Kočičí hra

Divadelní představení v Tylově (dnes Stavovském) divadle se hrálo od premiéry 7. února 1974 do prosince 1982, a právě v tom roce jej zaznamenala Československá televize. Fenomenální divácký úspěch hry maďarského autora na naší první scéně byl vlastně pohledem zvnějšku nepochopitelný. Co je vlastně tak atraktivního na hře, která zobrazuje život 65leté důchodkyně v socialistickém Maďarsku a její na vozíček upoutané sestry žijící v Západním Německu? Co může být zábavného na milostném trojúhelníku mezi tou starou Erži, jejím dlouholetým nápadníkem – emeritním operním pěvcem – a její nejlepší kamarádkou? Kromě toho, že příběh je napsán na pomezí grotesky a absurdního dramatu, přestože se opírá o dobové reálie, že v něm stačí dvě hlavní a několik vedlejších postav, a hlavně že je fenomenálně zahrán dvěma fantastickými herečkami Danou Medřickou a Vlastou Fabianovou – vlastně už nic...

Mnohotvárné herectví plné energie, hlasové, mimické a pohybové schopnosti vyjádřit každé hnutí mysli své hrdinky a přitom tak životné, jako by ani z jeviště nepromlouvalo – mistrovský kus Dany Medřické. Citlivé v uměleckých prostředcích, ale prožité a s kulturou řeči, dokonalé ztvárnění kultivované staré ženy na vozíčku v podání Vlasty Fabianové. Herecký koncert.

Příběh dvou sester, jejichž život dělí železná opona, rezonoval s pocity diváků svou pravdivostí. V interpretaci Dany Medřické se navíc postava Erži Orbánové stala symbolem nezdolného optimismu navzdory bídě života. Představení mělo neuvěřitelný úspěch a trhalo rekordy (403 repríz), bylo na svou dobu na Národním nejúspěšnější, v nedávné současnosti je v reprízovosti předčil jen Donutilův Sluha dvou pánů. Díky televiznímu záznamu se diváci mohou dodnes těšit dokonale prožitým herectvím.

Tentokrát reprízu věnujeme stoletému výročí narození významné české herečky Dany Medřické.