Dvacáté století se žene střední Evropou. Mění se státy, zřízení, vlády, ideologie, hesla. Nikdo, kdo se narodil ještě za Rakouska-Uherska nemá jistotu, že prožije život podle svých plánů. Dokumentární film Heleny Třeštíkové je příběhem žen, které podle svých představ žít nesměly.

Dvacáté století přineslo zvláště ve střední Evropě neuvěřitelné, politické a ideologické zvraty.

Žádné dítě narozené ve středu Evropy na začátku století nemělo prožít svůj život podle svých představ, v jediném společenském zřízení, i když třebas neopustilo práh svého rodného domu. Společenské zvraty, války, revoluce, nástupy různých ideologií, konflikty s mocí a tím se svým vlastním svědomím znamenají nepřebernou studnici příběhů, tragedií, zkušeností a poučení, které se snad nikde jinde na světě nevyskytovaly. Tito lidé, někdy oběti intenzívního boje za lepší příští, lidé s osudy, které dnešní generace jen těžko chápe, pomalu odcházejí. Je proto hlavním úkolem vnímavého dokumentaristy dneška zachytit jejich svědectví.

Film Sladké století režisérky Heleny Třeštíkové z roku 1997 je jedním z takových příkladů o zachycení posledních osobních zážitků těchto lidí, v tomto případě žen, které narozeny počátkem století doplatily na své svobodné a čestné názory.

Alča Palkosková, Dagmar Skálová, Jitka Puflerová, Hilda Čiháková a další jsou ženy, které strávily desítky let svého života v komunistickém vězení. Vstupovaly do života s určitými ideály, byly to ženy vzdělané, novinářky, překladatelky, skautky, úřednice a provinily se jedině tím, že dělaly to, co jim velelo jejich svědomí, tedy to co totalitní režim zcela zásadně nesnášel a odsuzoval. A také tvrdě v jejich případech odsoudil.

Teprve rok 1989 umožnil těmto ženám svobodně vydechnout a žít ve stáří konečně život podle svých představ. Otázka je, kdo jim nahradí utrpení ve vězení a ztrátu nejlepších let života. Proto je dobré, alespoň jejich osudy zviditelnit a sdělit divákům jako poselství - pozor, i nejlepší ideál nejspravedlnějšího a nejsvobodnějšího řádu při nepozornosti, laxnosti nebo uhnutím před svým vlastním svědomím může způsobit velkou tragédii.

Film připravila Česká televize s Nadací Člověk a čas. Scénář a režie Helena Třeštíková, kamera Josef Nekvasil, Martin Kubala a Ervín Sanders. Střihačem byl Zdenek Patočka.

Napište nám