Biskup Slezské církve evangelické augburského vyznání Tomáš Tyrlík nazval své Sváteční slovo „Godula – stálé místo silného příběhu víry“ a zve v něm diváky na výšlap na tajemnou horu Godulu (někdy též nazývanou Hodovnicí), jež je zmiňována už v souvislosti se starými Slovany, která ale hlavně poskytovala úkryt pronásledovaným evangelíkům v době temna.

O místech se silným příběhem víry

Jsem přesvědčen, že každý má místa, kam se rád vrací nebo kde prožil nezapomenutelné a jedinečné okamžiky svého života. Jedním z takových míst pro mě osobně je i vrch Godula. Je to místo spojeno se silným příběhem předků naší víry. Letos 31. října uplyne 500 let od chvíle, kdy německý mnich, doktor Martin Luther, přibil na dveře zámeckého kostela ve Wittenbergu 95 tezí proti odpustkům a zlořádům tehdejší církve. A tak nastartoval proces reformace, tedy obnovy církve. Následný dějinný vývoj i na Těšínském Slezsku nebyl jednoduchý. Evangelíkům byly zabrány všechny kostely, nemohli se svobodně shromažďovat a vyznávat svoji víru. Svoji zbožnost pěstovali především v rodinách a na tajných bohoslužbách v lesích. A jedním z takových lesních kostelů, jak nazýváme místa, kde se shromažďovali, je právě i toto místo.

Pokaždé, když sem přicházím, mám ve svém srdci hlubokou bázeň a posvátnou úctu. Je to pro mě svatá půda. Již několik let je to pro mě místo, kam pravidelně jednou, někdy dvakrát za týden přicházím, prožívám chvíle ztišení před Pánem Bohem a osobních modliteb. Čas zde strávený je časem zastavení, přemýšlení a hledání odpovědí na mnohé otázky života. Je to místo skutečné rekreace, tedy znovustvoření, znovuobnovení vnitřního člověka.

Uprostřed této přírody, velikého Božího chrámu, si uvědomuji Boží velikost, svoji malost, ale zároveň Boží lásku k nám lidem. Právě zde víc než jinde prožívám velkou potřebu vyjádřit vděčnost Pánu Bohu za to, že dnes máme jinou dobu. V něčem je ta doba jednodušší, než prožívali naši předkové ve víře Smíme se svobodně scházet a beze strachu vyznávat svoji víru v našich kostelích a chrámech a děkovat Pánu Bohu za dobrodiní, které nám dává. V něčem je naše doba náročná a složitá. Potřebujeme se správně orientovat v morálním a duchovním chaosu a zachovat si tak pokoru, úctu k Bohu i k sobě navzájem.

Pozoruji, že čím více roste náš materiální standard a blahobyt, jsme stále více obklopeni moderními technologiemi a věcmi naší spotřeby, tím více zapomínáme, že tyto hodnoty a věci jsou jen dočasné a pomíjivé. Vytrácí se z našeho zorného úhlu pohledu dimenze duchovní, tedy vertikální. Na tuto dimenzi nám ukazují věže našich kostelů, které nám chtějí říci: Člověče, dívej se vzhůru na toho, který nás přesahuje, který je naším tvůrcem. Dívej se vzhůru nejen na tu svoji zemitost. A jak říkával náš pan prezident Tomáš Garrigue Masaryk, nezapomínejme žít pod zorným úhlem věčnosti.

Moudrý starozákonní kazatel řekl: Bůh všechno učinil krásně a v pravý čas. Dal lidem do srdce i touhu po věčnosti. Bůh to učinil, aby lidé žili v bázni před ním. A tak mě napadá: Mějme nebo vyhledávejme taková místa, jako je pro mě místo na Goduli, kde se zastavíme ve shonu naší doby a budeme přemýšlet nad směřováním našeho života a jeho cílem, abychom jednou ten cíl neminuli.

Stopáž5 minut
Rok výroby 2017
 P ZJ ST HD