Brigitte Bardotová a Michel Piccoli v hlavních rolích volné adaptace slavného románu Alberta Moravii. Francouzský film (1963). Dále hrají: J. Palance, F. Lang, G. Mollová, J.-L. Godard a další. Scénář a režie Jean-Luc Godard (V původním znění s titulky)
Jean-Luc Godard, nezaměnitelná osobnost světové kinematografie, oslaví v letošním roce neuvěřitelné dvaaosmdesáté narozeniny. Jak je vidět stárne i francouzská Nová vlna, čas už ji dávno začal nemilosrdně prověřovat. Godardova cesta k filmu byla vcelku přímá. Začal sice studovat etnologii na Sorbonně, ale seznámil se s Andrém Bazinem, Francoisem Truffautem, Ericem Rohmerem a Jacquesem Rivettem. Píše filmové kritiky a v roce 1959 debutuje filmem U konce s dechem, jenž se stal jedním z nejslavnějších filmů všech dob. V šedesátých letech je Godard snad nejproduktivnějším mladým režisérem a zároveň patří k nejradikálnějším tvůrcům Nové vlny. Ve svých filmech nechává zaznít své politické postoje a ani postupem doby neustupuje a neslevuje ze svých uměleckých i osobních postojů a názorů.
Pro cyklus VELIKÁNI FILMU, který uvádí Česká televize, jsme vybrali dva filmy: Pohrdání a Alphaville. Později se ke Godardovi vrátíme ještě jeho filmy Bláznivý Petříček, Socialismus a dokumentem Dva ve vlně.
Jen mimořádně nesáhl Godard ve filmu Pohrdání po vlastní látce a natočil adaptaci stejnojmenného románu Alberta Moravii. Děj je poměrně jednoduchý: francouzský spisovatel a scenárista Paul Javal pracuje na zakázce pro velké italské studio. Uprostřed práce začne pochybovat, zda se nezaprodal, nezpronevěřil svým uměleckým ambicím a ideálům, které s ním do jisté míry sdílí i jeho žena. Ta začne svým manželem postupně pohrdat. Každá z postav, ať je to spisovatel (Michel Piccoli), režisér (ztvárněný legendou němého filmu Fritzem Langem), producent (americký herec Jack Palance), či symbol krásy a zároveň zbožňovaná ikona (Brigitte Bardotová) reprezentují filmový svět a filmové umění z mnoha hledisek, úhlů pohledů jako zamyšlení nejen nad filmovým průmyslem jako takovým, ale také nad postavení scénáristy a režiséra, jejich vnitřního světa, emocí a příběhů, které vytvářejí a do jisté míry i žijí.
Godard se navrací k archetypům umění - antice, v zemi, kde vznikla, k Vergiliovi a Homérovi, tuto "filmovou antiku" zde reprezentuje Fritz Lang, jenž hraje sám sebe. Režisér, stejně jako spisovatel, musí vzdorovat síle peněz a tedy nahlédnout do nitra sebe sama.
Celkem hlasů: 91
90 %Joplin 19. 4. 2012 12:26
Godardův obrazově nejvýtvarnější film
1/ Děkuji ČT za cyklus VELIKÁNI FILMU 2/ Miluju 60.léta francouzského, italskéh…
svatopluk snimek 25. 1. 2012 14:40
Jakapak "kultovni dila nejvetsich svetovych reziseru?"
Kultovni filmy jsou v podstate nezname sirsimu okruhu filmovych divaku a rozhodn…
Tento pořad v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:
Starší data vysílání najdete kliknutím na následující odkaz.