Celou éru socialismu byla česká a moravská lidová hudba ve státem hýčkané škatulce, až se zdálo, že není zkostnatělejšího žánru. Pod povrchem však žila svým přirozeným životem, kdy čerpala z bohaté tradice a reagovala na nové podněty. Jiří Pavlica, dlouhá léta primáš Hradišťanu, je toho příkladem. Ctil tradici, ale nikdy neodmítal experiment, průniky napříč styly a žánry. Hraje s muzikanty různých národností, stylů a pojetí folklór, vážnou hudbu, rock či jazz. Vždy s bravurou a čistotou, která je pro tuzemský oficiální hudební svět tak vzácným jevem.