Koledy jsou nedílnou součástí vánočních svátků. V čem jsou sváteční písně odlišné v různých evropských zemích?
Koledy evropských národů

Slovo „koleda“ je všeslovansky rozšířeno, praslovanština jej přejala z latinského calendae (první den v měsíci) a pohanští Slované slovem koleda označovali slavnosti spojené se zimním slunovratem. Vánoční koledy se zpívaly původně pouze během doby vánoční, v posledním půlstoletí se však oproti původní tradici zpěvu adventních písní a rorát začaly zpívat již během adventu. Vy uslyšíte evropské koledy- české, bulharské, polské, belgické, italské, francouzské, německé a anglické, kde vás jistě zaujme ve středověku populární „Good king Wenceslas“, která popisuje legendu o nejznámějším patronovi české země. Nastudoval je český sbormistr Miroslav Venhoda (1915-1987) na počátku šedesátých let minulého století se souborem Noví pěvci madrigalů.

Koleda označuje původně píseň, kterou děti zpívají během velkých křesťanských svátků (Vánoce, Tří králů) při obcházení jednotlivých domů, kdy „si koledují“ o výslužku, kterou představovalo především jídlo nebo pití; tento zvyk se dnes udržel už pouze na vsích. Postupně však se slovo koleda stalo označením písně s vánoční tematikou, původně s náboženským obsahem, v posledním století však i bez něho. Tradiční koledy mají silnou melodii, často založenou na středověkých sborových vzorech, a sloku následovanou refrénem, často zpívaným sborově.

Historie Křesťanských vánočních koled sahá do 13. století, podle legendy je autorem první koledy svatý František z Assisi (1181–1226). Jednou ze zajímavostí je, že v 15. století bylo v Polsku přeloženo hodně koled z češtiny, šlo o koledy Jednoty bratrské.

Napište nám