991). Hrají: J. Abrhám, M. Labuda, R. Hrušínský, L. Šafránková, B. Leichnerová, V. Freimanová a další. Scénář a režie J. Menzel

alternative text

Libuše Šafránková – 7. 6. 1953

Revue za šest korun

Oldřich Kaiser v dvojroli ztřeštěné hudební komedie (1985). Dále hrají: L. Šafránková, V. Dlouhý, J. Paulová, J. Lábus, P. Zedníček, V. Bedrna a další. Scénář G. Oplustil a J. Němcová. Kamera E. Sanders. Režie J. Němcová

alternative text

Libuše Šafránková – 7.6.1953

Všichni moji blízcí

Josef Abrhám, Jiří Bartoška, Ondřej Vetchý, Jiří Lábus a letošní jubilantka Libuše Šafránková jako členové jedné velké šťastné rodiny ve filmu o osudovém setkání, které znamenalo život. Oceňovaný koprodukční snímek ČT (1999). Dále hrají: T. Brodská, L. Chudík, M. Labuda, B. Holiček, L. Cúlková a další. Scénář J. Hubač. Kamera D. Šimončič. Režie M. Mináč

alternative text

Libuše Šafránková – 7. 6. 1953

Svatební cesta do Jiljí

Adepti manželství, dříve než se rozhodnete, podrobte svůj vztah zatěžkávací zkoušce - společné dovolené! Libuše Šafránková a Josef Abrhám v populární komedii (1983). Dále hrají: J. Kodet, J. Větrovec, B. Holišová, P. Maršálková, Z. Svěrák, L. Smoljak, J. Skopeček, K. Augusta, V. Vydra, V. Maurer a další. Scénář M. Skála. Kamera J. Tarantík. Režie H. Bočan

alternative text

Libuše Šafránková – 7. 6. 1953

Elixír a Halíbela

Existuje na světě kouzlo, které napraví dvě nesnesitelné princezny? (2001). Hrají: L. Šafránková, J. Abrhám, J. Strach, N. Konvalinková, V. Dlouhý, A. Elsnerová, M. Maurerová, O. Brousek, M. Hádek a další. Scénář M. Zinnerová. Kamera P. Beňa. Režie D. Klein

alternative text

Libuše Šafránková – 7. 6. 1953

Neobyčejné životy

Libuše Šafránková

Životní příběh přední české herečky, která v nadcházejících dnech oslaví významné životní jubileum, pohledem jejího syna Josefa (2013). Režie J. Abrhám

alternative text

Libuše Šafránková – 7. 6. 1953

Dokonalý muž, dokonalá žena

Libuše Šafránková a Josef Abrhám v malé televizní komedii o vztazích mezi mužem a ženou (1986). Kamera S. Rašilov. Scénář a režie Z. Podskalský