Josef Somr v příběhu svérázného lékaře a jeho pěti dcer z jihočeského městečka na počátku minulého století. Koprodukční snímek ČT (1993). Dále hrají: J. Marek, L. Zedníčková, J. Dolanská, L. Krbová, Z. Bydžovská, J. Konečná, O. Navrátil, E. Jakoubková, J. Bartoška, P. Pelzer a další. Podle románu J. Havlíčka napsal V. Šašek. Kamera P. Polák. Režie J. Jireš
23:00:38Už celé měsíce mi nejdou z hlavy verše, které jsem si někde přečetl.
23:00:46Ještě jednou se vrátíme zamyšleni, kde prudce květ voněl,...
23:00:53...že svedl nás z cesty. Myslím si o sobě,...
23:00:59...že nejsem sentimentální, ale ty verše mě nutí vzpomínat.
23:01:06Byl jsem synem úředníka, který se vypracoval, pod vlivem své ženy,...
23:01:14...až k hodnosti okresního hejtmana. Každý stupínek v jeho...
23:01:21...kariéře, znamenal nový úřad, v novém městě.
23:01:28A přece jen bylo místo, které jsem opouštěl se zraněným srdcem.
23:01:35Helimadoe, slovo v němž se jako v magickém řetězci splétalo 5 jmen.
23:01:44Helena, Lidmila, Marie, Dora a Ema. Helimadoe.
23:01:51Dora způsobila, že jsem z krajiny dětství vstoupil do světa,...
23:01:59...který mi měl zůstat ještě uzavřený.
23:03:04PÍSKÁ.
23:04:14Emile, doktor Hanzelín říkal, že budeš brzy v pořádku.
23:04:24-Ale musíš mít ještě trpělivost.
-Otec mne miloval, ale já jeho ne.
23:04:34V naší rodině byly jen jednostranné vztahy. Otcův ke mně. Můj k matce.
23:04:42Matka nemilovala mne. Měla ráda sama sebe.
23:04:49Když usedla na mé lůžko, bylo to, jako kdyby u mne byla jeptiška.
23:04:58-Trpělivá, ale bez srdce.
-Zase ten tvaroh.
23:05:04Člověk by umřel z toho smradu.
23:05:07Tvarohové zábaly odebírají horkost a jestli vám to smrdí, jděte pryč.
23:05:17Potom mu předepíši vdechování smradu z vesnického hnoje.
23:05:24Udělá mu to lépe, než ty vaše voňavky.
23:05:30Proč já se mám nechat urážet neotesaným křupanem!
23:05:38Jako by byl jediným doktorem!
23:05:51Pokud paní vadí mé metody, vyberte si jiného lékaře.
23:05:58Máte mou plnou důvěru. Řekni, jak se na pana doktora vždy těšíš.
23:06:09No.
23:06:17Paní tvrdí, že dostává málo léků. Tak ji vyřiďte, že bude dostávat...
23:06:26-...lžičku koňaku. -Koňaku?
-Koňaku.
23:06:33-U nás ani pivo...
-Neřekl jsem pivo, ale koňak!
23:06:40Jak to bude možné, začne se otužovat a slunit. Nahý!
23:06:55Máš, co jsi chtěl. Náš syn se bude opalovat nahý...
23:07:01...a popíjet přitom koňak.
23:07:31Emile, oblékej se!
23:07:45ZPÍVAJÍ. Já se sucha nic nebojím.
23:07:56Tak doprovázejí otce za každého počasí. On objíždí své pacienty...
23:08:04...a ony zpívají. Měl bys mu poděkovat.
23:08:13-Lékaři se platí, proč děkovat?
-Umění poděkovat ještě nikdy...
23:08:20...nikomu neublížilo. Pan doktor tě občas prohlédne.
23:08:27-Chceš říci, že se ho nezbavím?
-Emil bude chodit k němu.
23:08:53Doktor je zatrpklý, protože mu místní neodpustili,...
23:09:01-...že je syn cestáře.
-To se snad jeho zdraví netýká.
23:09:07Ovšem, máš pravdu.
23:09:12Obával jsem se, jak po nemoci dopadne tvůj návrat do školy.
23:09:19Mnoho jsi zmeškal. Budeš se připravovat na soukromých hodinách.
23:09:28Ve škole složíš závěrečné zkoušky.
23:09:32-Trochu pohybu na zdravém vzduchu ti neublíží. -To znamená...
23:09:38To neznamená, že budeš lítat jako ptáče. Doktor na tebe dohlédne.
23:09:53O takovém rozhodnutí mám právo vědět alespoň tolik, jako doktor.
23:10:01HÁDAJÍ SE.
23:10:13-Dobrý den.
-Tak ukaž, podíváme se.
23:10:21Svlékni se, dělej.
23:10:28Ukaž. Tak.
23:10:50To tě doma svlékají služky? Není trochu nervózní?
23:10:57Je lechtivý.
23:11:01Pojď sem.
23:11:05-No. -Aááááá.
-Vidíš.
23:11:17Dýchej zhluboka. Ještě.
23:11:27O tomhle vynálezu jsi určitě slyšel. Vidíš to?
23:11:34Dnes má službu v ordinaci Dora. Večer tím kruhem otočím.
23:11:43Dora bude mít službu v kuchyni a Marie nastoupí do ordinace.
23:11:52To je, co? U nás každý ví, kde má své místo. Věci by měly mít řád.
23:12:02A ženské také. Otoč se. A nedýchat.
23:12:33Tak a jsme hotovi. Snad jsi nám tu neusnul?
23:12:39-Můžeš se obléci. -Trochu to tam chrastí, ale není divu.
23:12:46Nebude na škodu, když se uvidíme častěji.
23:12:53Třeba se budeme mít všichni rádi. A třeba se u nás něco naučíš.
23:13:00Tady se totiž tvrdě pracuje.
23:13:07Tato slečna se jmenuje Dora. Nebyla příležitost vás seznámit.
23:13:17Nebyl jsi schopen společenských styků, když stála u tvé postele.
23:13:26ZPÍVAJÍ. Měla jsem kocoura, mňau, mňau.
23:13:50Tak pojďte, pane Jehňátko.
23:13:54Tak pojďte dál.
23:13:59Však my tě vyléčíme.
23:14:23STÉNÁ.
23:14:30-Neboj.
-Já se nebojím.
23:14:58Pěkné, viď? To prý je zkouška dospělosti ve Španělsku.
23:15:04Děvčata vyhazují kluka a on nesmí dát najevo, že se bojí.
23:15:10A co když ho upustí?
23:15:20-No, tak to zkusíme s tebou.
-Jdi. Nestraš ho.
23:15:28Pojď, něco pro tebe mám. Rozbal to.
23:15:39Ušila jsem ti kazajku, aby ses u nás neumazal.
23:15:50-Je tvoje maminka přísná?
-Je. -Náš otec také. Až na tuhle.
23:15:58Ta může vše, viď?
23:16:04Pojď si vzít také, jinak by ti to všechno snědly.
23:16:17-Slečno Doro, podívejte se...
-Neotravuj!
23:16:27-KLEPE.
-Dále. -Dobrý den.
23:16:34-Už jsme vás čekali. Pojďte si sednout. -Děkuji.
23:16:42-Ta bolest vám jde z kříže do nohy?
-Tak, z kříže až tady do nohy.
23:16:57-Tak pojďte. Pomalu.
-Dobrý den, pojďte dál.
23:17:05Abyste mi tady neumřel.
23:17:28-Pojď, pomůžeš mi s prádlem.
-Emile, uteč!
23:17:37-Já tě varovala!
-Nechte ho! -Už je náš!
23:17:50-Neboj se.
-To se ti bude líbit.
23:18:17-Už dost! -Doro, co blázníš? Vždyť se mohl zabít.
23:18:24Kšá, kšá!
23:18:30Vydržel jsi to, jsi mužský. Za odměnu mi pomůžeš s prádlem.
23:19:14Neboj, ta z toho ještě nemá rozum.
23:19:25-Promiňte. -No, Emile!
-Prosím, slečno Doro.
23:19:31-Mít takového kavalíra, tak mu poděkuji. -Klidně ti ho přenechám.
23:19:39Tak pomůžeš mi s tím prádlem? Tak pojď.
23:20:50-Půjdeš? Počkej, uhni.
-Emile! -Už musím jít.
23:21:04-Je tam i něco pro tebe.
-PÍSKÁ.
23:21:23ZPÍVAJÍ: Ouvej moje potěšení, včera bylo, dnes už není.
23:21:38Snad se nebojíš, že se převrátíme?
23:21:43-Toho ne. -A čeho?
-Vás. -Kdybys nelhal.
23:21:50-Tak si sedni dozadu.
-Ne, to ne.
23:21:58ZPÍVÁ: Že ta láska není stálá, co se před lidmi schovává.
23:22:08-Že bys už nebyl takové děťátko?
-Promiňte. -Chceš si to zkusit?
23:22:28-Je pravda, že se učíš francouzsky?
-Ano. -Co kdybys mě učil?
23:22:35Ale zůstane to jen mezi námi.
23:22:40-PES ŠTĚKÁ.
-Prr!
23:22:50-Nechceš jít s námi?
-Já. -No, běž.
23:22:56Se mnou se dovíš o životě víc, než ve vašem salónu.
23:23:03Jako budoucímu lékaři se ti to může hodit.
23:23:08-Doufám, že neuvažuješ o jiném povolání? -Ne.
23:23:14Neboj se, ve skutečnosti je velký dobrák. Pojď.
23:23:50DÍTĚ KŘIČÍ.
23:23:56-Pozdrav Pánbůh.
-Dobrý den.
23:24:15Nic tu nepij.
23:24:18Jdi, počkej venku. Běž.
23:24:38Kdo by dnes věřil, že se kvůli ní chlapi prali. Měli by ji vidět.
23:24:46Rozcuchanou, zpocenou, páchnoucí horečkou.
23:24:53Se smrtí na jazyku. Snad jsem tě nevyděsil?
23:25:01K tvrdé práci patří tvrdé slovo.
23:25:06-Vzala jsem jen za minulou návštěvu. -To je v pořádku.
23:25:14Zahojíme se tady na synovi pana hejtmana.
23:25:36ZPÍVAJÍ.
23:25:53-Vy znáte mého učitele?
-Nápadník.
23:26:10Nemohl by někdo zavřít okno? A nelítej jako splašený!
23:26:17-Ano, maminko.
-Potkal jsem doktora Hanzelína.
23:26:27Velice si tě chválí. Jak jsi ochotný. Po návštěvách prý jezdíš.
23:26:37-Dokonce taháš za opratě.
-To jsem si všimla na náměstí.
23:26:43-Tak s tím je konec!
-Tobě se u Hanzelínů líbí.
23:26:53-Zdá se, že jsem to neřekl dobře.
-Velice dobře. Věc je jasná.
23:27:03A rozhodnutí definitivní.
23:27:07Emile, nech nás na chvíli o samotě.
23:27:38-Emile, matka svůj zákaz odvolala.
-Proč jsi o tom mluvil?
23:27:47-Věděl jsi, co bude.
-Říkám ti, že vše dopadlo dobře.
23:28:12HOVOŘÍ FRANCOUZSKY.
23:28:17Ne, ne, slečno Doro. To se čte takhle.
23:28:22-HOVOŘÍ FRANCOUZSKY.
-ONA OPAKUJE.
23:28:33-Emilku a teď řekni...
-Co?
23:28:42Slečno Doro, miluji vás.
23:28:54-To ještě neumím.
-To jsem si vybrala učitele.
23:29:03Ani lásku mi vyznat neumí.
23:29:07Umím jen říkat, že vás mám rád. To asi není totéž.
23:29:14To není. Ale já dokáži být vděčná i za málo.
23:29:23Ty prý chceš být doktorem? Já bych chtěla být...
23:29:35Tulákem.
23:29:41Nechceš jít se mnou? Já bych zpívala a ty bys vybíral.
23:29:51-Kdyby vás slyšel tatínek.
-Tatínek!
23:29:58-MLUVÍ FRANCOUZSKY. (Láska).
-Láska.
23:30:05OPAKUJE FRANCOUZSKY. Láska.
23:30:15-Aááááá, kde máš křídla můro?
-Dej to sem!
23:30:24Vrať to zpět!
23:30:39No, Emi.
23:30:44-Tak jdeme, holky.
-Káči jedny!
23:30:50Závidí mi, že ještě nejsem stará panna jako ony.
23:31:03Dora tě trápí, viď? Nesmíš jí věřit ani slovo.
23:31:09Vůbec mě netrápí.
23:31:13-Já bych si jinak vážila, kdyby jsi mě měl rád. -Já vás mám rád.
23:31:21Tak mi alespoň tykej a říkej mi Marie.
23:31:27Když jsme spolu sami.
23:31:31Můžeme třeba zase věšet prádlo.
23:31:38Pusu na to.
23:31:57-Tak na, je jako nová.
-Děkuji, Marie.
23:32:12-Copak, zapomněl jsi zdravit?
-Dobrý den. Na shledanou, Doro.
23:32:20-Emile! Emile!
-Je to darebák, poslední dobou...
23:32:28...mi ve škole dělá starosti.
23:32:36Osobní vlak opustí stanici A v 8 hod. Druhý opustí stanici B...
23:32:45...také v 8. První jede rychlostí 38 km/h, druhý 32 km/h.
23:32:56Kdy se jejich dráha protne v bodě C, vzdáleném 36 km?
23:33:05-Už víš, jak ten příklad vyřešíš?
-Trojčlenkou.
23:33:16-Na co koukáš?
-Přijel kouzelník.
23:33:24Ale na škole tě nebudou zkoušet z kouzelnictví, ale z matematiky.
23:33:43Pojď.
23:33:48HRAJE NA HOUSLE.
23:34:14POTLESK.
23:34:30POTLESK.
23:34:44Prosím, vyberte si jednu kartu. A zapamatujte si ji.
23:34:52Ještě ji uvidíte.
23:34:57Tak a teď vy, vzácná slečno.
23:35:28POTLESK.
23:35:31K následujícímu číslu potřebuji jednoho z vás. Jednu krásnou dámu.
23:35:43Dovolíte, pane?
23:35:48Prosím.
23:35:51-Dámu se sluší přivítat květinou.
-POTLESK.
23:36:02Všechny ty květiny jsou pro vás. A teď vás prosím, abyste jako...
23:36:13...projev nejhlubší úcty, přijala tento vzácný šperk.
23:36:27POTLESK.
23:36:31Prosím.
23:36:42A nyní mi dovolte, abych vám představil mou pomocnici Agi.
23:36:52Je nadána něčím nadpřirozeným, co dělá starosti materialistům.
23:36:59Miss Aga!
23:37:08Vy se znáte?
23:37:12Ovládá vědu starých mágů, nikdo ji nedokáže vysvětlit.
23:37:21Nyní ji zaváži oči. Vložte mi do ruky předmět,...
23:37:29...kdo nevěří, bude přesvědčen. Ano, děkuji.
23:37:37-Vyzývám vás médium, co je toto?
-Stříbrný řetízek. KAŠLE.
23:37:48-Nyní zase označte tento předmět.
-KAŠLE.
23:37:56-Nyní zase označte tento předmět.
-Dýmka. KAŠLE.
23:38:06-Promiňte, je poněkud nachlazená.
-KAŠLE.
23:38:21Není mezi publikem přítomen lékař?
23:38:55Dobrý den.
23:39:07-Taky jsi mi přišel říci, jak jsem byla směšná? -Naopak.
23:39:13Ty korále od kouzelníka jsou ty nejlevnější.
23:39:21Pořád to bylo zábavnější než ta věčná práce tady.
23:39:27Jeden den kuchařka, druhý podkoní. Každý den v roce!
23:39:37-Já vám rozumím.
-Mladý pán mě poctil soucitem.
23:39:45-Je mi líto kouzelníkovy ženy.
-Tak o tu ti jde? O tu chudinku,...
23:39:54-...co doklepává v nemocnici?
-Jak můžete takhle mluvit?
23:40:02Proč bych nemohla? Ty mi budeš přikazovat, co mohu a co ne?
23:40:09Padej odsud, panský pitomečku!
23:40:15Dora je zlá, to jsi nevěděl?
23:40:22-Třeba je jen nešťastná.
-Nešťastná?
23:40:32Ukaž, neublížila jsem ti?
23:40:41Nezlobíš se, tak pojď.
23:40:47Trocha francouzské gramatiky je přesně to, co potřebuji.
23:40:57ČTE FRANCOUZSKY. V ženském rodě se to řekne jinak.
23:41:03-Jsem šťastná. -Nic jiného jsem dnes nechtěla slyšet.
23:41:11-Řekni mi to ještě jednou.
-ČTE FRANCOUZSKY.
23:41:19Jsem šťastná.
23:41:30Jsem šťastná. Jsem šťastná?
23:41:41-Slečno Doro.
-Jsem šťastná...
23:41:45Jsem šťastná. PLÁČE.
23:42:00Jsem šťastná.
23:42:08ZPÍVAJÍ. On mi uletěl do pole
23:42:17Tam sobě zahoukal, můj zlatý holoubek.
23:42:29Prrr.
23:42:32Dobrý den, doktore. Jak se vede mojí ženě?
23:42:37-Jak asi?
-Takže o naději mluvit nebudeme.
23:42:44Můžete ji poslat do Švýcarska? Největším lékařem je plná pokladna.
23:42:52Děkuji za upřímnost, nezůstanu vám nic dlužen.
23:43:00-Nebyl byste první.
-To není můj styl. Jeď!
23:43:13Věčně stejná historie, až když pacient umírá, pozve se doktor,...
23:43:20...aby ho zachránil.
23:43:32Řekněte ihned médium.
23:43:40Co je toto?
23:43:45KAŠLE.
23:43:56SMÍCH.
23:44:14-Dobrý den.
-Pochválen buď Ježíš Kristus.
23:44:48-Děkuji vám, sestro.
-Pochválen buď Ježíš Kristus.
23:45:18Půjdeme.
23:45:50-To je strašné. -Co?
-Že je jasnovidka.
23:45:56To znamená, že ví, co si tu všichni o její nemoci myslí.
23:46:04I vy. I já. Všichni už ji vidí v rakvi a ona to ví.
23:46:14Ano, ona to ví.
23:46:36No, co se mračíš?
23:46:39Jsem zvědavá na tatínka, až pan učitel přijde požádat o ruku Dory.
23:46:49-Mužská ruka by tu občas nevadila.
-SMÍCH.
23:46:57-To je dost, že jdeš. -No a?
-Co jsi dostala za domácí úkol?
23:47:08Až se stane můj manžel za 20 let ředitelem, pozve mě Emilova...
23:47:15...matka jednou za rok na čaj. To stojí za trochu nadávek.
23:47:22Já nevím, co se jí posmíváme. Má z ní být taková, jako jsme my?
23:47:29-Prosím tě. -No tak, snad by sis tu Doru tak nebral.
23:47:39-Kam jdeme? -Myslíš si, že jsem malá, ale já vím nejvíce.
23:47:47-Ty nemehlo! -Nechci slyšet, až mi budou čistit boty.
23:47:54-Necháváš si je čistit?
-Musím.
23:48:42-Emile! Emile!
-Proč jsi chtěla, abych to viděl?
23:48:49Abys poznal, jaká je Dora a jaká jsem já.
23:49:00Chlapče, vždyť ty celý hoříš. Paní, Emil je nemocný.
23:49:11-Co je s tebou? -Nic mi není.
-To snad rozhodne doktor.
23:49:20-Prosím, doktora ne.
-Hanzelín přijde určitě rád.
23:49:27Prosím tě, ne.
23:49:35Všechno bez nálezu. Proč má tu horečku?
23:49:43-Neprodělal nějaký otřes?
-Samozřejmě, že ne.
23:49:52-No, my se z toho dostaneme.
-Mohla bych vás pozvat na šálek...
23:50:00...kávy, pokud vám nevadí mé voňavky? -Zacpu si nos.
23:50:10Mezitím Dora zjistí, co mu zvedlo teplotu.
23:50:21Jděte pryč!
23:50:25Copak? Ty snad spadneš, abys přede mnou utekl.
23:50:33To nebývalo.
23:50:36-Já už vás nemám rád.
-Podívej se na mě. Kuk.
23:50:44Nebuď jako malý. Co jsem ti udělala?
23:50:51-Já jsem vás viděl.
-Kde? -Včera večer u potoka.
23:50:58-Líbali jste se.
-Kdo tam byl s tebou? -Nikdo.
23:51:04-Byla jste tam s kouzelníkem.
-Spletl ses, u jakého potoka?
23:51:11Kde jsi vzal tu drzost!
23:51:17Právě jsme se domluvili. Emil zítra přijde k nám,...
23:51:23...aby ses na něj podíval. Zase bude dobře, viď?
23:51:43Emile!
23:51:49-Pomůžeš mi, rytíři?
-Ano. -Emilku, chci se ti omluvit.
23:51:57-To přece nemusíte.
-Ale ano. Byla jsem na tebe zlá.
23:52:05A také jsem ti lhala. Viděl jsi dobře. Z mé strany to byl obchod.
23:52:13On dostal pusu a já vím, jak je to s jasnovidectvím jeho ženy.
23:52:21Všechno je to podvod. Podívej. Vezmi to.
23:52:35Tady je 100 slov, každé má číslo. To se musíš naučit.
23:52:42Podívej, lilie, loď, lano, lampa. Říká se jim stereotypy.
23:52:53Schovej to.
23:52:58-Copak to máte za tajnosti?
-Nic.
23:53:18Co kdybychom se to naučili a občas tím překvapili ty kolem nás?
23:53:25Jenom my dva spolu. L a Ž je 0. D a T je 1...
23:53:35ZVONÍ UMÍRÁČEK.
23:53:44J, H a CH je 8. K, G je 9.
23:53:54L, Ž, je 0. D a T je 1, N je 2.
23:54:04-M, C, Č je 3. -Vše, co lidé nosí, je ve 32 skupinách.
23:54:15V první je vše ze zlata. V druhé věci na kouření.
23:54:21Ve třetí věci z papíru. Je tam vše. Každá věc má své číslo.
23:54:32MODLÍ SE.
23:54:37Například mrtvá. 15. slovo ve 23 skupině. Stereotyp - prkno.
23:54:45O mrtvé se přece říká, že je na prkně. To musí kouzelník znát.
23:55:01Emile, odkdy ty chodíš na pohřby? Pohřeb jasnovidky zní romanticky.
23:55:12Mládí se odjakživa věší na paty tragédiím. Na to pozor.
23:55:20Tak jdeme.
23:55:27-Mohu vám přidat?
-To bych byl rád.
23:55:44No, dolej mu.
23:55:53Stejně důležité je, jak se položí otázka. Vždy jde o písmena...
23:56:00...před slovem médium. Musíte nyní rychle říct, médium,...
23:56:09...z toho si zapamatuješ M, N a R. Tedy 3. skupina, 24. slovo.
23:56:15To je karta.
23:56:18Čekal jsem to, ale když je konec, člověka to nějak překvapí.
23:56:32Umírající se neuzdravují, umírající umírají. S tím se nedá nic dělat.
23:56:53-Pane doktore.
-Dnes neordinuji.
23:56:57-Přišli jsme už za tmy.
-Proč jste přišli zrovna za mnou?
23:57:11Kolik jste už obešli doktorů? Všude vás vyhodili, co?
23:57:24Emo.
23:57:28-Co s tím mám dělat?
-Víme, že ji nezachráníte.
23:57:34-Mysleli jsme spíš naopak.
-Běžte pryč!
23:57:40Emo, neslyšela jsi!
23:58:04-Představte si, že ode mne chtěli vraždu. -Ona má...
23:58:15Syfilis, v konečném stádiu. S masem opadaným z tváří.
23:58:25Se zkaleným rozumem. Utekla s prvním tulákem.
23:58:33A teď už hledá jen milosrdnou smrt. Však se brzy dočká.
23:58:44Chceš říci, že člověk nemá toužit po lepším životě kvůli té nemocné?
23:58:52Co je na jejím životě úžasného, aby to vyvážilo tenhle konec?
23:59:00Musíš už jednou pochopit, že hodnotu dodáš svému životu...
23:59:06...pouze činy, ne iluzemi.
23:59:16Vzpomínám si, jak se mi chtělo křičet, že je vše jinak.
23:59:24Že doktorovo kázání přišlo pozdě. A že on, starý naivní dobrák,...
23:59:31...je pomalu jediný, kdo to neví.
23:59:36Věděla to Dora a já. Věděla to Ema a ze všech nejlépe kouzelník.
23:59:45Strašně jsem se styděl za nedostatek odvahy říci pravdu.
00:00:04-Děkuji za vše. Peníze vám pošlu.
-Ale, to nemusí být.
00:00:12Na shledanou.
00:00:18Tak pojď.
00:00:37-Pane doktore, já bych chtěl...
-Co bys chtěl? -Chci vám poděkovat.
00:00:54-Dobré odpoledne.
-Dobré. -Slečno Doro.
00:01:02Jestlipak víte, že se na vás zlobím? Zanedbáváte mě.
00:01:10-Co jste dělal včera a předevčírem?
-Já vám vše vysvětlím.
00:01:17-Tak půjdeme.
-Všechno vám vysvětlím.
00:01:29SMĚJÍ SE.
00:01:42-Bude vám vyhovovat v 9 hodin?
-Naprosto. Ať je to dokonalé.
00:01:51-Já nosil do maturity staré šaty.
-Také bych byl radši.
00:01:58-Buď rád, že jdeš ke zkoušce v novém. -Zase poslední svíčka.
00:02:06Když se člověk chce dostat nahoru, musí šlápnout na každý schod.
00:02:16-Tak přece jen? -Na moji žádost o postup je nahlíženo vlídně.
00:02:24-Oldo! To budeme muset koupit nový nábytek. -Ano.
00:02:32Ale ještě se nestěhujeme. Netrpělivost není na místě.
00:02:39SMĚJÍ SE.
00:03:00Řekla jsi panu učiteli výši věna? Asi ne, jinak by se natřásal jinde.
00:03:13Marie, máš připravené dlahy? Emo, skoč pro nosítka.
00:03:22Doro, není to od tebe hezké, láme si kvůli tobě nohy...
00:03:28-Já se ho o to neprosila.
-Holky, vstává z mrtvých!
00:03:40-Emile, řekni něco, nám se nesvěřuje. -Nebav se s nimi.
00:03:46Pryč od toho okna! Cirkus vám hrát nebudu!
00:03:51Vy krůty jedny!
00:04:24Jestli chceš, napíši tě do turnusu místo Dory. Emile, jsi chlap!
00:04:34-A ne nějaká ženská.
-Ale já se učím. -Vidím.
00:04:42Hrách už přebíráš docela slušně.
00:07:28-Co tu stojíš jako svatý. -Chci vám říci, že jste podvodnice...
00:07:36-...a lhářka. Jste s kouzelníkem milenci. -Ty tichošlápku!
00:07:44Špehu, já ti zakroutím krkem!
00:08:04Máš pravdu, lhala jsem ti. Myslela jsem, že na pravdu nejsi dospělý.
00:08:18Teď vidím, že to byla chyba.
00:08:27Jsme milenci, už dávno. Ještě za života jeho ženy.
00:08:36Tobě to vadí? Je to krásné, poznáš to jednou sám.
00:08:47Možná už brzy.
00:09:06-Budeš při mně nebo při nich?
-Jak se můžete ptát?
00:09:12Díky. Ty už vlastně nejsi malý chlapec.
00:09:22Podívej, vidíš, hledá tě. Ty sis nevšiml?
00:09:30-Čeho? -Je do tebe zamilovaná. Byla by šťastná, kdybys ji objal.
00:09:42Vidíš ten vykotlaný strom? Kouzelník mi tu nechává dopisy.
00:09:49Vylez nahoru. Sáhni sem.
00:09:58To je můj dopis, dala jsem ho tam, než jsi přišel.
00:10:05Nemůžeme si psát normálně. Jednoduše dopis vyzvedneš...
00:10:12-...a nenápadně mi ho předáš.
-Jako váš panoš. -Ano.
00:10:26-Slečno Doro.
-Vypadni, mazej pryč!
00:10:39To nic, taková je teď na všechny.
00:10:52Dej to sem, dělej!
00:11:08-Slečno Doro!
-Až příště.
00:11:14ZPÍVAJÍ. Jeníčku, to víš, že za mnou chodíš.
00:11:22Já už mám jiného, ty o tom nevíš.
00:11:30Dítě mé milé, netrap mě déle, jestli mě ráda máš,...
00:11:37...řekni upřímně. Což je to platno,...
00:11:46...ráda tě míti, když si mě nemíníš upřímně vzíti.
00:12:14Hráč má na počátku X tolarů. Zdvojnásobí je. Ale utratí 20.
00:12:26V další hře je ztrojnásobí a utratí 28. Následně je...
00:12:33...zečtyřnásobí a když utratí půl, má přesně jako na začátku.
00:12:40S kolika tolary začal hru?
00:12:52Jde o rovnici o jedné neznámé.
00:13:10To je jedna rovnice.
00:13:16X krát 4.
00:13:30Tak prosím, čekáme.
00:13:50Emile, říkal jsem nejednou, že pokud chceš něco dosáhnout,...
00:14:02-...musíš šlápnout na každý schod.
-Já vím. -Mluvili jsme do prázdna.
00:14:12Mladý pán dál přednost toulkám.
00:14:17-Povolili mi opravnou zkoušku.
-A v tom vidíš nějakou zásluhu?
00:14:27No, naštěstí jsou i veselejší noviny. Tady to je černé na bílém.
00:14:39Od 1. října okresním hejtmanem. 100 km od Prahy. Slyšíš, Emile?
00:14:52Je tam gymnázium. Po opravné zkoušce zahájíš rok v nové škole.
00:15:03Nevidím, že by tě to těšilo, ale my s maminkou si radost zkazit nedáme.
00:15:43Na shledanou.
00:15:48Slečno Doro. Žádný dopis tam nebyl.
00:15:54Vyzvedla jsem si ho ráno. Nechci tě zneužívat.
00:16:00-Proč? -Je s tím konec. Stejně to k ničemu nevedlo.
00:16:06Emile.
00:16:14-Nevěř jí.
-Myslím, že je opravdu nešťastná.
00:16:23-Kdyby alespoň ten učitel nebyl...
-Ty žárlíš?
00:16:31Holky, náš Emil žárlí.
00:16:55Emile, Emile!
00:17:05Pojď dolů, pojď.
00:17:10Co je?
00:17:18-Tak co je?
-Dora je pryč.
00:17:25Jak pryč?
00:17:30-Utekla s kouzelníkem.
-Jak to víš? -Nechala dopis.
00:17:38-Už se nevrátí. -Co tatínek?
-Rozmlátil stůl a někam šel.
00:17:48-Pro četníky? -Ano. Stejně jsem čekala, že uteče. Ty ne?
00:18:16-Dobrý den.
-Jen zůstaň, tebe se to také týká.
00:18:33Dora odešla za štěstím, přeje si, abychom na ni zapomněli.
00:18:40My jí v tom vyhovíme. Urazila mě, a proto o tom už nebudeme mluvit.
00:19:36-Tak. -Ale to nejde.
-Je ještě dítě.
00:19:45Své námitky si vyřiďte s Dorou.
00:19:51A připomeňte jí, že myslela jen na sebe a někdo jiný bude pracovat.
00:20:03Všichni jsme chtěli pro Emu lepší osud. Bohužel, Dora rozhodla jinak.
00:20:22Neříkej, že jsi o ničem nevěděl. Byl jsi tam víc než doma.
00:20:28-Nikdo o ničem nevěděl. -Učitel se opil a vytloukl jim okna.
00:20:46-Budeš při mně, nebo při nich?
-Jak se můžete ptát? -Díky.
00:21:29Emile!
00:21:40Emile.
00:21:51No vidíš, už jsi velký chlapec.
00:22:01Ta Dora, ty jsi ji měl rád?
00:22:12A ona?
00:22:15Posmívala se mi, dokud jsem ji nepřistihl s kouzelníkem.
00:22:22Řekni mi všechno. Matka ještě spí.
00:22:29Tvé mlčení je svým způsobem čestné, ale jak sám vidíš,...
00:22:39...výsledek je pro všechny krušný.
00:22:45Myslím, že by ses měl doktorovi svěřit. Nutit tě nemohu,...
00:22:53-...ale není možné uhýbat pravdě.
-Má mě rád a věřil mi.
00:23:03Nikdy mi neodpustí.
00:23:09Neřekl jsem vám to, protože jsem měl slečnu Doru rád.
00:23:17Tak to se tedy povedlo. Ty jsi byl vážně do ní zamilovaný?
00:23:26-Pochlubil ses doma?
-Řekl jsem to otci. Poslal mě sem.
00:23:33Přišel jsi, protože chceš slyšet svůj ortel. Dobře.
00:23:41Co myslíš, kdybys mi to řekl, utekla by?
00:23:52Nevíš, ale utekla by stejně.
00:23:59-A kdyby tedy utekla, jsi vinen nebo ne? -Nejsem.
00:24:07Blbečku, myslíš, že jsi bez viny? Tak to tedy ne. Zklamal jsi mě.
00:24:19Zakoukat se do děvčete jako je Dora.
00:24:27Zradit pro její jeden prolhaný úsměv. To je charakterní?
00:24:34Co? A netvař se tak nejapně! Zachoval ses hanebně!
00:24:43-Přece jsem ji nemohl zradit.
-To ti řekl tatínek?
00:24:53Tak podle mě je to blbost. Věděl jsi, že se něco chystá.
00:25:03Věděl jsi to?
00:25:07A nic jsi mi neřekl. Nic. A v tom jsi mě zklamal.
00:25:16Jiná věc je, jestli ti odpouštím. Tak tedy ano. Odpouštím ti.
00:25:28Protože jsi pitomé, nezletilé mládě.
00:25:53Neboj, bude se ti tam líbit. Podívej se na maminku.
00:26:03Já už tady nechci zůstat.
00:26:12ZPÍVAJÍ. Proč kalino smutně stojíš? Snad se tuze sucha bojíš.
00:26:28Snad se tuze sucha bojíš.
00:28:00Pochválen pán Ježíš Kristus.
00:28:32-A nyní médium, jaký předmět držím v pravé ruce? -Hodinky.
00:28:41Ano, výborně. Děkuji.
00:29:03Prosím ty, kteří čekali víc, aby mi odpustili.
00:29:11Vše zavinily ty zpropadené verše. Ale kdo občas nepocítí touhu...
00:29:19...vrátit se tam, kde prudce květ voněl, že svedl nás z cesty...
00:29:27...a poohlédnout se po svých pošetilých činech, které již...
00:29:34...nemůžeme napravit. A tak je naše cesta dlážděna...
00:29:41...hříchy a omyly a my si jen můžeme přát,...
00:29:47...aby nám bylo odpuštěno.
Předlohou tohoto půvabného filmu se stal stejnojmenný román spisovatele Jaroslava Havlíčka, od jehož úmrtí v těchto dnech uplynulo 75 let (*3. 2. 1896 – †7. 4. 1943). Lyrický příběh z počátku minulého století s atmosférou malého jihočeského města vypráví o vnímavém dospívajícím chlapci Emilovi (J. Marek), který prožije první citové okouzlení a zároveň hluboké rozčarování. He Li Ma Do E jsou počáteční písmena jmen pěti osobitých dcer drsného venkovského lékaře – Heleny (J. Dolanská), Lídy (Z. Bydžovská), Marie (L. Krbová), Dory (L. Zedníčková) a Emy (J. Konečná), které zasáhnou do života nemocného chlapce. Životní moudrost doktora Hanzelína (J. Somr) pomůže mladému chlapci bolestnou situaci překonat. K filmu J. Jireše napsal scénář Václav Šašek, který za něj v roce 1993 získal Českého lva v kategorii nejlepší scénář.
