Dramatický příběh o ženě pronásledované zážitky z dětství. Americký film (1964). Hrají: T. Hedrenová, S. Connery, D. Bakerová, M. Gabel, B. Dern a další. Režie Alfred Hitchcock
23:02:23-Loupež! Všechno pryč!
23:02:26Devět tisíc devět set šedesát sedm dolarů.
23:02:29Už jsem vám to hlásil do telefonu.
23:02:31Udělala to ta holka, Marion Hollandová.
23:02:34Zapište to. Marion Hollandová.
23:02:37-Můžete ji popsat, pane Strutte?
-Samozřejmě můžu.
23:02:41Výška stopětašedesát, padesát kilo,
23:02:46velikost šatů třicet šest, modré oči,
23:02:50vlnité černé vlasy, pravidelné rysy,
23:02:53ODKAŠLÁVÁNÍ krásné zuby.
23:02:55ZADRŽOVANÝ SMÍCH Co je na tom, kruci, k smíchu?
23:02:58Byla tu spáchána hnusná loupež!
23:03:01-Ano, pane. Říkal jste černé vlasy, vlnité,
23:03:03pravidelné rysy, krásné zuby.
23:03:06-Jo. Jo.
-Byla u vás zaměstnána 4 měsíce.
23:03:10-Hmm.
-Měla doporučení, pane?
23:03:13-Víte..., to ano, měla.
23:03:17Jistěže měla doporučení, to jistě.
23:03:20-Ale pane Strutte, nevzpomínáte si?
23:03:23Žádné doporučení neměla. ODKAŠLÁNÍ
23:03:27-Pracovala u xeroxu a s počítačkou,
23:03:30žádné utajované věci. Pane Rutlande!
23:03:35Nevěděl jsem, že jste se vrátil.
23:03:37Právě nás vykradli. Skoro deset tisíc dolarů!
23:03:40-To jsem pochopil. Fešanda bez doporučení.
23:03:43-Vzpomínáte? Upozornil jsem vás na ni,
23:03:46když jste tu byl posledně. Řekl jste něco jako,
23:03:49že... jsem vylepšil vzhled pracoviště.
23:03:51-Jo tamta. Ta měla pěkné nohy.
23:03:55-Promiňte, pánové. Pan Rutland je náš klient.
23:03:59-Sotva budete mít čas na obchodní záležitosti,
23:04:02pane Strutte, po té... krádeži tady u vás.
23:04:04-Ale ne, kdepak! Na vaše záležitosti
23:04:07mám čas vždycky. Co je nového ve Filadelfii?
23:04:10To je ale mrcha. Nechám ji zavřít na dvacet let.
23:04:15Já tušil, že za tím něco bude.
23:04:17Jak vždycky ochotně pracovala přesčas
23:04:19a vždycky perfektně. Jak si vždycky stahovala sukni,
23:04:23jako by ta její kolena byla... he, národní poklad.
23:04:28Zdála se tak milá, tak výkonná, tak...
23:04:32-Ochotná?
23:07:12-Dobrý den, paní Maitlandová.
-Á, jsem ráda, že jste zase tady,
23:07:15slečno Edgarová. Dáme vám váš pokoj.
23:07:18-Díky, paní Maitlandová. Nemohl by mě někdo zavézt ke Garrodovi?
23:07:22-Ale jistě. Kdykoli se vám to hodí.
23:07:25-Hned jsem dole.
23:07:42-Zdravíčko, slečno Edgarová, vítám vás.
23:07:45-Dobrý den, pane Garrode. Á, tady je můj mazlíček!
23:07:48-Spíš váš starej rošťák. On věděl, že se něco chystá.
23:07:51Dneska ráno mě dvakrát zkusil pokousat.
23:07:54-Ale Forio, když chceš někoho pokousat, tak kousni mě.
23:08:07Děkuju.
23:08:32DĚTSKÉ PROZPĚVOVÁNÍ
-Mami, mami, jsem to já,
23:08:35já jsem dneska nemocná.
23:08:38Nevolej mi doktora, nevolej mi sestřičku,
23:08:42ať sem přijde panáček, co má hadí fráček.
23:08:46"Příušnice!" řekl doktor. "Spalničky," řekla sestřička.
23:08:51-Děkuju.
-Kolik let budu na světě?
23:08:53Jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm...
23:08:57(chladně)-Á, to jsi ty. Kde je má matka?
23:09:01-Ta peče oříškovej koláč. Pro mě.
23:09:04-Hm... To víš že jo.
23:09:07DĚTI:Mami, mami, jsem to já, já jsem dneska nemocná...
23:09:13-Kdo je to, Jessie?
-Ahoj, mami.
23:09:16-To jsi ty? Ach Marnie, to snad není možný.
23:09:20Já v životě nepochopím, jak se můžeš po světě tak toulat.
23:09:25Boston, Massachusetts, Elizabeth, New Jersey...
23:09:30-Já jsem přinesla pár chryzantém.
23:09:32-Ale ty gladioly jsou úplně čerstvý.
23:09:35Přinesla mi je včera večer paní Cottonová.
23:09:38-Gladioly jsem nikdy nesnášela. Já je vyhodím.
23:09:41-Ale jak to? Marnie, nevidíš, jak kapeš?
23:09:45-Na, Jessie, vezmi ty kytky mamince.
23:09:48-Ale ona přijde domů nejdřív v šest.
23:09:50Já mám až do šesti zůstat tady.
23:09:53-Tak je dej do kuchyně. Zkrátka je odnes.
23:09:56-No, odnes je do kuchyně, holčičko, než to tu celý pokapeš.
23:09:59-Ale nám se líběj ty gladioly.
23:10:05-Dávám ti přece spoustu peněz, nemusíš hlídat děti, mami.
23:10:09-Kdo říká, že musím? Dělá mi to radost.
23:10:13Ona je tak roztomilá.
23:10:15Marnie, nedovedeš si představit, co všechno mi povídá.
23:10:19-Ale dovedu.
23:10:21Do detailu ti zopakuje všechny klepy,
23:10:23které doma slyší od své drahé matinky.
23:10:26Kromě toho vždycky, když sem přijdu,
23:10:29tak se tu roztahuje.
23:10:31-Koukám, že sis nechala odbarvit vlasy, Marnie.
23:10:35-Trochu. Nemáš to ráda?
23:10:38-Ne. Ženská s odbarvenejma vlasama
23:10:42vždycky vypadá, jako když chce ulovit muže.
23:10:45Muži a dobrá pověst nejdou dohromady.
23:10:50-Něco jsem ti přivezla.
23:10:54-Zase jsi vyhodila spoustu peněz.
23:10:58Marnie, neměla bys kvůli mně utrácet všechny svoje peníze.
23:11:03-Na to přece jsou. Nemyslíš?
23:11:05A v bibli stojí: Za peníze všechno.
23:11:09-V tomhle domě si z bible nikdo utahovat nebude.
23:11:17Ah, to je nádhera. Jak se to nosí?
23:11:22-Takhle. Vysoko pod bradou.
23:11:26Je to elegantní. Moc elegantní.
23:11:29-Tak ty můžeš nakupovat kožešiny jako by nic?
23:11:32-Pan Pamberton mi zase zvýšil plat.
23:11:34-Řekla jsem paní Cottonové, že moje dcera
23:11:37je osobní sekretářkou milionáře. A že k ní je tak štědrý,
23:11:41jako kdyby to byla jeho vlastní dcera.
23:11:43-Paní Bernice? Nechtěla jste mi učesat vlasy, než se máma vrátí?
23:11:48-Ale jistě, holčičko. Utíkej nahoru a přines mi kartáč.
23:11:52To dítě má tak hezké vlásky.
23:11:56Připomíná mi tvoje, když jsi byla malá.
23:11:59Ta barva.
23:12:02Na tuhle stranu ulice nepřijde odpolední slunce.
23:12:05Mívám bolesti v noze a v boku.
23:12:15-Tady je ten kartáč.
23:12:17-Hmm... Marnie, pozor na mou nohu.
23:12:40Nikdy jsem neměla čas se takhle starat o Marnieny vlasy,
23:12:43když byla tak malá jako ty.
23:12:45-Jak to?
-Holčičko...
23:12:48Když se mi stala ta hrozná nehoda,
23:12:51tak jsem nejdřív byla dlouho nemocná
23:12:54a pak jsem musela do práce.
23:12:56-A to jste neměly tatínka?
23:12:59-Ne, neměly. To jsme tedy neměly.
23:13:03No, vidíš, jak jsi hezky učesaná.
23:13:07Á, zlatíčko, už je šest a pět minut.
23:13:10Měla bys utíkat domů.
23:13:12A nezapomeň vzít mamince ty gladioly.
23:13:18-A co koláč? Můj oříškovej koláč.
23:13:21-Áh. Tak ti ho upeču dneska večer a přinesu ti ho.
23:13:24A Jessie, pamatuj, rovnou domů.
23:13:27-No jo. Dobrou noc, paní Bernice.
23:13:29Na shledanou.
23:13:36-Líbí se ti ten šál, mami? Je to norek.
23:13:41No vidíš, vypadáš jako hýčkaná ženuška.
23:13:44-Žádnej muž mi nikdy nic krásnýho nedal.
23:13:47-My muže nepotřebujeme.
23:13:49Zvládneme to perfektně samy. Ty a já.
23:13:54-Pořádná žena muže nepotřebuje. Tak jako ty, Marnie.
23:13:59Řekla jsem paní Cottonové, ať se koukne na mou Marnie.
23:14:02Ta je moc chytrá na to, aby se chytla nějakýho mužskýho.
23:14:06Ani nápad.
23:14:08Tak. Teď pojď do kuchyně.
23:14:12Musím upíct ten koláč.
23:14:22ODKAŠLÁNÍ BERNICE
23:14:33-Marnie, já vážně uvažuju o tom,
23:14:35že řeknu paní Cottonové, aby se ke mně nastěhovaly.
23:14:39Paní Cottonová je moc milá... a je to slušná a pracovitá žena,
23:14:44která vychovává malou holčičku.
23:14:47-Ale mami, proč to neřekneš rovnou?
23:14:50Chceš prostě, aby Jessie bydlela s tebou.
23:14:56-Marnie, přece nebudeš takhle žárlit
23:14:59na takovou malou holku. Je mi s ní zkrátka dobře.
23:15:02A nějaký peníze navíc by se nám hodily.
23:15:06Ti Cottonovi jsou slušná familie.
23:15:13-Proč nemáš ráda mě, mami?
23:15:16Nikdy jsem nechápala důvod.
23:15:21Proč jsi mě nikdy neměla ani z půlky tak ráda jako Jessii?
23:15:28Mami. Proč se ode mě pořád odvracíš?
23:15:33Proč? Co... co ti na mně vadí?
23:15:35-Nic. Nic mi na tobě nevadí.
23:15:38-Ne, to není pravda.
23:15:41Vždycky ti na mně něco vadilo. Viď že jo? Vždycky!
23:15:44-Nikdy.
23:15:46-Bože, co všechno jsem v životě udělala.
23:15:50Jenom abys mě měla ráda. Co všechno jsem udělala.
23:15:57Na co myslíš, mami? Na to, co jsem udělala?
23:16:02No co si myslíš? Že to bylo něco neslušného?
23:16:06Že jsem byla Pambertonovou milenkou
23:16:08a proto se mě ani nedotkneš? Že takhle vydělávám peníze,
23:16:11z kterých jsi živá?
23:16:20Odpusť. Odpusť, mami.
23:16:24Já... já nevím, co to do mě najednou vjelo.
23:16:27Jistě sis o mně nic takového nemyslela.
23:16:30-Ne, nikdy.
-Je mi to líto, věř mi.
23:16:34Opravdu líto. Já... seberu ty oříšky.
23:16:36-Ne. Jdi nahoru a natáhni se.
23:16:39Jsi unavená. Řeknu Jessii, aby to posbírala.
23:16:44-Dobře.
23:16:47Koneckonců, je to... Jessiin koláč, že ano?
23:17:01KLEPÁNÍ KROUŽKU DO SKLA
23:17:11Ne, nechci, mami. Ne. Ne.
23:17:15-Marnie, vzbuď se. Marnie.
23:17:19-Nenuť mě se hýbat, mami. Je zima.
23:17:21-Vzbuď se, Marnie, něco se ti zdá.
23:17:25Běž se umýt, večeře je hotová.
23:17:29-Zdál se mi zas ten starý sen. Nejdřív to ťukání a...
23:17:35-Večeře je hotová.
23:17:37-Vždycky, když otevřeš dveře, tak...
23:17:41... tak je mi zima.
23:19:14-Slečno Clabonová.-Dobré ráno.
-Je pan Ward v kanceláři?
23:19:17-Ano, pane Rutlande, mám pohovor s novou sekretářkou.
23:19:20-Jak víte, slečno Blakelyová, Rutland a spol. je zavedená firma.
23:19:23Á, pan Rutland. Tohle je slečna Blakelyová.
23:19:27POUHÉ ODKAŠLÁNÍ-Takže, dáme vám vědět, slečno Blakelyová.
23:19:31Děkuji vám.
-Děkuji za váš čas, pane Warde.
23:19:33Na shledanou, pane Rutlande.
-Na shledanou.
23:19:36Myslím, že to půjde. Její kvalifikace je výborná.
23:19:42OTEVŘENÍ DVEŘÍ Pojďte na chviličku dál.
23:19:55Posaďte se. Posaďte se slečno... Taylorová.
23:19:59-Děkuji.-Mám tady vaše doporučení z Pittsburghu.
23:20:03Od Kendalla. Aha...
23:20:06To je jediné doporučení, které můžete předložit?
23:20:10-Víte, pane Warde, prošla jsem dobrými kursy,
23:20:13ale skutečné praxe mám málo. U Kendallů jsem začínala.
23:20:16Hned po vyškolení jsem se vdala. Můj manžel byl účetní
23:20:20a zvyšoval mou kvalifikaci. Naučil mě spoustu dalších věcí.
23:20:24Účetnictví, velkoobchodní ceny, dokonce i něco o počítačích.
23:20:27Když můj manžel zesnul loni v listopadu,
23:20:30tak... nějaké peníze po něm zůstaly.
23:20:33Ale chtěla jsem nějakou práci - náročnou a obtížnou práci.
23:20:38Dostala jsem místo u Kendalla, ale to bylo...
23:20:41Totiž ta práce nebyla příliš náročná
23:20:43a vypadalo to, že u Kendalla nic jiného nedostanu.
23:20:46Nešlo mi o peníze. Důležitá není pro mě výše platu,
23:20:49ale zajímavá práce, pane Warde.
23:20:52Která mě plně zaměstná a zaujme. Je mi jedno,
23:20:56kolik práce mi uložíte, nebo jaká bude pracovní doba.
23:21:00-Paní Taylorová, proč jste Pittsburgh opustila?
23:21:03-Můj manžel zemřel, tak jsem...
23:21:05-Víte, paní Taylorová, jedná se často o přísně tajné věci.
23:21:08-Prosím vás, dejte mi příležitost, pane Warde.
23:21:18-No... Dobře, paní Taylorová,
23:21:21myslím, že v pondělí můžete přijít do práce.
23:21:27Naše slečna Clabonová v přední kanceláři
23:21:30vás zapracuje. Já tam budu za minutku.
23:21:36Proč přijímáme někoho bez řádných doporučení?
23:21:38Ty jsi vždycky puntičkář, když se jedná...-Ber to tak,
23:21:41že já jsem tu jenom jako divák.
23:21:43-Nechápu to.
-Nemusíš to chápat.
23:21:50-Ahoj, slečno Clabonová.
-Já jsem ještě zmatená.
23:21:53-Dobrý den, pane Sam. Tak jak vám jdou kšefty?
23:21:55-Dobrý den, slečno Mainwaringová.
-Je tam Mark?
23:21:59Sháním někoho, kdo mi proplatí šek a pozve na oběd.
23:22:02Ten oběd se hodí pro Marka a pro vás ten šek.
23:22:05-Jen běžte dál. Máte potvrzení
23:22:07o sociálním pojištění, paní Taylorová?
23:22:10-Ano, ovšem.
-Co je to za buchtu?
23:22:15-Slečna Clabonová vám všechno ukáže.
23:22:17Je u nás už sedm let. Určitě se tu dostatečně vyzná.
23:22:21Na shledanou, paní Taylorová. Eh, slečno Clabonová,
23:22:24obstarejte potřebné formuláře.
-Jistě, pane Warde.
23:22:33Dobrý den, tady kancelář pana Warda.
23:22:36Pošlete nám, prosím, náborové formuláře.
23:22:38Ano, před obědem. Počkám.
23:22:41Děkuji vám.
23:22:44HOVOR SEKRETÁŘKY: Maude, a co v sobotu?
23:22:47Hm, jen jsem si myslela,
23:22:50žes říkal, že tvá matka s námi nepojede.
23:22:52Chtěla jsem jen mít jistotu kvůli objednávce.
23:22:56No a můžeš mi ještě jednou zavolat? Dobře, kdykoli.
23:23:05-Díky, pane Sam. Doufám, že je neutratím rozumně.
23:23:11Na shledanou.
-Na shledanou.
23:23:14To je Lil Mainwaringová, šéfova švagrová.
23:23:16Její sestra byla jeho manželkou.
23:23:19-Byla?
-Umřela asi před půldruhým rokem.
23:23:22Měla něco se srdcem. Už v devětadvaceti.
23:23:26Do té doby stihla sestru vychovat.
23:23:28Lil žije s celou jejich rodinou ve Wykwynu.
23:23:31Tak se mi zdá, že milá Lil tam chce zůstat navěky.
23:24:20HOVOR NENÍ SLYŠET
23:24:35Jak už jsem vám říkala, starý pan Rutland, Markův otec,
23:24:38do podniku nikdy ani nevkročil.
23:24:41A firma se už potápěla, když ji Mark převzal.
23:24:44Už první týden poslal do důchodu...
23:24:47- no, do důchodu - celou správní radu,
23:24:50dále ředitele, jeho tajemníka a tajemníkova tajemníka...
23:24:54-Kávičku, dámy?
23:25:00-Přinesla byste mi kávu, prosím?
-Jen kávu? Koblihu? Koláč?
23:25:04-Paninko, já vám vyberu koláček.
23:25:06-Ne, jen kávu. Nemám červený inkoust.
23:25:09-Tak si vemte můj.
-Á, podám si ho.
23:25:12-Ne ne ne, okamžik.
23:25:14-Děkuji.
23:25:17Děkuji.
23:25:39-Pani Taylorová, nezranila jste se?
23:25:41Paní Taylorová.
23:25:44Určitě se poranila, jděte za ní.
23:25:47-Mary, je vám něco?
23:25:50-Co? Ovšemže ne.
23:25:53Jen jsem si polila blůzu.
-Tak rychle jste vyběhla.
23:25:56Pan Rutland se obává, že jste se poranila.
23:25:59-Neporanila. Kápla jsem si inkoust na blůzu.
23:26:04Bože, tolik rozruchu a pro nic za nic.
23:26:38Proč pořád zamyká a odemyká tu zásuvku?
23:26:41-Nepamatuje si číselný kód k sejfu. Tak si ho zapsal do té zásuvky.
23:26:44Pan Rutland a já máme taky klíče - pro jistotu.
23:26:48Vždyť je to jenom pět čísel.
23:26:53-Paní Taylorová, mám na telefonu pana Rutlanda.
23:26:56Vzpomněl si, jak jste říkala, že byste mohla pracovat přesčas.
23:27:01A ptá se, jestli byste mohla přijít v sobotu.
23:27:04-V sobotu? Jistě, pane Warde. V kolik?-V půl třetí.-Hm.
23:27:08-Řeknu panu Rutlandovi, že můžete přijít.
23:28:00MARK RUTLAND: Vstupte, paní Taylorová.
23:28:05-Dobré odpoledne, pane Rutlande.
23:28:13-Zajímá vás ta sbírka, paní Taylorová?
23:28:15Ta patřila mé ženě. Zemřela.
23:28:18To je všechno, co mi po ní zbylo.
23:28:22A to je Sophie. Je to jaguár.
23:28:25Jihoamerický. Já... jsem ji cvičil.
23:28:29-Ó! A co jste ji naučil?
23:28:32-Důvěře.
-Nic jiného?
23:28:35-Ale to je hodně... na jaguára. Pustíme se do práce?
23:28:41Psací stroj je támhle. Chci originál a jednu kopii.
23:28:45Pokud to nepřečtete, tak se zeptejte.
23:28:47Naťukal jsem to sám a jako písařka jsem originální.
23:28:57-Arboreální dravci brazilských dešťových lesů.
23:29:00-Než jsem narukoval k nám do podniku, paní Taylorová,
23:29:04studoval jsem zoologii. Snažím se pořád o přehled v oboru.
23:29:07-V zoologii?
-Instinktivní chování.
23:29:11-Á. Zoologie se zabývá i lidmi?
23:29:15-Jenom zčásti. Zahrnuje ty zvířecí předky,
23:29:18od nichž člověk vyvodil své instinkty.
23:29:21-Instinkty žen také?
23:29:23-Zabývám se v článku instinkty dravců.
23:29:26Mohla byste je nazvat kriminálními živly světa zvířat.
23:29:29Zvířecí dámy se často řadí mezi dravce.
23:29:50Rozsviťte si světlo, jestli chcete.
23:29:52Vypínač je u dveří.
23:29:57HŘMĚNÍ
23:30:08-Posaďte se, paní Taylorová.
23:30:11Jestli vás děsí ta bouřka, přinesu vám něco k pití.
23:30:16Paní Taylorová.
23:30:22DECHY
23:30:29Budova je uzemněná, paní Taylorová.
23:30:35Nic vám tu nehrozí. To jsou jen blesky.
23:30:45-Zastavte ty barvy.
-Barvy?
23:31:26Je to pryč. Nebojte se.
23:31:28Je to pryč.
23:31:31Jak se cítíte? Nechcete si loknout trochu brandy?
23:31:34-Ne, děkuju. Jsem hrozná, odpusťte.
-Co, prosím vás?
23:31:38Ale co vás tak děsí na těch barvách?
23:31:42-Na čem?
-Jako by vás vyděsily ty barvy.
23:31:45-Ne. Ne, děsí mě jen hromy a blesky.
23:31:49-Nikdy bych vás netipoval na ženu, která se něčeho bojí.
23:32:07No ano, všechno má svůj konec.
23:32:11Tady je to jak po bitvě. Už se nedá pracovat.
23:32:14Odvezu vás domů, budem pokračovat jindy.
23:32:16-Děkuju, já...
-Skočte si pro věci.
23:32:23Je tu chladno a vlhko. Musím zavolat údržbáře.
23:32:44-S tou skříní mě to mrzí.
-Mrzí? A proč?
23:32:48-Je to všechno, co vám zbylo po manželce.
23:32:51-Myslel jsem tím, že to zbylo z toho, co patřilo mé ženě.
23:32:55-Ou.
23:32:57RÁDIO:Native Winkler je druhý, Hopeless třetí.
23:33:00-Ne, prosím, nechte to.
-Nasadili k závěrečnému spurtu.
23:33:03-Máte ráda dostihy?
-Mám ráda koně.
23:33:05Proto na dostihy chodím.
23:33:08-Váš manžel byl fanoušek?
-Ano.
23:33:12-Pořád je navštěvujete?
-Ano.
23:33:16-Dráha v Atlantic City je ještě otevřená.
23:33:19Příští sobota by se hodila.
23:33:22-Dobře. Zajímáte se o koně?
23:33:25-Ne, vůbec ne.
23:33:31HLASATEL KOMENTUJE DOSTIHY ANGLICKY
23:33:53-Tak, to by byl další.
-Byl to krásný dostih.
23:33:58-No, vy jste expert. Tip na příští závod?
23:34:03-Lemon Pudding. Minule byl třetí. Dneska má lepšího žokeje.
23:34:07-Tedy Lemon Pudding. Sázky jsou čtyři ku jedné.
23:34:11Hned přijdu.
23:34:18-Promiňte. Že vy jste Peggy Nicholsonová, co?
23:34:22Nevzpomínáte?
23:34:24-Promiňte, co jste říkal?
23:34:26-Říkal jsem, jestli nejste Peggy Nicholsonová.
23:34:29-Ne, nejsem.
-Ne?
23:34:32Byl jsem si jistej že jo, když jsem vás tady zahlíd.
23:34:35-Ne, je mi líto, zmýlil jste se. Nejsem žádná Nicholsová.
23:34:38-Nicholsonová.
-Nicholsonová.
23:34:41-Před pár lety nás seznámil Frank Abernathy v Detroitu.
23:34:45Frank Abernathy. Nevzpomínáte?
23:34:48-Ne, neznám nikoho jménem Frank Abernathy.
23:34:51Nikdy jsem neznala žádného Franka Abernathyho.
23:34:54Prosím, odejděte.
23:34:56-No tak, zlatíčko, ty mě chceš vodit za nos, viď?
23:34:59-Proč by vás ta mladá dáma měla vodit za nos, pane?
23:35:02-Ach pardon, zdálo se mi, že tuhle dámu znám.
23:35:06-Zná vás ten pán?
-Ne.
23:35:08-Tu dámu neznáte, pane.
-Řekl jsem vám,
23:35:10že se mi zdálo, že ji znám. Já se omlouvám.
23:35:12-Máte štěstí, že se slušně chováte. Teď můžete jít.
23:35:21-Jste jako rychlík.
-Jo? Kdo je ten chlap?
23:35:25-Asi mám jednu z těch tuctových tváří.
23:35:27-Tak, jaký je váš další tip?
23:35:29-Chtěla bych jít do padoku a vidět Telepathyho.
23:35:32Před lety jsem ho viděla jako dvouletka trénovat.
23:35:59-Á, tamhle je ten váš krasavec.
23:36:02Jo, číslo osm, Telepathy.
23:36:11Ten kůň je samá noha, ale respektuji vaši odbornost.
23:36:15Je vám něco?
23:36:17-Nesázejte na něj.
-Proč ne?
23:36:19-Má skleněné oko. Můžeme jít?
23:36:35-Vy jste přímo vzorná. Nepijete, nekouříte, nesázíte.
23:36:39Jenom dneska... pro štěstí.
23:36:42-Nevěřím na štěstí.
-Tak? Na co věříte?
23:36:46-Na nic. Na koně možná.
23:36:50Přinejmenším jsou krásní a ne z tohoto světa jako lidi.
23:36:54-Jo, lidi jsou hrozná sebranka.
-Většinou.
23:36:57-Měla jste těžké dětství, paní Taylorová?
23:37:00-Nijak zvlášť.
-Určitě ano.
23:37:03Určitě jste se těžce šplhala nahoru.
23:37:07Ale jste chytrá, viďte? Spisovný jazyk,
23:37:10vytříbené způsoby... Kde jste se to naučila?
23:37:13-Od vás lepších.
23:37:16A co vaše těžké dětství, pane Rutlande?
23:37:18-Sentimentální historie. Slibné mládí
23:37:21zešedlo pod tlakem peněz, pozice, noblesse oblige...
23:37:26V době, kdy jsem nastoupil, byl podnik před krachem.
23:37:30Tisíc zaměstnanců mělo být vyhozeno na dlažbu.
23:37:33-A co by se bylo stalo s vaší rodinou?
23:37:36-Někdo z další generace by si vzal bohatou dědičku
23:37:39a rodina by byla zachráněna. HLUČNÉ FANDĚNÍ V POZADÍ
23:37:44-Strach byl zbytečný. Ten chudáček se skleněným okem
23:37:47právě vyhrál o čtyři délky.
23:37:51-Už mi to stačilo. Můžeme jít?
23:37:54-Jak je libo. Dráha je v provozu ještě měsíc.
23:37:57Takže máme ještě dvě soboty.
23:38:00Jestli jste takový znalec, tak je ze mě do měsíce boháč.
23:38:13-Slečno Nicholsonová.
-Vy si vážně koledujete, kamaráde.
23:38:25-Kam to jedeme?-Je načase, abych vám představil svého otce.
23:38:30-To jsem netušila.
-Žádný strach. Táta se řídí vůní.
23:38:34Pokud je z vás cítit kůň, tak vás bere.
23:38:54Tak, tady je ta bouda. Rodinné sídlo.
23:39:11Ahoj, tati.
23:39:13-Kdo je to?
-To je Mary Taylorová.
23:39:15Mary, to je můj otec.
-Těší mě, pane Rutlande.
23:39:17-To je děvče!
-Ona není ani tak děvče
23:39:20jako fanda do koní. Řekl jsem si, že když jí ukážu tvoje koně,
23:39:23tak si její pozornost udržím trochu déle.
23:39:26-Skvělé, skvělé. Pojďte, má drahá.
23:39:29Právě jsem si chtěl dát čaj.
23:39:37-Mary, má švagrová Lil Mainwaringová.
23:39:40Mary Taylorová.
-Těší mě.
23:39:42-Ahoj. Už jsme se viděly, viďte?
23:39:44-To je zajímavé, jak je ten svět malý.
23:39:52-Ach jo, asi jsem si dnes odpoledne vymkla zápěstí.
23:39:55Určitě bych ten čaj rozlila. Byla byste tak hrozně hodná?
23:40:02-Silný, prosím, bez mléka. Dvě kostky cukru.
23:40:05Jídlo je v tomhle domě pod psa, ale u čaje trvám
23:40:08na dobrém koláči od správné firmy.
23:40:10-Ty si do čaje dáváš citron, viď, Lil?
23:40:14Ano, citron pro Lil, Mary.
23:40:18Pro mě silný... s kapkou rumu.
23:40:21-Babrat čaj s tvrdým alkoholem, to je barbarské, ne?
23:40:25-Co myslíte, slečno Taylorová? Je náš Mark tak trochu barbar?
23:40:30-Barbar?
23:40:33-Co si dáváte do čaje vy, slečno?
23:40:36-Obvykle sáček čaje a trochu vody.
23:40:38-Skromný zvyk, má drahá. Toho máslového koláče
23:40:42pořádný kus, prosím. Jezdíte na koni?
23:40:45-Trochu.
-To nejlepší na celém světě
23:40:48pro duši muže či ženy je hřbet dobrého koně.
23:40:50Překvapuje mě, že Mark může někoho zajímat.
23:40:53Neloví, nejezdí na koni...
-Prosím, tati,
23:40:55doufal jsem, že tohle nevyjde najevo.
23:40:58Dokonce jsem se chtěl slečně našimi koňmi pochlubit.
23:41:00Co kdybyste si to vzala o stáje s sebou?
23:41:03-Mark předstírá, že chce slečně ukázat koně,
23:41:06ale jeho chloubou jsem vlastně já.
23:41:08-Skutečně? Myslíš?-Jsem totiž docela příjemný starší společník.
23:41:12-Lil, doufám, že tvé mladé zápěstí
23:41:15se už zotavilo, abys mohla tátovi nalít čaj.
23:41:18-Ano, dám si trochu.
-Ještě ne!
23:41:20-Když povinnost ti šeptá, že musíš,
23:41:23tak mládí odvětí - ještě ne.
23:41:27-Kryso! Cituješ to špatně.
23:41:57-Přijedeš k nám příští víkend?
23:41:59Můžeš si vzít sáček čaje. A vybereš si koně.
23:42:08-Dobrou noc, Mary. Já běžím. Na shledanou v pondělí.
23:42:11-Dobrou noc, Susan. ŽENY:Ahoj, ahoj!
23:42:14-Ahoj.
-Čau. -Čau.
23:42:34-Nemám k tomu ten správnej futr. Nemáš nějakej, Tery?
23:42:37ŽENSKÉ ŠVITOŘENÍ
-No vážně, Tom přijel pro mě
23:42:40a neumíš si představit, jaký to tam bylo krásný.
23:42:42Otevřel mi sám dveře a byl úplně úžasnej.
23:42:45-Nejseš barvoslepá?
-Ne, bylo červený.
23:42:48Mělo čtyři kola... Ne ne ne.
23:42:51Otevřely se dveře, já si sedla, nabídnul mi cigaretu...
23:42:54-Pojedem dolů, protože možná už ti mezitím volal.
23:42:57-No tak ten telefon prošvihnu.
-Je to ten nejlepší chlap,
23:43:00jakýho jsi zatím měla.
-Dobrou noc.
23:43:03Na shledanou příští týden. SMÍCH
23:43:05-Ne, byl nejlepší, co jsem zatím...
23:43:08HOVORY UTICHLY
23:45:44ŠPLOUCHÁNÍ VODY
23:46:39KLAPNUTÍ DVEŘÍ
23:46:50(křičí)-Dneska jedeš jako dráha. Kam tak spěcháš?
23:46:52-Spěchám do postele, chápeš?
23:47:28-Sesedněte, prosím.
23:47:30Zpátky půjdete pěšky, pojedu já.
23:47:35Přespíte v hotelu, nebo se znáte s místní šlechtou?
23:47:38-Nemáte přece koně rád.
-Nemám, ale koně mají rádi mě.
23:47:41Což nás přivádí k našemu vztahu, slečno Edgarová.
23:47:48DVEŘE
23:47:55Je Edgarová vaše pravé jméno?
23:47:57A jste blondýnka? Ušetříme si spoustu času
23:48:00a budeme se cítit líp, když mi řeknete pravdu.
23:48:03Tak jaké je vaše jméno? Nedrážděte mě, milá slečno!
23:48:07Mám hroznou chuť vás pořádně zmlátit.
23:48:11Konečně spolu komunikujeme.
23:48:13Takže naposledy, je Edgarová vaše pravé jméno?
23:48:16A pusťte z hlavy, že byste mi lhala.
23:48:19-Jsem Margaret Edgarová.
23:48:21-Odkud jste?
-Z Kalifornie.
23:48:25-Odkud z Kalifornie?
-Z Los Angeles.
23:48:27-Kde jsou prachy?
23:48:31-Tady. Část z nich.
23:48:33-Kde je zbytek?
-Nebojte se, v bezpečí.
23:48:36-V bezpečí? Jako sázka na dostizích?
23:48:38Anebo to šlo na operaci vaší choré matky?
23:48:41Či snad platíte školné bratříčkovi?
23:48:43-Nemám bratříčka ani chorou matku. Nemám prostě nikoho.
23:48:46-Dokonce ani pana Taylora. Ani by mě zamák nepřekvapilo,
23:48:49kdyby zbytek úlovku byl v rukou zesnulého chotě pana Taylora.
23:48:52Někde tady by se mohl objevit v modrých pohřebních šatech,
23:48:56s kapsami naditými Rutlandovými penězi.
23:48:59-Zbytek peněz je v doporučeném balíčku,
23:49:01který je uložen v mé poštovní schránce v New Yorku.
23:49:04Zítra si ho tam vyzvedněte. Tady je klíč.
23:49:07-Děkuji, slečno. Teď ještě stvrzenku o odeslání.
23:49:13Ta stvzenka a neotevřený balíček mají cenu podepsaného doznání.
23:49:16-Ah.-Tak fajn. Jak do toho zapadá pan Taylor?
23:49:19-Ten neexistuje. Nikdy jsem nebyla vdaná.
23:49:22Paní Taylorová byla matčina přítelkyně.
23:49:24-A když jste hledala práci u nás, tak jste si změnila jméno.
23:49:28-Utíkala jsem před sestřenicí Jessií.
23:49:30Je hrozná. Bála jsem se, že kdyby se dozvěděla
23:49:34o těch penězích z pojistky, tak by mi nedala pokoj.
23:49:37-Z jaké pojistky?
23:49:39-Paní Taylorové. Ona zemřela.
-Tak paní Taylorová zemřela.
23:49:43Takže vy teď jedete napůl s tou hroznou sestřenicí.
23:49:46-S nikým nejedu napůl. Tváříte se, jako bych tyhle věci
23:49:49dělala pravidelně. Jako bych je plánovala.
23:49:52-A neplánujete?
-Ne.
23:49:55-Vy nejste z Los Angeles, slečno. Vaše výslovnost je jasně jižanská.
23:50:00A vy jste z jihu.
23:50:02Jste chladnokrevná a systematická lhářka.
23:50:05-A co mám dělat?
-Já vám neporadím.
23:50:08-Tak jsem to nemyslela. Chci říct,
23:50:10že jsem se nenarodila v Kalifornii, ale v Richmondu ve Virginii.
23:50:14Otec od nás odešel, když jsem byla malá.
23:50:16Matka a já jsme žily v Richmondu do mých sedmi let.
23:50:19Potom jsme se přestěhovaly do Kalifornie.
23:50:21Má matka sehnala práci v továrně. Tak to bylo, přísahám.
23:50:25Má matka zemřela, když mi bylo deset.
23:50:27A pak se mě ujala paní Taylorová.
23:50:30-Pojďte, jdeme.
23:50:33-Jak jste mě našel?
-Otázky kladu pouze já, slečno.
23:50:38Jakpak jste získala číselný kód k sejfu?
23:50:41-Z Wardovy zásuvky.
23:50:43-Aha. Tak vypravujte od začátku.
23:50:49-Už jsem všechno řekla. Narodila jsem se v Richmondu.
23:50:52Byli jsme chudí. Byli jsme zoufale chudí.
23:51:00Když matka zemřela, byla jsem strašně opuštěná.
23:51:04-No dál... Pořád ještě poslouchám.
23:51:07-Chodila jsem do školy a starala se o paní Taylorovou,
23:51:10dokud nezemřela.
23:51:13Nechala mi dům a pojistku na pět... tisíc dolarů.
23:51:20Dům jsem prodala, byla na něm hypotéka.
23:51:23Takže jsem dostala jen devět tisíc.
23:51:26Měla jsem dohromady čtrnáct tisíc dolarů.
23:51:29Hotově. A cítila jsem se jako královna.
23:51:34To je tak všechno. Koupila jsem Foria.
23:51:36-Foria?
23:51:40-Dva roky to byla nádhera. A pak, v listopadu, peníze došly.
23:51:44Musela jsem do práce. Nastoupila jsem u Kendalla
23:51:47a hledala jsem přitom něco lepšího.
23:51:49-Tak fajn. Ještě jednou. Zkuste to znovu,
23:51:52abyste z té kupy hnoje dala dohromady aspoň pár faktů.
23:51:56Zaprvé, popletla jste všechna data.
23:51:58Před námi jste byla zaměstnána u Struttovy společnosti.
23:52:01Jednou jsem vás tam viděl.
23:52:03Pan Strutt je daňový poradce našeho podniku.
23:52:07Tenkrát mě na vás upozornil. Měla jste tmavé vlasy.
23:52:09A pak, o několik měsíců později, jste od něho záhadně zmizela.
23:52:13-Tak vy jste to všechno věděl, když jste mě najímal?
23:52:16-Ne. Nebyl jsem si tím jist. Ale řekl jsem si,
23:52:19že by bylo zajímavé mít vás na očích.
23:52:22-A celou tu dobu se mě snažíte chytit do pasti.
23:52:26-No... To je právě záhada.
23:52:29Ano, jednou jsem byl jen... zvědavý.
23:52:32Ale pak jsem ztratil přehled a... líbila jste se mi.
23:52:36-Tak je to tedy.
-Nezdá se vám,
23:52:39že jste dost riskovala, když jste věděla,
23:52:42že Rutland je Struttův klient?
23:52:45-Nevěděla jsem to. U Strutta jsem neměla přístup
23:52:48ke jménům všech klientů.
23:52:50-Tak jo. Jdem o kus dál.
23:52:53Připouštíte, že jste zlodějka a lhářka.
23:52:56Jenže jakého typu?
23:52:58Cítíte nutkání krást? Jste patologická lhářka?
23:53:01-To je přece jedno.
-Není.
23:53:05To má význam... pro mě.
23:53:13Byla jste ve vězení?
23:53:15-Ovšemže ne.
23:53:18Já vím, že je to moje vina, že mi nevěříte.
23:53:21(se vzlykáním) To o Struttovi je pravda.
23:53:24Udělala jsem to. Já... nevím proč.
23:53:26Asi jsem se zbláznila. Já...
23:53:29Pan Strutt byl tak... Nenáviděla jsem ho.
23:53:33-Tak jako mě?
23:53:36-To ne, vás ne.
23:53:46-Utřete si tvář.
23:53:53Pojďte.
23:54:23-Dobré odpoledne.
23:54:33-Co to bude, prosím?
-Párek a kávu, prosím.
23:54:37-Mně taky.
-Okamžik, prosím.
23:54:40-Můžeme pokračovat.
23:54:43To používání falešných jmen nejde dohromady s vaší historkou
23:54:48o neovladatelném, okamžitém hnutí mysli.
23:54:51-Kdybyste ukradl skoro deset tisíc dolarů,
23:54:54nezměnil byste si jméno?
23:54:57Není to k ničemu, vy tohle nikdy nepochopíte.
23:54:59-Snažím se vás nejen pochopit, snažím se vám dokonce uvěřit.
23:55:02-Proč?
-Protože chci, sakra.
23:55:05Chápete to?
23:55:08-Tady to je, prosím.
23:55:11-Marku...
23:55:14Když jsem to udělala ve vašem podniku,
23:55:18důvody byly tak zmatené. Už jsem je popsala.
23:55:23Chtěla jsem zmizet. Copak to nechápete?
23:55:26Zmizet vám z očí. Nerozumíte.
23:55:31Ono to bylo... My jsme byli...
23:55:33-To jsme byli. A to jste musela utíkat?
23:55:36-Ano, potřebovala jsem vypadnout, než se zapletu.
23:55:39Těžko bych to pak zvládla.
23:55:41-Říkají vám Margaret?
-Marnie.
23:55:46Bože, Marku, nechte mě odejít, přísahám, že...
23:55:49-Ale já to nedokážu, Marnie. Někdo se o vás musí postarat.
23:55:53Nemůžu vás nechat bez pomoci. Když vás nechám odejít,
23:55:56tak... ponesu morální odpovědnost.
23:55:59-Tak co...?
23:56:01-Marnie... Ano, sluší vám to.
23:56:07Tak jo, Marnie, uděláme to takhle.
23:56:09Odvezu vás zpátky do Filadelfie. Dnešní večer strávíte u nás doma
23:56:13a zítra se vrátíte do kanceláře.
23:56:15Ten klíč vrátíte zpátky Susan do kabelky.
23:56:19-Ale já se nemůžu vrátit.
-Ničeho se nebojte,
23:56:22ty peníze jsem dal zpátky na místo.
23:56:24Když jsem včera přijel pro vás a vy jste se vypařila,
23:56:27bylo mi jasné, co se stalo. Tak jsem šel do kanceláře,
23:56:30podíval se Wardovi do sejfu, spočítal ztrátu a nahradil ji.
23:56:34Pak jsem se vydal vás hledat. Nevzpomínáte,
23:56:38jak se vám na dostizích líbil kůň, co se jmenuje Telepathy?
23:56:42Říkala jste, že jste ho viděla jako dvouletka trénovat.
23:56:45Toho jsem se chytil, šel jsem po něm
23:56:48a... zjistil jsem, že pochází ze stáje
23:56:50George Marstona z Virginie. Tak jsem Marstonovi zavolal,
23:56:54jestli bych si tam u něho nemohl pronajmout koně.
23:56:57Dal mi tři tipy. Včera jsem se rozjel
23:57:01ty stáje prohledat, ale marně.
23:57:03Jenže v té poslední mi doporučili nějakého Garroda v Middleburgu.
23:57:10SERVÍRKA:Na shledanou. Těšíme se na vaši návštěvu.
23:57:15-Proč mě vezete do Wykwynu?
-Protože byste mohla znovu zmizet.
23:57:20-To bych neudělala. Máte stvrzenku,
23:57:23klíč od poštovní schránky, znáte mé jméno...
23:57:26-Margaret Edgarová? A je to pravé jméno?
23:57:29Určitě se na vašich toulkách nevyskytl nějaký ten manžel?
23:57:33-Řekla jsem, že jsem nebyla vdaná.
23:57:35-Zasnoubená?
-Ne.
23:57:38Žádní milenci, nápadníci, intimní návštěvy - nic.
23:57:42-Tak fajn. Dopijte.
23:57:48-Marku, já... se chci trochu upravit.
23:57:50-Uuh. Jste upravená.
23:57:53Pojďte. POVZDECH
23:58:04Stejně vám nevěřím, Marnie. Určitě se o vás zajímala řada mužů.
23:58:09-Neřekla jsem, že se nezajímali, ale že já se nezajímám o ně.
23:58:13-Nikdy?
-Ne.
23:58:16Totiž... dokud jsem...
23:58:20-Proč o mě?
-Protože jste jiný, Marku.
23:58:25-Tak tohle neberu, Marnie.
23:58:27-Ale je to pravda, mám vás ráda.
23:58:31-No, dejme tomu.
23:58:33Ale nebudeme to přeceňovat. Až přijedem domů,
23:58:37řeknu, že jsme měli mileneckou hádku.
23:58:40Že jste utekla a já že jel za vámi a přivezl vás zpátky.
23:58:43To udělá tátovi radost. Zbožňuje muže činu.
23:58:47Dál jim řeknu, že se do týdne vezmeme.
23:58:49Pochopitelně zůstanete ve Wykwynu.
23:58:52Řeknu, že bez vás nemůžu vydržet ani minutu.
23:58:55Táta obdivuje zdravý lidský chtíč.
23:58:58Vezmeme se v nejkratší zákonné lhůtě.
23:59:00Pak odplujem někam daleko. Kam byste chtěla jet?
23:59:03Co takhle do jižních moří?
23:59:05-Co mi to tady hrajete?
-Snažím se vás požádat o ruku.
23:59:10Tahle formulace vám připadá málo vzletná?
23:59:13Co třeba "chcete být mou"?
23:59:15-Jste šílenec! Ovládejte se!
23:59:17-Třeba jsem.
23:59:19To jméno Marnie... Jo, budu vám říkat Marnie.
23:59:22To se dá vysvětlit jako zdrobnělina.
23:59:25Ale Taylorová... Zkrátka vyvdáme vás
23:59:27jako Mary Taylorovou, to je naprosto legální.
23:59:29Ono je to stejně jedno, jak se podepíšete.
23:59:32Když se podepíšete "Myšák Mickey", stejně to bude platit.
23:59:35-Vy víte, kdo jsem. Jsem myška, zlodějka a lhářka!
23:59:40-Moje smůla, že jsem se zamiloval do zlodějky a lhářky.
23:59:45-Zamiloval? Ach Marku,
23:59:48jestli mě milujete, nechte mě jít.
23:59:51Nechte mě odejít, Marku, prosím vás.
23:59:55Vždyť mě neznáte.
23:59:59Dejte si říct, Marku, já nejsem jako jiní lidé.
00:00:02Já vím, co jsem.
-O tom pochybuju, Marnie.
00:00:05Ale rozhodně se jistě vyrovnáme i s tím, co jste.
00:00:09Ať jste cokoli, já vás miluju.
00:00:12Je to smůla, jistě, ale je to tak.
00:00:16-Nemilujete mě. Jsem jen něco, co jste chytil.
00:00:21Jako nějaké zvíře, které jste ulovil.
00:00:24-To taky jste. A tentokrát jsem chytil
00:00:26něco skutečně divokého.
00:00:29Chytil jsem vás a přísahámbohu, že vás nepustím.
00:00:32Ale až přijedeme domů, Marnie, ne aby vás napadlo,
00:00:36že utečete s rodinným stříbrem. Na jeden krátký týden
00:00:39se zkuste ovládnout a potom to získáte legálně.
00:00:42-Jako vy?! Jako vy mě získáte legálně?!
00:00:47-Ano, dá se to tak říct.
00:00:49Někdo za vás musí zodpovídat, Marnie.
00:00:53A výběr je malý - buďto já, nebo policie, děvenko.
00:01:11Jsi nepostradatelný. SMÍCH
00:01:14Ó, bratránku, máš všechna potřebná lejstra?
00:01:17-Dobře se bav, miláčku.
-Cestovní šeky a kreditní karta.
00:01:20-Jo, díky, kamaráde. Zařiď, ať odvezou auto z letiště.
00:01:24Bob je náš poradce. To se často hodí.
00:01:31Dej na sebe pozor, Lil. Přivezu ti nějakého divocha.
00:01:35Ahoj, tati.-Ahoj, Marku.
-Děkuju, doktore Gilliane,
00:01:38bez vás by to nebylo legální.
-Bylo mi radostí.
00:01:47-Tak pojďme dopít to šampaňské a dojíst koláč,
00:01:49než nám ho odnesou. Skutečně vynikající koláč, že?
00:01:53Sám jsem dohlížel v kuchyni, seznámil jsem se s jedním cukrářem
00:01:56od Horna a Hardarta! STARTOVÁNÍ AUTA
00:01:59-Ten zásnubní prsten měl nejmíň tak pět karátů.
00:02:03-Šest a půl. Modrobílý. Překrásný kámen.
00:02:07-Jeho matka nechala sbírku nádherných šperků
00:02:09a ty leží někde v sejfu.
00:02:11-Říkal, že jí chce dát něco, co ještě nikomu na světě nepatřilo.
00:02:15-Ale šest a půl karátů... Pouštět obligace kvůli psrtenu.
00:02:20-Neplatil v hotovosti, ale šekem.
00:02:22Byla jsem u toho.
00:02:24Stál dvaačtyřicet tisíc dolarů plus daň.
00:02:29-Říkáš dvaačtyřicet tisíc dolarů?
00:02:33Jemu přeskočilo.
00:02:35Víš, co mi provedl minulou sobotu? Přišel do klubu
00:02:38a mával šekem na sedm tisíc dolarů.
00:02:41Trval na tom, abych přerušil svou partii golfu,
00:02:44šel otevřít banku a vyplatil mu sedm tisíc dolarů.
00:02:47A vybral..., no, řekněme dost na to,
00:02:50aby měl na ten výlet a kreditní kartu.
00:02:53Ty obligace prodal přes můj výslovný nesouhlas.
00:02:56A já mu vyplatil peníze. Deset tisíc v malých bankovkách.
00:02:59A když jsem se ho ptal, proč chce deset tisíc v malých bankovkách,
00:03:03prohlásil: "Víš, kamaráde, vydírají mě.
00:03:05Ale žádají malé bankovky."
00:03:09Ano, spousta lidí obdivuje Markův humor.
00:03:12Ale já ne. Nijak mi neimponuje, když někdo vyhodí...
00:03:19včetně toho neproplaceného šeku za ten prsten...
00:03:22okolo sedmdesáti tisíc dolarů za jediný týden.
00:03:26Šest nebo sedm tisíc dolarů za líbánky v jižních mořích!
00:03:29To trochu přehnal. A za dvaačtyřicet tisíc prsten!
00:03:33Tolik peněz vyhozených na oslavu čeho?
00:03:36Téhle směšné svatby, o které nesmí nikdo vědět.
00:03:39Kdyby to tušila matka.
00:04:30-Vyplatit Strutta.
00:05:11-Něco k pití?
00:05:13Mám ti něco namíchat?
00:05:23Trochu whisky na to čištění zubů?
00:05:26-Ne, děkuji.
00:05:31-Navzdory tomu, co se říká ve filmech
00:05:34a ženských časopisech, bitevním polem manželství
00:05:37není, opakuji, není... ložnice.
00:05:41Nikoli. Skutečným bitevním polem je koupelna.
00:05:44Kvůli koupelně se vytyčují hranice a neustoupí se ani o píď.
00:05:49Zdá se, že nám od začátku hrozí válečný konflikt, drahoušku.
00:05:52Už jsi v koupelně přesně sedmačtyřicet minut.
00:05:55OTEVŘENÍ DVEŘÍ
-Už je tu volno.
00:06:00-Děkuji.
00:06:03Vypadáš sexy s umytým obličejem.
00:06:09Marnie, pojď sem.
00:06:21Sedni si.
00:06:35-Nemůžu. Nemůžu! Nemůžu!
00:06:38-Proboha, Marnie.
00:06:42-Nesnesu to. Já umřu.
00:06:45Jestli se mě ještě jednou dotkneš, tak umřu.
00:06:49-Nedotknu se tě, slibuju že ne, ale vylez z toho kouta, prosím.
00:06:57Tak, teď mi doufám řekneš, co to znamená.
00:06:59Chceš mi takhle osobitě naznačit, že pro tebe nejsem přitažlivý?
00:07:03-Říkala jsem ti, aby sis mě nebral. Já to říkala!
00:07:05Ach bože, proč jsi mě nenechal odejít?
00:07:08-Marnie...
-Ne. Prosím tě ne.
00:07:12-Napij se něčeho.
-Nemám na nic chuť.
00:07:14-Trošičku brandy.
-Žádnou nechci. Nech mě na pokoji!
00:07:17-Nenechám, dokud nezjistím, jak ti můžu pomoct.
00:07:20-Jedině mi můžeš pomoct, když mě necháš na pokoji.
00:07:24Copak to nechápeš? Nevidíš, že nesnáším,
00:07:26když na mě kdokoli sahá?!
00:07:29-Kdokoli, nebo jen já?
-Vy, muži.
00:07:35-Vážně? Tenkrát v kanceláři
00:07:38ti to nevadilo. Nebo v té stáji.
00:07:41A tady celý týden jsem se tě dotýkal.
00:07:43Mockrát jsem tě líbal. Proč jsi neutekla,
00:07:46zalitá studeným potem, a neschovala se do kouta?
00:07:49-Chtěla jsem to vydržet, když budu muset.
00:07:52-Aha. Takhle jsi na tom byla vždycky?
00:07:56-Vždycky, ano, vždycky.
-Co se ti stalo?
00:07:59-Stalo? Nic. Nic se mi nestalo.
00:08:02Ale nikdy jsem nesnášela ničí dotek!
00:08:06-Svěřila ses někomu? Třeba doktorovi?
00:08:08Ten by ti mohl pomoct.
-Ne. Proč taky?
00:08:11Nechtěla jsem se vdávat. Je to... ponižující, živočišné!
00:08:14A bylo mi dobře, jak jsem žila.
00:08:17-Ani bych neřekl, Marnie. Nenachytat tě, kradla bys dál.
00:08:20-Ne, nekradla bych.
-Ano, kradla bys. Znovu a znovu.
00:08:25Nakonec by tě dostal nějaký jiný muž.
00:08:27Ty si o to přímo koleduješ.
00:08:30Nějaký zkušený sexuální vyděrač by tě čapl do hrsti
00:08:33a šance, že by tam někdo byl tak shovívavý,
00:08:35jako jsem já, jsou velice mizivé.
00:08:38Dřív nebo později bys skončila ve vězení.
00:08:40Nebo by tě zahnal do kouta takový rozzuřený chlípník,
00:08:44který by si vzal to, o čem by si myslel, že mu patří.
00:08:47Ale vězení bys neunikla.
00:08:49Takže bych neřekl, že ti bylo dobře, Marnie.
00:08:51Potřebovala jsi všechnu pomoc, které se ti mohlo dostat.
00:08:54-Ale tvou pomoc nechci.
-Nejsi schopná posoudit,
00:08:58co potřebuješ ani od koho to potřebuješ.
00:09:02Koho potřebuješ, to je asi... psychiatr.
00:09:06-Ano, muži. Jednou řekneš ne, díky,
00:09:09a v tu ránu patříš podle nich do cvokárny.
00:09:12Je to vlastně fraška. Ale smutná.
00:09:16-Teď si jdem lehnout, ne? Prodiskutujem to zítra.
00:09:19-Není o čem diskutovat. Řekla jsem ti, co cítím.
00:09:22Stejně na tom budu zítra a pozítří a popozítří.
00:09:27-Dobře, Marnie, nebudem o tom mluvit, když nechceš.
00:09:31Ale na téhle zatracené lodi budem ještě spoustu dní a nocí.
00:09:35Tak zkusme zapomenout na tuhle historii
00:09:37a prokousejme se naší svatební cestou
00:09:40tak decentně, jak to půjde. Zkusme alespoň... být k sobě milí.
00:09:45-Ha, milí!
-Když i to je příliš,
00:09:48já budu milý k tobě a ty ke mně budeš zdvořilá.
00:09:52-A nebudeš...
00:09:56-Nebudu.
00:09:59Dávám ti slovo.
00:10:04A teď na kutě, ne? Jsi pro?
00:10:07Ty támhle ve své postýlce, já nekonečně daleko od tebe.
00:10:13-Děkuju.
00:10:15Asi ještě chvilku zůstanu tady, ale... děkuju.
00:10:32-Vneseš do té naší boudy trochu vzruchu, miláčku.
00:10:35Všiml jsem si, že táta vytáhl své hedvábné košile.
00:10:39-Uvědomila jsem si dobře, co mě čeká.
00:10:41Kouzelné společenské povinnosti hostitelky.
00:10:43-V Africe, v Keni, roste moc pěkná květina.
00:10:47Korálová barva, špička okvětních lístků dozelena,
00:10:51trochu jako hyacinta.
00:10:53Ale když se jí chceš dotknout, tak zjistíš,
00:10:56že ta květina není vlastně květina.
00:10:59Je to tvar, vytvořený stovkami malého hmyzu,
00:11:03zvaného fattidovi brouci. Unikají zraku hladových brouků,
00:11:06tím že žijí a umírají ve tvaru květiny.
00:11:10KLAPNUTÍ DVEŘÍ
00:11:24-Zavřu dveře, jestli ti to nevadí. To světlo je nepříjemné.
00:11:31-Hm, co říkáš? Světlo? Ano, ovšem.
00:11:34Je to od tebe milé, že ti nevadí, když v noci tak dlouho čtu.
00:11:38Šprtám teď mořské živočichy.
00:11:40Protože etymologie není zřejmě téma pro tebe
00:11:43a já potřebuju najít téma. Jakékoli.
00:11:47-Dobře. Jedno bych měla. Jak dlouho?
00:11:51Jak dlouho ještě musíme zůstat na téhle lodi?
00:11:54Věčnost? Za kolik dní se vrátíme?
00:11:57-Ale, paní Rutlandová, to chcete naznačit,
00:12:00že sladké dny a noci této naší idylické svatební cesty
00:12:05někdy skončí?
00:12:09BOUCHNUTÍ
00:12:14-Pokud ti to nevadí, chci si jít lehnout.
00:12:16A řekla jsem, že to světlo z pokoje mi vadí.
00:12:19-To rozhodně nemůžeme dopustit, aby ti něco vadilo, viď? BOUCHNUTÍ
00:12:23-Pokud nechceš jít do postele, prosím odejdi.
00:12:28-Chci jít do postele, Marnie. Hrozně se na to těším.
00:12:33-Ne!
00:12:44-Odpusť, Marnie.
00:14:09KLAPNUTÍ DVEŘÍ
00:15:58ZAKAŠLÁNÍ
00:16:05-Proč jsi neskočila spíš do moře?
00:16:08-Chtěla jsem se zabít a ne krmit ty hnusný rybičky.
00:16:19-Marku! Strašně ráda tě zase vidím.
00:16:22Na Fidži se ti nelíbilo?
-Nepluli jsme na Fidži.
00:16:25Vylodili jsme se v Honolulu a uháněli zpátky.
00:16:28Vzali jsme si na letišti taxíka. Oba jsme trochu unavení a špinaví.
00:16:31-Pamatuješ? Když ti bylo šest, chtěl jsi jet do New Yorku.
00:16:34Už tenkrát jsem tě varoval, že cestování je otrava.
00:16:37-Chudáčkové, jistě jste vyčerpaní.
-No, myslím, že půjdeme nahoru,
00:16:40dáme si něco k pití a šup do postele.
00:16:42Takže to povídání o cestě počká do rána, jo?
00:16:45-Kde jsou další kufry?
-Na letišti. Dobrou noc, tati.
00:16:48Ráno si spolu dáme snídani.
-Dobrou noc.
00:17:00-Jen pojď, Marnie.
00:17:02Tady doma se to nebere tak přísně, víš.
00:17:49Tak, Marnie, zatím nás čeká jen fasáda,
00:17:51ale tu musíme udržet.
00:17:55Táta snídá dole každé ráno v půl deváté
00:17:57a já mu dělám společnost. Jistě chceš být se mnou.
00:18:03ZAMKNUTÍ
00:18:08Tohle je rutina, drahá. Žena provází manžela ke dveřím.
00:18:12Nastaví tvář k polibku,
00:18:14smutně pozoruje, jak ji opouští.
00:18:17Krátké roztoužené zamávání je možné.
00:18:32-Marku! Jedeš... do kanceláře?
00:18:35-První den po svatební cestě? To by bylo netaktní.
00:18:39Ne, jedu jen něco vyřídit tady v okolí. Na shledanou.
00:18:43-Marku, já... Nemám peníze.
00:18:47-Omlouvám se, Marnie. Zavolám Bobovi
00:18:49a řeknu mu, aby ti zřídil konto.
00:18:52Prozatím na něm nebude moc, chápeš, měl jsem spoustu vydání.
00:18:57Jak možná tušíš, zaplatil jsem Struttovi tu škodu.
00:19:00Anonymně pochopitelně.
00:19:02-Ale on na to už zapomněl.
-Myslíš?
00:19:05-Takže tys vyhodil deset tisíc dolarů?
00:19:07To jsi teda blázen.
00:19:09-Možná, ale za bláznovství se nezavírá.
00:19:12Po mně totiž policie nejde, aspoň ještě ne.
00:19:14A ani nemám v úmyslu dát jim k tomu důvod.
00:19:17Možná jdou po vás, madam. Ale ne po mně.
00:19:53ZVUK VYTÁČENÍ TELEFONNÍHO ČÍSLA
00:20:12-Mami?
00:20:14Ne, jsem v pořádku. Jsem naprosto v pořádku.
00:20:17Měla jsem dost těžkou chřipku a nechtělo se mi psát.
00:20:21To nešlo, zlobily mě i hlasivky.
00:20:24Ano, ještě trochu chraptím.
00:20:28Poslyš, mami, nemůžu mluvit dlouho.
00:20:31Chci ti jen říct, že jsem v pořádku a že ti brzy pošlu nějaké peníze.
00:20:35Ne, to nemůžu. Nevím, kdy se do Baltimoru dostanu.
00:20:38Asi až za pár týdnů. Zase ti zavolám.
00:20:41Ale jestli něco potřebuješ, tak mi klidně napiš
00:20:44na mou poštovní schránku ve Filadelfii.
00:20:47Tak, teď už musím jít, mami.
00:20:50Ahoj, pa. Pa, mami.
00:21:06TROUBENÍ
00:21:33-Ach, Forio. Krasavče.
00:22:07-Vážně umí trochu jezdit. Marku?
00:22:12-Hm?
-Marku, poslyš.
00:22:14Já se umím rvát, jestli potřebuješ.
00:22:17Chci říct, jestli máš nějaké vážné potíže,
00:22:19já... já nemám zábrany. Klidně budu lhát i policii.
00:22:23-O čem to vlastně mluvíš?
00:22:26-Slyšela jsem vás oba dnes ráno před domem.
00:22:29-Slyšela?
-Tak jo, poslouchala jsem.
00:22:32-Asi by sis měla sehnat nějakou vychovatelku.
00:22:35Teď už chápu, o co ti jde.
-Žádné kázání, Marku.
00:22:38Ta... Mary-Marnie, ta tvá odbarvená blondýna,
00:22:41se kterou ses potají oženil a hned ses s ní uklidil
00:22:44do Jižního Pacifiku, krucinál. Ani jsem nemusela slyšet,
00:22:47jak říkáš, že ty nechceš jít taky do vězení,
00:22:50abych věděla, že v něčem lítáš.
00:22:53Prosím, Marku, chci ti pomoct.
00:22:55-Tak jo, pomoz mi - tím, že budeš na Marnie milá.
00:22:58Ona to potřebuje.
00:23:01-Ale nejlepší přítelkyní každé dívky je její matka.
00:23:05Chudáčku Marku. Je její matka tak hrozná?
00:23:09Ovšem když je tak nesnesitelná, že ji ani nemůžeš pozvat na svatbu,
00:23:12obvyklou výmluvou by bylo zdraví či únava z dlouhé cesty.
00:23:16Ale tvrdit o ní, že je mrtvá, je přehnané.
00:23:19-Tak jo, Lil. Co tím sleduješ? Vyklop to.
00:23:23-Já? Jen ti nabízím své služby.
00:23:26Jako partyzán, špeh, tajný agent?
00:23:30-Fajn, tajný agent.
-Baltimor.
00:23:33V Baltimoru žije její matka. Marnie jí ráno telefonovala.
00:23:37Říkala, že nemohla psát, protože měla chřipku.
00:23:40Nevěděla, kdy bude moci přijet do Baltimoru,
00:23:42ale říkala, že jí pošle peníze.
00:23:45Říkala, aby dál posílala poštu na známou poštovní schránku.
00:23:51Poslouchala jsem za dveřmi.
00:23:55-Vodí tě za nos, Lil. Odhalila tě.
00:23:59Chováš se jako spratek, tak ti dala lekci. Jsi hloupá.
00:24:03-Řekni to ještě jednou.
-Já to nechci opakovat.
00:24:06Řekl jsem to jednou a naposled.
00:24:08-Dobře, Marku.
-Zdá se, že dospíváš, Lil.
00:24:13Asi bychom ti měli najít nějakého mladého přítele.
00:24:16Tvůj typ?
00:24:18-Někdo, jako jsi ty. Jsem vysazená na lháře.
00:24:22-Vážně? A jaký druh lhářů se ti líbí?
00:24:25Dáme inzerát. Má lhát doma nebo na zahradě?
00:24:29Hezouna či romantika?
00:24:31VZDECH
00:24:41Je někdo doma?
00:24:43Ahoj. Kde je Marnie?
00:24:45-Jeli s otcem na vyjížďku. Ukazuje jí svůj lovecký revír.
00:24:49Událost sezóny. Chce taky jezdit na hony.
00:24:51A táta chystá nějaký flám, aby ji představil.
00:24:54-Tak? Čekal jsem dálkový hovor. Nikdo nevolal?
00:24:57-Ne, aspoň pokud vím. VYZVÁNĚNÍ TELEFONU
00:25:00-Vezmu to.
00:25:04Haló? Ano.
00:25:06Počkejte moment, přejdu na jiný telefon.
00:25:09Vezmu to nahoře. Zavěs, jakmile to zvednu.
00:25:15Lil, určitě zavěsíš, viď?
00:25:38Díky, Lil.
00:25:40Haló? Ano, mám spojení.
00:25:43Dobrý den. Dozvěděli jste se něco?
00:25:46Hned si vezmu tužku. Začněte.
00:25:51Bernice... Edgarová.
00:25:54116 Van Burenova ulice, Baltimore.
00:26:00Ano, mám to. Dál.
00:26:05Počkejte. Říkáte, že ho zabila?
00:26:10Kdy to bylo?
00:26:13Takže té holčičce bylo asi pět. Je to tak?
00:26:16Co se s ní stalo? Ne s tou ženou.
00:26:18Chci vědět, co se stalo s tou holčičkou, s dcerou.
00:26:23POVZDECH
00:26:25-Ne ne, zůstaňte tam, zjistěte všechno, co se dá.
00:26:28A nechte udělat fotokopie soudních záznamů.
00:26:30Okamžitě mi je pošlete. Doporučeně.
00:26:33Odvádíte slušnou práci, pane Boyle. KLAPNUTÍ DVEŘÍ
00:26:36LIL:Zajezdili jste si dobře? OTEC:Bylo to fantastické.
00:26:39-Ano. A, pane Boyle, nezapomeňte na ty fotokopie. Ano.
00:26:42A okamžitě mi zavolejte, až zjistíte něco o tom dítěti.
00:26:46Ano, děkuji. Budu čekat na telefon.
00:26:48Na shledanou.
00:27:05-Maminko. Mami, neplač.
00:27:09Prosím, neplač, mami.
00:27:17Mami...
00:27:19Mami, neplač.
00:27:24Mami.
00:27:27Mami... Mami, neplač.
00:27:30BOUCHÁNÍ NA DVEŘE
00:27:32Mami. Mami.
00:27:36-Probuď se, Marnie.
-Mami!
00:27:38-Marnie!
-Mami!
00:27:42Nebijte maminku! Ne!
00:27:45-Marnie.
-Prosím, nebijte maminku!
00:27:54-Marnie.
-Ne!
00:27:57Ne! Ne!
-Co se tu děje?
00:28:00-Něco se jí zdá.
-Ne. Ne, mami.
00:28:03-No tak, Marnie, probuď se.-Ne!
-Pobuď se, je to jenom zlý sen.
00:28:07No tak.
00:28:13Už je dobře.
-Je mi zima.
00:28:17-Tak to už je spíš tvůj obor, ne, starouši?
00:28:21Dobrou noc.
00:28:36SEXUÁLNÍ ÚCHYLKY ZLOČINCŮ ŽENSKÉHO POHLAVÍ
00:28:39-Přinesu ti brandy. Kde jsi to sebrala?
00:28:47-Seženu si další, když se mi zachce.
00:28:50-To jistě můžeš. Také není těžké obstarat
00:28:52provaz, plyn, dokonce igelitové pytlíky.
00:28:56Máš spoustu možností.
00:28:59-Chci teď zase spát.
-Proč?
00:29:03Když spíš, je to pro tebe horší, než když jsi vzhůru.
00:29:07Ten... ten sen... Už jsi ho měla někdy předtím?
00:29:13Je to o něčem, co jsi zažila?
00:29:15-Ne, já... nevím, co znamená. Asi nic.
00:29:20-Zdá se ti o matce? Chce, abys vstala?
00:29:24-Ano, ale nejdřív se ozve trojí zaklepání.
00:29:28A ona říká: "Už vstaň, Marnie!
00:29:31Musíš vstát!" Ale já nechci vstávat.
00:29:34Když... když vstanu,
00:29:37tak... je mi zima a oni ji bijou!
00:29:40-Kdo? Kdo ji bije?
-Oni.
00:29:44Oni! Já nevím, nevím,
00:29:48ale slyším ty rány. Je mi zima a slyším rány!
00:29:51-A co je to za rány?
00:30:00Od koho jsou?
00:30:08-Ty jsi Freud a já vrah?
00:30:15-Když odmítáš psychoanalytika, proč si aspoň nepomůžeš sama?
00:30:19-V téhle pasti jsem proto, že jsem si chtěla sama pomoct.
00:30:23Nech mě v klidu, Marku, prosím.
00:30:26-Dal bych ti přečíst pár knížek.
00:30:29-Domácí úkol? Ženská frigidita?
00:30:32Psychoanalytičtí delikventi a zločinci?
00:30:34-Četlas je?
-Á, nemusím číst takový škvár,
00:30:38abych věděla, že ženský jsou hloupý a slabý
00:30:40a mužský prasata.
00:30:45Pokud jsi to nepoznal, bylo to odmítnutí.
00:30:49-Neodmítej to. Začni Neobjeveným já.
00:30:53-Proboha živého, Marku, nech mě! Jsem utahaná!
00:30:59Proč mě prostě nenecháš na pokoji?
00:31:03-Protože jsi asi nemocná, zlato.
00:31:07-Nemocná? Radši se koukni na sebe, zlato.
00:31:12Hlavně ty si koleduješ o týden duševního zdraví.
00:31:15Nezdá se ti? Ty mi vykládej o snech.
00:31:18Jsi patologicky vázán na ženu, která je nejen nesporný zločinec,
00:31:22ale která ječí, když se k ní přiblížíš!
00:31:28Tak jaképak ty máš sny, ty chůvičko?
00:31:31-Netvrdím, že jsem dokonalý.
00:31:35Měla jsi skvělou řeč. Dodává mi důvěru,
00:31:37že jsi nějakou tu knihu prolistovala.
00:31:40Která byla nejzajímavější?
00:31:45-Ty si skutečně chceš hrát na doktora, viď?
00:31:49Hm, tako jo. Já tyhlety hry z několika filmů znám.
00:31:53Tak se do toho dej.
00:31:56Mám začít se sny? Nebo to budou volné asociace?
00:32:00Doktore, koukám, že umíráte touhou po volných asociacích.
00:32:05Fajn, tak mi řekni slovo a já ti řeknu asociaci.
00:32:08Něco jako... jehly, špendlíky.
00:32:10Když se muž ožení, je nešťastný. Připraven?
00:32:16No tak, chceš si přece hrát na doktora.
00:32:19Tak si hrajeme.
00:32:21-Voda.
-Koupel.
00:32:24Mýdlo, čistit, čistý, být čistý pro mě.
00:32:28A jeho slzy odnesou tvé hříchy, a tak tě osvobodí.
00:32:33V neděli mě vždycky vodívali do kostela.
00:32:39Tak co? Dost se odvazuju, nemyslíš?
00:32:42Rozebíráte mě báječně, doktore. Určitě mě postavíte
00:32:45na mé ubohé paralyzované nožičky. Dál.
00:32:49-Vzduch.
-Duch.
00:32:53To jsi přesně ty. Zíráš, kňouráš,
00:32:57dýcháš vzduch, pro mě jsi jen vzteklý duch.
00:33:00-Sex.
-Muži, ženy, Adam a Eva.
00:33:04Jenda i Mařenka. Jednu ti vrazím, jestli se ke mně přiblížíš, Jendo.
00:33:08-Smrt.
-Já... Ale Marku...
00:33:12-Jehly.-Nitě.
-Černá.-Bílá.
00:33:15-Rudá.-Bílá. Bílá. Bílá! Bílá!
00:33:18-Všechno je v pořádku, Marnie. Miláčku, pojď sem.
00:33:22Nedovolím, aby se ti stalo něco špatného.
00:33:25Jsi v pořádku. Jsi v pořádku.
00:33:28-Ah... Pomoz mi.
00:33:30Pomoz mi. Ach bože, pomozte mi někdo.
00:33:40HLUK SPOLEČENSKÝCH HOVORŮ
00:33:50ZVONEK U DVEŘÍ
00:34:02ZVONEK
00:34:16ZVONEK
00:34:21-Vaše jméno, pane.
-Strutt.
00:34:24-Pán a paní Struttovi.
-Pane Strutt.-Dobrý den.
00:34:27-Paní Struttová.-Moc mě těší.
-Mainwaringová, Markova švagrová.
00:34:31Je to moc milé, že jste přijeli.
-Díky za pozvání.
00:34:35-Počkej zítra, Charlie, až ji uvidíš na koni. Co?
00:34:41-Vůbec nejsem nervózní, Marku.
-Nemáš k tomu důvod.
00:34:45Ze všech žen jsi tady nejpůvabnější,
00:34:48nelíp oblečená, nejinteligentnější.
00:34:51A jsi tu se mnou. Už jsou asi všichni.
00:34:55-Lil to má na povel. Má seznam hostí,
00:34:57zasedací pořádek a tak dál. Je mi líto,
00:34:59nebyla bych k ničemu. Příště to bude lepší.
00:35:02-Jsi dobrá i tak.
00:35:04(s povzdechem) Asi budeme muset trochu korzovat.
00:35:14-Proč? Proč?
00:35:17-Já nevím. Já ti přísahám...
00:35:21Nezvali jsme ho. Nikdy jsme ho sem nezvali.
00:35:24-Lil.
-Ale... vždyť ho ani nezná.
00:35:28-Lil. Odveď mě, prosím.
00:35:32-To nejde, jdou k nám.
00:35:34Zkus blafovat, budu tě krýt. Dobrý den, Strutte.
00:35:38-Dobrý den.
-Rád vás vidím.-Já vás taky.
00:35:41-My dva se neznáme, paní Struttová. Jsem Mark Rutland.-Těší mě.
00:35:44-Tohle je má žena.
-Těší mě.
00:35:46-Poslyšte, to je překvapení, nevěděl jsem, že jste se vzali.
00:35:50Váš manžel je náš vzácný zákazník.
00:35:54S firmou Rutland spolupracujeme velice dlouho.
00:36:04Neviděli jsme se už?
00:36:07-Neřekla bych.
00:36:10-Nemýlíte se, paní Rutlandová?
-Brali jste se nedávno?
00:36:16-Marnie a já jsme svoji asi dva měsíce,
00:36:19ale známe se dobře už čtyři roky.
00:36:21-Čtyři roky? Dřív než Estelle...
00:36:24-Ano, ty to nevíš?
00:36:29Miláčku, támhle Betty už nemá co pít.
00:36:32Omluvte nás na okamžik, paní Struttová.
00:36:35A Lil, dohlédni, aby skleničky manželů Struttových
00:36:38byly plné. Buď tak hodná.
00:36:40-Asi budu zvracet.
-To tedy nebudeš.
00:36:43-Říkal jsi, že se známe čtyři roky. Lil si myslí...
00:36:46-To je mi absolutně fuk, co si Lil myslela, nebo myslí.
00:36:48-Večeře je hotova, pane.
-Oznamte to.
00:36:52-Podává se večeře, prosím!
-Pane Strutte,
00:36:57moje žena na vás může nechat oči. Odvedete ji ke stolu?
00:37:12Pět minut. Jenom na pět minut tě pustím z dohledu
00:37:15a ty se vytratíš nahoru jako kočka a sbalíš se někam na výlet!
00:37:18-Musím odtud odjet a ty mě necháš.
00:37:20Ten člověk mě dá zavřít! Určitě to udělá!
00:37:22-Čímpak to dnes večer přemýlíš, Marnie?
00:37:25-Copak nechápeš, že se sem zítra vrátí pro mou hlavu?
00:37:28-Tak mu ji prostě nedáme, miláčku. Strutt se možná teď v noci
00:37:31nechá unášet mstivou fantazií, ale ve dne je to obchodník.
00:37:34Jeho profesí je dělat obchody.
-Takže? -Zkusíme udělat obchod.
00:37:38Jeho konto u Rutlandů je hodně tučné.
00:37:40A pokud se bude chovat podle své prasečí nátury,
00:37:43tak s naším kontem ztratí i jiná. Dohlédnu na to,
00:37:45aby mu bylo jasné, že na to dohlédnu.
00:37:48-Možná, že zabráníš žalobě, ale nezabráníš mu, aby mluvil.
00:37:51-Je mi fuk, jestli bude blábolit jako senátor.
00:37:53-Mně to fuk není!
-Drahoušku,
00:37:56copak ti maminka nevyprávěla o psovi, co stěká?
00:37:59-Ale ty nechápeš, že se jedná...
00:38:01ještě o další lidi, kteří do toho budou zapleteni.
00:38:04-Ano, to chápu. Ale jelikož jsi zjevně
00:38:07sirotek bez přátel, koho to bude zajímat?
00:38:09-Policii, sakra!
-Policie bude vedle,
00:38:12když Strutt bude držet hubu.
00:38:14-Budou vyšetřovat dál. Další podobné krádeže.
00:38:22-Aha... To je jiná písnička.
-Jo, to je.
00:38:26-Kolik? Kolik toho ještě bylo?
00:38:29VZDECH
-Tak mi to řekni, krucinál.
00:38:32A nelži mi. Kolik krádeží máš za sebou?
00:38:35-Tři.
-No tak.
00:38:39-Čtyři. Pět i se Struttem.
00:38:42-Za jak dlouhou dobu?
-Za pět let.
00:38:45Přísahám.
00:38:47-Fajn. Kolik? Kolik dohromady?
00:38:49-Skoro padesát tisíc.
-V kterých městech?
00:38:53-Buffalo, Detroit, Elizabeth, New Jersey, New York.
00:38:57-No, v New Yorku a Filadelfii budu blbeček Rutland,
00:39:00který ztratil hlavu kvůli holce. V ostatních státech
00:39:03jsem taky společník. A podle práva spoluviník.
00:39:06-Tak mě nech jít! Neobviní tě, když jsi to nevěděl.
00:39:09Když jsi na to přišel. utekla jsem. Nech mě odejít!
00:39:12-Když tě teď pustím, je to v háji. Znají jméno, založí o tobě spis.
00:39:15A až tě nakonec chytí, a oni tě chytí, Marnie,
00:39:18tak ti hodí na hřbet celou newyorskou knihovnu.
00:39:22Ale... co když neztratíme hlavu?
00:39:25První věc, kterou musíme zvládnout, je Struttova ukecanost.
00:39:28Posaď se a poslouchej. Máme na vybranou ze dvou věcí.
00:39:32Můžeme najmout právníka a psychiatra.
00:39:35Učinit dobrovolné doznání a nabídnout náhradu škody.
00:39:38Tím by se to dostalo na veřejnost, ale měla bys šanci,
00:39:42že dostaneš mírný podmíněný trest.
00:39:44Druhá možnost.
00:39:47Můžeme se společně vydat na všechna místa, kterás vykradla.
00:39:50Ty předvedeš hlubokou lítost a kajícnost,
00:39:53upřímnou a hlasitou zkroušenost. A zatímco budeš vzlykat,
00:39:57vytáhnu šek na ukradenou částku, vtisknu jim ji do žádoucích ručiček
00:40:01a požádám je o zváštní laskavost pro zničeného manžela -
00:40:04totiž aby stáhli žalobu. Ale pokud jeden z nich řekne:
00:40:07"Díky, peníze vezmu, ale žalobu podám," jsme nahraní.
00:40:10Případ se bude projednávat a pravděpodobně tě odsoudí.
00:40:16Nebo zkrátka zkusíme, jestli máme štěstí.
00:40:20Rozmysli si to.
00:40:23Je pozdě, zítra vstáváš na hon.
00:40:25-Ty chceš, abych jela taky?
00:40:27-Ovšemže chci, abys jela. Zaprvé si nepřeju,
00:40:30abys byla doma, až sem Strutt přijde.
00:40:32Zadruhé nechci dopřát Lil potěšení vidět tě, jak se zaběle chvěješ.
00:40:36A Marnie, dneska dveře nezavírej.
00:40:45ŠTĚKOT PSŮ
00:43:07ŘEHTÁNÍ
00:43:10KŘIK
00:43:16ŘIČENÍ KONĚ
00:43:30-Forio!
00:43:53Pušku! Dejte mi pušku!
00:43:55Můj kůň hrozně... naříká! Dejte mi pušku!
00:43:58-Vy ho chcete zastřelit?
00:44:01Počkejte přece! Já vám ji nemůžu dát.
00:44:04Můj starej není doma, nevím, co... Vy jste se snad zbláznila!
00:44:10-Paní Turpinová!
-Slečno Mainwaringová!
00:44:14Tadle paní se mi cpe do domu a chce pušku!
00:44:17-Řekni jí, ať mi dá pušku! Forio se zranil.
00:44:21-Marnie, klid, to chce veterináře.
-Veterinář nic nezmůže.
00:44:24-Stejně nemáme telefon, slečno! BOLESTNÉ FRKÁNÍ
00:44:27-Jestli se kůň zranil vážně, mám jen Jackovu pistoli.
00:44:30-Rychle. Prosím, on hrozně trpí.
00:44:32-Přineste ji.
-Hmm.
00:44:34-Udělám to, Marnie. Ty počkej tady.
00:44:37-Vždycky máš náladu ničit!
00:44:42-Prosím, Marnie.
-Táhni pryč!
00:44:50-Marnie, prosím!
00:44:52Když nechceš, abych to udělala já, tak přivedu nějakého muže.
00:44:56ŘEHTÁNÍ
00:45:12-Tak... a je to.
00:45:22-Takže vidíte, pane Strutte, že cokoli podniknete,
00:45:27bude velice nevýhodné pro všechny.
00:45:31Pro mě, samozřejmě,
00:45:34pro mou ženu i pro vás.
00:45:37-Ano, jsem si jist, že je to reálný pohled, pane Rutlande.
00:45:40Ale vy sám jste zřejmě nikdy okraden nebyl.
00:45:51STRUTT: Ale vzhledem k našemu přátelství,
00:45:56k našim dlouholetým obchodním stykům,
00:46:00které byly tak plodné...
00:47:03Promluvíme si o tom zítra, když dovolíte.
00:47:07Myslím, že náš společný zájem neutrpí.
00:47:11VYZVÁNĚNÍ TELEFONU
-O, promiňte.
00:47:15Haló?
00:47:17Ano, Lil. Copak?
00:47:23Ano, rozumím. Hned přijedu.
00:47:26Promiňte, Strutte, ale... na lovu se stala nehoda.
00:47:29Zítra budem pokračovat.
00:47:32Je mi líto, že musím odejít.
00:49:00Odvezu tě domů, Marnie.
00:49:09Už je to pryč, miláčku.
00:49:16Jsi utahaná, nesmíš zpanikařit.
00:49:22Hovořil jsem se Struttem a určitě se mi podaří ho přemluvit.
00:49:34Ale tohle mi dej.
00:50:02Do toho. Chceš ty peníze?
00:50:05Chtělas je, jinak bys mi nesebrala klíče, viď?
00:50:07Klíč máš, tak teď ber peníze. No tak ber!
00:50:16Co je moje, ti patří. Rozumíš?
00:50:19Teď nekradeš. Chceš peníze, jsou tvé.
00:50:23No tak dělej!
00:50:43Marnie, jedem do Baltimoru za tvou matkou.
00:50:47-Ne!
-Ano.
00:51:03Tak pojď.
00:51:10Totiž, věděl jsem, že utečeš a že chceš peníze.
00:51:14Netrvalo dlouho, než jsem zjistil, že se ztratil ten klíč.
00:51:19-Jestli o tom řekneš mé matce, tak... tě zabiju.
00:51:24-Pokud máš na mysli ty krádeže, nemám v úmyslu jí cokoli říkat.
00:51:29Mluvit bude hlavně matka.
00:51:41Marnie, tak pojď.
-Ne.
00:51:44Ne!
-Nezdržuj.
00:51:56HŘMĚNÍ
00:52:04-Ničeho se neboj, už jsi uvnitř.
-Co se to, proboha, děje?
00:52:06-Omlouvám se, že jsme vás tak přepadli, paní Edgarová. Já...
00:52:09Asi víte, že Marnie nesnáší bouřku.
00:52:12-Marnie, nevyváděj jako malá holka!
-Dovolíte?
00:52:15-Kdo jste, pane? Nejste pan Pamberton?
00:52:18-Ne, nejsem. Kdo je pan Pamberton?
00:52:21-Co tu tady děláte s mou Marnie?
-Jsem Mark Rutland,
00:52:24manžel vaší jediné dcery. Marnie na tom není dobře.
00:52:27Myslím, že jí není dobře od doby, co se vám stala ta nehoda.
00:52:31-Nehoda?
-Říkala jste tomu vždycky nehoda.
00:52:34-Co to tady, chlape, plácáte?
00:52:37Klidně si sem vtrhnete a plácáte o mý nehodě.
00:52:41Vy nejste její manžel, nevěřím tomu. Marnie!
00:52:44-Vaše dcera potřebuje pomoc, paní Edgarová. Řekněte jí pravdu.
00:52:49Nepamatuje si, co se té noci stalo.
00:52:52A musí si vzpomenout na všechno. Pomozte jí.
00:52:55-Pane, vy jste naprostej šílenec.
-Tak jí to řeknu sám.
00:53:00O všem, co se tu stalo, prostě celou pravdu.
00:53:03-To, mladej pane, neuděláte, protože ji celou neznáte.
00:53:07Celou ji znám jenom já.
00:53:09-Aha. Když toho tolik víte, paní Edgarová,
00:53:13víte taky, že vaše dcera, vaše krásná, milá dcera
00:53:15nesnese, aby se jí nějaký muž dotkl?
00:53:18Jakýkoli! Ona neví proč, ale vy ano.
00:53:21Nezdá se vám, že jí dlužíte vysvětlení, proč je na tom takhle?
00:53:25-Na důvodech nezáleží. Má kliku, má kliku,
00:53:28že se jí to stalo, má zkrátka kliku.
00:53:32-To je zajímavý názor.
00:53:34Ale zjednal jsem si soukromého detektiva.
00:53:36Četl jsem váš rozsudek. Hm?
00:53:39Byla jste odsouzena pro vraždu. V protokolu se praví docela jasně,
00:53:43že jste se dotyky mužů živila.
00:53:45A byl to jeden z vašich zákazníků, koho jste tenkrát v noci zabila.
00:53:49HŘMĚNÍ
-Oh bože!
00:53:53-Nebyla tenkrát v noci taky bouřka? A proto se Marnie bouřky bojí?
00:53:57Řádily tenkrát v noci hromy a blesky?
00:54:00A nevyděsily vaši malou holčičku? Hm?
00:54:02Ještě k tomu, čeho byla svědkem?
00:54:04-Táhněte pryč. Táhněte!
00:54:08Já nechci žádnýho hnusnýho chlapa ani vidět ve svým domě!
00:54:13Slyšíte?! Vypadněte!
00:54:16Táhněte! Táhněte!
00:54:21(zajíkavě)-Nech mou... Nech mou mámu bejt!
00:54:23Sly... slyšíš? Nech... mou mámu bejt!
00:54:28Ty mámě ubližuješ!
00:54:31-Neubližuju. Proč bych jí měl ubližovat?
00:54:34-Jsi... jsi taky jeden z nich. Z těch, co měli bílý šaty.
00:54:41-Přestaň, Marnie!
-Ne. Jak to bylo, Marnie?
00:54:44No, co se ti vlastně stalo?
00:54:47Ty bílé šaty, vzpomínej.
00:54:56Co to ťukání, Marnie? Proč tě to vždycky rozpláče?
00:55:00-Oni... se cpali... dovnitř.
00:55:04Ti v těch bílých šatech.
00:55:08Máma mě chtěla vytáhnout z postele.
00:55:12Nemám ráda, když mě tahá z postele.
00:55:33-Pojď, zlato, vstávej.
00:55:36Tak, hezky.
00:55:39Hodná holčička.
00:55:42Ták, hezky si lehni a spinkej.
00:55:50No vidíš. Ať se ti něco hezkýho zdá.
00:55:54-Bernice!
00:56:03HŘMĚNÍ
00:56:07VYDĚŠENÝ PLÁČ
00:56:11-Ty se bojíš nějakýho blesku? Ha?
00:56:19-Co bylo dál, Marnie?
-On... sse ke mně skloní.
00:56:25Je u mě!
00:56:28On se mi hrozně nelíbí. Nějak páchne!
00:56:33PLÁČ-Tvůj starej kapitán tu bude celou noc. Nemusíš brečet.
00:56:37-Chci svou mámu!
00:56:39Ty na mě nesahej!
00:56:43Mami!
00:56:46-Jdi pryč od mýho děcka, darebáku! Jdi pryč!
00:56:51-Co je to s tebou? No ták.
00:56:54-Ne, ne! Nech ji! Oh!
00:56:56-Mamí!
-Ne!
00:56:59-Vyhoď ho, mami!
00:57:03Ať mě přestane líbat! Vyhoď ho, mami.
00:57:06-Jdi! Jdi pryč! Nech toho!
00:57:09No... Á!
00:57:12-Co je špatnýho na mejch rukách?
-Mami!-Jdi!
00:57:16-Co je, Marnie? Co se stalo pak?
00:57:18-Uhodil maminku!
00:57:20-Co je to s tebou? Blázníš, nebo si opilá?
00:57:23VÝKŘIKY-Tak ty budeš mlátit lidi. Von ti taky někdo namlátí!
00:57:29HEKY
00:57:31KŘIK
00:57:34-Au, moje noha! Aa...
-Mami.
00:57:37-Byla zraněná? Jak? Jak se zranila?
00:57:40-Spadl na ni.
00:57:42Tolik ji to bolí! A mami!
00:57:46-Marnie, Marnie, pomoc!
00:57:48Prosím! Á!
00:57:51-Jaaa!
-Já jí musím pomoct!
00:58:00-Marnie?
00:58:03-Uhodila jsem... Uhodila jsem tou tyčí!
00:58:07Já ho... chtěla zabít!
00:58:10HŘMĚNÍ
00:58:18-No tak... vstávej...
00:58:23KVÍLENÍ
00:58:25KŘIK
00:58:37-Už je to za tebou, miláčku. Uklidni se.
00:58:40Tak.
00:58:43Sedni si.
00:58:57VZDECH
00:59:07-Doufala jsem, že když se na tu noc nepamatuje,
00:59:10tak že mi bůh odpustí.
00:59:13Doufala jsem, že dostanu ještě jednou
00:59:16příležitost všechno změnit, všechno jí vynahradit.
00:59:22-Odpusťte, paní Edgarová, odpusťte.
00:59:27Tvá matka řekla policii, že ho zabila sama. V sebeobraně.
00:59:31-Byla jsem vážně zraněna. Věřili mi.
00:59:35A nikdy jsem neřekla, jak se to stalo.
00:59:39Nikdy.
00:59:41Ani když se pokoušeli mi tě vzít, Marnie.
00:59:45Ani tehdy ne.
00:59:48-Tys mě milovala, mami. Tys mě milovala.
00:59:55-Ty jsi jediná na světě, koho jsem milovala.
01:00:04Ale... ale byla jsem tehdy moc mladá, Marnie.
01:00:10A nikde mi nic nepatřilo.
01:00:19A jak jsem přišla k tobě, Marnie?
01:00:26To byl takovej kluk. Billy.
01:00:34A... když jsem tě s ním počala, tak mi utekl.
01:00:41A... když jsem po tý nehodě byla... byla v nemocnici,
01:00:45snažili se mě přimět, abych tě dala k adopci.
01:00:49To nešlo. Chtěla jsem tě.
01:00:53A modlila jsem se k bohu. Slíbila jsem,
01:00:56že když mi tě nechá, a ty na to zapomeneš,
01:01:00tak tě vychovám jinou, než jsem já.
01:01:03Slušnou.
01:01:06-Slušnou?
01:01:09Á, mami.
01:01:13Tak to jsi dosáhla cíle. (trpce)Jsem slušná.
01:01:16Jsem naprosto slušná.
01:01:20Samozřejmě jsem... lhářka a zlodějka.
01:01:27Ale jsem slušná.
01:01:30-Marnie, je nejvyšší čas, aby ses přestala trápit.
01:01:37Když se dítěti nedostává lásky, Marnie,
01:01:41vezme si, co může.
01:01:43A nezáleží mu přitom na způsobu. To není těžké pochopit.
01:02:02-Vstaň, Marnie. Bolí mě noha.
01:02:22-Tak, to je lepší.
01:02:27-Marku?
01:02:31A c... co teď se mnou bude? Co se stane?
01:02:36-Co by sis přála?
01:02:40-A... asi chci, aby se to objasnilo.
01:02:45Marku, půjdu do vězení?
01:02:51-Ne. Já jim to vysvětlím.
01:03:01Už pojď.
01:03:10Paní Edgarová, přivezu Marnie zpátky.
01:03:13Teď je unavená.
01:03:16-Ahoj, mami.
01:03:20-Ahoj.
01:03:28Ahoj, holčičko.
01:03:43-Marku, já...
01:03:46já nechci jít do vězení. Chtěla bych být s tebou.
01:03:50-Vážně, lásko?
01:03:52DĚTI:Mami, mami, jsem to já, já jsem dneska nemocná.
01:03:57Nevolej mi doktora, nevolej mi sestřičku...
01:04:13Skryté titulky: Ludmila Stránská
01:04:17Česká televize 2016
Marnie je nejen přitažlivá, chytrá a důvěru vzbuzující mladá žena, milující koně, ale rovněž úspěšná notorická zlodějka a lhářka. Pro své plány si vybírá pouze dobře zavedené podniky v různých městech USA. Když získá zaměstnání jako sekretářka Marka Rutlanda, pokusí se také ukrást peníze ze sejfu jeho firmy. Tentokrát je však při činu přistižena právě spolumajitelem podniku. Ten požádá krásku o ruku „výměnou“ za to, že věc nenahlásí na policii a nikomu nic neprozradí. Marnie s tím rozhodně nesouhlasí, přesto na návrh Marka přistoupí…
Proslulý mistr strachu a napětí, filmový režisér Alfred Hitchcock, vykresluje v tomto psychologickém thrilleru fascinující portrét psychicky narušené ženy a muže, který se ji snaží zachránit. Do hlavních rolí obsadil Tippi Hedrenovou (Ptáci) a Seana Conneryho (představitel Bonda z titulů Dr. No, Srdečné pozdravy z Ruska, Goldfinger, Thunderball či později známého z filmů Pahorek, Hon na ponorku, Jméno růže).