23:00:04Vychovali jste mě jako Asiata, snad mě ale přece někdo pochopí,

23:00:13i kdyby tam vedla třeba cesta zlatá,

23:00:17nedostanete mě do tý Evropy.

23:00:21I kdyby tam vedla třeba cesta zlatá,

23:00:25nedostanete mě do tý Evropy.

23:00:29I já, pravda, kráčím pata-špička-pata,

23:00:34podívejte se však lépe na stopy,

23:00:38vychovali jste mě jako Asiata, nedostanete mě do tý Evropy.

23:00:46Vychovali jste mě jako Asiata, nedostanete mě do tý Evropy.

23:00:56Co na tom, že včera zrušili jste kata

23:01:00a že zítra dáte stíhat pochopy,

23:01:04vychovali jste mě jako Asiata, nedostanete mě do tý Evropy.

23:01:13Vychovali jste mě jako Asiata, nedostanete mě do tý Evropy.

23:01:21Dobrý večer.

23:01:23Pořady Host do domu, z nichž první právě sledujete,

23:01:29budou koncipované jako tzv. Café Littéraire.

23:01:33Café Littéraire je francouzský termín,

23:01:36proč bychom si to nepřiznali, přátelé, pro hospodu.

23:01:40I když slovník to komentuje jinak.

23:01:44Slovník říká z roku 1992, že to je místo schůzek

23:01:48a setkání spisovatelů, umělců, básníků i politiků, teda tady čtu.

23:01:57Ti se tam vejdou.

23:01:59My jsme uvažovali o české variantě.

23:02:02Francouzi mají totiž kromě Café Litérraire

23:02:04taky Café Concert, Café Theatre, Café Chantant.

23:02:10My jsme uvažovali o Café Biere.

23:02:12Nebo eventuálně Café Knedlo Vepřo Zelo.

23:02:17Ale to by asi nesplnilo ten účel a nebylo by to ono.

23:02:21Takže Café Litérraire.

23:02:27Možná si spolu se mnou, vážení televizní diváci,

23:02:30kladete otázku, o čem to vlastně dnes bude.

23:02:33Bude to o satiře.

23:02:36O tzv. posunuté funkci satiry v nových podmínkách,

23:02:40je-li nějaká posunutá a je-li vůbec jaká.

23:02:44Mám tady takový citát, z něhož bych rád vyšel.

23:02:49Citát říká: Každá dobrá sranda je

23:02:53a vždycky v dějinách byla tak trochu proti.

23:02:56A jak já mám být najednou proti, když jsem teď "s.

23:03:01Tento citát pochází z pera zde přítomného Jiřího Justa.

23:03:07Scénáristy, divadelního komika, a já to řeknu, satirika.

23:03:12Považuješ to za hanlivý přívlastek?

23:03:18-Tak ty jsi řekl těch zaměstnání tolik,

23:03:20že já v tom ztrácím svoji osobní identitu pomalu.

23:03:24Já vlastně nevím, co jsem.

23:03:26Já jsem se vždy mezi scénáristy cítil jako literát,

23:03:31mezi komiky jako umělec a mezi umělci jako klaun.

23:03:35-To je ideální.

23:03:36V různých prostředích se vydávat za to, co tam je vzácné.

23:03:41-Podle podmínek jsem to vždy přizpůsobil,

23:03:44jak jsem to potřeboval.

23:03:46Ale ty jsi asi chtěl k tomu citátu.

23:03:48-Já jsem chtěl k tomu citátu.

23:03:50-Satira v dnešní době, posunuté podmínky.

23:03:54No, tak samozřejmě, jak mám být proti, když jsem "s.

23:03:58To byl takový výtrysk někdy koncem roku 1989.

23:04:02nebo v roce 1990, kdy byla ta eufórie.

23:04:04Tak dnes bych už trošku opravil to "s.

23:04:08Už se tam najdou sem tam takové drobné i větší

23:04:14v tom "s proti, takže už nám to splývá.

23:04:17Ale v zásadě to pravda je,

23:04:19protože každá dobrá sranda opravdu musí být proti.

23:04:22Ale musíme si říct, proti čemu.

23:04:24Když uděláme třeba protižidovský vtip,

23:04:27tak já nevím, jak pro koho, ale pro mě to sranda není.

23:04:30I když pro spoustu lidí dneska možná to sranda je.

23:04:34-Třeba proti literárním kritikům by mohla být dobrá legrace.

23:04:38-To bych docela bral proti kritikům.

23:04:41-Poněvadž tady máme právě Jana Lukeše,

23:04:43kritika to literárního.

23:04:45Donedávna šéfa kulturní rubriky Lidových novin.

23:04:49On to nerad slyší. Proto to tady takhle říkám.

23:04:52A teď vlastně je na volné noze.

23:04:55Já jsem si vždycky myslel, když jsem ty kritiky pročítal,

23:04:59měl jsem pocit, že někdy se kritik neubrání

23:05:03a tou satirou to šlehne. Že jo?

23:05:08-Tak já myslím,

23:05:10že satira je přirozenou součástí kritikova gesta.

23:05:15A myslím si, že bez toho ostnu satirického

23:05:19kritika pozbývá přitažlivosti pro čtenáře.

23:05:23To gesto by tam mělo být vždycky obsaženo.

23:05:27Možná, já bych se ještě vrátil k tomu citátu,

23:05:29my bychom neměli zapomínat,

23:05:31že ten citát pochází skutečně z roku 1990.

23:05:34Ta knížka sice, ve které je obsažen,

23:05:37vyšla v roce 1992, ale přece jenom ten citát

23:05:40reflektuje atmosféru toho roku 1990.

23:05:45A já bych se ztotožnil s tím, co řekl Jirka,

23:05:48za ty tři roky se tady řada věcí změnila a myslím si,

23:05:52že ten euforický postoj by se u řady z nás

23:05:57dneska změnil už k jistě důvodnému kritickému vztahu.

23:06:01A ten kritický vztah k určité společenské realitě

23:06:04je myslím jakýmsi vlastním základem toho,

23:06:07co satiru odlišuje od nějakého tak zvaného čistého humoru.

23:06:13-Je to rezervovaný souhlas.

23:06:17-Já jsem se poučil v tom smyslu, že dneska bych to ani nebral,

23:06:20že to je otázka těch satiriků,

23:06:22že to je dost otázka toho publika, těch lidí.

23:06:24Protože dnes je spíš nezájem ze strany lidí,

23:06:27není požadavek, není poptávka.

23:06:29Já si myslím, že kdyby existovala nějaká náborová organizace,

23:06:33která by mi každý týden zaplnila sál, tak si myslím,

23:06:36že bych dokázal dneska dělat satiru taky dobrou.

23:06:39Teda satiru takovou, kterou jsme dělávali třeba kdysi,

23:06:43protože těch věcí je plno. Satira, co to je?

23:06:47To je proti lidské neschopnosti, proti lidské hlouposti.

23:06:51Satira je vlastně proti molochu, který nějak člověk znásilňuje.

23:06:55Proti nesvobodě.

23:06:57Tak tato satira ta už dnes nejde proti nesvobodě.

23:07:00Ale proti blbosti, když si jen pustíme televizi...

23:07:03-Ano, to je samozřejmě věčné téma. Když si pustíme televizi.

23:07:07-Já nemyslím jen tu televizi.

23:07:09Ale kde se třeba projevuje člověk dneska? V politice.

23:07:11A ty strany a to všechno.

23:07:13Vždyť já nevím, vezměte si jen za poslední dobu,

23:07:15co se všechno událo.

23:07:17Třeba vezmi si ministra obrany. Našeho.

23:07:21Jestli to můžu říct, dneska se mi snad už nic nemůže stát.

23:07:24-Můžeš. Červené světlo na kameře zhaslo.

23:07:27Mluv, jak dlouho budeš potřebovat.

23:07:28-Tak já nevím, jestli je televize v kavárně nebo kavárna v televizi.

23:07:33Přece teď, co se stalo, abychom byli aktuální,

23:07:37když jeho ochranka prostřelila palivovou nádrž u letadla.

23:07:44To je přece téma na předscénu. Nebo když z jeho generálního štábu

23:07:48generál major, jak se jmenoval, Bárta,

23:07:52když v obchodním domě ve Stockholmu

23:07:53ukradl dětské hračky,

23:07:55tak to jsou témata, kdyby se dnes zveřejnily.

23:07:58Já vím, že už za 14 dní to bude pasé.

23:08:01Ale já to musím ukázat, že pořád ta satira je možná,

23:08:05a že by se dala dělat, kdyby byla poptávka.

23:08:09-Ty jsi řekl jednu důležitou věc.

23:08:11Mě by zajímalo, jestli si Honza myslí,

23:08:13že skutečně lidi o to nemají zájem,

23:08:16že je to takový sociologický fenomén.

23:08:18Že oni přijdou do divadla nebo klubu

23:08:22a chtějí poslouchat něco jiného, než že generálové,

23:08:26kteří nás v zahraničí reprezentují, kradou,

23:08:29eventuálně nežli že představitelé, které jsme si zvoli,

23:08:32se nechovají tak, jak si představujeme.

23:08:34Jestli je to požadavek po nějakém sentimentu po nějakém odlehčení.

23:08:39-Já nevím.

23:08:42Tak ministr Tigrid v jedné z posledních

23:08:46televizních debat se vyjádřil,

23:08:50že vlastně dřív lidi chodili do divadla

23:08:53kvůli jedné jediné větě,

23:08:55která tam zazněla s jakýmsi protirežimním ostnem.

23:08:59A že tuto roli umění dnes ztratilo

23:09:03a to je třeba důvod, proč se do divadel chodí méně.

23:09:06Mně osobně spíš vadí to, co jsem si uvědomil,

23:09:11když jsem zjistil, že jsme oba studovali v příručkách,

23:09:15co to vlastně ta satira je.

23:09:17Tak byť jsme to shledávali v příručkách,

23:09:20které jsou ze starší doby,

23:09:24možná i jejich platnost už není zcela úplná.

23:09:28Tak mě tam zaujala taková větička,

23:09:31že pozadím satira je vždy také jistý společenský ideál,

23:09:36na jehož pozadí se ten kritický postoj nějakým způsobem odvíjí.

23:09:44A v tu chvíli jsem si uvědomil, že mně vlastně po roce 1990,

23:09:50po té první eufórii, začal scházet tento ideál.

23:09:55Nedávno na toto téma měl Václav Havel jakýsi projev.

23:10:01Na téma rozdílu mezi ideálem a iluzí.

23:10:04A tam jsem si znovu potvrdil, že alespoň já a věřím tomu,

23:10:08že i řada těch, se kterými jsem nějak žil tu předchozí dobu,

23:10:14tak vlastně se vztahovala k tomu,

23:10:17co bylo kolem nás na podkladě jistého právě ideálu toho,

23:10:21čeho chceme dosáhnout.

23:10:23A teď si kladu otázku, zdali nám tento ideál v této fázi,

23:10:28kdy jakoby jsme toho dosáhli,

23:10:30ale přesto realita nás jemnými krůčky přesvědčuje,

23:10:34že to zase není zcela v pořádku,

23:10:37zdali nám funkce tohoto ideálu nějakým způsobem

23:10:40v tom celospolečenském myšlení neschází.

23:10:45-To je právě to, co říkám, ta funkce, kvalita satiry,

23:10:48protože proti čemu ta satira je?

23:10:51Když satira je proti lidskosti, tak pokud člověk není pistolník,

23:10:56tak co může dělat? Obzvlášť Čech.

23:10:58Tak si vymyslí vtip

23:11:00nebo bojuje nějakým výsměchem, posměchem,

23:11:03protože nic jiného nejde.

23:11:07Ale já jsem k tomu ještě chtěl říct taky to,

23:11:11že těch témat dnes je spousta.

23:11:14Ten ideál nemusí být zrovna nějaký vznosný, jak říkáš,

23:11:17nemusí být nějaký filosofický, jak říká Havel.

23:11:21Vezměte si, jak se dnes mluví.

23:11:23Jazykově, co se dá dělat. Jak se dnes vyjadřuje.

23:11:26Neustále se odvíjejí úvahy,

23:11:29dnes se transparentně artikuluje, kompatibilně.

23:11:33-Nezdá se ti ale, že je to strašně únavné?

23:11:38Nebo že by to bylo strašně únavné věnovat se satiře na toto téma?

23:11:42Vždyť to je nekonečný příval, kaskáda blbosti,

23:11:49kterou vlastně ani nesešrotuješ jako satirik.

23:11:52-To je živý materiál ta kaskáda blbosti.

23:11:55Zaplať pánbůh pro satiriky,

23:11:56čím víc blbosti, co se na nás hrne,

23:11:58tak tím je to pro něj větší požehnání.

23:12:00-Dobře, ale kde je ten satirik?

23:12:03-Jestli můžu, je trošku podezřelá naše zdrženlivost,

23:12:06protože ten příklad s ochrankou páně Baudyšovou,

23:12:11málem si ustřelí ten člověk pozadí,

23:12:14tak ten by přece za předchozího režimu

23:12:17byl nepochybně velmi vřele vítanou

23:12:20příležitostí k ohromné legraci.

23:12:23Nestalo se celkem nic. Nepamatuju si,

23:12:26že bych slyšel za poslední dobu na naši politickou garnituru.

23:12:32Jestli jsem slyšel takové rčení, lepší kabát nežli rubáš,

23:12:38tak to je velmi nevinný vtípek, který je jen slovní hříčkou

23:12:43a počítal bych ho spíš do čistého humoru.

23:12:47-Navíc je to pravda.

23:12:49Stalo se věcí obchodu a módy na pana prezidenta skládat ódy,

23:12:56tak proč bych já měl zůstat stranou,

23:13:00napíšu taky jednu rýmovanou,

23:13:04odpusťte mi však, hovadu, zas budu vo krok pozadu.

23:13:11Nejprve totiž, jako všichni kluci, vzpomenu na ty roky perzekucí,

23:13:20jak jsem žil téměř o žebrácké holi,

23:13:24a nebojácně kopnu do mrtvoly

23:13:29a zapřu, že mě platil stát a že jsem ho měl za to rád.

23:13:35Že jsem tu dobu prožil s písní na rtu,

23:13:38i když jsem nikdy nepodepsal Chartu,

23:13:42taky jsem ovšem nebyl v žádném svazu,

23:13:46a tak jsem tím vším prošel bez úrazu,

23:13:50a teď mi svazáček vypráví, jaké zakusil bezpráví.

23:13:57Vypravuj, bratře, kdo ti, jak ti, co ti,

23:14:02a jak ty jsi byl celá léta proti, jak písničky jsou tvoje rezoluce,

23:14:11co chces, si vysni, jen pozor na poluce,

23:14:15chraň sametový listopad, nebo ti přijdu nakopat!

23:14:22Tak, to byl úvod, a teď k hlavě státu,

23:14:27kterou den co den vídám na plakátu,

23:14:31rozum se vzpírá, ano, srdce bolí,

23:14:35kdybych tak věděl, že ho příště zvolí,

23:14:40vynechám radši příjmení pro případ, že ho vymění.

23:14:47Vynechám radši i to jeho křestní,

23:14:52však von mě za to pan prezident nesní,

23:14:56nevynechal bych, ale není zbytí, chci ódu aspoň na tři použití,

23:15:05na tři volebni obdobi, to ať se Václav nezlobí.

23:15:12Volové, to je historický předěl, prezident ráčkuje a seděl,

23:15:19prostředky tady posvětily účel, prezident ráčkuje a bručel,

23:15:27volové, to je fatální,

23:15:31pan prezident je, pan prezident je,

23:15:34pan prezident je normální!

23:15:41Tady se nabízí parafrázovaný citát,

23:15:44já ani vlastně neznám to přesné znění Jana Wericha,

23:15:48který říkal zhruba,

23:15:50že boj proti blbosti je marný ale povinný.

23:15:54Ono je to totiž tak,

23:15:55že my jsme to dřív měli zjednodušeno tím,

23:15:58že blbost byla snadno odchytitelná,

23:16:02poněvadž byla stranicky lokalizována.

23:16:05A teď se nám rozprostranila.

23:16:07Doslova i do písmene ve všech smyslech toho slova

23:16:10rozprostranila i do nejrůznějších stran.

23:16:13Žádná strana jí není ušetřena, co bychom si nalhávali.

23:16:17A tak najednou se naskýtá otázka,

23:16:21jestli my potřebujeme toho svého Markoviče,

23:16:26jestli tady vyvstane nějakým způsobem,

23:16:29jestli se někdo rozhodne ho tady suplovat,

23:16:32když Markovič sám má moc práce u nich doma.

23:16:34Ten to nemůže tady všechno odřít.

23:16:37-I za nás.

23:16:38-A jestli a to je právě podle mého názoru klíčový problém,

23:16:42kolem kterého se to všechno točí,

23:16:45jestli vůbec naši političtí představitelé,

23:16:51poněvadž na tom jsme se už shodli, že satira je společenská kritika.

23:16:56Že to není jenom humor.
-Ale i lidská kritika.

23:17:00-Jo, jo, jo, ale jak jsem říkal,

23:17:04že jsme to načetli s Honzou ze slovníku a tam je napsáno,

23:17:07že je to využití komična se společenským záměrem kritiky.

23:17:11Tak pokud bychom tuhle definici přijali,

23:17:14zdali naši čelní představitelé vybízejí,

23:17:18jako třeba ti bývalí slovenští,

23:17:22k satirickému ztvárnění tak vulgární blbostí,

23:17:26že by skutečně člověk přišel domů, sedl a napsal.

23:17:29-Obecně já bych ještě k tomu řekl, jak jsi řekl slovo rozprostranila,

23:17:34já bych řekl, že to je za toho bývalého režimu,

23:17:37že to jsme byli všichni jako v první třídě ZŠ,

23:17:41kde jsme měli jednoho učitele

23:17:42a toho jsme se báli

23:17:44a seděli jsme a on byl na nás přísný,

23:17:46nutil nás dělat nepřirozené věci, učit se, dávat pozor atd.

23:17:50a my jsme si o přestávce dělali legraci.

23:17:52Ale teď, abych dokončil tu metaforu,

23:17:55teď jsme postoupili na střední školu,

23:17:57kde najednou máme na každej předmět jiného učitele.

23:17:59Těch učitelů je víc.

23:18:01Už mezi nimi máme nějakého oblíbeného.

23:18:03-A smíme při hodině kouřit. A co s tím teď?

23:18:05-Smíme kouřit, smíme dokonce diskutovat,

23:18:08už se nám vyká dokonce,

23:18:10to je taky důležitý moment na střední škole.

23:18:12A v tomto stádiu jsme.

23:18:14A možná se dostaneme na vysokou školu,

23:18:17kdy bude demokracie taková,

23:18:20že budou naši profesoři a asistenti rovnocenní partneři,

23:18:23a že dokonce se s nimi třeba i pohádáme.

23:18:26-Satira přece neumírá s demokracií, že jo?

23:18:29-Satira určitě neumírá,

23:18:31ale pokud je jejím předmětem blbost,

23:18:34tak souhlasím s tím,

23:18:36že blbost se stala v dané chvíli méně rozeznatelnou, méně patrnou.

23:18:42A že možná budoucím předmětem satiry

23:18:45už nebudou povrchové projevy tak jako dřív,

23:18:51ale že možná se předmětem satiry stanou už jakési rozdíly

23:18:57ve filosofickém přístupu k životu.

23:19:00Abyste mně rozuměli, co mám na mysli,

23:19:03všichni máme rádi film, český film žije,

23:19:09chodí na něj spousta diváků

23:19:11a přesto Český stát dal ruce od něj pryč.

23:19:13Já myslím, že to je v tuto chvíli sebevražedná věc

23:19:19a jestliže ministr kultury otevřeně proklamuje,

23:19:23že český film má podporovat pouze soukromý sektor,

23:19:29tak já ho nemohu považovat

23:19:31za dostatečného reprezentanta sféry,

23:19:35ve které já sám nějakým způsobem pracuju.

23:19:38Ale nevím, jestli se tato věc může státi předmětem satiry,

23:19:43anebo zdali je to záležitost na to,

23:19:46abychom si tyto neshody v názorech vyřizovali

23:19:50prostřednictvím svých politických zástupců,

23:19:54prostřednictvím tisku atd.

23:19:56-Já si myslím, že na satiru je to slabé.

23:19:59Ty jsi teď promluvil jako budoucí zaměstnanec

23:20:02národního filmového archívu, ty ses rozezlil.

23:20:05Ale to víš, na satiru zase,

23:20:08všichni se na ministra díváme jako na člověka,

23:20:11kterého jsme měli všichni rádi, který k nám ze zahraničí

23:20:13promlouval prostřednictvím svých tiskovin

23:20:16a těžko se do něj nějakým způsobem obout.

23:20:20Já tu skulinu nenacházím, zatímco dřív to bylo jednoduché.

23:20:25Dřív ovšem právě člověk musel najít nejen odrazový bod pro to,

23:20:32jak zesměšnit ty, které neměl rád, ale jak do toho dostat i sebe.

23:20:37To mě připadalo vždy strašně důležité,

23:20:40abych se jen nevysmíval těm ostatním.

23:20:42Abych se i nad svou vlastní

23:20:45s prominutí posraností trochu zamyslel.

23:20:48Já mám takový úryveček z písničky.

23:20:54Než ukázali rafie konec té rudé mafie,

23:20:58nebyl jsem ještě zdaleka tak statečný a skvělý.

23:21:02Žili jsme s mírným odporem hned za Ústředním výborem,

23:21:06má žena vždycky říkala, hle, přímo za prdelí.

23:21:12A já vymýšlel bonmoty na proklínání temnoty,

23:21:15bylo to méně riskantní než zapalovat svíčku.

23:21:20A nikam jsme se nehnali, a když jsme něco sehnali,

23:21:23má žena vždycky říkala, díky, ó, bolševíčku.

23:21:30A takhle roky letěly a pátek střídal neděli

23:21:34a já o tom furt přemýšlel, nebyl jsem si jistej.

23:21:38A bylo u nás veselo, i když přátel sedělo,

23:21:42má žena vždycky říkala, ty už se taky chystej.

23:21:48Já starý vůl a poleno už měl jsem dávno sbaleno

23:21:52a cítil jsem se sledován a šmírován a hlídán.

23:21:57A v noci hrůzou bez sebe jsem ze tmy slýchal StB,

23:22:00má žena vždycky říkala, že ze sna vypovídám.

23:22:07No a tak dále. Už nevím potom.

23:22:09-Teď já nemůžu odolat, ty jsi mě svedl přímo k tomu,

23:22:12že to, co ty tady říkáš formou veršovanou stručně a výstižně,

23:22:16tak v tom roce 1990, kdy vidím, žes to napsal, my v tom roce 1990,

23:22:20teda já jsem měl přesně stejný fejeton o tom pocitu,

23:22:24tak jenom to možná zmnožím, ale neodolám.

23:22:26Slohové cvičení o tom, jak jsem se bál.

23:22:29Teď, když se ukazuje,

23:22:31kdo všechno a jak byl udatným zbojníkem,

23:22:34zažívám na vlastní kůži pocit vyděděnce.

23:22:38Zatímco oni pracovali celá ta léta k tomu,

23:22:41co muselo nevyhnutelně přijít, já se jenom bál.

23:22:45Na svou obhajobu mohu říct, že jsem měl skutečně o co přijít.

23:22:50Tak, jak jsem se měl, už se mít nikdy nebudu.

23:22:53Jezdili jsme s bratrem po republice

23:22:55se svými kabaretními výstupy

23:22:57a republika nám za to, že ji rozvracíme, platila.

23:23:01400,- Kč plus benzín za pár skrytých narážek,

23:23:04jako že republiku si pozvracet nedáme,

23:23:08že oslavíme výročí Velké džínové socialistické revoluce atd.

23:23:13A lidi nás za to milovali.

23:23:16Zvali nás na alkohol, někdy i na večeři

23:23:19a párkrát jsem měl dokonce dojem,

23:23:22že jsme mohli požádat manželky bližního svého.

23:23:26Bál jsem se ale, i když jsem nebyl na zájezdu.

23:23:29Byl to takový strach hlubší,

23:23:31češtější ba východnější ve své bezvýchodnosti.

23:23:36Bál jsem se, že za mnou přijde některý ze známých a zeptá se,

23:23:41jestli bych nechtěl podepsat Chartu.

23:23:44Potil jsem se hrůzou, hned bych se kroutil

23:23:47v rozporu se svou představou o sobě.

23:23:50Anebo bych se nekroutil

23:23:52a zachoval se pro ten zanedbatelný úsek svého života jako hrdina

23:23:57a potil bych se o to víc potom z toho, co přijde.

23:24:01Nebál jsem se jen jednou skoro celé dva týdny

23:24:04v lednu 1989 o Palachiádě.

23:24:07Přišel za mnou, dnes to už můžu říct,

23:24:10Merta Vladimír bytem U páté baterie 5, Praha 6,

23:24:14abych podepsal petici za propuštění Václava Havla.

23:24:18Bál jsem se v tu chvíli jen toho, že do předsíně vstoupí manželka

23:24:22a rozmluví mi to. Nevstoupil nikdo.

23:24:25O to silnější strach se přihlásil potom.

23:24:28Druhý den dopoledne stáli ve dveřích

23:24:31dva příslušníci s mladým civilem.

23:24:33Šel jsem si beze slova pro kartáček na zuby,

23:24:37jak jsem měl vyčteno ze samizdatové literatury.

23:24:40Jeden z příslušníků mě následoval,

23:24:43druhý s civilem jistil východ podle předpisů.

23:24:47Hlavně neprozradit Mertu, hlavně neprozradit Mertu,

23:24:51opakoval jsem si nejspíš polohlasně,

23:24:53neboť v takové hrůze ani ten nejstatečnější Čech

23:24:57neví dost dobře, co činí.

23:24:59Podepsal jsem to v hospodě neznámému muži,

23:25:02oznámil jsem příslušníkovi,

23:25:04jak jsem si pro takový případ předem připravil.

23:25:07Příslušník mě provrtával služebním pohledem

23:25:09a já si uvědomil,

23:25:11že se mě už podruhé ptá, jaké máme cíchy.

23:25:14Nerozumím otázce, přiznal jsem po pravdě

23:25:19a rozvažoval, jestli zešílel on nebo já.

23:25:23Připouštěl jsem i možnost, že jde o krycí heslo.

23:25:26Příslušník pokračoval a otázal se, zda mé ženě nechybí nějaké prádlo.

23:25:33Tak vědí už ti tohle, blesklo mi hlavou

23:25:36a pocítil jsem obdiv.

23:25:39To víte, vědecká pracovnice, usmál jsem se neutrálně.

23:25:43Občas se jí stane, že někde zapomene nějaký ten kousek.

23:25:47A co vaše slipy?,

23:25:48držel se příslušník úporně svého tématu

23:25:51a já se začal utěšovat,

23:25:53že je to třeba jenom úchylný fetišista.

23:25:56Své slipy mám, odpověděl jsem, když jsem se hmatem přesvědčil,

23:26:00že nebudu klamat orgán.

23:26:03Příslušník náhle změnil tón.

23:26:05Nechtějte mi tady namluvit, že jste vůbec nezpozoroval,

23:26:08že vám někdo sebral z balkónu prádlo.

23:26:10To mi vám máme teprve hlásit, co vám ukradli?

23:26:12Jak máme usvědčit toho pachatele na chodbě,

23:26:14když vám tady nic nechybí?

23:26:16Co se mi to tu snažíte zatloukat?

23:26:18A tehdy mě napadlo,

23:26:20jestli jsem se celých těch 20 let nebál zbytečně.

23:26:25-No, pánové, co jsme si nadrobili, to si taky sníme, víte.

23:26:29Zítra nějaké pokleslé periodikum se vyjádří v tom smyslu,

23:26:35že naše debata vyústila v poznání, že satira byla, je a bude,

23:26:39což není poznání zrovna objevné. No, já tomu věřím, že bude.

23:26:45Já jsem se dívával ve Francii během půlročního pobytu

23:26:50na velmi zdařilé politické satirické skeče Gumové hlavy.

23:26:55Co ty si myslíš o perspektivách a budoucnosti?

23:26:59-Já bych nerad věštil, takže se vzdávám nějakých prognóz.

23:27:05Byla tu Česká soda. To je přece jeden způsob cesty,

23:27:11jinak bych byl nerad,

23:27:13kdyby se právě tohoto pořadu dotklo,

23:27:16co napsali klasici českého humoru Vodňanský se Skoumalem.

23:27:22Freude, Freude, Freude, vždycky na tě dojde.

23:27:25-No, já snad abych zůstal Čechem.

23:27:29Když jsem v Brně, tak možná se ke mně přidají někteří Moravané,

23:27:33tak já to zakončím takovým hutným citátem:

23:27:36Brojím, brojím, brojím a pak se toho bojím.

23:27:43Vaše věc mi není a nebude svatá, já si vaše heslo nedám do klopy.

23:27:51Vychovali jste mě jako Asiata, nedostanete mě do tý Evropy.

23:27:59Vychovali jste mě jako Asiata, nedostanete mě do tý Evropy.

23:28:07Leda v den, kdy bude nová hlava sťata,

23:28:12kdy se střelci vrátí v okopy.

23:28:16Vychovali jste mě jako Asiata, to je tedy moje vize Evropy.

23:28:24Vychovali jste mě jako Asiata, to je tedy moje vize Evropy.

23:28:33Marně v hrůze přivíráte vrata, žiju mezi vámi v srdci Evropy.

23:28:42Vychovali jste mě jako Asiata, těsně, těsně nad lidoopy.

23:28:50Vychovali jste mě jako Asiata, těsně, těsně nad lidoopy.

23:28:58Šup, šup.

23:29:27Skryté titulky M.Vrbská Česká televize Brno, 2011

23:29:31.