scenárista

Jiří Brdečka

narozen 24. prosince 1917
zemřel 2. června 1982

Jiří Brdečka se narodil v roce 1917 do učitelské rodiny v Hranicích na Moravě, po maturitě na gymnáziu studoval nejprve kreslení a zeměpis a následně dějiny umění. Po zavření vysokých škol v období okupace se věnoval novinové karikaturní kresbě a humoristickým článkům a psal drobné povídky. Právě tehdy vznikla i první seriálová verze Limonádového Joa, do které Brdečka vložil svou lásku k westernům a romantice Divokého západu a který se stal předlohou pro kultovní film Limonádový Joe aneb Koňská opera režiséra Oldřicha Lipského z roku 1964.

Brdečkův záběr byl celkově široký, v průběhu svého života pracoval v Lucernafilmu, poté ve studiu animovaného filmu AFIT, kde se tehdy potkala budoucí špička české animace. Sám Brdečka byl ve světě považován za jednoho ze zakladatelů „antidisneyovské“ animace, coby režisér animovaných filmů byl celosvětově respektován a jeho snímky sbíraly ceny na filmových festivalech. Pro každý film si vybíral jiného výtvarníka – například spolu s Jiřím Trnkou stojí za animovaným filmem Pérák a SS, s Kamilem Lhotákem pracoval na filmu Vzducholoď a láska, s Vratislavem Hlavatým zase na Drahouškovi Klementýna, dalšími spolupracujícími výtvarníky byli například takové ilustrátorské osobnosti, jako Adolf Born, Jiří Šalamoun či Eva Švankmajerová.

V roce 1945 se Brdečka stal filmovým kritikem v Lidových novinách, což ho nasměrovalo ke scenáristice. Filmy miloval a učil se o nich tím, že se na ně díval. Zásadním kariérním zlomem pro něj byl rok 1947, kdy si jej sám Jiří Trnka zvolil jako scenáristu svého prvního filmu Císařův slavík. Ten jej také coby talentovaného scenáristu později doporučil Janu Werichovi. S ním Brdečka napsal slavnou komedii Císařův pekař a Pekařův císař, čímž sám sebe katapultoval mezi přední české scenáristy. V roce 1957 se Brdečka stal režisérem ve studiu Bratři v triku a jako scenárista byl pak zaměstnán ve Filmových studiích Barrandov. V roce 1960 přistoupil do projektu Vojtěcha Jasného, pohádky o touze a spravedlnosti Až přijde kocour. Sám Brdečka považoval tento snímek, který byl vyznamenán Zvláštní cenou poroty na MFF Cannes v roce 1963, za snímek, do kterého vložil nejvíc ze sebe. Na konci sedmdesátých let natočil režisér Oldřich Lipský podle Brdečkova námětu a společného scénáře film Adéla ještě nevečeřela a v roce 1981 Tajemství hradu v Karpatech. Jiří Brdečka zemřel předčasně v roce 1982.

Výročí  Jiří Brdečka – 100 let

Uvidíte…
alternative text

Faunovo velmi pozdní odpoledne

Komedie o tom, že všechno se stihnout nedá. Na motivy povídky Jiřího Brdečky, od jehož narození letos uplyne 100 let (1983). Hrají: L. Suchařípa, L. Pospíšilová, V. Špicnerová, J. Hálek, I. Vyskočil a další. Scénář V. Chytilová a E. Krumbachová. Kamera J. Malíř. Režie V. Chytilová

alternative text

Úsměvy Jiřího Brdečky

Zdeněk Svěrák představí významnou osobnost české kinematografie v sestřihu z nejzajímavějších komediálních filmů (1996). Scénář P. Taussig. Kamera J. Nekvasil. Režie P. Vantuch

alternative text

Až přijde kocour

Jan Werich a Vlastimil Brodský v magické pohádce o tom, co bylo i nebylo, ale zejména o tom, co by mělo být. Ke 100. výročí narození Jiřího Brdečky (1963). Dále hrají: V. Menšík, J. Sovák, E. Vášáryová, J. Bohdalová a další. Scénář J. Brdečka a V. Jasný. Kamera J. Kučera. Režie V. Jasný

alternative text

Adéla ještě nevečeřela

Veleslavný detektiv a mistr převleků Nick Carter v souboji s ďábelským botanikem. Komedie podle scénáře Jiřího Brdečky, jenž se narodil před 100 lety (1977). Hrají: M. Dočolomanský, R. Hrušínský, M. Kopecký, L. Pešek, N. Konvalinková, V. Lohniský, K. Fialová, O. Schoberová a další. Režie O. Lipský

alternative text

Císařův pekař

Jan Werich v první části slavné historické komedie o stárnoucím císaři Rudolfovi II., pekaři Matějovi a legendárním Golemovi. Připomínka 100. narozenin spoluscenáristy Jiřího Brdečky (1951). Dále hrají: N. Gollová, M. Vášová, B. Záhorský, J. Plachý, F. Černý, Z. Štěpánek, F. Filipovský a další. Scénář: J. Werich, J. Brdečka a M. Frič. Kamera J. Stallich. Režie M. Frič

alternative text

Pekařův císař

Jan Werich ve druhé části slavné historické komedie o stárnoucím císaři Rudolfovi II., pekaři Matějovi a legendárním Golemovi. Připomínka 100. narozenin spoluscenáristy Jiřího Brdečky (1951). Dále hrají: N. Gollová, M. Vášová, B. Záhorský, J. Plachý, F. Černý, Z. Štěpánek, F. Filipovský a další. Scénář: J. Werich, J. Brdečka a M. Frič. Kamera J. Stallich. Režie M. Frič