13. komnata Milana Schelingera
Premiéra: Pátek 13. 10. 2017 na ČT100:00:28 Za štěstím chtěl jsem jít víc, než snad tisíckrát.
00:00:40 Ještě sním, ještě mám chuť velkým se stát.
00:00:50 Kdyby ten kovář nějakej mě pozoroval a říkal,
00:00:52 že to takhle dělat ještě nikdy neviděl,
00:00:57 tak mu můžu vždycky říct, že jsem zpěvák a kytarista.
00:01:01 A tohleto mám jen jako takovou okrajovou zálibu.
00:01:04 A jsem z toho venku tím pádem.
00:01:07 Já se přiznám, že, když už takhle bilancuju,
00:01:11 že já jsem si vlastně celej život na všechno hrál jenom.
00:01:20 Zpěvák, kytarista, malíř a umělecký kovář Milan Schelinger
00:01:25 zažil v životě mnoho krizových chvil.
00:01:28 Tou nejbolestivější byla ovšem
00:01:29 ztráta milovaného a slavného bratra Jiřího,
00:01:32 který na vrcholu své hudební kariéry
00:01:34 tragicky zahynul.
00:01:36 I přesto, že Milanovi působil spíš starosti,
00:01:39 o jeho mimořádné hudební dědictví pečuje dodnes.
00:01:42 Z bratrova stínu se mu však nikdy nepodařilo vystoupit.
00:01:46 A to je i tématem jeho 13. komnaty.
00:01:50 On byl starší o 11 měsíců,
00:01:51 maminka si sotva odbyla šestinedělí a už v tom zase lítala,
00:01:56 takže jsme téměř vyrůstali jako vrstevníci.
00:01:59 Ale brácha, přece jenom ten rok je náskok.
00:02:02 U malejch dětí je to znát.
00:02:04 Takže já jsem ho z postýlky pozoroval, jak dělá první krůčky
00:02:07 a říkal jsem si, no takhle teda, to nevím.
00:02:10 On mě táhnul, samozřejmě, jako starší.
00:02:13 On měl vždycky ten nápad a já jsem mu sekundoval.
00:02:17 Jako Watson Holmesovi.
00:02:20 Jako děti jsme vyrůstali vedle sebe.
00:02:22 Jsme spali na gauči nohama k sobě, protože jsme měli malej byt
00:02:25 a občas jsme se do sebe dali,
00:02:27 ale jinak jsme si spolu hráli, to je jasný.
00:02:32 Ten vzorec toho staršího
00:02:33 a syndrom mladšího bratra, ten je danej.
00:02:37 Byla tam nadvláda. Byla tam určitá nadvláda.
00:02:40 Já jsem byl vždycky tak o hlavu menší,
00:02:42 takže on tu fyzickou nadvládu nade mnou měl.
00:02:45 A když jsme něco vyvedli a rodiče potrestali vlastně jeho,
00:02:49 potom on se mi pomstil.
00:02:53 Rodiče velmi záhy odcházeli do města,
00:02:56 chtěli taky žít, tak chodili do města.
00:02:58 Řekli, děti, nehrajte si s plynem,
00:03:01 ne abyste tady svítili, koukejte spát.
00:03:03 Brácha si lehnul a říká, koukej jít zhasnout.
00:03:06 Já jsem se bál potmě v tý posteli, tak mě třeba vzal za vlasy,
00:03:09 dotáh mě k vypínači, sám zhasnul
00:03:11 a za vlasy mě zase dal do tý postele.
00:03:16 Jednou mi narval tátovy špinavý ponožky do pusy.
00:03:20 Ale to jsou děti, to je normální.
00:03:23 Na rozdíl od Milana byl Jiří odmala nespoutaný živel.
00:03:27 Už v pubertě propadl rockové muzice,
00:03:29 bouřil se proti všem pravidlům a často se dostával do problémů.
00:03:34 S kamarádem z teenagerovské kapely ve svých 18 letech
00:03:37 vykradl obchod s potravinami.
00:03:39 Chytili je a oba skončili ve vazbě.
00:03:44 Tam mu muklové poradili, ať udělá demonstrativní sebevraždu,
00:03:48 ať si podřízne ruce, že získá modrou
00:03:53 a že se dostane z basy.
00:03:54 Tak se dostal z basy do blázince, do Bohnic, samozřejmě,
00:03:58 tam jsme ho byli navštívit, ale měl modrou knížku.
00:04:01 Nešel na vojnu a moh jít dělat muziku,
00:04:05 když se z tohohle toho vymotal.
00:04:06 Vymykal se hlavně konvencím. Řekla bych, že je bořil doslova.
00:04:11 Hlavně v tom socialismu to bylo strašně zvláštní,
00:04:14 protože tam bylo to všechno takové sešněrované
00:04:18 a všichni byli, museli se držet, on prostě se vymykal,
00:04:23 On v podstatě rebel byl.
00:04:25 On dělal muziku, která trošku rozčilovala některý
00:04:29 takový konzervativnější typy těch lidí, který rozhodovali o tom,
00:04:34 jestli vůbec můžeme hrát a zpívat, jak to tehdy bylo.
00:04:37 A on dělal takovou tu muziku, on dělal ten tvrdej bigbeat.
00:04:41 Mu vadilo, že musí pro tu televizi do sobotního pořadu natočit Špenát
00:04:47 a přitom s kapelou chtěli dělat ty tvrdý věci.
00:04:51 Znám tisíc důvodů pro tisíc špatných rán,
00:04:59 znám tisíc smutných příběhů bez hrdinů i dam.
00:05:04 Byl hrozně nepraktickej člověk.
00:05:06 Přijel si ke mně vyměnit z Vinohrad žárovku v blinkru,
00:05:09 protože to bylo nad jeho síly.
00:05:11 Přijel za mnou, říká, hele, brácha, vyměň mi žárovku.
00:05:14 Já říkám, co je?
00:05:14 Dyť to tady takhle... Já vím, ale já to nechci dělat.
00:05:18 On nechtěl nic dělat takovýho.
00:05:21 Vydělal takový prachy!
00:05:22 Jsem mu říkal, jak to, že nemáš chalupu?
00:05:25 Nebo jak to, že nemáš nahrávací studio,
00:05:28 dyť to všichni maj!
00:05:30 Jak to, že to nemáš?
00:05:31 Brácha na tyhlety věci byl úplně levej.
00:05:37 Samozřejmě, my jsme žili v noci všichni.
00:05:39 Protože po koncertě se spát nechodilo.
00:05:42 Člověk než dojel do hotelu a pak se ještě sedělo
00:05:44 a povídalo se o muzice.
00:05:47 Samozřejmě se nějaká sklenička u toho vypila.
00:05:50 Ale rozhodně nemoh bejt Jirka alkoholik,
00:05:52 protože by nemoh dělat dobře práci, tak, jak ji dobře dělal.
00:05:56 Na konci 70. let se Milanovi splnil sen.
00:06:00 Mohl nastoupit do slavné kapely svého bratra, jako kytarista.
00:06:04 A později získal i postavení kapelníka.
00:06:07 Jirkův nepraktický a nespoutaný život
00:06:09 tak s příchodem Milana dostal konečně řád.
00:06:14 Najednou jsme spolu konečně hráli, což byl můj dávnej sen,
00:06:18 že se nakonec stejně sejdeme v kapele.
00:06:20 Vlastně jsem byl takovej ten racionální člověk,
00:06:23 kterej byl schopen jít jednat na Pragokoncert,
00:06:26 protože ty kluci v tý kapele
00:06:29 byli přece jen trošku výstřední, řekněme.
00:06:34 Milan byl určitě víc při zemi.
00:06:37 Jirka byl iniciátor asi všech takových klukovin a všeho.
00:06:42 Ale zase to mohlo být právě dobře, že mohli takhle spolu fungovat.
00:06:46 Jeden měl víc rozumu, druhej víc těch nápadů a fantazie.
00:06:50 Najednou jsem viděl, jak ten brácha potřebuje, aby ho někdo kočíroval.
00:06:54 On vlastně nebyl samostatnej. To je vono.
00:06:59 A nyní vyhlašujeme dámskou volenku.
00:07:15 Byl to nerovnovážný vztah, každopádně.
00:07:18 Jestliže jeden je v tom postavení alfa,
00:07:21 kterému říkáme, ten nekritizovatelný, jaksi pánbůh
00:07:26 a ten druhý v tom postavení beta, nebo dokonce gama,
00:07:32 takový ten třeba trošku otloukánek, tak to pochopitelně se pak odráží
00:07:35 ve všech kvalitách jejich vlastního života,
00:07:40 ale samozřejmě i toho vzájemného života.
00:07:43 Zajímavý na tom bylo, že, řekněme v tom 79.,
00:07:47 kdy jsme začli spolupracovat, jsem vlastně najednou cítil,
00:07:50 jako kdybych se stal já tím starším bratrem,
00:07:53 kterej nad ním dohlíží a nějak tak uspořádává jeho kroky.
00:08:00 Nebo dokonce snad tátu jsem suploval.
00:08:06 Bohužel to trvalo jen půl roku a asi 100 koncertů.
00:08:12 Po prvním nevydařeném manželství
00:08:14 se Jirka oženil s filmovou skriptkou Jitkou.
00:08:17 I druhé manželství se ale brzy začalo rozpadat.
00:08:21 Milan postupně přebíral starosti i za Jirkův osobní život.
00:08:26 Ten závěr byl špatnej. Jsem ho 11 x stěhoval tam a zpátky.
00:08:30 To je strašný. Jak se může chlap stěhovat zpátky?
00:08:37 Ano, kdyby tam měl děti, tak tomu rozumím.
00:08:40 Ale když je to manželství bezdětný, tak 11 x se nemůžu někam vracet!
00:08:46 To je prostě, to mi musí úplně rozleptat sebevědomí!
00:08:49 To není možný! Gramofon, dvě bedny, kytara, taška s hadrama
00:08:54 a to bylo všechno.
00:08:57 Tím, jak on často v tom společenském,
00:09:02 mezilidském kontaktu selhával,
00:09:05 tak ten jeho bratr se snažil to vždycky napravit.
00:09:09 Takže mu nezbývalo nic jiného, než aby se z pozice toho mladšího,
00:09:14 dostal do tý pozice, se to převrátilo a on se stal
00:09:18 takový manažerem toho svého bratra.
00:09:23 Z chlapskýho hlediska mě to úplně uráželo,
00:09:26 že takhle může někdo trpět, jako když chce trpět, mi to přišlo.
00:09:33 Někdo chce trpět. Masochista chce trpět.
00:09:39 A masochista vztahovej, to je příšerný.
00:09:44 Vedle úspěšného koncertování se svým bratrem,
00:09:47 se Milan vrátil i ke svému koníčku z dětství.
00:09:50 K malování. Prožíval nejšťastnější období svého života.
00:09:55 Já jsem v dětství furt kreslil. Furt jsem kreslil. Furt mi říkali,
00:09:58 ty musíš bejt, Jirka bude hudebník a ty budeš malířem, to je jasný!
00:10:02 Maloval jsem všechno, co jsem viděl.
00:10:04 Koně na vesnici a támhle, tohle.
00:10:07 A furt jsem kreslil.
00:10:09 Na sklonku 70. let jsem si říkal, teď si to zařídím trošku,
00:10:14 koupím si štafle, koupím si plátna, pěkně budu malovat,
00:10:18 prostě jsem renesanční umělec!
00:10:21 Jednoho slunečného jarního dne r. 1981
00:10:25 odjel Jiří zpívat do Bratislavy.
00:10:27 A Milan využil volný víkend k malování.
00:10:30 Téma jeho obrazu ve své symbolice
00:10:32 předznamenalo Jirkovu tragickou smrt.
00:10:35 Byla neděle odpoledne
00:10:39 v prosluněným pokoji v těch Nuslích jsem namaloval tohleto,
00:10:43 což je samozřejmě z výtvarnýho hlediska 0.
00:10:48 Ale je to vlastně namalovaný 12 hod. před Jirkovou smrtí.
00:10:54 A to je šílený. Že je to vlastně nějaká předzvěst,
00:11:00 zhmotněná předzvěst, mimosmyslový vnímání, jo?
00:11:04 Ale vlastně ještě dopředu jako.
00:11:07 Že já už jsem věděl, že se tam něco takovýho stane!
00:11:12 A já jsem to zachytil! A ono se to ještě nestalo!
00:11:15 To je vlastně cesta v čase, cesta v čase dopředu!
00:11:19 A on se v noci utopil. To je strašný.
00:11:25 Tak vidíme to jasně. Je tam voda, ta voda vystříkla,
00:11:29 čili tam něco spadlo do tý vody.
00:11:32 Jsou to takový... Tohle je jasný stehno nohy lidský.
00:11:36 To žuchnutí do vody tam je! Tím naivním způsobem zpodobněný.
00:11:43 Je to tak, no.
00:11:47 Kdybych se tím zabejval emotivně, tak bych se dávno oběsil.
00:11:54 Já si pamatuju, že jsem v pondělí ráno,
00:11:57 kdy jsem ještě furt to nevěděl, nějaký tušení jsem měl.
00:12:02 Tak jsem šel k holiči a ty svoje dlouhý vlasy
00:12:04 jsem si nechal ostříhat na mariňáka, úplně nakrátko.
00:12:09 Aby se něco dělo se mnou. Nevěděl jsem, co mám dělat.
00:12:15 Teprve potom jsem jel vlastně za tou Jitkou,
00:12:20 za tou bráchovou ženou a ta mi to z balkonu řekla, co se stalo.
00:12:23 A jeli jsme spolu hned do Bratislavy. V tý chvíli.
00:12:26 Jsme hned sedli do auta a jeli jsme tam.
00:12:31 S Jiřího odchodem se Milan nedokázal dlouhá léta smířit.
00:12:35 A jeho smrt považoval až donedávna za nevyjasněnou.
00:12:40 Tam byla nějaká ta dívka,
00:12:41 kterou jsme znali, jako kapela taky.
00:12:44 Tu on tam potkal, ta tam byla s nějakým šamstrem,
00:12:48 kterýmu se asi nelíbilo nějak,
00:12:50 že se s ní brácha nějak důvěrně moc baví ve vinárně,
00:12:55 tak tam mohlo dojít k tomu vyzvání na ten souboj jako,
00:12:59 že skočej do tý vody.
00:13:02 Že prej to tam je zvykem v Bratislavě.
00:13:04 Takovej siláckej kousek,
00:13:06 že skočej frajeři prostě kvůli holce do vody.
00:13:10 Ten se držel bóje, než pro něj přijeli, tenhle
00:13:14 a bráchovi se to nepovedlo.
00:13:17 Tohle se stalo z neděle na pondělí.
00:13:19 Čili už dávno měl bejt s náma v Praze na pivě,
00:13:23 s celou tou společností,
00:13:24 s kterou jsme každou neděli chodili na pivo.
00:13:27 To my dneska nevíme, s kým ještě se tam hodlal setkat.
00:13:30 Nebo proč tam takhle prolongoval ještě celou neděli.
00:13:33 Někdo nám vlastně nedávno řek, že se mu porouchalo auto,
00:13:37 že ho nemoh nastartovat před hotelem.
00:13:40 A že čekal na pondělí,
00:13:42 aby moh se spojit s nějakým servisem,
00:13:44 který by mu to dali do pořádku.
00:13:46 Takhle to bylo. Proto tam zůstal.
00:13:48 A šel zase na pivo večer v neděli tam.
00:13:50 A tam narazil na ty lidi, s kterýma se pak tohle stalo.
00:13:54 To je vono.
00:13:57 V podstatě už jsem opustil takový teorie různý.
00:14:01 Jak se dostal do vody, to se už nikdy nedovíme.
00:14:05 To je jasný. Ale že to je on, to víme.
00:14:09 Protože měl klíčky v džínách u sebe.
00:14:12 A loni mi přišla anonymně
00:14:15 taková složka celá i s fotografiema,
00:14:18 která byla skartovaná oficiálně.
00:14:21 Já jsem se setkal někdy v r. 94
00:14:23 s ministrem Langošem na nějaký párty, on říkal,
00:14:26 jó, to je skartovaný všechno, to už se nedá dohledat.
00:14:30 Předloni mi to přišlo, celej fascikl, můj výslech,
00:14:34 výslech Jitky, výslech všech těch lidí,
00:14:36 který to nahlásili tam, tu nehodu.
00:14:39 Pitevní zpráva, fotky z místa činu.
00:14:42 Brácha na pitevním stole, no strašný.
00:14:45 Podobným siláckým kouskům se Jiří věnoval už dříve,
00:14:48 se svým švagrem Viktorem Faktorem,
00:14:51 který rád experimentoval s mystikou.
00:14:53 Často spolu balancovali na hranici svých fyzických
00:14:57 i duševních možností.
00:14:58 Jirkovo hazardování s životem Milana odjakživa dráždilo.
00:15:03 S Viktorem chodili po kominickejch lávkách
00:15:06 u nich v baráku v činžáku na Letný.
00:15:08 Šli na kominický lávky nahoru, co jsou. Na třípatrovejch barákách,
00:15:13 tam chodili pozorovat hvězdy.
00:15:16 To je taky strašná kravina, viď.
00:15:18 V noci jít na kominický rezatý lávky!
00:15:22 Buď spadnu na dvůr, nebo do ulice. To je šílený!
00:15:26 Na Karlovým mostě chodili po tom obrubníku.
00:15:31 Čili, tam se hrálo, tam si na to hráli.
00:15:35 A brácha to pak udělal natvrdo. Strašný.
00:15:38 Takhle talentovanej člověk,
00:15:39 takhle se, takhle si zkazit prostě, na prahu vlastně dospělosti.
00:15:47 Třicítka. Co to je, třicet let? To je konec mládí.
00:15:50 Teprve můžou začít výborný věci.
00:16:00 Samozřejmě mě to zasáhlo kardinálním způsobem.
00:16:03 Se obrátil celej můj život naruby.
00:16:05 Rozpadlo se mi manželství a vlastně celý to úsilí předchozí doby,
00:16:11 kdy to směřovalo k tomu, že budu hrát konečně s tím bráchou,
00:16:15 což se také stalo, ale to krásný období trvalo krátce.
00:16:18 Tak prostě tím jeho odchodem se to všechno úplně zhroutilo
00:16:21 a musel jsem bojovat sám potom v tý muzice už.
00:16:26 Po Jirkově smrti se Milan snažil
00:16:28 zůstat na scéně československé rockové muziky.
00:16:32 Dostal se i k spolupráci s undergroundovou kapelou
00:16:34 Plastic People.
00:16:38 Jsem se zúčastnil natáčení jednoho alba u Václava Havla
00:16:42 na Hrádečku u něj na chalupě.
00:16:44 To bylo album Hovězí porážka se to jmenovalo.
00:16:48 Krásný věci prostě.
00:16:50 Oni zhudebňovali básníky všelijaký a to mělo nějakej obsah.
00:16:56 Byl to takovej kumšt zvláštní.
00:16:57 Tam se zpívá: I jali se poltiti.
00:17:01 Poltiti, poltit krávu vejpůl, bleskem do hlavy.
00:17:08 Tam jsou tyhlety texty. Prostě o hovězí porážce.
00:17:10 To je o tom, jak se zabíjejí zvířata na jatkách, jo?
00:17:16 Vlastně jsem si podkopal kariéru
00:17:19 tím, že jsem šel hrát s těma Plasticama.
00:17:21 Což mě asi taky pohřbilo. On vám to nikdo neřekne.
00:17:25 To vám nikdo neřekne, jó, vy jste šel na Plasticy,
00:17:29 to končíte tady s deskama.
00:17:31 Ale takhle jsem si vybral.
00:17:34 Šlo o celkovou dramaturgii tý kapely,
00:17:37 která si chtěla dělat to svoje a proto nemohla hrát!
00:17:42 To je vono.
00:17:45 Na konci 80. let Milan tápal.
00:17:48 Nedokázal se prosadit s vlastní tvorbou.
00:17:50 Víceméně z nouze proto přijal nabídku od Jirkova švagra Viktora,
00:17:54 který mu našel práci u státního podniku Vodní zdroje.
00:17:58 V zaměstnání hledal pitnou vodu,
00:18:00 ve svém životě možnosti, jak znovu začít koncertovat.
00:18:05 Milana jsem poznal až hodně dlouho, až po Jirkovi.
00:18:08 Jednou jsem v hospodě potkal člověka,
00:18:09 který se mi představil jako Milan Schelinger a říkal,
00:18:12 dyť my se, člověče, musíme znát.
00:18:13 On mi pak vyprávěl, že sem přijel jednou pracovně,
00:18:17 na Šumavu, jako jakýsi zeměměřič, něco tady vyměřovali
00:18:21 a stál někde na nějakým kopci
00:18:23 a viděl v dálce rozbořenou stodolu plnou kamení.
00:18:27 A říkal, tohle musí bejt moje. A koupil to.
00:18:29 Po revoluci se Milan pustil do revivalu písní svého bratra.
00:18:33 A s vlastní kapelou začal koncertovat.
00:18:35 Na jednom vystoupení poznal i svou novou osudovou ženu Annu.
00:18:39 Tak jsem si říkal,
00:18:41 vlastně to je to naše rodinný stříbro,
00:18:44 tak žačnu jezdit bráchu.
00:18:45 Na jednu stranu to chce,
00:18:47 na druhou stranu to bere jako břímě.
00:18:48 Jako těžké břímě.
00:18:50 Ale zase když ho vidím na těch koncertech, jak zpívá
00:18:53 a tu radost, tak já si myslím,
00:18:55 že přesto prožívá i nějakou tu radost,
00:18:58 že to není jen kára.
00:19:01 To tak nesu ten prápor, no. Je to takový prostě...
00:19:05 Ale furt je za mnou vidět ta kára s tím mrtvým bráchou,
00:19:08 jak to táhnu, tu káru.
00:19:10 To je příšerný. Je to takový stigma trochu.
00:19:14 To, že to je jakýsi plagiát něčeho,
00:19:16 no tak to mu třeba v tuhle chvíli ani tolik nevadí,
00:19:19 protože dominující a nejdůležitější je,
00:19:22 že on tu památku toho bratra
00:19:26 takovýmhle způsobem jaksi zfruktifikoval.
00:19:30 Radši bych byl, kdybysme byli třeba měli instalatérskou firmu.
00:19:34 Brácha se nedoučil instalatérem.
00:19:37 A furt bych ho měl a jezdili bysme spolu dělat ty koupelny
00:19:40 a měl bych bráchu prostě.
00:19:49 Pro něj to, že vlastně se stal oživlým stínem svého bratra,
00:19:54 je zadostiučinění.
00:19:58 Protože on teď to může dělat tak, jak by si přál,
00:20:01 aby to býval bratr dělal.
00:20:03 Důkaz toho je, že v drobných detailech
00:20:08 se mu snaží připodobnit.
00:20:12 Já mám to štěstí, že mám podobný hlas přirozeně.
00:20:16 Že vlastně já ho neimituju, vůbec se do toho nestylizuju,
00:20:20 zpívám za sebe a ono to tam tak nějak je.
00:20:23 Jak mi říkaj lidi.
00:20:28 V první řadě tam musej bejt ty superhity. To je jasný.
00:20:31 Jahody mražený, Růženka, Holubí dům,
00:20:33 takový ty bubble gumový, Sim sala bim a René, já a Rudolf,
00:20:38 takovýhle věci, který vlastně nejsou pro instrumentalistu
00:20:44 žádným hudebním zážitkem.
00:20:48 Ta písnička je hloupoučká, ale o to víc se líbí!
00:20:53 Nejvíc lidi skáčou na tyhlety hovadiny.
00:20:57 Milanovo šťastné období korunoval sňatek s Annou
00:21:00 i založení nové rodiny.
00:21:02 Díky dobrému psychickému rozpoložení
00:21:04 se dokázal vrátit na rockovou scénu v plné síle.
00:21:08 Náhle ale zjistil,
00:21:09 že bratrových revivalů rapidně přibylo.
00:21:11 Lidé si je pletli a navíc kazily dobré jméno
00:21:14 Jirkova hudebního odkazu.
00:21:17 Milan se proto rozhodl zaregistrovat ochrannou známku
00:21:20 Jiří Schelinger a začal vystupovat s bratrovými písněmi
00:21:23 poprvé pod svým jménem.
00:21:26 Milan Schelinger a band! A hezkou zábavu!
00:21:40 Proč by měl někdo se zvýhodňovat na trhu pomocí našeho dobrého
00:21:44 hudebnického jména a zcela beztrestně?
00:21:51 Rozumíte? Najednou jsem si uvědomil,
00:21:54 že tady někdo šije boty značky Baťa a není Baťa.
00:21:58 Takhle bych to přirovnal.
00:22:00 Takže jsme se s většinou z nich nějak dohodli,
00:22:03 že to budou používat legálně.
00:22:08 Po nejakých 2 rokoch takisto,
00:22:10 keď už prejazdili celú republiku párkrát, tak už ubývalo,
00:22:13 koncertov bolo menej.
00:22:15 I členovia z kapely odišli, kapela sa rozpadla,
00:22:19 musel zháňať nových spoluhráčov, tak vtedy pochyboval, či vlastne
00:22:24 má v tom pokračovať.
00:22:25 Keďže vidí, že sa ozývajú mladý ludia, mladý fanúšikovia
00:22:29 a majú záujem o tie Jirkové piesničky,
00:22:31 to ho naplňa a dáva mu to zase význam, aby v tom pokračoval ďalej.
00:22:38 Dnes žije Milan s manželkou Annou v malé vesnici v Pošumaví,
00:22:42 kde se věnuje i kovařině.
00:22:44 Před 3 lety porodila Anna Milanovi syna Jiřího Schelingera.
00:22:49 I s dětmi z předchozího manželství udržuje dodnes krásný vztah.
00:22:54 Pro mě vždycky bylo největším hnacím motorem zachování rodu.
00:22:58 Otec, syn, otec, syn. Bráchovi se to nepovedlo,
00:23:02 tak vlastně jsem ty děti udělal tak trošku i za něj.
00:23:06 Mně to řekli nějaký kluci, ty děláš děti i za bráchu!
00:23:10 Milánku, ahoj! Takhle.
00:23:16 Mně to jméno hodně otevřelo dveří,
00:23:21 ale i jsem hodně narazil na určitou zášť
00:23:24 a třeba i závist vlastně, víte?
00:23:28 V průběhu toho období po tom Jirkovým odchodu.
00:23:36 Víte, on bude člověk, kterej v sobě, samozřejmě,
00:23:39 má úzkosti nějaký a samozřejmě se bude bát,
00:23:42 aby třeba jen tímhletím, když vystupuje
00:23:46 a mluví o svým bratrovi,
00:23:47 aby neříkal něco, co by se mohlo použít proti tomu.
00:23:51 Co by se vytrhlo z kontextu a řeklo se, no podívejte,
00:23:54 on ten Schelinger, to byl pěkný číslo.
00:23:57 Choval se takhle a tohle dělal. On tohle nechce.
00:24:01 On vlastně chrání tu památku, takže tyhle věci, ty nepříjemný,
00:24:07 ty už dávno spolknul.
00:24:10 Hlavní rozdíl je v tom.
00:24:11 že Jirka byl zpěvák a Milan je kytarista.
00:24:14 Nicméně se dneska ukazuje, protože dělá ten revival
00:24:17 a vlastně zpívá ty Jirkovy písničky,
00:24:20 což je strašně dobře,
00:24:22 a má podobnej hlas, tak je schopnej to zpívat taky,
00:24:26 ale prostě ten Jirka byl vždycky v tý dvojce ta jednička.
00:24:31 Ten Milan pochopitelně, tím nechci říct,
00:24:33 že ten Milan byl špatnej, nebo horší,
00:24:35 ale bylo to prostě daný jejich postavením.
00:24:39 Ten Jirka byl prostě známej, skvělej, úspěšnej zpěvák
00:24:43 a Milan byl prostě doprovodnej kytarista svýho bráchy.
00:24:47 Já na to znám jednu poučku.
00:24:50 Že někdo je osudem vlečen a někdo je osudem veden.
00:24:59 To myslím, je docela výstižný.
00:25:04 Heleďte, já bych to řekl takhle.
00:25:06 Pokud František Čech, jak tvrdí, že je císařem české popmusic,
00:25:11 což je dohledatelné, tak já jsem zákonitě králův bratr.
00:25:17 To není špatný, být králův bratr. To je dobrý.
00:25:21 Skryté titulky Eva Svobodová