Pád Itálie

Pád Itálie tvoří druhou část volné trilogie režiséra Lordana Zafranoviče. Okupace ve 26 obrazech, Pád Itálie a Večerní zvony tvoří rozsáhlou fresku z historie zemí bývalé Jugoslávie od roku 1926 až do roku 1948. Na krvavých dějinách tohoto období ukazuje podstatu a kořeny zla od fašismu, přes chorvatský agresivní nacionalismus, srbsko-četnické bitky, až po zločiny nacionalismu a komunismu.

Pád Itálie vypráví příběh obyvatel jednoho rybářského městečka v Dalmácii. Porážka Itálie v roce 1943 a odchod italských okupantů vyústil v paniku, krvavé střety, krutosti a pomsty. Na předchozí film navazuje především postavami Nika a jeho matky.

Ústřední postavou filmu je partyzán Davorin, v podání Daniela Olbrychskiho, který, jako komunistický partyzán, neváhá vykonat popravu odrodilců, aby záhy i on sám později podlehl lásce a selhal.

Film získal celou řadu zahraničních i domácích ocenění, např. Zlatou arénu v Pule (1981).