Návštěva v jihoafrickém Krugerově národním parku strčí do kapsy všechny zoologické zahrady na světě (1994). Režie P. Štingl

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný.
Video není k dispozici.

Krugerův národní park je nejstarší a druhou největší přírodní rezervací v Africe, která díky své poloze v Jihoafrické republice není tak vzdálená od moderní civilizace. Pro místní i turisty tak skutečně připomíná obrovskou zoologickou zahradu bez výběhů, kde mohou obdivovat v přirozeném prostředí lvy, antilopy, žirafy či nevyzpytatelné hrochy. Režisér Pavel Štingl se však do savany nevydal pouze obdivovat bohatou faunu. Stejnou pozornost zaměřil i na fungování rezervace, která představuje nejdokonalejší systém konzervace přírody a ohrožených živočišných druhů.

„Druhá nejstarší africká přírodní rezervace Krugerův park prožila mnohé tragédie na své cestě k dnešnímu obrazu. Její historie zrozená z úsilí chránit to nejkrásnější, co divočina nabízí, je paprskem života, zářící vítězně nad nenasytností lidstva,“ zapsal britský spisovatel Pickford.

Klikněte pro větší obrázekRezervaci navštíví za týden asi 35 tisíc návštěvníků. Čím jsou středoevropanovi hrady a zámky, tím je Afrikáncům jejich příroda. Park pojmenovaný po prvním prezidentovi republiky se rozkládá na území, od obratníku Kozoroha, který jej protíná v horní čtvrtině. Jeho porost má charakter stepi, savany i lesa. Žije zde asi 700 druhů zvířat. Lidé zasahují do běhu přírody jen za účelem konzervace a regulace, chránit zejména vymírající druhy.

Klikněte pro větší obrázekJedním z ohrožených druhů je gepard, kterých zde žije asi 270. Gepard dokáže běžet až 70km rychlostí. Je to lovec, žere jen čerstvé maso. Nejvíce loví impaly. Má řadu nepřátel, nejnebezpečnější je mu lev. Málokdo ví, že jejich odvěkou válku podporují určité rysy, které jej řadí spíš mezi šelmy psovité.

Klikněte pro větší obrázekVšemi uznávaný pán tvorstva je i přes svůj majestát poněkud lenivý. Své teritorium chrání ohromným řvaním, které se nese až na vzdálenost 8 kilometrů. Má přehled o svém teritoriu, protože žije v otevřené stepi. Samec prospí až 20 hodin denně. Loví v noci, ale většinou tuto práci přenechá lvicím. Lev poruší svou pohodlnost, až když má hlad. Pak si troufne i na menšího nosorožce, hrocha či slona. Lev je jediná šelma, která útočí i na dospělou žirafu. Smrtící útok vyžaduje skok do výšky až 5 metrů. Když se nepodaří, pak hrozí ukopání kopyty, kterými se obět brání. Dospělý lev v přírodě nemá přímých nepřátel. Nicméně ve smečce vládnou pevné zásady. Společenství vždy vede stará silná lvice, které se všichni podřizují. Společně pak útočí na kořist často na menší rohatce na pastvě. Lev zasahuje jen tam, kde je nutné bojem potvrdit teritorium.

Klikněte pro větší obrázekPakůň je asi nejošklivějším zvířetem parku. I přes svou čertovskou visáž je velice plachý. Pase se v tisícových stádech. Díky potřebě pravidelného přísunu vody umí dobře odhadovat změny počasí. Mnohdy se stádo vydá směrem, které určí mohutné mraky na obloze. Těchto 250kilových pochoutek pro šelmy žije v rezervaci přes 14 tisíc kusů. Pakoně se většinou pasou spolu se stády zeber a antilop.

Klikněte pro větší obrázekZebra je v tomto společenství nejhloupější, ale má však také stálou potřebu vody. Svou potřebu uspokojí za cenu, že v řečišti vyhloubí jámu až 2 metry hlubokou.

Klikněte pro větší obrázekAntilopy impaly jsou nejpočetnějším druhem v parku. Pasou se často v křovích a na skaliskách. Jsou znamenití skokani. Černé skvrny na nohou nejsou jen charakteristickou ozdobou, ale místem, kde ústí pachové žlázy. Impaly jimi značkují své okolí a takto komunikují mezi sebou o posunech stád a teritoriu pastvy. Trofej starších samců dosahuje obrovských rozměrů a proto jsou impaly vyhledávanou kořistí nejen šelem, ale i nimrodů z celého světa.

Člověk, návštěvník je jediný živočišný druh, který má zakázáno chodit v parku pěšky. Nesmí opustit auto ani v případě poruchy. Je to jednak kvůli vlastnímu bezpečí a jednak ochrana před pytláky slonoviny. Ostatně 7230 kilometrů cest, které park nabízí, je pro pěší turistiku dost. Loveckou vášeň z okna auta ukojí foto Safari, které je jednou z oblíbených zábav Jižní Afriky.

Opičí říše je zdrojem k obveselení návštěvníků. Není radno s nimi navazovat příliš úzké kontakty. Kromě toho, že kradou svačiny, nepohrdnou ani gumovým těsněním na automobilu. Chce-li jim někdo v loupení bránit, brání se kousáním a fackováním.

Klikněte pro větší obrázekPro volný pohyb lidí jsou určeny speciální kempy. Ty jsou vybaveny veškerým komfortem, který návštěvníci potřebují. Jsou obehnány zdí před šelmami a na noc se jejich brány zavírají. Největším centrálním campem je Satara. Poskytuje azyl nejen turistům, ale má i své vědecké zázemí přírodní kino, odbornou knihovnu a muzeum. Restaurace dobré kategorie nabízí široké menu jídel, včetně pochoutek ze vzácných zvířat, které si za zdí návštěvník mohl z dálky vyfotografovat. Krokodýlí či buvolí steaky lze koupit také balíčkované v mraženém stavu. K ubytování slouží 4 lůžkové bungalovy postavené ve stylu domorodých chýší, doplněné o sprchu, klimatizaci, lednici a další komfort.

Stačí se jen podívat z terasy restaurace k řece a pod vysokým náspem snadno objevíme dvoumetrového leguána. Větší štěstí už je spatřit černou africkou mambu. K tomuto štěstí ale patří i bezpečná vzdálenost od mamby, neboť její jed spolehlivě zabijí do 3 minut.

Klikněte pro větší obrázekPřed odjezdem je ještě dobré zastavit se u informační desky a vyptat se na pohyby velkých zvířat. Veškeré pohyby stád jsou podrobně zaznamenávány. Informace se pomocí radiové sítě přenášejí spolehlivě a rychle. Takto se třeba můžeme dovědět, kudy táhne početné stádo slonů nebo kde se právě ukrývá před slunečním žárem rodinka hrochů. Pak už stačí jen trpělivost.

Klikněte pro větší obrázekJeden z roztomilých symbolů Afriky je ve skutečnosti velký mrzout. Útočí na loďky plující po řece a převrací je. Nenávidí oheň. Romantický táboráček zadupe do země během několika sekund. Podrážděně reaguje i na připálení cigarety. I přes svou zdánlivou nemotornost je výborný plavec. Po dně řeky se prochází 6 kilometrů za hodinu. Pod vodou vydrží až 7 minut.

Klikněte pro větší obrázekŽirafa je co do výšky největší tvor na zemi. Živí se listím ve výšce okolo 5 metrů. Postava jí dělá ale trochu problémy při napájení. Také běhání svědčí o komplikovanější koordinaci. Za to dokáže svých nohou používat dobře k sebeobraně. V Krugerově parku žije na 5 tisíc těchto majestátních zvířat.

Klikněte pro větší obrázekStatná slonice ujde denně kolem 50 kilometrů, aby se dostatečně napásla. Spolyká přitom téměř 3 metráky porostu. Dokáže protáhnout chobotem najednou až 100 litrů vody. Není tedy divné, že se průměrný slon promění ze 115 kg novorozence na 6 až 7 tunového krále savany. Africký slon se na rozdíl od indického pyšní mohutnými kly. Ty z něho ovšem udělaly vyhledávanou oběť pytláků. Přestože je v Krugerově parku přes 7 tisíc slonů, je mezi nimi velmi málo chovných kusů. Proto byl před 15 lety vypracován rozsáhlý program na ochranu slonů, který je až dosud dotován vládou. Několik desítek vůdců stáda bylo uspáno speciální střelou z helikoptéry a pod kůži jim byla voperována vysílačka. Takto je dokonalý přehled o pohybech slonů. Velká skupina sloních stopařů tráví celé dny tím, že je se zbraní v ruce chrání. Mají tedy dokonalý přehled, kde se jejich svěřenci pohybují.

Klikněte pro větší obrázekKrugerův národní park je prototypem vrcholné formy rozsáhlé přírodní rezervace. Je finančně soběstačný. Několik tisíc zaměstnanců parku zabezpečují dokonalý systém konzervace přírody a ochrany ohrožených druhů na světě. Jeho vrcholné uspořádání nestojí jen na finančních částkách, které se vyberou na vstupném od návštěvníků, ale na vztahu obyvatelů Jižní Afriky k jejich přírodě a velice vyspělých zákonech jejich země.

Stopáž11 minut
Rok výroby 1994
 ST 4:3
ŽánrDokument