23:02:23-Loupež! Všechno pryč!

23:02:26Devět tisíc devět set šedesát sedm dolarů.

23:02:29Už jsem vám to hlásil do telefonu.

23:02:31Udělala to ta holka, Marion Hollandová.

23:02:34Zapište to. Marion Hollandová.

23:02:37-Můžete ji popsat, pane Strutte?
-Samozřejmě můžu.

23:02:41Výška stopětašedesát, padesát kilo,

23:02:46velikost šatů třicet šest, modré oči,

23:02:50vlnité černé vlasy, pravidelné rysy,

23:02:53ODKAŠLÁVÁNÍ krásné zuby.

23:02:55ZADRŽOVANÝ SMÍCH Co je na tom, kruci, k smíchu?

23:02:58Byla tu spáchána hnusná loupež!

23:03:01-Ano, pane. Říkal jste černé vlasy, vlnité,

23:03:03pravidelné rysy, krásné zuby.

23:03:06-Jo. Jo.
-Byla u vás zaměstnána 4 měsíce.

23:03:10-Hmm.
-Měla doporučení, pane?

23:03:13-Víte..., to ano, měla.

23:03:17Jistěže měla doporučení, to jistě.

23:03:20-Ale pane Strutte, nevzpomínáte si?

23:03:23Žádné doporučení neměla. ODKAŠLÁNÍ

23:03:27-Pracovala u xeroxu a s počítačkou,

23:03:30žádné utajované věci. Pane Rutlande!

23:03:35Nevěděl jsem, že jste se vrátil.

23:03:37Právě nás vykradli. Skoro deset tisíc dolarů!

23:03:40-To jsem pochopil. Fešanda bez doporučení.

23:03:43-Vzpomínáte? Upozornil jsem vás na ni,

23:03:46když jste tu byl posledně. Řekl jste něco jako,

23:03:49že... jsem vylepšil vzhled pracoviště.

23:03:51-Jo tamta. Ta měla pěkné nohy.

23:03:55-Promiňte, pánové. Pan Rutland je náš klient.

23:03:59-Sotva budete mít čas na obchodní záležitosti,

23:04:02pane Strutte, po té... krádeži tady u vás.

23:04:04-Ale ne, kdepak! Na vaše záležitosti

23:04:07mám čas vždycky. Co je nového ve Filadelfii?

23:04:10To je ale mrcha. Nechám ji zavřít na dvacet let.

23:04:15Já tušil, že za tím něco bude.

23:04:17Jak vždycky ochotně pracovala přesčas

23:04:19a vždycky perfektně. Jak si vždycky stahovala sukni,

23:04:23jako by ta její kolena byla... he, národní poklad.

23:04:28Zdála se tak milá, tak výkonná, tak...

23:04:32-Ochotná?

23:07:12-Dobrý den, paní Maitlandová.
-Á, jsem ráda, že jste zase tady,

23:07:15slečno Edgarová. Dáme vám váš pokoj.

23:07:18-Díky, paní Maitlandová. Nemohl by mě někdo zavézt ke Garrodovi?

23:07:22-Ale jistě. Kdykoli se vám to hodí.

23:07:25-Hned jsem dole.

23:07:42-Zdravíčko, slečno Edgarová, vítám vás.

23:07:45-Dobrý den, pane Garrode. Á, tady je můj mazlíček!

23:07:48-Spíš váš starej rošťák. On věděl, že se něco chystá.

23:07:51Dneska ráno mě dvakrát zkusil pokousat.

23:07:54-Ale Forio, když chceš někoho pokousat, tak kousni mě.

23:08:07Děkuju.

23:08:32DĚTSKÉ PROZPĚVOVÁNÍ
-Mami, mami, jsem to já,

23:08:35já jsem dneska nemocná.

23:08:38Nevolej mi doktora, nevolej mi sestřičku,

23:08:42ať sem přijde panáček, co má hadí fráček.

23:08:46"Příušnice!" řekl doktor. "Spalničky," řekla sestřička.

23:08:51-Děkuju.
-Kolik let budu na světě?

23:08:53Jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm...

23:08:57(chladně)-Á, to jsi ty. Kde je má matka?

23:09:01-Ta peče oříškovej koláč. Pro mě.

23:09:04-Hm... To víš že jo.

23:09:07DĚTI:Mami, mami, jsem to já, já jsem dneska nemocná...

23:09:13-Kdo je to, Jessie?
-Ahoj, mami.

23:09:16-To jsi ty? Ach Marnie, to snad není možný.

23:09:20Já v životě nepochopím, jak se můžeš po světě tak toulat.

23:09:25Boston, Massachusetts, Elizabeth, New Jersey...

23:09:30-Já jsem přinesla pár chryzantém.

23:09:32-Ale ty gladioly jsou úplně čerstvý.

23:09:35Přinesla mi je včera večer paní Cottonová.

23:09:38-Gladioly jsem nikdy nesnášela. Já je vyhodím.

23:09:41-Ale jak to? Marnie, nevidíš, jak kapeš?

23:09:45-Na, Jessie, vezmi ty kytky mamince.

23:09:48-Ale ona přijde domů nejdřív v šest.

23:09:50Já mám až do šesti zůstat tady.

23:09:53-Tak je dej do kuchyně. Zkrátka je odnes.

23:09:56-No, odnes je do kuchyně, holčičko, než to tu celý pokapeš.

23:09:59-Ale nám se líběj ty gladioly.

23:10:05-Dávám ti přece spoustu peněz, nemusíš hlídat děti, mami.

23:10:09-Kdo říká, že musím? Dělá mi to radost.

23:10:13Ona je tak roztomilá.

23:10:15Marnie, nedovedeš si představit, co všechno mi povídá.

23:10:19-Ale dovedu.

23:10:21Do detailu ti zopakuje všechny klepy,

23:10:23které doma slyší od své drahé matinky.

23:10:26Kromě toho vždycky, když sem přijdu,

23:10:29tak se tu roztahuje.

23:10:31-Koukám, že sis nechala odbarvit vlasy, Marnie.

23:10:35-Trochu. Nemáš to ráda?

23:10:38-Ne. Ženská s odbarvenejma vlasama

23:10:42vždycky vypadá, jako když chce ulovit muže.

23:10:45Muži a dobrá pověst nejdou dohromady.

23:10:50-Něco jsem ti přivezla.

23:10:54-Zase jsi vyhodila spoustu peněz.

23:10:58Marnie, neměla bys kvůli mně utrácet všechny svoje peníze.

23:11:03-Na to přece jsou. Nemyslíš?

23:11:05A v bibli stojí: Za peníze všechno.

23:11:09-V tomhle domě si z bible nikdo utahovat nebude.

23:11:17Ah, to je nádhera. Jak se to nosí?

23:11:22-Takhle. Vysoko pod bradou.

23:11:26Je to elegantní. Moc elegantní.

23:11:29-Tak ty můžeš nakupovat kožešiny jako by nic?

23:11:32-Pan Pamberton mi zase zvýšil plat.

23:11:34-Řekla jsem paní Cottonové, že moje dcera

23:11:37je osobní sekretářkou milionáře. A že k ní je tak štědrý,

23:11:41jako kdyby to byla jeho vlastní dcera.

23:11:43-Paní Bernice? Nechtěla jste mi učesat vlasy, než se máma vrátí?

23:11:48-Ale jistě, holčičko. Utíkej nahoru a přines mi kartáč.

23:11:52To dítě má tak hezké vlásky.

23:11:56Připomíná mi tvoje, když jsi byla malá.

23:11:59Ta barva.

23:12:02Na tuhle stranu ulice nepřijde odpolední slunce.

23:12:05Mívám bolesti v noze a v boku.

23:12:15-Tady je ten kartáč.

23:12:17-Hmm... Marnie, pozor na mou nohu.

23:12:40Nikdy jsem neměla čas se takhle starat o Marnieny vlasy,

23:12:43když byla tak malá jako ty.

23:12:45-Jak to?
-Holčičko...

23:12:48Když se mi stala ta hrozná nehoda,

23:12:51tak jsem nejdřív byla dlouho nemocná

23:12:54a pak jsem musela do práce.

23:12:56-A to jste neměly tatínka?

23:12:59-Ne, neměly. To jsme tedy neměly.

23:13:03No, vidíš, jak jsi hezky učesaná.

23:13:07Á, zlatíčko, už je šest a pět minut.

23:13:10Měla bys utíkat domů.

23:13:12A nezapomeň vzít mamince ty gladioly.

23:13:18-A co koláč? Můj oříškovej koláč.

23:13:21-Áh. Tak ti ho upeču dneska večer a přinesu ti ho.

23:13:24A Jessie, pamatuj, rovnou domů.

23:13:27-No jo. Dobrou noc, paní Bernice.

23:13:29Na shledanou.

23:13:36-Líbí se ti ten šál, mami? Je to norek.

23:13:41No vidíš, vypadáš jako hýčkaná ženuška.

23:13:44-Žádnej muž mi nikdy nic krásnýho nedal.

23:13:47-My muže nepotřebujeme.

23:13:49Zvládneme to perfektně samy. Ty a já.

23:13:54-Pořádná žena muže nepotřebuje. Tak jako ty, Marnie.

23:13:59Řekla jsem paní Cottonové, ať se koukne na mou Marnie.

23:14:02Ta je moc chytrá na to, aby se chytla nějakýho mužskýho.

23:14:06Ani nápad.

23:14:08Tak. Teď pojď do kuchyně.

23:14:12Musím upíct ten koláč.

23:14:22ODKAŠLÁNÍ BERNICE

23:14:33-Marnie, já vážně uvažuju o tom,

23:14:35že řeknu paní Cottonové, aby se ke mně nastěhovaly.

23:14:39Paní Cottonová je moc milá... a je to slušná a pracovitá žena,

23:14:44která vychovává malou holčičku.

23:14:47-Ale mami, proč to neřekneš rovnou?

23:14:50Chceš prostě, aby Jessie bydlela s tebou.

23:14:56-Marnie, přece nebudeš takhle žárlit

23:14:59na takovou malou holku. Je mi s ní zkrátka dobře.

23:15:02A nějaký peníze navíc by se nám hodily.

23:15:06Ti Cottonovi jsou slušná familie.

23:15:13-Proč nemáš ráda mě, mami?

23:15:16Nikdy jsem nechápala důvod.

23:15:21Proč jsi mě nikdy neměla ani z půlky tak ráda jako Jessii?

23:15:28Mami. Proč se ode mě pořád odvracíš?

23:15:33Proč? Co... co ti na mně vadí?

23:15:35-Nic. Nic mi na tobě nevadí.

23:15:38-Ne, to není pravda.

23:15:41Vždycky ti na mně něco vadilo. Viď že jo? Vždycky!

23:15:44-Nikdy.

23:15:46-Bože, co všechno jsem v životě udělala.

23:15:50Jenom abys mě měla ráda. Co všechno jsem udělala.

23:15:57Na co myslíš, mami? Na to, co jsem udělala?

23:16:02No co si myslíš? Že to bylo něco neslušného?

23:16:06Že jsem byla Pambertonovou milenkou

23:16:08a proto se mě ani nedotkneš? Že takhle vydělávám peníze,

23:16:11z kterých jsi živá?

23:16:20Odpusť. Odpusť, mami.

23:16:24Já... já nevím, co to do mě najednou vjelo.

23:16:27Jistě sis o mně nic takového nemyslela.

23:16:30-Ne, nikdy.
-Je mi to líto, věř mi.

23:16:34Opravdu líto. Já... seberu ty oříšky.

23:16:36-Ne. Jdi nahoru a natáhni se.

23:16:39Jsi unavená. Řeknu Jessii, aby to posbírala.

23:16:44-Dobře.

23:16:47Koneckonců, je to... Jessiin koláč, že ano?

23:17:01KLEPÁNÍ KROUŽKU DO SKLA

23:17:11Ne, nechci, mami. Ne. Ne.

23:17:15-Marnie, vzbuď se. Marnie.

23:17:19-Nenuť mě se hýbat, mami. Je zima.

23:17:21-Vzbuď se, Marnie, něco se ti zdá.

23:17:25Běž se umýt, večeře je hotová.

23:17:29-Zdál se mi zas ten starý sen. Nejdřív to ťukání a...

23:17:35-Večeře je hotová.

23:17:37-Vždycky, když otevřeš dveře, tak...

23:17:41... tak je mi zima.

23:19:14-Slečno Clabonová.-Dobré ráno.
-Je pan Ward v kanceláři?

23:19:17-Ano, pane Rutlande, mám pohovor s novou sekretářkou.

23:19:20-Jak víte, slečno Blakelyová, Rutland a spol. je zavedená firma.

23:19:23Á, pan Rutland. Tohle je slečna Blakelyová.

23:19:27POUHÉ ODKAŠLÁNÍ-Takže, dáme vám vědět, slečno Blakelyová.

23:19:31Děkuji vám.
-Děkuji za váš čas, pane Warde.

23:19:33Na shledanou, pane Rutlande.
-Na shledanou.

23:19:36Myslím, že to půjde. Její kvalifikace je výborná.

23:19:42OTEVŘENÍ DVEŘÍ Pojďte na chviličku dál.

23:19:55Posaďte se. Posaďte se slečno... Taylorová.

23:19:59-Děkuji.-Mám tady vaše doporučení z Pittsburghu.

23:20:03Od Kendalla. Aha...

23:20:06To je jediné doporučení, které můžete předložit?

23:20:10-Víte, pane Warde, prošla jsem dobrými kursy,

23:20:13ale skutečné praxe mám málo. U Kendallů jsem začínala.

23:20:16Hned po vyškolení jsem se vdala. Můj manžel byl účetní

23:20:20a zvyšoval mou kvalifikaci. Naučil mě spoustu dalších věcí.

23:20:24Účetnictví, velkoobchodní ceny, dokonce i něco o počítačích.

23:20:27Když můj manžel zesnul loni v listopadu,

23:20:30tak... nějaké peníze po něm zůstaly.

23:20:33Ale chtěla jsem nějakou práci - náročnou a obtížnou práci.

23:20:38Dostala jsem místo u Kendalla, ale to bylo...

23:20:41Totiž ta práce nebyla příliš náročná

23:20:43a vypadalo to, že u Kendalla nic jiného nedostanu.

23:20:46Nešlo mi o peníze. Důležitá není pro mě výše platu,

23:20:49ale zajímavá práce, pane Warde.

23:20:52Která mě plně zaměstná a zaujme. Je mi jedno,

23:20:56kolik práce mi uložíte, nebo jaká bude pracovní doba.

23:21:00-Paní Taylorová, proč jste Pittsburgh opustila?

23:21:03-Můj manžel zemřel, tak jsem...

23:21:05-Víte, paní Taylorová, jedná se často o přísně tajné věci.

23:21:08-Prosím vás, dejte mi příležitost, pane Warde.

23:21:18-No... Dobře, paní Taylorová,

23:21:21myslím, že v pondělí můžete přijít do práce.

23:21:27Naše slečna Clabonová v přední kanceláři

23:21:30vás zapracuje. Já tam budu za minutku.

23:21:36Proč přijímáme někoho bez řádných doporučení?

23:21:38Ty jsi vždycky puntičkář, když se jedná...-Ber to tak,

23:21:41že já jsem tu jenom jako divák.

23:21:43-Nechápu to.
-Nemusíš to chápat.

23:21:50-Ahoj, slečno Clabonová.
-Já jsem ještě zmatená.

23:21:53-Dobrý den, pane Sam. Tak jak vám jdou kšefty?

23:21:55-Dobrý den, slečno Mainwaringová.
-Je tam Mark?

23:21:59Sháním někoho, kdo mi proplatí šek a pozve na oběd.

23:22:02Ten oběd se hodí pro Marka a pro vás ten šek.

23:22:05-Jen běžte dál. Máte potvrzení

23:22:07o sociálním pojištění, paní Taylorová?

23:22:10-Ano, ovšem.
-Co je to za buchtu?

23:22:15-Slečna Clabonová vám všechno ukáže.

23:22:17Je u nás už sedm let. Určitě se tu dostatečně vyzná.

23:22:21Na shledanou, paní Taylorová. Eh, slečno Clabonová,

23:22:24obstarejte potřebné formuláře.
-Jistě, pane Warde.

23:22:33Dobrý den, tady kancelář pana Warda.

23:22:36Pošlete nám, prosím, náborové formuláře.

23:22:38Ano, před obědem. Počkám.

23:22:41Děkuji vám.

23:22:44HOVOR SEKRETÁŘKY: Maude, a co v sobotu?

23:22:47Hm, jen jsem si myslela,

23:22:50žes říkal, že tvá matka s námi nepojede.

23:22:52Chtěla jsem jen mít jistotu kvůli objednávce.

23:22:56No a můžeš mi ještě jednou zavolat? Dobře, kdykoli.

23:23:05-Díky, pane Sam. Doufám, že je neutratím rozumně.

23:23:11Na shledanou.
-Na shledanou.

23:23:14To je Lil Mainwaringová, šéfova švagrová.

23:23:16Její sestra byla jeho manželkou.

23:23:19-Byla?
-Umřela asi před půldruhým rokem.

23:23:22Měla něco se srdcem. Už v devětadvaceti.

23:23:26Do té doby stihla sestru vychovat.

23:23:28Lil žije s celou jejich rodinou ve Wykwynu.

23:23:31Tak se mi zdá, že milá Lil tam chce zůstat navěky.

23:24:20HOVOR NENÍ SLYŠET

23:24:35Jak už jsem vám říkala, starý pan Rutland, Markův otec,

23:24:38do podniku nikdy ani nevkročil.

23:24:41A firma se už potápěla, když ji Mark převzal.

23:24:44Už první týden poslal do důchodu...

23:24:47- no, do důchodu - celou správní radu,

23:24:50dále ředitele, jeho tajemníka a tajemníkova tajemníka...

23:24:54-Kávičku, dámy?

23:25:00-Přinesla byste mi kávu, prosím?
-Jen kávu? Koblihu? Koláč?

23:25:04-Paninko, já vám vyberu koláček.

23:25:06-Ne, jen kávu. Nemám červený inkoust.

23:25:09-Tak si vemte můj.
-Á, podám si ho.

23:25:12-Ne ne ne, okamžik.

23:25:14-Děkuji.

23:25:17Děkuji.

23:25:39-Pani Taylorová, nezranila jste se?

23:25:41Paní Taylorová.

23:25:44Určitě se poranila, jděte za ní.

23:25:47-Mary, je vám něco?

23:25:50-Co? Ovšemže ne.

23:25:53Jen jsem si polila blůzu.
-Tak rychle jste vyběhla.

23:25:56Pan Rutland se obává, že jste se poranila.

23:25:59-Neporanila. Kápla jsem si inkoust na blůzu.

23:26:04Bože, tolik rozruchu a pro nic za nic.

23:26:38Proč pořád zamyká a odemyká tu zásuvku?

23:26:41-Nepamatuje si číselný kód k sejfu. Tak si ho zapsal do té zásuvky.

23:26:44Pan Rutland a já máme taky klíče - pro jistotu.

23:26:48Vždyť je to jenom pět čísel.

23:26:53-Paní Taylorová, mám na telefonu pana Rutlanda.

23:26:56Vzpomněl si, jak jste říkala, že byste mohla pracovat přesčas.

23:27:01A ptá se, jestli byste mohla přijít v sobotu.

23:27:04-V sobotu? Jistě, pane Warde. V kolik?-V půl třetí.-Hm.

23:27:08-Řeknu panu Rutlandovi, že můžete přijít.

23:28:00MARK RUTLAND: Vstupte, paní Taylorová.

23:28:05-Dobré odpoledne, pane Rutlande.

23:28:13-Zajímá vás ta sbírka, paní Taylorová?

23:28:15Ta patřila mé ženě. Zemřela.

23:28:18To je všechno, co mi po ní zbylo.

23:28:22A to je Sophie. Je to jaguár.

23:28:25Jihoamerický. Já... jsem ji cvičil.

23:28:29-Ó! A co jste ji naučil?

23:28:32-Důvěře.
-Nic jiného?

23:28:35-Ale to je hodně... na jaguára. Pustíme se do práce?

23:28:41Psací stroj je támhle. Chci originál a jednu kopii.

23:28:45Pokud to nepřečtete, tak se zeptejte.

23:28:47Naťukal jsem to sám a jako písařka jsem originální.

23:28:57-Arboreální dravci brazilských dešťových lesů.

23:29:00-Než jsem narukoval k nám do podniku, paní Taylorová,

23:29:04studoval jsem zoologii. Snažím se pořád o přehled v oboru.

23:29:07-V zoologii?
-Instinktivní chování.

23:29:11-Á. Zoologie se zabývá i lidmi?

23:29:15-Jenom zčásti. Zahrnuje ty zvířecí předky,

23:29:18od nichž člověk vyvodil své instinkty.

23:29:21-Instinkty žen také?

23:29:23-Zabývám se v článku instinkty dravců.

23:29:26Mohla byste je nazvat kriminálními živly světa zvířat.

23:29:29Zvířecí dámy se často řadí mezi dravce.

23:29:50Rozsviťte si světlo, jestli chcete.

23:29:52Vypínač je u dveří.

23:29:57HŘMĚNÍ

23:30:08-Posaďte se, paní Taylorová.

23:30:11Jestli vás děsí ta bouřka, přinesu vám něco k pití.

23:30:16Paní Taylorová.

23:30:22DECHY

23:30:29Budova je uzemněná, paní Taylorová.

23:30:35Nic vám tu nehrozí. To jsou jen blesky.

23:30:45-Zastavte ty barvy.
-Barvy?

23:31:26Je to pryč. Nebojte se.

23:31:28Je to pryč.

23:31:31Jak se cítíte? Nechcete si loknout trochu brandy?

23:31:34-Ne, děkuju. Jsem hrozná, odpusťte.
-Co, prosím vás?

23:31:38Ale co vás tak děsí na těch barvách?

23:31:42-Na čem?
-Jako by vás vyděsily ty barvy.

23:31:45-Ne. Ne, děsí mě jen hromy a blesky.

23:31:49-Nikdy bych vás netipoval na ženu, která se něčeho bojí.

23:32:07No ano, všechno má svůj konec.

23:32:11Tady je to jak po bitvě. Už se nedá pracovat.

23:32:14Odvezu vás domů, budem pokračovat jindy.

23:32:16-Děkuju, já...
-Skočte si pro věci.

23:32:23Je tu chladno a vlhko. Musím zavolat údržbáře.

23:32:44-S tou skříní mě to mrzí.
-Mrzí? A proč?

23:32:48-Je to všechno, co vám zbylo po manželce.

23:32:51-Myslel jsem tím, že to zbylo z toho, co patřilo mé ženě.

23:32:55-Ou.

23:32:57RÁDIO:Native Winkler je druhý, Hopeless třetí.

23:33:00-Ne, prosím, nechte to.
-Nasadili k závěrečnému spurtu.

23:33:03-Máte ráda dostihy?
-Mám ráda koně.

23:33:05Proto na dostihy chodím.

23:33:08-Váš manžel byl fanoušek?
-Ano.

23:33:12-Pořád je navštěvujete?
-Ano.

23:33:16-Dráha v Atlantic City je ještě otevřená.

23:33:19Příští sobota by se hodila.

23:33:22-Dobře. Zajímáte se o koně?

23:33:25-Ne, vůbec ne.

23:33:31HLASATEL KOMENTUJE DOSTIHY ANGLICKY

23:33:53-Tak, to by byl další.
-Byl to krásný dostih.

23:33:58-No, vy jste expert. Tip na příští závod?

23:34:03-Lemon Pudding. Minule byl třetí. Dneska má lepšího žokeje.

23:34:07-Tedy Lemon Pudding. Sázky jsou čtyři ku jedné.

23:34:11Hned přijdu.

23:34:18-Promiňte. Že vy jste Peggy Nicholsonová, co?

23:34:22Nevzpomínáte?

23:34:24-Promiňte, co jste říkal?

23:34:26-Říkal jsem, jestli nejste Peggy Nicholsonová.

23:34:29-Ne, nejsem.
-Ne?

23:34:32Byl jsem si jistej že jo, když jsem vás tady zahlíd.

23:34:35-Ne, je mi líto, zmýlil jste se. Nejsem žádná Nicholsová.

23:34:38-Nicholsonová.
-Nicholsonová.

23:34:41-Před pár lety nás seznámil Frank Abernathy v Detroitu.

23:34:45Frank Abernathy. Nevzpomínáte?

23:34:48-Ne, neznám nikoho jménem Frank Abernathy.

23:34:51Nikdy jsem neznala žádného Franka Abernathyho.

23:34:54Prosím, odejděte.

23:34:56-No tak, zlatíčko, ty mě chceš vodit za nos, viď?

23:34:59-Proč by vás ta mladá dáma měla vodit za nos, pane?

23:35:02-Ach pardon, zdálo se mi, že tuhle dámu znám.

23:35:06-Zná vás ten pán?
-Ne.

23:35:08-Tu dámu neznáte, pane.
-Řekl jsem vám,

23:35:10že se mi zdálo, že ji znám. Já se omlouvám.

23:35:12-Máte štěstí, že se slušně chováte. Teď můžete jít.

23:35:21-Jste jako rychlík.
-Jo? Kdo je ten chlap?

23:35:25-Asi mám jednu z těch tuctových tváří.

23:35:27-Tak, jaký je váš další tip?

23:35:29-Chtěla bych jít do padoku a vidět Telepathyho.

23:35:32Před lety jsem ho viděla jako dvouletka trénovat.

23:35:59-Á, tamhle je ten váš krasavec.

23:36:02Jo, číslo osm, Telepathy.

23:36:11Ten kůň je samá noha, ale respektuji vaši odbornost.

23:36:15Je vám něco?

23:36:17-Nesázejte na něj.
-Proč ne?

23:36:19-Má skleněné oko. Můžeme jít?

23:36:35-Vy jste přímo vzorná. Nepijete, nekouříte, nesázíte.

23:36:39Jenom dneska... pro štěstí.

23:36:42-Nevěřím na štěstí.
-Tak? Na co věříte?

23:36:46-Na nic. Na koně možná.

23:36:50Přinejmenším jsou krásní a ne z tohoto světa jako lidi.

23:36:54-Jo, lidi jsou hrozná sebranka.
-Většinou.

23:36:57-Měla jste těžké dětství, paní Taylorová?

23:37:00-Nijak zvlášť.
-Určitě ano.

23:37:03Určitě jste se těžce šplhala nahoru.

23:37:07Ale jste chytrá, viďte? Spisovný jazyk,

23:37:10vytříbené způsoby... Kde jste se to naučila?

23:37:13-Od vás lepších.

23:37:16A co vaše těžké dětství, pane Rutlande?

23:37:18-Sentimentální historie. Slibné mládí

23:37:21zešedlo pod tlakem peněz, pozice, noblesse oblige...

23:37:26V době, kdy jsem nastoupil, byl podnik před krachem.

23:37:30Tisíc zaměstnanců mělo být vyhozeno na dlažbu.

23:37:33-A co by se bylo stalo s vaší rodinou?

23:37:36-Někdo z další generace by si vzal bohatou dědičku

23:37:39a rodina by byla zachráněna. HLUČNÉ FANDĚNÍ V POZADÍ

23:37:44-Strach byl zbytečný. Ten chudáček se skleněným okem

23:37:47právě vyhrál o čtyři délky.

23:37:51-Už mi to stačilo. Můžeme jít?

23:37:54-Jak je libo. Dráha je v provozu ještě měsíc.

23:37:57Takže máme ještě dvě soboty.

23:38:00Jestli jste takový znalec, tak je ze mě do měsíce boháč.

23:38:13-Slečno Nicholsonová.
-Vy si vážně koledujete, kamaráde.

23:38:25-Kam to jedeme?-Je načase, abych vám představil svého otce.

23:38:30-To jsem netušila.
-Žádný strach. Táta se řídí vůní.

23:38:34Pokud je z vás cítit kůň, tak vás bere.

23:38:54Tak, tady je ta bouda. Rodinné sídlo.

23:39:11Ahoj, tati.

23:39:13-Kdo je to?
-To je Mary Taylorová.

23:39:15Mary, to je můj otec.
-Těší mě, pane Rutlande.

23:39:17-To je děvče!
-Ona není ani tak děvče

23:39:20jako fanda do koní. Řekl jsem si, že když jí ukážu tvoje koně,

23:39:23tak si její pozornost udržím trochu déle.

23:39:26-Skvělé, skvělé. Pojďte, má drahá.

23:39:29Právě jsem si chtěl dát čaj.

23:39:37-Mary, má švagrová Lil Mainwaringová.

23:39:40Mary Taylorová.
-Těší mě.

23:39:42-Ahoj. Už jsme se viděly, viďte?

23:39:44-To je zajímavé, jak je ten svět malý.

23:39:52-Ach jo, asi jsem si dnes odpoledne vymkla zápěstí.

23:39:55Určitě bych ten čaj rozlila. Byla byste tak hrozně hodná?

23:40:02-Silný, prosím, bez mléka. Dvě kostky cukru.

23:40:05Jídlo je v tomhle domě pod psa, ale u čaje trvám

23:40:08na dobrém koláči od správné firmy.

23:40:10-Ty si do čaje dáváš citron, viď, Lil?

23:40:14Ano, citron pro Lil, Mary.

23:40:18Pro mě silný... s kapkou rumu.

23:40:21-Babrat čaj s tvrdým alkoholem, to je barbarské, ne?

23:40:25-Co myslíte, slečno Taylorová? Je náš Mark tak trochu barbar?

23:40:30-Barbar?

23:40:33-Co si dáváte do čaje vy, slečno?

23:40:36-Obvykle sáček čaje a trochu vody.

23:40:38-Skromný zvyk, má drahá. Toho máslového koláče

23:40:42pořádný kus, prosím. Jezdíte na koni?

23:40:45-Trochu.
-To nejlepší na celém světě

23:40:48pro duši muže či ženy je hřbet dobrého koně.

23:40:50Překvapuje mě, že Mark může někoho zajímat.

23:40:53Neloví, nejezdí na koni...
-Prosím, tati,

23:40:55doufal jsem, že tohle nevyjde najevo.

23:40:58Dokonce jsem se chtěl slečně našimi koňmi pochlubit.

23:41:00Co kdybyste si to vzala o stáje s sebou?

23:41:03-Mark předstírá, že chce slečně ukázat koně,

23:41:06ale jeho chloubou jsem vlastně já.

23:41:08-Skutečně? Myslíš?-Jsem totiž docela příjemný starší společník.

23:41:12-Lil, doufám, že tvé mladé zápěstí

23:41:15se už zotavilo, abys mohla tátovi nalít čaj.

23:41:18-Ano, dám si trochu.
-Ještě ne!

23:41:20-Když povinnost ti šeptá, že musíš,

23:41:23tak mládí odvětí - ještě ne.

23:41:27-Kryso! Cituješ to špatně.

23:41:57-Přijedeš k nám příští víkend?

23:41:59Můžeš si vzít sáček čaje. A vybereš si koně.

23:42:08-Dobrou noc, Mary. Já běžím. Na shledanou v pondělí.

23:42:11-Dobrou noc, Susan. ŽENY:Ahoj, ahoj!

23:42:14-Ahoj.
-Čau. -Čau.

23:42:34-Nemám k tomu ten správnej futr. Nemáš nějakej, Tery?

23:42:37ŽENSKÉ ŠVITOŘENÍ
-No vážně, Tom přijel pro mě

23:42:40a neumíš si představit, jaký to tam bylo krásný.

23:42:42Otevřel mi sám dveře a byl úplně úžasnej.

23:42:45-Nejseš barvoslepá?
-Ne, bylo červený.

23:42:48Mělo čtyři kola... Ne ne ne.

23:42:51Otevřely se dveře, já si sedla, nabídnul mi cigaretu...

23:42:54-Pojedem dolů, protože možná už ti mezitím volal.

23:42:57-No tak ten telefon prošvihnu.
-Je to ten nejlepší chlap,

23:43:00jakýho jsi zatím měla.
-Dobrou noc.

23:43:03Na shledanou příští týden. SMÍCH

23:43:05-Ne, byl nejlepší, co jsem zatím...

23:43:08HOVORY UTICHLY

23:45:44ŠPLOUCHÁNÍ VODY

23:46:39KLAPNUTÍ DVEŘÍ

23:46:50(křičí)-Dneska jedeš jako dráha. Kam tak spěcháš?

23:46:52-Spěchám do postele, chápeš?

23:47:28-Sesedněte, prosím.

23:47:30Zpátky půjdete pěšky, pojedu já.

23:47:35Přespíte v hotelu, nebo se znáte s místní šlechtou?

23:47:38-Nemáte přece koně rád.
-Nemám, ale koně mají rádi mě.

23:47:41Což nás přivádí k našemu vztahu, slečno Edgarová.

23:47:48DVEŘE

23:47:55Je Edgarová vaše pravé jméno?

23:47:57A jste blondýnka? Ušetříme si spoustu času

23:48:00a budeme se cítit líp, když mi řeknete pravdu.

23:48:03Tak jaké je vaše jméno? Nedrážděte mě, milá slečno!

23:48:07Mám hroznou chuť vás pořádně zmlátit.

23:48:11Konečně spolu komunikujeme.

23:48:13Takže naposledy, je Edgarová vaše pravé jméno?

23:48:16A pusťte z hlavy, že byste mi lhala.

23:48:19-Jsem Margaret Edgarová.

23:48:21-Odkud jste?
-Z Kalifornie.

23:48:25-Odkud z Kalifornie?
-Z Los Angeles.

23:48:27-Kde jsou prachy?

23:48:31-Tady. Část z nich.

23:48:33-Kde je zbytek?
-Nebojte se, v bezpečí.

23:48:36-V bezpečí? Jako sázka na dostizích?

23:48:38Anebo to šlo na operaci vaší choré matky?

23:48:41Či snad platíte školné bratříčkovi?

23:48:43-Nemám bratříčka ani chorou matku. Nemám prostě nikoho.

23:48:46-Dokonce ani pana Taylora. Ani by mě zamák nepřekvapilo,

23:48:49kdyby zbytek úlovku byl v rukou zesnulého chotě pana Taylora.

23:48:52Někde tady by se mohl objevit v modrých pohřebních šatech,

23:48:56s kapsami naditými Rutlandovými penězi.

23:48:59-Zbytek peněz je v doporučeném balíčku,

23:49:01který je uložen v mé poštovní schránce v New Yorku.

23:49:04Zítra si ho tam vyzvedněte. Tady je klíč.

23:49:07-Děkuji, slečno. Teď ještě stvrzenku o odeslání.

23:49:13Ta stvzenka a neotevřený balíček mají cenu podepsaného doznání.

23:49:16-Ah.-Tak fajn. Jak do toho zapadá pan Taylor?

23:49:19-Ten neexistuje. Nikdy jsem nebyla vdaná.

23:49:22Paní Taylorová byla matčina přítelkyně.

23:49:24-A když jste hledala práci u nás, tak jste si změnila jméno.

23:49:28-Utíkala jsem před sestřenicí Jessií.

23:49:30Je hrozná. Bála jsem se, že kdyby se dozvěděla

23:49:34o těch penězích z pojistky, tak by mi nedala pokoj.

23:49:37-Z jaké pojistky?

23:49:39-Paní Taylorové. Ona zemřela.
-Tak paní Taylorová zemřela.

23:49:43Takže vy teď jedete napůl s tou hroznou sestřenicí.

23:49:46-S nikým nejedu napůl. Tváříte se, jako bych tyhle věci

23:49:49dělala pravidelně. Jako bych je plánovala.

23:49:52-A neplánujete?
-Ne.

23:49:55-Vy nejste z Los Angeles, slečno. Vaše výslovnost je jasně jižanská.

23:50:00A vy jste z jihu.

23:50:02Jste chladnokrevná a systematická lhářka.

23:50:05-A co mám dělat?
-Já vám neporadím.

23:50:08-Tak jsem to nemyslela. Chci říct,

23:50:10že jsem se nenarodila v Kalifornii, ale v Richmondu ve Virginii.

23:50:14Otec od nás odešel, když jsem byla malá.

23:50:16Matka a já jsme žily v Richmondu do mých sedmi let.

23:50:19Potom jsme se přestěhovaly do Kalifornie.

23:50:21Má matka sehnala práci v továrně. Tak to bylo, přísahám.

23:50:25Má matka zemřela, když mi bylo deset.

23:50:27A pak se mě ujala paní Taylorová.

23:50:30-Pojďte, jdeme.

23:50:33-Jak jste mě našel?
-Otázky kladu pouze já, slečno.

23:50:38Jakpak jste získala číselný kód k sejfu?

23:50:41-Z Wardovy zásuvky.

23:50:43-Aha. Tak vypravujte od začátku.

23:50:49-Už jsem všechno řekla. Narodila jsem se v Richmondu.

23:50:52Byli jsme chudí. Byli jsme zoufale chudí.

23:51:00Když matka zemřela, byla jsem strašně opuštěná.

23:51:04-No dál... Pořád ještě poslouchám.

23:51:07-Chodila jsem do školy a starala se o paní Taylorovou,

23:51:10dokud nezemřela.

23:51:13Nechala mi dům a pojistku na pět... tisíc dolarů.

23:51:20Dům jsem prodala, byla na něm hypotéka.

23:51:23Takže jsem dostala jen devět tisíc.

23:51:26Měla jsem dohromady čtrnáct tisíc dolarů.

23:51:29Hotově. A cítila jsem se jako královna.

23:51:34To je tak všechno. Koupila jsem Foria.

23:51:36-Foria?

23:51:40-Dva roky to byla nádhera. A pak, v listopadu, peníze došly.

23:51:44Musela jsem do práce. Nastoupila jsem u Kendalla

23:51:47a hledala jsem přitom něco lepšího.

23:51:49-Tak fajn. Ještě jednou. Zkuste to znovu,

23:51:52abyste z té kupy hnoje dala dohromady aspoň pár faktů.

23:51:56Zaprvé, popletla jste všechna data.

23:51:58Před námi jste byla zaměstnána u Struttovy společnosti.

23:52:01Jednou jsem vás tam viděl.

23:52:03Pan Strutt je daňový poradce našeho podniku.

23:52:07Tenkrát mě na vás upozornil. Měla jste tmavé vlasy.

23:52:09A pak, o několik měsíců později, jste od něho záhadně zmizela.

23:52:13-Tak vy jste to všechno věděl, když jste mě najímal?

23:52:16-Ne. Nebyl jsem si tím jist. Ale řekl jsem si,

23:52:19že by bylo zajímavé mít vás na očích.

23:52:22-A celou tu dobu se mě snažíte chytit do pasti.

23:52:26-No... To je právě záhada.

23:52:29Ano, jednou jsem byl jen... zvědavý.

23:52:32Ale pak jsem ztratil přehled a... líbila jste se mi.

23:52:36-Tak je to tedy.
-Nezdá se vám,

23:52:39že jste dost riskovala, když jste věděla,

23:52:42že Rutland je Struttův klient?

23:52:45-Nevěděla jsem to. U Strutta jsem neměla přístup

23:52:48ke jménům všech klientů.

23:52:50-Tak jo. Jdem o kus dál.

23:52:53Připouštíte, že jste zlodějka a lhářka.

23:52:56Jenže jakého typu?

23:52:58Cítíte nutkání krást? Jste patologická lhářka?

23:53:01-To je přece jedno.
-Není.

23:53:05To má význam... pro mě.

23:53:13Byla jste ve vězení?

23:53:15-Ovšemže ne.

23:53:18Já vím, že je to moje vina, že mi nevěříte.

23:53:21(se vzlykáním) To o Struttovi je pravda.

23:53:24Udělala jsem to. Já... nevím proč.

23:53:26Asi jsem se zbláznila. Já...

23:53:29Pan Strutt byl tak... Nenáviděla jsem ho.

23:53:33-Tak jako mě?

23:53:36-To ne, vás ne.

23:53:46-Utřete si tvář.

23:53:53Pojďte.

23:54:23-Dobré odpoledne.

23:54:33-Co to bude, prosím?
-Párek a kávu, prosím.

23:54:37-Mně taky.
-Okamžik, prosím.

23:54:40-Můžeme pokračovat.

23:54:43To používání falešných jmen nejde dohromady s vaší historkou

23:54:48o neovladatelném, okamžitém hnutí mysli.

23:54:51-Kdybyste ukradl skoro deset tisíc dolarů,

23:54:54nezměnil byste si jméno?

23:54:57Není to k ničemu, vy tohle nikdy nepochopíte.

23:54:59-Snažím se vás nejen pochopit, snažím se vám dokonce uvěřit.

23:55:02-Proč?
-Protože chci, sakra.

23:55:05Chápete to?

23:55:08-Tady to je, prosím.

23:55:11-Marku...

23:55:14Když jsem to udělala ve vašem podniku,

23:55:18důvody byly tak zmatené. Už jsem je popsala.

23:55:23Chtěla jsem zmizet. Copak to nechápete?

23:55:26Zmizet vám z očí. Nerozumíte.

23:55:31Ono to bylo... My jsme byli...

23:55:33-To jsme byli. A to jste musela utíkat?

23:55:36-Ano, potřebovala jsem vypadnout, než se zapletu.

23:55:39Těžko bych to pak zvládla.

23:55:41-Říkají vám Margaret?
-Marnie.

23:55:46Bože, Marku, nechte mě odejít, přísahám, že...

23:55:49-Ale já to nedokážu, Marnie. Někdo se o vás musí postarat.

23:55:53Nemůžu vás nechat bez pomoci. Když vás nechám odejít,

23:55:56tak... ponesu morální odpovědnost.

23:55:59-Tak co...?

23:56:01-Marnie... Ano, sluší vám to.

23:56:07Tak jo, Marnie, uděláme to takhle.

23:56:09Odvezu vás zpátky do Filadelfie. Dnešní večer strávíte u nás doma

23:56:13a zítra se vrátíte do kanceláře.

23:56:15Ten klíč vrátíte zpátky Susan do kabelky.

23:56:19-Ale já se nemůžu vrátit.
-Ničeho se nebojte,

23:56:22ty peníze jsem dal zpátky na místo.

23:56:24Když jsem včera přijel pro vás a vy jste se vypařila,

23:56:27bylo mi jasné, co se stalo. Tak jsem šel do kanceláře,

23:56:30podíval se Wardovi do sejfu, spočítal ztrátu a nahradil ji.

23:56:34Pak jsem se vydal vás hledat. Nevzpomínáte,

23:56:38jak se vám na dostizích líbil kůň, co se jmenuje Telepathy?

23:56:42Říkala jste, že jste ho viděla jako dvouletka trénovat.

23:56:45Toho jsem se chytil, šel jsem po něm

23:56:48a... zjistil jsem, že pochází ze stáje

23:56:50George Marstona z Virginie. Tak jsem Marstonovi zavolal,

23:56:54jestli bych si tam u něho nemohl pronajmout koně.

23:56:57Dal mi tři tipy. Včera jsem se rozjel

23:57:01ty stáje prohledat, ale marně.

23:57:03Jenže v té poslední mi doporučili nějakého Garroda v Middleburgu.

23:57:10SERVÍRKA:Na shledanou. Těšíme se na vaši návštěvu.

23:57:15-Proč mě vezete do Wykwynu?
-Protože byste mohla znovu zmizet.

23:57:20-To bych neudělala. Máte stvrzenku,

23:57:23klíč od poštovní schránky, znáte mé jméno...

23:57:26-Margaret Edgarová? A je to pravé jméno?

23:57:29Určitě se na vašich toulkách nevyskytl nějaký ten manžel?

23:57:33-Řekla jsem, že jsem nebyla vdaná.

23:57:35-Zasnoubená?
-Ne.

23:57:38Žádní milenci, nápadníci, intimní návštěvy - nic.

23:57:42-Tak fajn. Dopijte.

23:57:48-Marku, já... se chci trochu upravit.

23:57:50-Uuh. Jste upravená.

23:57:53Pojďte. POVZDECH

23:58:04Stejně vám nevěřím, Marnie. Určitě se o vás zajímala řada mužů.

23:58:09-Neřekla jsem, že se nezajímali, ale že já se nezajímám o ně.

23:58:13-Nikdy?
-Ne.

23:58:16Totiž... dokud jsem...

23:58:20-Proč o mě?
-Protože jste jiný, Marku.

23:58:25-Tak tohle neberu, Marnie.

23:58:27-Ale je to pravda, mám vás ráda.

23:58:31-No, dejme tomu.

23:58:33Ale nebudeme to přeceňovat. Až přijedem domů,

23:58:37řeknu, že jsme měli mileneckou hádku.

23:58:40Že jste utekla a já že jel za vámi a přivezl vás zpátky.

23:58:43To udělá tátovi radost. Zbožňuje muže činu.

23:58:47Dál jim řeknu, že se do týdne vezmeme.

23:58:49Pochopitelně zůstanete ve Wykwynu.

23:58:52Řeknu, že bez vás nemůžu vydržet ani minutu.

23:58:55Táta obdivuje zdravý lidský chtíč.

23:58:58Vezmeme se v nejkratší zákonné lhůtě.

23:59:00Pak odplujem někam daleko. Kam byste chtěla jet?

23:59:03Co takhle do jižních moří?

23:59:05-Co mi to tady hrajete?
-Snažím se vás požádat o ruku.

23:59:10Tahle formulace vám připadá málo vzletná?

23:59:13Co třeba "chcete být mou"?

23:59:15-Jste šílenec! Ovládejte se!

23:59:17-Třeba jsem.

23:59:19To jméno Marnie... Jo, budu vám říkat Marnie.

23:59:22To se dá vysvětlit jako zdrobnělina.

23:59:25Ale Taylorová... Zkrátka vyvdáme vás

23:59:27jako Mary Taylorovou, to je naprosto legální.

23:59:29Ono je to stejně jedno, jak se podepíšete.

23:59:32Když se podepíšete "Myšák Mickey", stejně to bude platit.

23:59:35-Vy víte, kdo jsem. Jsem myška, zlodějka a lhářka!

23:59:40-Moje smůla, že jsem se zamiloval do zlodějky a lhářky.

23:59:45-Zamiloval? Ach Marku,

23:59:48jestli mě milujete, nechte mě jít.

23:59:51Nechte mě odejít, Marku, prosím vás.

23:59:55Vždyť mě neznáte.

23:59:59Dejte si říct, Marku, já nejsem jako jiní lidé.

00:00:02Já vím, co jsem.
-O tom pochybuju, Marnie.

00:00:05Ale rozhodně se jistě vyrovnáme i s tím, co jste.

00:00:09Ať jste cokoli, já vás miluju.

00:00:12Je to smůla, jistě, ale je to tak.

00:00:16-Nemilujete mě. Jsem jen něco, co jste chytil.

00:00:21Jako nějaké zvíře, které jste ulovil.

00:00:24-To taky jste. A tentokrát jsem chytil

00:00:26něco skutečně divokého.

00:00:29Chytil jsem vás a přísahámbohu, že vás nepustím.

00:00:32Ale až přijedeme domů, Marnie, ne aby vás napadlo,

00:00:36že utečete s rodinným stříbrem. Na jeden krátký týden

00:00:39se zkuste ovládnout a potom to získáte legálně.

00:00:42-Jako vy?! Jako vy mě získáte legálně?!

00:00:47-Ano, dá se to tak říct.

00:00:49Někdo za vás musí zodpovídat, Marnie.

00:00:53A výběr je malý - buďto já, nebo policie, děvenko.

00:01:11Jsi nepostradatelný. SMÍCH

00:01:14Ó, bratránku, máš všechna potřebná lejstra?

00:01:17-Dobře se bav, miláčku.
-Cestovní šeky a kreditní karta.

00:01:20-Jo, díky, kamaráde. Zařiď, ať odvezou auto z letiště.

00:01:24Bob je náš poradce. To se často hodí.

00:01:31Dej na sebe pozor, Lil. Přivezu ti nějakého divocha.

00:01:35Ahoj, tati.-Ahoj, Marku.
-Děkuju, doktore Gilliane,

00:01:38bez vás by to nebylo legální.
-Bylo mi radostí.

00:01:47-Tak pojďme dopít to šampaňské a dojíst koláč,

00:01:49než nám ho odnesou. Skutečně vynikající koláč, že?

00:01:53Sám jsem dohlížel v kuchyni, seznámil jsem se s jedním cukrářem

00:01:56od Horna a Hardarta! STARTOVÁNÍ AUTA

00:01:59-Ten zásnubní prsten měl nejmíň tak pět karátů.

00:02:03-Šest a půl. Modrobílý. Překrásný kámen.

00:02:07-Jeho matka nechala sbírku nádherných šperků

00:02:09a ty leží někde v sejfu.

00:02:11-Říkal, že jí chce dát něco, co ještě nikomu na světě nepatřilo.

00:02:15-Ale šest a půl karátů... Pouštět obligace kvůli psrtenu.

00:02:20-Neplatil v hotovosti, ale šekem.

00:02:22Byla jsem u toho.

00:02:24Stál dvaačtyřicet tisíc dolarů plus daň.

00:02:29-Říkáš dvaačtyřicet tisíc dolarů?

00:02:33Jemu přeskočilo.

00:02:35Víš, co mi provedl minulou sobotu? Přišel do klubu

00:02:38a mával šekem na sedm tisíc dolarů.

00:02:41Trval na tom, abych přerušil svou partii golfu,

00:02:44šel otevřít banku a vyplatil mu sedm tisíc dolarů.

00:02:47A vybral..., no, řekněme dost na to,

00:02:50aby měl na ten výlet a kreditní kartu.

00:02:53Ty obligace prodal přes můj výslovný nesouhlas.

00:02:56A já mu vyplatil peníze. Deset tisíc v malých bankovkách.

00:02:59A když jsem se ho ptal, proč chce deset tisíc v malých bankovkách,

00:03:03prohlásil: "Víš, kamaráde, vydírají mě.

00:03:05Ale žádají malé bankovky."

00:03:09Ano, spousta lidí obdivuje Markův humor.

00:03:12Ale já ne. Nijak mi neimponuje, když někdo vyhodí...

00:03:19včetně toho neproplaceného šeku za ten prsten...

00:03:22okolo sedmdesáti tisíc dolarů za jediný týden.

00:03:26Šest nebo sedm tisíc dolarů za líbánky v jižních mořích!

00:03:29To trochu přehnal. A za dvaačtyřicet tisíc prsten!

00:03:33Tolik peněz vyhozených na oslavu čeho?

00:03:36Téhle směšné svatby, o které nesmí nikdo vědět.

00:03:39Kdyby to tušila matka.

00:04:30-Vyplatit Strutta.

00:05:11-Něco k pití?

00:05:13Mám ti něco namíchat?

00:05:23Trochu whisky na to čištění zubů?

00:05:26-Ne, děkuji.

00:05:31-Navzdory tomu, co se říká ve filmech

00:05:34a ženských časopisech, bitevním polem manželství

00:05:37není, opakuji, není... ložnice.

00:05:41Nikoli. Skutečným bitevním polem je koupelna.

00:05:44Kvůli koupelně se vytyčují hranice a neustoupí se ani o píď.

00:05:49Zdá se, že nám od začátku hrozí válečný konflikt, drahoušku.

00:05:52Už jsi v koupelně přesně sedmačtyřicet minut.

00:05:55OTEVŘENÍ DVEŘÍ
-Už je tu volno.

00:06:00-Děkuji.

00:06:03Vypadáš sexy s umytým obličejem.

00:06:09Marnie, pojď sem.

00:06:21Sedni si.

00:06:35-Nemůžu. Nemůžu! Nemůžu!

00:06:38-Proboha, Marnie.

00:06:42-Nesnesu to. Já umřu.

00:06:45Jestli se mě ještě jednou dotkneš, tak umřu.

00:06:49-Nedotknu se tě, slibuju že ne, ale vylez z toho kouta, prosím.

00:06:57Tak, teď mi doufám řekneš, co to znamená.

00:06:59Chceš mi takhle osobitě naznačit, že pro tebe nejsem přitažlivý?

00:07:03-Říkala jsem ti, aby sis mě nebral. Já to říkala!

00:07:05Ach bože, proč jsi mě nenechal odejít?

00:07:08-Marnie...
-Ne. Prosím tě ne.

00:07:12-Napij se něčeho.
-Nemám na nic chuť.

00:07:14-Trošičku brandy.
-Žádnou nechci. Nech mě na pokoji!

00:07:17-Nenechám, dokud nezjistím, jak ti můžu pomoct.

00:07:20-Jedině mi můžeš pomoct, když mě necháš na pokoji.

00:07:24Copak to nechápeš? Nevidíš, že nesnáším,

00:07:26když na mě kdokoli sahá?!

00:07:29-Kdokoli, nebo jen já?
-Vy, muži.

00:07:35-Vážně? Tenkrát v kanceláři

00:07:38ti to nevadilo. Nebo v té stáji.

00:07:41A tady celý týden jsem se tě dotýkal.

00:07:43Mockrát jsem tě líbal. Proč jsi neutekla,

00:07:46zalitá studeným potem, a neschovala se do kouta?

00:07:49-Chtěla jsem to vydržet, když budu muset.

00:07:52-Aha. Takhle jsi na tom byla vždycky?

00:07:56-Vždycky, ano, vždycky.
-Co se ti stalo?

00:07:59-Stalo? Nic. Nic se mi nestalo.

00:08:02Ale nikdy jsem nesnášela ničí dotek!

00:08:06-Svěřila ses někomu? Třeba doktorovi?

00:08:08Ten by ti mohl pomoct.
-Ne. Proč taky?

00:08:11Nechtěla jsem se vdávat. Je to... ponižující, živočišné!

00:08:14A bylo mi dobře, jak jsem žila.

00:08:17-Ani bych neřekl, Marnie. Nenachytat tě, kradla bys dál.

00:08:20-Ne, nekradla bych.
-Ano, kradla bys. Znovu a znovu.

00:08:25Nakonec by tě dostal nějaký jiný muž.

00:08:27Ty si o to přímo koleduješ.

00:08:30Nějaký zkušený sexuální vyděrač by tě čapl do hrsti

00:08:33a šance, že by tam někdo byl tak shovívavý,

00:08:35jako jsem já, jsou velice mizivé.

00:08:38Dřív nebo později bys skončila ve vězení.

00:08:40Nebo by tě zahnal do kouta takový rozzuřený chlípník,

00:08:44který by si vzal to, o čem by si myslel, že mu patří.

00:08:47Ale vězení bys neunikla.

00:08:49Takže bych neřekl, že ti bylo dobře, Marnie.

00:08:51Potřebovala jsi všechnu pomoc, které se ti mohlo dostat.

00:08:54-Ale tvou pomoc nechci.
-Nejsi schopná posoudit,

00:08:58co potřebuješ ani od koho to potřebuješ.

00:09:02Koho potřebuješ, to je asi... psychiatr.

00:09:06-Ano, muži. Jednou řekneš ne, díky,

00:09:09a v tu ránu patříš podle nich do cvokárny.

00:09:12Je to vlastně fraška. Ale smutná.

00:09:16-Teď si jdem lehnout, ne? Prodiskutujem to zítra.

00:09:19-Není o čem diskutovat. Řekla jsem ti, co cítím.

00:09:22Stejně na tom budu zítra a pozítří a popozítří.

00:09:27-Dobře, Marnie, nebudem o tom mluvit, když nechceš.

00:09:31Ale na téhle zatracené lodi budem ještě spoustu dní a nocí.

00:09:35Tak zkusme zapomenout na tuhle historii

00:09:37a prokousejme se naší svatební cestou

00:09:40tak decentně, jak to půjde. Zkusme alespoň... být k sobě milí.

00:09:45-Ha, milí!
-Když i to je příliš,

00:09:48já budu milý k tobě a ty ke mně budeš zdvořilá.

00:09:52-A nebudeš...

00:09:56-Nebudu.

00:09:59Dávám ti slovo.

00:10:04A teď na kutě, ne? Jsi pro?

00:10:07Ty támhle ve své postýlce, já nekonečně daleko od tebe.

00:10:13-Děkuju.

00:10:15Asi ještě chvilku zůstanu tady, ale... děkuju.

00:10:32-Vneseš do té naší boudy trochu vzruchu, miláčku.

00:10:35Všiml jsem si, že táta vytáhl své hedvábné košile.

00:10:39-Uvědomila jsem si dobře, co mě čeká.

00:10:41Kouzelné společenské povinnosti hostitelky.

00:10:43-V Africe, v Keni, roste moc pěkná květina.

00:10:47Korálová barva, špička okvětních lístků dozelena,

00:10:51trochu jako hyacinta.

00:10:53Ale když se jí chceš dotknout, tak zjistíš,

00:10:56že ta květina není vlastně květina.

00:10:59Je to tvar, vytvořený stovkami malého hmyzu,

00:11:03zvaného fattidovi brouci. Unikají zraku hladových brouků,

00:11:06tím že žijí a umírají ve tvaru květiny.

00:11:10KLAPNUTÍ DVEŘÍ

00:11:24-Zavřu dveře, jestli ti to nevadí. To světlo je nepříjemné.

00:11:31-Hm, co říkáš? Světlo? Ano, ovšem.

00:11:34Je to od tebe milé, že ti nevadí, když v noci tak dlouho čtu.

00:11:38Šprtám teď mořské živočichy.

00:11:40Protože etymologie není zřejmě téma pro tebe

00:11:43a já potřebuju najít téma. Jakékoli.

00:11:47-Dobře. Jedno bych měla. Jak dlouho?

00:11:51Jak dlouho ještě musíme zůstat na téhle lodi?

00:11:54Věčnost? Za kolik dní se vrátíme?

00:11:57-Ale, paní Rutlandová, to chcete naznačit,

00:12:00že sladké dny a noci této naší idylické svatební cesty

00:12:05někdy skončí?

00:12:09BOUCHNUTÍ

00:12:14-Pokud ti to nevadí, chci si jít lehnout.

00:12:16A řekla jsem, že to světlo z pokoje mi vadí.

00:12:19-To rozhodně nemůžeme dopustit, aby ti něco vadilo, viď? BOUCHNUTÍ

00:12:23-Pokud nechceš jít do postele, prosím odejdi.

00:12:28-Chci jít do postele, Marnie. Hrozně se na to těším.

00:12:33-Ne!

00:12:44-Odpusť, Marnie.

00:14:09KLAPNUTÍ DVEŘÍ

00:15:58ZAKAŠLÁNÍ

00:16:05-Proč jsi neskočila spíš do moře?

00:16:08-Chtěla jsem se zabít a ne krmit ty hnusný rybičky.

00:16:19-Marku! Strašně ráda tě zase vidím.

00:16:22Na Fidži se ti nelíbilo?
-Nepluli jsme na Fidži.

00:16:25Vylodili jsme se v Honolulu a uháněli zpátky.

00:16:28Vzali jsme si na letišti taxíka. Oba jsme trochu unavení a špinaví.

00:16:31-Pamatuješ? Když ti bylo šest, chtěl jsi jet do New Yorku.

00:16:34Už tenkrát jsem tě varoval, že cestování je otrava.

00:16:37-Chudáčkové, jistě jste vyčerpaní.
-No, myslím, že půjdeme nahoru,

00:16:40dáme si něco k pití a šup do postele.

00:16:42Takže to povídání o cestě počká do rána, jo?

00:16:45-Kde jsou další kufry?
-Na letišti. Dobrou noc, tati.

00:16:48Ráno si spolu dáme snídani.
-Dobrou noc.

00:17:00-Jen pojď, Marnie.

00:17:02Tady doma se to nebere tak přísně, víš.

00:17:49Tak, Marnie, zatím nás čeká jen fasáda,

00:17:51ale tu musíme udržet.

00:17:55Táta snídá dole každé ráno v půl deváté

00:17:57a já mu dělám společnost. Jistě chceš být se mnou.

00:18:03ZAMKNUTÍ

00:18:08Tohle je rutina, drahá. Žena provází manžela ke dveřím.

00:18:12Nastaví tvář k polibku,

00:18:14smutně pozoruje, jak ji opouští.

00:18:17Krátké roztoužené zamávání je možné.

00:18:32-Marku! Jedeš... do kanceláře?

00:18:35-První den po svatební cestě? To by bylo netaktní.

00:18:39Ne, jedu jen něco vyřídit tady v okolí. Na shledanou.

00:18:43-Marku, já... Nemám peníze.

00:18:47-Omlouvám se, Marnie. Zavolám Bobovi

00:18:49a řeknu mu, aby ti zřídil konto.

00:18:52Prozatím na něm nebude moc, chápeš, měl jsem spoustu vydání.

00:18:57Jak možná tušíš, zaplatil jsem Struttovi tu škodu.

00:19:00Anonymně pochopitelně.

00:19:02-Ale on na to už zapomněl.
-Myslíš?

00:19:05-Takže tys vyhodil deset tisíc dolarů?

00:19:07To jsi teda blázen.

00:19:09-Možná, ale za bláznovství se nezavírá.

00:19:12Po mně totiž policie nejde, aspoň ještě ne.

00:19:14A ani nemám v úmyslu dát jim k tomu důvod.

00:19:17Možná jdou po vás, madam. Ale ne po mně.

00:19:53ZVUK VYTÁČENÍ TELEFONNÍHO ČÍSLA

00:20:12-Mami?

00:20:14Ne, jsem v pořádku. Jsem naprosto v pořádku.

00:20:17Měla jsem dost těžkou chřipku a nechtělo se mi psát.

00:20:21To nešlo, zlobily mě i hlasivky.

00:20:24Ano, ještě trochu chraptím.

00:20:28Poslyš, mami, nemůžu mluvit dlouho.

00:20:31Chci ti jen říct, že jsem v pořádku a že ti brzy pošlu nějaké peníze.

00:20:35Ne, to nemůžu. Nevím, kdy se do Baltimoru dostanu.

00:20:38Asi až za pár týdnů. Zase ti zavolám.

00:20:41Ale jestli něco potřebuješ, tak mi klidně napiš

00:20:44na mou poštovní schránku ve Filadelfii.

00:20:47Tak, teď už musím jít, mami.

00:20:50Ahoj, pa. Pa, mami.

00:21:06TROUBENÍ

00:21:33-Ach, Forio. Krasavče.

00:22:07-Vážně umí trochu jezdit. Marku?

00:22:12-Hm?
-Marku, poslyš.

00:22:14Já se umím rvát, jestli potřebuješ.

00:22:17Chci říct, jestli máš nějaké vážné potíže,

00:22:19já... já nemám zábrany. Klidně budu lhát i policii.

00:22:23-O čem to vlastně mluvíš?

00:22:26-Slyšela jsem vás oba dnes ráno před domem.

00:22:29-Slyšela?
-Tak jo, poslouchala jsem.

00:22:32-Asi by sis měla sehnat nějakou vychovatelku.

00:22:35Teď už chápu, o co ti jde.
-Žádné kázání, Marku.

00:22:38Ta... Mary-Marnie, ta tvá odbarvená blondýna,

00:22:41se kterou ses potají oženil a hned ses s ní uklidil

00:22:44do Jižního Pacifiku, krucinál. Ani jsem nemusela slyšet,

00:22:47jak říkáš, že ty nechceš jít taky do vězení,

00:22:50abych věděla, že v něčem lítáš.

00:22:53Prosím, Marku, chci ti pomoct.

00:22:55-Tak jo, pomoz mi - tím, že budeš na Marnie milá.

00:22:58Ona to potřebuje.

00:23:01-Ale nejlepší přítelkyní každé dívky je její matka.

00:23:05Chudáčku Marku. Je její matka tak hrozná?

00:23:09Ovšem když je tak nesnesitelná, že ji ani nemůžeš pozvat na svatbu,

00:23:12obvyklou výmluvou by bylo zdraví či únava z dlouhé cesty.

00:23:16Ale tvrdit o ní, že je mrtvá, je přehnané.

00:23:19-Tak jo, Lil. Co tím sleduješ? Vyklop to.

00:23:23-Já? Jen ti nabízím své služby.

00:23:26Jako partyzán, špeh, tajný agent?

00:23:30-Fajn, tajný agent.
-Baltimor.

00:23:33V Baltimoru žije její matka. Marnie jí ráno telefonovala.

00:23:37Říkala, že nemohla psát, protože měla chřipku.

00:23:40Nevěděla, kdy bude moci přijet do Baltimoru,

00:23:42ale říkala, že jí pošle peníze.

00:23:45Říkala, aby dál posílala poštu na známou poštovní schránku.

00:23:51Poslouchala jsem za dveřmi.

00:23:55-Vodí tě za nos, Lil. Odhalila tě.

00:23:59Chováš se jako spratek, tak ti dala lekci. Jsi hloupá.

00:24:03-Řekni to ještě jednou.
-Já to nechci opakovat.

00:24:06Řekl jsem to jednou a naposled.

00:24:08-Dobře, Marku.
-Zdá se, že dospíváš, Lil.

00:24:13Asi bychom ti měli najít nějakého mladého přítele.

00:24:16Tvůj typ?

00:24:18-Někdo, jako jsi ty. Jsem vysazená na lháře.

00:24:22-Vážně? A jaký druh lhářů se ti líbí?

00:24:25Dáme inzerát. Má lhát doma nebo na zahradě?

00:24:29Hezouna či romantika?

00:24:31VZDECH

00:24:41Je někdo doma?

00:24:43Ahoj. Kde je Marnie?

00:24:45-Jeli s otcem na vyjížďku. Ukazuje jí svůj lovecký revír.

00:24:49Událost sezóny. Chce taky jezdit na hony.

00:24:51A táta chystá nějaký flám, aby ji představil.

00:24:54-Tak? Čekal jsem dálkový hovor. Nikdo nevolal?

00:24:57-Ne, aspoň pokud vím. VYZVÁNĚNÍ TELEFONU

00:25:00-Vezmu to.

00:25:04Haló? Ano.

00:25:06Počkejte moment, přejdu na jiný telefon.

00:25:09Vezmu to nahoře. Zavěs, jakmile to zvednu.

00:25:15Lil, určitě zavěsíš, viď?

00:25:38Díky, Lil.

00:25:40Haló? Ano, mám spojení.

00:25:43Dobrý den. Dozvěděli jste se něco?

00:25:46Hned si vezmu tužku. Začněte.

00:25:51Bernice... Edgarová.

00:25:54116 Van Burenova ulice, Baltimore.

00:26:00Ano, mám to. Dál.

00:26:05Počkejte. Říkáte, že ho zabila?

00:26:10Kdy to bylo?

00:26:13Takže té holčičce bylo asi pět. Je to tak?

00:26:16Co se s ní stalo? Ne s tou ženou.

00:26:18Chci vědět, co se stalo s tou holčičkou, s dcerou.

00:26:23POVZDECH

00:26:25-Ne ne, zůstaňte tam, zjistěte všechno, co se dá.

00:26:28A nechte udělat fotokopie soudních záznamů.

00:26:30Okamžitě mi je pošlete. Doporučeně.

00:26:33Odvádíte slušnou práci, pane Boyle. KLAPNUTÍ DVEŘÍ

00:26:36LIL:Zajezdili jste si dobře? OTEC:Bylo to fantastické.

00:26:39-Ano. A, pane Boyle, nezapomeňte na ty fotokopie. Ano.

00:26:42A okamžitě mi zavolejte, až zjistíte něco o tom dítěti.

00:26:46Ano, děkuji. Budu čekat na telefon.

00:26:48Na shledanou.

00:27:05-Maminko. Mami, neplač.

00:27:09Prosím, neplač, mami.

00:27:17Mami...

00:27:19Mami, neplač.

00:27:24Mami.

00:27:27Mami... Mami, neplač.

00:27:30BOUCHÁNÍ NA DVEŘE

00:27:32Mami. Mami.

00:27:36-Probuď se, Marnie.
-Mami!

00:27:38-Marnie!
-Mami!

00:27:42Nebijte maminku! Ne!

00:27:45-Marnie.
-Prosím, nebijte maminku!

00:27:54-Marnie.
-Ne!

00:27:57Ne! Ne!
-Co se tu děje?

00:28:00-Něco se jí zdá.
-Ne. Ne, mami.

00:28:03-No tak, Marnie, probuď se.-Ne!
-Pobuď se, je to jenom zlý sen.

00:28:07No tak.

00:28:13Už je dobře.
-Je mi zima.

00:28:17-Tak to už je spíš tvůj obor, ne, starouši?

00:28:21Dobrou noc.

00:28:36SEXUÁLNÍ ÚCHYLKY ZLOČINCŮ ŽENSKÉHO POHLAVÍ

00:28:39-Přinesu ti brandy. Kde jsi to sebrala?

00:28:47-Seženu si další, když se mi zachce.

00:28:50-To jistě můžeš. Také není těžké obstarat

00:28:52provaz, plyn, dokonce igelitové pytlíky.

00:28:56Máš spoustu možností.

00:28:59-Chci teď zase spát.
-Proč?

00:29:03Když spíš, je to pro tebe horší, než když jsi vzhůru.

00:29:07Ten... ten sen... Už jsi ho měla někdy předtím?

00:29:13Je to o něčem, co jsi zažila?

00:29:15-Ne, já... nevím, co znamená. Asi nic.

00:29:20-Zdá se ti o matce? Chce, abys vstala?

00:29:24-Ano, ale nejdřív se ozve trojí zaklepání.

00:29:28A ona říká: "Už vstaň, Marnie!

00:29:31Musíš vstát!" Ale já nechci vstávat.

00:29:34Když... když vstanu,

00:29:37tak... je mi zima a oni ji bijou!

00:29:40-Kdo? Kdo ji bije?
-Oni.

00:29:44Oni! Já nevím, nevím,

00:29:48ale slyším ty rány. Je mi zima a slyším rány!

00:29:51-A co je to za rány?

00:30:00Od koho jsou?

00:30:08-Ty jsi Freud a já vrah?

00:30:15-Když odmítáš psychoanalytika, proč si aspoň nepomůžeš sama?

00:30:19-V téhle pasti jsem proto, že jsem si chtěla sama pomoct.

00:30:23Nech mě v klidu, Marku, prosím.

00:30:26-Dal bych ti přečíst pár knížek.

00:30:29-Domácí úkol? Ženská frigidita?

00:30:32Psychoanalytičtí delikventi a zločinci?

00:30:34-Četlas je?
-Á, nemusím číst takový škvár,

00:30:38abych věděla, že ženský jsou hloupý a slabý

00:30:40a mužský prasata.

00:30:45Pokud jsi to nepoznal, bylo to odmítnutí.

00:30:49-Neodmítej to. Začni Neobjeveným já.

00:30:53-Proboha živého, Marku, nech mě! Jsem utahaná!

00:30:59Proč mě prostě nenecháš na pokoji?

00:31:03-Protože jsi asi nemocná, zlato.

00:31:07-Nemocná? Radši se koukni na sebe, zlato.

00:31:12Hlavně ty si koleduješ o týden duševního zdraví.

00:31:15Nezdá se ti? Ty mi vykládej o snech.

00:31:18Jsi patologicky vázán na ženu, která je nejen nesporný zločinec,

00:31:22ale která ječí, když se k ní přiblížíš!

00:31:28Tak jaképak ty máš sny, ty chůvičko?

00:31:31-Netvrdím, že jsem dokonalý.

00:31:35Měla jsi skvělou řeč. Dodává mi důvěru,

00:31:37že jsi nějakou tu knihu prolistovala.

00:31:40Která byla nejzajímavější?

00:31:45-Ty si skutečně chceš hrát na doktora, viď?

00:31:49Hm, tako jo. Já tyhlety hry z několika filmů znám.

00:31:53Tak se do toho dej.

00:31:56Mám začít se sny? Nebo to budou volné asociace?

00:32:00Doktore, koukám, že umíráte touhou po volných asociacích.

00:32:05Fajn, tak mi řekni slovo a já ti řeknu asociaci.

00:32:08Něco jako... jehly, špendlíky.

00:32:10Když se muž ožení, je nešťastný. Připraven?

00:32:16No tak, chceš si přece hrát na doktora.

00:32:19Tak si hrajeme.

00:32:21-Voda.
-Koupel.

00:32:24Mýdlo, čistit, čistý, být čistý pro mě.

00:32:28A jeho slzy odnesou tvé hříchy, a tak tě osvobodí.

00:32:33V neděli mě vždycky vodívali do kostela.

00:32:39Tak co? Dost se odvazuju, nemyslíš?

00:32:42Rozebíráte mě báječně, doktore. Určitě mě postavíte

00:32:45na mé ubohé paralyzované nožičky. Dál.

00:32:49-Vzduch.
-Duch.

00:32:53To jsi přesně ty. Zíráš, kňouráš,

00:32:57dýcháš vzduch, pro mě jsi jen vzteklý duch.

00:33:00-Sex.
-Muži, ženy, Adam a Eva.

00:33:04Jenda i Mařenka. Jednu ti vrazím, jestli se ke mně přiblížíš, Jendo.

00:33:08-Smrt.
-Já... Ale Marku...

00:33:12-Jehly.-Nitě.
-Černá.-Bílá.

00:33:15-Rudá.-Bílá. Bílá. Bílá! Bílá!

00:33:18-Všechno je v pořádku, Marnie. Miláčku, pojď sem.

00:33:22Nedovolím, aby se ti stalo něco špatného.

00:33:25Jsi v pořádku. Jsi v pořádku.

00:33:28-Ah... Pomoz mi.

00:33:30Pomoz mi. Ach bože, pomozte mi někdo.

00:33:40HLUK SPOLEČENSKÝCH HOVORŮ

00:33:50ZVONEK U DVEŘÍ

00:34:02ZVONEK

00:34:16ZVONEK

00:34:21-Vaše jméno, pane.
-Strutt.

00:34:24-Pán a paní Struttovi.
-Pane Strutt.-Dobrý den.

00:34:27-Paní Struttová.-Moc mě těší.
-Mainwaringová, Markova švagrová.

00:34:31Je to moc milé, že jste přijeli.
-Díky za pozvání.

00:34:35-Počkej zítra, Charlie, až ji uvidíš na koni. Co?

00:34:41-Vůbec nejsem nervózní, Marku.
-Nemáš k tomu důvod.

00:34:45Ze všech žen jsi tady nejpůvabnější,

00:34:48nelíp oblečená, nejinteligentnější.

00:34:51A jsi tu se mnou. Už jsou asi všichni.

00:34:55-Lil to má na povel. Má seznam hostí,

00:34:57zasedací pořádek a tak dál. Je mi líto,

00:34:59nebyla bych k ničemu. Příště to bude lepší.

00:35:02-Jsi dobrá i tak.

00:35:04(s povzdechem) Asi budeme muset trochu korzovat.

00:35:14-Proč? Proč?

00:35:17-Já nevím. Já ti přísahám...

00:35:21Nezvali jsme ho. Nikdy jsme ho sem nezvali.

00:35:24-Lil.
-Ale... vždyť ho ani nezná.

00:35:28-Lil. Odveď mě, prosím.

00:35:32-To nejde, jdou k nám.

00:35:34Zkus blafovat, budu tě krýt. Dobrý den, Strutte.

00:35:38-Dobrý den.
-Rád vás vidím.-Já vás taky.

00:35:41-My dva se neznáme, paní Struttová. Jsem Mark Rutland.-Těší mě.

00:35:44-Tohle je má žena.
-Těší mě.

00:35:46-Poslyšte, to je překvapení, nevěděl jsem, že jste se vzali.

00:35:50Váš manžel je náš vzácný zákazník.

00:35:54S firmou Rutland spolupracujeme velice dlouho.

00:36:04Neviděli jsme se už?

00:36:07-Neřekla bych.

00:36:10-Nemýlíte se, paní Rutlandová?
-Brali jste se nedávno?

00:36:16-Marnie a já jsme svoji asi dva měsíce,

00:36:19ale známe se dobře už čtyři roky.

00:36:21-Čtyři roky? Dřív než Estelle...

00:36:24-Ano, ty to nevíš?

00:36:29Miláčku, támhle Betty už nemá co pít.

00:36:32Omluvte nás na okamžik, paní Struttová.

00:36:35A Lil, dohlédni, aby skleničky manželů Struttových

00:36:38byly plné. Buď tak hodná.

00:36:40-Asi budu zvracet.
-To tedy nebudeš.

00:36:43-Říkal jsi, že se známe čtyři roky. Lil si myslí...

00:36:46-To je mi absolutně fuk, co si Lil myslela, nebo myslí.

00:36:48-Večeře je hotova, pane.
-Oznamte to.

00:36:52-Podává se večeře, prosím!
-Pane Strutte,

00:36:57moje žena na vás může nechat oči. Odvedete ji ke stolu?

00:37:12Pět minut. Jenom na pět minut tě pustím z dohledu

00:37:15a ty se vytratíš nahoru jako kočka a sbalíš se někam na výlet!

00:37:18-Musím odtud odjet a ty mě necháš.

00:37:20Ten člověk mě dá zavřít! Určitě to udělá!

00:37:22-Čímpak to dnes večer přemýlíš, Marnie?

00:37:25-Copak nechápeš, že se sem zítra vrátí pro mou hlavu?

00:37:28-Tak mu ji prostě nedáme, miláčku. Strutt se možná teď v noci

00:37:31nechá unášet mstivou fantazií, ale ve dne je to obchodník.

00:37:34Jeho profesí je dělat obchody.
-Takže? -Zkusíme udělat obchod.

00:37:38Jeho konto u Rutlandů je hodně tučné.

00:37:40A pokud se bude chovat podle své prasečí nátury,

00:37:43tak s naším kontem ztratí i jiná. Dohlédnu na to,

00:37:45aby mu bylo jasné, že na to dohlédnu.

00:37:48-Možná, že zabráníš žalobě, ale nezabráníš mu, aby mluvil.

00:37:51-Je mi fuk, jestli bude blábolit jako senátor.

00:37:53-Mně to fuk není!
-Drahoušku,

00:37:56copak ti maminka nevyprávěla o psovi, co stěká?

00:37:59-Ale ty nechápeš, že se jedná...

00:38:01ještě o další lidi, kteří do toho budou zapleteni.

00:38:04-Ano, to chápu. Ale jelikož jsi zjevně

00:38:07sirotek bez přátel, koho to bude zajímat?

00:38:09-Policii, sakra!
-Policie bude vedle,

00:38:12když Strutt bude držet hubu.

00:38:14-Budou vyšetřovat dál. Další podobné krádeže.

00:38:22-Aha... To je jiná písnička.
-Jo, to je.

00:38:26-Kolik? Kolik toho ještě bylo?

00:38:29VZDECH
-Tak mi to řekni, krucinál.

00:38:32A nelži mi. Kolik krádeží máš za sebou?

00:38:35-Tři.
-No tak.

00:38:39-Čtyři. Pět i se Struttem.

00:38:42-Za jak dlouhou dobu?
-Za pět let.

00:38:45Přísahám.

00:38:47-Fajn. Kolik? Kolik dohromady?

00:38:49-Skoro padesát tisíc.
-V kterých městech?

00:38:53-Buffalo, Detroit, Elizabeth, New Jersey, New York.

00:38:57-No, v New Yorku a Filadelfii budu blbeček Rutland,

00:39:00který ztratil hlavu kvůli holce. V ostatních státech

00:39:03jsem taky společník. A podle práva spoluviník.

00:39:06-Tak mě nech jít! Neobviní tě, když jsi to nevěděl.

00:39:09Když jsi na to přišel. utekla jsem. Nech mě odejít!

00:39:12-Když tě teď pustím, je to v háji. Znají jméno, založí o tobě spis.

00:39:15A až tě nakonec chytí, a oni tě chytí, Marnie,

00:39:18tak ti hodí na hřbet celou newyorskou knihovnu.

00:39:22Ale... co když neztratíme hlavu?

00:39:25První věc, kterou musíme zvládnout, je Struttova ukecanost.

00:39:28Posaď se a poslouchej. Máme na vybranou ze dvou věcí.

00:39:32Můžeme najmout právníka a psychiatra.

00:39:35Učinit dobrovolné doznání a nabídnout náhradu škody.

00:39:38Tím by se to dostalo na veřejnost, ale měla bys šanci,

00:39:42že dostaneš mírný podmíněný trest.

00:39:44Druhá možnost.

00:39:47Můžeme se společně vydat na všechna místa, kterás vykradla.

00:39:50Ty předvedeš hlubokou lítost a kajícnost,

00:39:53upřímnou a hlasitou zkroušenost. A zatímco budeš vzlykat,

00:39:57vytáhnu šek na ukradenou částku, vtisknu jim ji do žádoucích ručiček

00:40:01a požádám je o zváštní laskavost pro zničeného manžela -

00:40:04totiž aby stáhli žalobu. Ale pokud jeden z nich řekne:

00:40:07"Díky, peníze vezmu, ale žalobu podám," jsme nahraní.

00:40:10Případ se bude projednávat a pravděpodobně tě odsoudí.

00:40:16Nebo zkrátka zkusíme, jestli máme štěstí.

00:40:20Rozmysli si to.

00:40:23Je pozdě, zítra vstáváš na hon.

00:40:25-Ty chceš, abych jela taky?

00:40:27-Ovšemže chci, abys jela. Zaprvé si nepřeju,

00:40:30abys byla doma, až sem Strutt přijde.

00:40:32Zadruhé nechci dopřát Lil potěšení vidět tě, jak se zaběle chvěješ.

00:40:36A Marnie, dneska dveře nezavírej.

00:40:45ŠTĚKOT PSŮ

00:43:07ŘEHTÁNÍ

00:43:10KŘIK

00:43:16ŘIČENÍ KONĚ

00:43:30-Forio!

00:43:53Pušku! Dejte mi pušku!

00:43:55Můj kůň hrozně... naříká! Dejte mi pušku!

00:43:58-Vy ho chcete zastřelit?

00:44:01Počkejte přece! Já vám ji nemůžu dát.

00:44:04Můj starej není doma, nevím, co... Vy jste se snad zbláznila!

00:44:10-Paní Turpinová!
-Slečno Mainwaringová!

00:44:14Tadle paní se mi cpe do domu a chce pušku!

00:44:17-Řekni jí, ať mi dá pušku! Forio se zranil.

00:44:21-Marnie, klid, to chce veterináře.
-Veterinář nic nezmůže.

00:44:24-Stejně nemáme telefon, slečno! BOLESTNÉ FRKÁNÍ

00:44:27-Jestli se kůň zranil vážně, mám jen Jackovu pistoli.

00:44:30-Rychle. Prosím, on hrozně trpí.

00:44:32-Přineste ji.
-Hmm.

00:44:34-Udělám to, Marnie. Ty počkej tady.

00:44:37-Vždycky máš náladu ničit!

00:44:42-Prosím, Marnie.
-Táhni pryč!

00:44:50-Marnie, prosím!

00:44:52Když nechceš, abych to udělala já, tak přivedu nějakého muže.

00:44:56ŘEHTÁNÍ

00:45:12-Tak... a je to.

00:45:22-Takže vidíte, pane Strutte, že cokoli podniknete,

00:45:27bude velice nevýhodné pro všechny.

00:45:31Pro mě, samozřejmě,

00:45:34pro mou ženu i pro vás.

00:45:37-Ano, jsem si jist, že je to reálný pohled, pane Rutlande.

00:45:40Ale vy sám jste zřejmě nikdy okraden nebyl.

00:45:51STRUTT: Ale vzhledem k našemu přátelství,

00:45:56k našim dlouholetým obchodním stykům,

00:46:00které byly tak plodné...

00:47:03Promluvíme si o tom zítra, když dovolíte.

00:47:07Myslím, že náš společný zájem neutrpí.

00:47:11VYZVÁNĚNÍ TELEFONU
-O, promiňte.

00:47:15Haló?

00:47:17Ano, Lil. Copak?

00:47:23Ano, rozumím. Hned přijedu.

00:47:26Promiňte, Strutte, ale... na lovu se stala nehoda.

00:47:29Zítra budem pokračovat.

00:47:32Je mi líto, že musím odejít.

00:49:00Odvezu tě domů, Marnie.

00:49:09Už je to pryč, miláčku.

00:49:16Jsi utahaná, nesmíš zpanikařit.

00:49:22Hovořil jsem se Struttem a určitě se mi podaří ho přemluvit.

00:49:34Ale tohle mi dej.

00:50:02Do toho. Chceš ty peníze?

00:50:05Chtělas je, jinak bys mi nesebrala klíče, viď?

00:50:07Klíč máš, tak teď ber peníze. No tak ber!

00:50:16Co je moje, ti patří. Rozumíš?

00:50:19Teď nekradeš. Chceš peníze, jsou tvé.

00:50:23No tak dělej!

00:50:43Marnie, jedem do Baltimoru za tvou matkou.

00:50:47-Ne!
-Ano.

00:51:03Tak pojď.

00:51:10Totiž, věděl jsem, že utečeš a že chceš peníze.

00:51:14Netrvalo dlouho, než jsem zjistil, že se ztratil ten klíč.

00:51:19-Jestli o tom řekneš mé matce, tak... tě zabiju.

00:51:24-Pokud máš na mysli ty krádeže, nemám v úmyslu jí cokoli říkat.

00:51:29Mluvit bude hlavně matka.

00:51:41Marnie, tak pojď.
-Ne.

00:51:44Ne!
-Nezdržuj.

00:51:56HŘMĚNÍ

00:52:04-Ničeho se neboj, už jsi uvnitř.
-Co se to, proboha, děje?

00:52:06-Omlouvám se, že jsme vás tak přepadli, paní Edgarová. Já...

00:52:09Asi víte, že Marnie nesnáší bouřku.

00:52:12-Marnie, nevyváděj jako malá holka!
-Dovolíte?

00:52:15-Kdo jste, pane? Nejste pan Pamberton?

00:52:18-Ne, nejsem. Kdo je pan Pamberton?

00:52:21-Co tu tady děláte s mou Marnie?
-Jsem Mark Rutland,

00:52:24manžel vaší jediné dcery. Marnie na tom není dobře.

00:52:27Myslím, že jí není dobře od doby, co se vám stala ta nehoda.

00:52:31-Nehoda?
-Říkala jste tomu vždycky nehoda.

00:52:34-Co to tady, chlape, plácáte?

00:52:37Klidně si sem vtrhnete a plácáte o mý nehodě.

00:52:41Vy nejste její manžel, nevěřím tomu. Marnie!

00:52:44-Vaše dcera potřebuje pomoc, paní Edgarová. Řekněte jí pravdu.

00:52:49Nepamatuje si, co se té noci stalo.

00:52:52A musí si vzpomenout na všechno. Pomozte jí.

00:52:55-Pane, vy jste naprostej šílenec.
-Tak jí to řeknu sám.

00:53:00O všem, co se tu stalo, prostě celou pravdu.

00:53:03-To, mladej pane, neuděláte, protože ji celou neznáte.

00:53:07Celou ji znám jenom já.

00:53:09-Aha. Když toho tolik víte, paní Edgarová,

00:53:13víte taky, že vaše dcera, vaše krásná, milá dcera

00:53:15nesnese, aby se jí nějaký muž dotkl?

00:53:18Jakýkoli! Ona neví proč, ale vy ano.

00:53:21Nezdá se vám, že jí dlužíte vysvětlení, proč je na tom takhle?

00:53:25-Na důvodech nezáleží. Má kliku, má kliku,

00:53:28že se jí to stalo, má zkrátka kliku.

00:53:32-To je zajímavý názor.

00:53:34Ale zjednal jsem si soukromého detektiva.

00:53:36Četl jsem váš rozsudek. Hm?

00:53:39Byla jste odsouzena pro vraždu. V protokolu se praví docela jasně,

00:53:43že jste se dotyky mužů živila.

00:53:45A byl to jeden z vašich zákazníků, koho jste tenkrát v noci zabila.

00:53:49HŘMĚNÍ
-Oh bože!

00:53:53-Nebyla tenkrát v noci taky bouřka? A proto se Marnie bouřky bojí?

00:53:57Řádily tenkrát v noci hromy a blesky?

00:54:00A nevyděsily vaši malou holčičku? Hm?

00:54:02Ještě k tomu, čeho byla svědkem?

00:54:04-Táhněte pryč. Táhněte!

00:54:08Já nechci žádnýho hnusnýho chlapa ani vidět ve svým domě!

00:54:13Slyšíte?! Vypadněte!

00:54:16Táhněte! Táhněte!

00:54:21(zajíkavě)-Nech mou... Nech mou mámu bejt!

00:54:23Sly... slyšíš? Nech... mou mámu bejt!

00:54:28Ty mámě ubližuješ!

00:54:31-Neubližuju. Proč bych jí měl ubližovat?

00:54:34-Jsi... jsi taky jeden z nich. Z těch, co měli bílý šaty.

00:54:41-Přestaň, Marnie!
-Ne. Jak to bylo, Marnie?

00:54:44No, co se ti vlastně stalo?

00:54:47Ty bílé šaty, vzpomínej.

00:54:56Co to ťukání, Marnie? Proč tě to vždycky rozpláče?

00:55:00-Oni... se cpali... dovnitř.

00:55:04Ti v těch bílých šatech.

00:55:08Máma mě chtěla vytáhnout z postele.

00:55:12Nemám ráda, když mě tahá z postele.

00:55:33-Pojď, zlato, vstávej.

00:55:36Tak, hezky.

00:55:39Hodná holčička.

00:55:42Ták, hezky si lehni a spinkej.

00:55:50No vidíš. Ať se ti něco hezkýho zdá.

00:55:54-Bernice!

00:56:03HŘMĚNÍ

00:56:07VYDĚŠENÝ PLÁČ

00:56:11-Ty se bojíš nějakýho blesku? Ha?

00:56:19-Co bylo dál, Marnie?
-On... sse ke mně skloní.

00:56:25Je u mě!

00:56:28On se mi hrozně nelíbí. Nějak páchne!

00:56:33PLÁČ-Tvůj starej kapitán tu bude celou noc. Nemusíš brečet.

00:56:37-Chci svou mámu!

00:56:39Ty na mě nesahej!

00:56:43Mami!

00:56:46-Jdi pryč od mýho děcka, darebáku! Jdi pryč!

00:56:51-Co je to s tebou? No ták.

00:56:54-Ne, ne! Nech ji! Oh!

00:56:56-Mamí!
-Ne!

00:56:59-Vyhoď ho, mami!

00:57:03Ať mě přestane líbat! Vyhoď ho, mami.

00:57:06-Jdi! Jdi pryč! Nech toho!

00:57:09No... Á!

00:57:12-Co je špatnýho na mejch rukách?
-Mami!-Jdi!

00:57:16-Co je, Marnie? Co se stalo pak?

00:57:18-Uhodil maminku!

00:57:20-Co je to s tebou? Blázníš, nebo si opilá?

00:57:23VÝKŘIKY-Tak ty budeš mlátit lidi. Von ti taky někdo namlátí!

00:57:29HEKY

00:57:31KŘIK

00:57:34-Au, moje noha! Aa...
-Mami.

00:57:37-Byla zraněná? Jak? Jak se zranila?

00:57:40-Spadl na ni.

00:57:42Tolik ji to bolí! A mami!

00:57:46-Marnie, Marnie, pomoc!

00:57:48Prosím! Á!

00:57:51-Jaaa!
-Já jí musím pomoct!

00:58:00-Marnie?

00:58:03-Uhodila jsem... Uhodila jsem tou tyčí!

00:58:07Já ho... chtěla zabít!

00:58:10HŘMĚNÍ

00:58:18-No tak... vstávej...

00:58:23KVÍLENÍ

00:58:25KŘIK

00:58:37-Už je to za tebou, miláčku. Uklidni se.

00:58:40Tak.

00:58:43Sedni si.

00:58:57VZDECH

00:59:07-Doufala jsem, že když se na tu noc nepamatuje,

00:59:10tak že mi bůh odpustí.

00:59:13Doufala jsem, že dostanu ještě jednou

00:59:16příležitost všechno změnit, všechno jí vynahradit.

00:59:22-Odpusťte, paní Edgarová, odpusťte.

00:59:27Tvá matka řekla policii, že ho zabila sama. V sebeobraně.

00:59:31-Byla jsem vážně zraněna. Věřili mi.

00:59:35A nikdy jsem neřekla, jak se to stalo.

00:59:39Nikdy.

00:59:41Ani když se pokoušeli mi tě vzít, Marnie.

00:59:45Ani tehdy ne.

00:59:48-Tys mě milovala, mami. Tys mě milovala.

00:59:55-Ty jsi jediná na světě, koho jsem milovala.

01:00:04Ale... ale byla jsem tehdy moc mladá, Marnie.

01:00:10A nikde mi nic nepatřilo.

01:00:19A jak jsem přišla k tobě, Marnie?

01:00:26To byl takovej kluk. Billy.

01:00:34A... když jsem tě s ním počala, tak mi utekl.

01:00:41A... když jsem po tý nehodě byla... byla v nemocnici,

01:00:45snažili se mě přimět, abych tě dala k adopci.

01:00:49To nešlo. Chtěla jsem tě.

01:00:53A modlila jsem se k bohu. Slíbila jsem,

01:00:56že když mi tě nechá, a ty na to zapomeneš,

01:01:00tak tě vychovám jinou, než jsem já.

01:01:03Slušnou.

01:01:06-Slušnou?

01:01:09Á, mami.

01:01:13Tak to jsi dosáhla cíle. (trpce)Jsem slušná.

01:01:16Jsem naprosto slušná.

01:01:20Samozřejmě jsem... lhářka a zlodějka.

01:01:27Ale jsem slušná.

01:01:30-Marnie, je nejvyšší čas, aby ses přestala trápit.

01:01:37Když se dítěti nedostává lásky, Marnie,

01:01:41vezme si, co může.

01:01:43A nezáleží mu přitom na způsobu. To není těžké pochopit.

01:02:02-Vstaň, Marnie. Bolí mě noha.

01:02:22-Tak, to je lepší.

01:02:27-Marku?

01:02:31A c... co teď se mnou bude? Co se stane?

01:02:36-Co by sis přála?

01:02:40-A... asi chci, aby se to objasnilo.

01:02:45Marku, půjdu do vězení?

01:02:51-Ne. Já jim to vysvětlím.

01:03:01Už pojď.

01:03:10Paní Edgarová, přivezu Marnie zpátky.

01:03:13Teď je unavená.

01:03:16-Ahoj, mami.

01:03:20-Ahoj.

01:03:28Ahoj, holčičko.

01:03:43-Marku, já...

01:03:46já nechci jít do vězení. Chtěla bych být s tebou.

01:03:50-Vážně, lásko?

01:03:52DĚTI:Mami, mami, jsem to já, já jsem dneska nemocná.

01:03:57Nevolej mi doktora, nevolej mi sestřičku...

01:04:13Skryté titulky: Ludmila Stránská

01:04:17Česká televize 2016