Dědeček automobil

Půvabná komedie o romantické lásce, provoněné benzinem. Český film z dob počátků motorismu, natočený podle stejnojmenné knihy Adolfa Branalda (1956)

Filmová adaptace Branaldova románu Dědeček automobil, realizovaná režisérem a scenáristou Alfrédem Radokem, spojuje film dokumentární a hraný.

Podařilo se vytvořit snímek, který je sice něčím jako kronikou nejranějších dějin motorismu, avšak rušný děj a postavy vysoké životnosti z něj vytvářejí poutavý příběh o technice i o lásce.
Jeho základem jsou životní vzpomínky montéra Františka Krutského z mladoboleslavské automobilky, účastníka všech velkých mezinárodních motocyklových a automobilových závodů, který stál v roce 1902 u kolébky českého motorismu. Krutský je ve filmu, ovšem velmi volně, zachycen v postavě mechanika Frantíka. Téma bylo samozřejmě zcela podřizováno potřebám filmu, který se ve svém konečném výsledku podstatně lišil od knižní předlohy a částečně i od původního scénáře. Mnohé scény byly předělávány přímo před kamerou a improvizovány při natáčení. Základními dějovými pilíři však i ve filmu zůstávají tři historické mezinárodní závody ve Francii (v Dourdanu a Gaillonu).

Tvůrci filmu ve snaze o co nejdokumentárnější vystižení dobového koloritu užívali nejrůznějších filmových technik: výstřižky z padesát let starých žurnálů doplňovali dotáčkami na 14 až 16 okének místo čtyřiadvaceti (čímž docílili charakteristického zrychlení pohybu), při osvětlování dělali úmyslně chyby, jakých se dopouštěli filmaři v počátku filmové techniky. K dokreselní koloritu doby a místa byla zkomponována umělá hudba a napsán komentář, který místy nahrazuje dialog a je sestaven jako novinová faktografie doby.

V rolích skutečných historických osobností uvidíte známé herce - Luďka Munzara, který kouzlu automobilových závodů propadl i ve skutečnosti, Radovana Lukavského, Raymunda Bussierese, Otomara Krejču, Josefa Hlinomaze, Svatopluka Beneše a další. Ve dvou epizodách se v roli letištního mechanika mihne i režisér Miloš Forman, tehdy pomocný režisér.