Drama tří přátel, do jejichž bezstarostného mládí vstoupila válka.

Lordan Zafranovič je jedním z nejvýraznějších jugoslávských režisérů, absolvoval FAMU v roce 1971 (pod vedením Elmara Klose). Jeho umělecké režijní dráze předcházela námořní škola, studia literatury a prestižní ocenění Mistra amatérského filmu za soubor krátkometrážních a středometrážních filmů. Po návratu do Jugoslávie natáčel dokumentární a hrané středometrážní filmy. V roce 1974 točí svůj první televizní hraný snímek Vražda v nočním vlaku a svůj debut Utrpení Matouše. Tímto filmem zahájil svou úspěšnou spolupráci se spisovatelem Mirko Kovačem, patřícím k bělehradské literární avantgardě, který napsal scénáře k řadě jeho filmů.

Nejvýrazněji se do povědomí publika zapsal Zafranovič svým historickým eposem, volnou trilogií: Okupace ve 26 obrazech (1978), Pád Itálie (1981) a Večerní zvony (1986), za něž získal řadu ocenění.

Od poloviny devadesátých let žije Lordan Zafranovič mezi Prahou a Chorvatskem. Spolu s jeho slavnou trilogií natočil i třináctidílný seriál Tito – Poslední svědci testamentu.

Jugoslávie, Dubrovník 1941. Pár měsíců před vznikem ustašovského Nezávislého státu Chorvatsko, loutkového státu nacistické Německé říše. Tři přátelé, Niko, Toni a Miho, vrstevníci z bohatých dubrovnických rodin, žijí bezstarostným životem. Toni se zamiluje do Nikovy sestry Ane a na jejich zásnubách tři sobě si blízké rodiny očekávají okupaci. Přátelství pokračuje, ale nové okolnosti okupace je čím dál více rozdělují. Toni se vzhledem ke svému italskému původu stává fašistou. Miho je jako žid zatčen a jako zázrakem se mu podaří uniknout z krvavého ustašovského masakru v autobusu. Niko přechází k nelegálnímu hnutí Svazu komunistické mládeže... Okupace ve 26 obrazech je první částí válečné trilogie režiséra Lordana Zafranoviče, která dodnes šokuje drsně zachycenou realitou zla na pozadí krásného Dubrovníku...

Napište nám