Hlavní motivy seriálu

Maděrova životní katarze

Klikněte pro větší obrázek„Ústředním motivem poslední série, jež završuje Maděrův život, je otázka svědomí jedince ve společnosti, kde svědomí většiny selhává, protože jinak by těžko přežívala,“ říká dramaturgyně seriálu Helena Slavíková. „Má se člověk řídit svým nejniternějším přesvědčením, nebo má brát ohled na celek, jehož je součástí? Naším cílem nebylo přijít s jasnou odpovědí na podobné otázky, chtěli jsme je otevřít a uvést tak Maděrův příběh do dalších dobových souvislostí,“ dodává Helena Slavíková. Zpočátku to totiž v Maděrově příběhu vypadá, že všichni kolem něj mají pravdu a jen Maděra chce vždycky něco extra. „Následně se ukáže, jak se situace má: režim si plíživě kupuje svědomí svých občanů. Maděra neví, co si v tomto světě počít. Propadá depresi, cítí se sám a nepotřebný,“ prozrazuje Helena Slavíková. „Teprve později, díky jistým dramatickým zvratům, začne nahlížet na svůj život shovívavěji a odpouští si své viny a prohry. Zmoudřel.“ V tom je podle dramaturgyně katarze seriálu: Maděra obstál v životě, a to ne jako mukl a trpitel, ale jako slušný člověk, který se nezpronevěřil mravnímu zákonu. „Oporou mu v tom bylo společenství, v němž žije, vlastně široká rodina, kterou tvoří rodiny někdejších ‚kaubojů‘ a ostatních věrných přátel. Samozřejmě, už z dramatické povahy věci, ani vztahy mezi těmito postavami nebyly vždycky idylické, ale chtěli jsme ukázat, jakou životodárnou silou může být tradiční rodinná pospolitost a jak velkou moc má přátelství,“ upřesňuje Hynek Bočan.

Charta 77

Klikněte pro větší obrázek„Naší snahou bylo pojmout fenomén Charty především objektivně,“ přibližuje Jiří Stránský další kolizní situaci seriálu. „Většina těch, co by Chartu bývali s gustem podepsali, to nemohla udělat, aniž by se to obešlo bez drastických osobních ztrát. Chartu mohli většinou reálně podepsat ti, kteří měli nezávislé příjmy, byli bez dětí a závazků, anebo byli opravdu natolik svobodomyslní a zásadoví, že raději myli okna.“ V seriálu jsou s touto situací konfrontováni snad všichni aktéři příběhu a každý reaguje – ze svého pohledu – racionálně. Podepíší jen dva: právník Kérly a Rom Imre. „A Maděra? Jeho rozhodnutí je v tomto bodě poněkud překvapivé. Je těžké být podepsán na tomtéž papíru s těmi, kdo tleskali, když je a jemu podobné v padesátých letech zavírali,“ vysvětluje motivace hlavní postavy autor knižní předlohy a spoluautor scénáře Jiří Stránský a doplňuje: „Kromě toho by Maděrovi hrozilo třetí zatčení a je otázka, zda by je unesl.“

Fenomén Jerry

Klikněte pro větší obrázekJerry, tedy Vincek, jinak teď už soudruh Ing. Štětka/Jakub Wehrenberg, je postavou, která v rámci děje prožije jeden z nejkomplikovanějších vývojů – po okupaci vstoupil na naléhání kamarádů do partaje, aby zachránil družstvo. „Když čertu podáš prst, schlamstne celou ruku. Situací, kdy je potřeba družstvo zachraňovat, je totiž čím dál víc, a tak Jerry, chtě nechtě, šplhá po partajním žebříčku zásluh čím dál výše,“ přibližuje osudy jedné z hlavních postav režisér Hynek Bočan a doplňuje: „Jerry je rozporuplnou postavou právě v tom, že přes své angažmá ve straně neztrácí naši ambivalentní přízeň a sympatie. V určitém okamžiku ale Jerry už dále s režimem spolupracovat nemůže, ať to stojí, co to stojí.“

Romové

Klikněte pro větší obrázekSeriál má ještě jeden dosud opomíjený aspekt – členem Maděrova společenství je i rodina Roma Imre Dobaye/David Suchařípa a seriál jí ve všech svých čtyřech řadách věnuje patřičnou pozornost. „Většinou se sice v Lučinách neříká Rom, ale cikán, jenže jestliže mluvíme o pěstování nepředpojatého vztahu k této menšině, tak pak je Zdivočelá země neschematicky příkladná a problémům s rasismem se nevyhýbá,“ tvrdí Hynek Bočan.