13. komnata Elišky Haškové Coolidge
Premiéra: Pátek 23. 11. 2012 na ČT100:00:05 HUDBA
00:00:27 Životní příběh Češky,
00:00:28 která se dostala do nejvyšších pater americké společnosti,
00:00:31 mě doslova fascinoval.
00:00:34 Život v přepychu však náhle ze dne na den končí
00:00:37 a život jde dál.
00:00:41 Per aspera ad astra, přes překážky ke hvězdám.
00:00:44 Význam této vzletné věty
00:00:45 zjišťovala tato charismatická žena už od útlého dětství.
00:00:53 Já jsem přijela nazpátek v roce 1991
00:00:58 a šla jsem procházkou po celém lesním
00:01:02 a polním majetku mých rodičů a prarodičů.
00:01:05 Půda a les pro mě znamenaly hodně,
00:01:10 protože celý život mi o nich bylo vyprávěno a ne jen to.
00:01:13 Já si pamatuji
00:01:15 moje nejkrásnější památky z dětství.
00:01:20 Paní Eliško, kam to jdeme?
00:01:22 Jdeme ke kapličce svatého Vintíře.
00:01:26 Tady v jeskyni on kdysi dávno žil, v 10. století.
00:01:36 Dnes je tady hrobka mého tatínka,
00:01:39 který v roce 2001 zemřel,
00:01:41 a chtěl být pohřben v České republice.
00:01:46 Tak jsem se rozhodla ho pohřbít právě zde,
00:01:50 kde jsou vzpomínky na dědečka, na tatínka
00:01:54 a on ten les miloval.
00:01:58 Jak tatínek, tak já jsme brali doopravdy
00:02:00 inspiraci z babičky která byla dcera kováře,
00:02:04 která měla hlubokou víru a také,
00:02:08 která byla úplně nadčasová v jejím myšlení.
00:02:13 V padesátém roce mi psala dopis, který je mi vzácný.
00:02:18 Tam babička říkala, že doufá,
00:02:22 že budu dámou s ušlechtilým srdcem a duší.
00:02:26 Já myslím, že dítě by se mělo vést příkladem.
00:02:30 A ten příklad pro mě určitě rodiče i babička zanechali.
00:02:36 Dědeček Hašek byl českým bankéřem,
00:02:39 byl prezidentem burzy.
00:02:42 Ale byl také jedním z hlavních akcionářů
00:02:44 v Melantrichu.
00:02:47 A když přišli nacisté v 39. roce, tak hned přišli za ním
00:02:51 a nabídli mu, aby od něho odkoupila Dresde Bank
00:02:54 jeho akcie.
00:02:56 Věděl, že kdyby se stalo české slovo takto legálně nacistické,
00:03:02 tak by Češi vůbec nevěděli, co se děje.
00:03:05 On jim pětkrát od roku 39 do roku 42 řekl ne.
00:03:13 Když se nacisté probourali do sklepa našeho domu,
00:03:17 tak jsem se otočila, viděla jsem,
00:03:19 že jeden ten nacistický voják měl červenou marmeládu
00:03:26 od jednoho ucha k druhému.
00:03:27 A já jsem řekla:
00:03:29 "Ale maminko, tenhle člověk nemá žádné způsoby."
00:03:42 Potom přišli za ním 4. června,
00:03:45 když byl s babičkou v Jílovišti na víkend.
00:03:48 Ve dvě hodiny ráno ho odtáhli a 5. června ho popravili.
00:03:55 Na babičku to mělo obrovský vliv,
00:03:58 protože oni měli to nejlepší manželství,
00:04:00 o kterém se dá snít.
00:04:02 Pro ni to bylo hrozné.
00:04:04 Mně řekla jedna její známá, že jí vlasy zbělaly za týden.
00:04:11 Zámek po válce, babička do něho dala veliké peníze,
00:04:15 protože byl zdevastovaný.
00:04:18 Do 8 let jsem tady každé léto trávila s babičkou,
00:04:23 chodili sem známí světoví lidé, byla tady Diana Churchill.
00:04:29 Různí angličtí hosté, americký velvyslanec,
00:04:33 české významné osobnosti.
00:04:36 A já jsem byla poslána, abych je vždycky pozvala na čaj.
00:04:41 Takže jediná moje anglická slova byla
00:04:43 "Will you come to tea?"
00:04:46 Dětství paní Elišky,
00:04:49 byť se narodila se zlatou lžičkou v pusince,
00:04:54 od určitého věku začalo být velice těžké a dramatické.
00:05:00 Už za války v té rodině musel být strach a napětí.
00:05:04 A to dítě to vstřebává, byť nerozumí, proč to je.
00:05:08 Potom přichází chvilinka uvolnění, tedy po válce.
00:05:13 A pak přichází rok 48 a začíná to natvrdo a nanovo.
00:05:18 Nejdřív ztrácí tatínka.
00:05:23 Tatínek v roce 48 v lednu odjel do Ameriky,
00:05:28 pozván americkým ministrem obchodu,
00:05:31 zjistit, jak by se mohly rozšířit obchodní vztahy
00:05:35 mezi Amerikou a Československem.
00:05:38 A měl se vrátit 13. března.
00:05:40 Babička mu poslala telegram a řekla,
00:05:42 že je tady špatné počasí,
00:05:45 takže mu tím asi zachránila život a zůstal v Americe.
00:05:51 Mezitím se maminka nechala rozvést, protože nechtěla,
00:05:56 aby byla pořád sledována a podezírána, že uteče za ním.
00:06:03 Její matka byla paní, která byla dětinská, nezralá.
00:06:06 Byla to dívka z velmi bohaté rodiny,
00:06:10 která asi měla všechno ve svém životě ještě dřív,
00:06:13 než to přání vyslovila.
00:06:16 Ona byla vychována v tom, že svět je tady pro ni,
00:06:18 aby uspokojoval její potřeby.
00:06:22 Už po puči 48. jsem tady byla,
00:06:26 pamatuji si na to horké mléko,
00:06:28 čerství pečený chleba v naší troubě.
00:06:31 A také si pamatuji,
00:06:33 jak za mnou přišel nějaký zdejší kamarád z vesnice,
00:06:37 Vašek a řekl:
00:06:41 "Tak Eliško, já jsem slyšel, že vám už zámek nepatří."
00:06:45 Tak já jsem musela za babičkou
00:06:48 a ta mi musela vysvětlovat, co to znamená.
00:06:52 Babička byla myslím
00:06:54 jediná ženská figura v jejím mladém životě,
00:06:59 která jí dávala vřelost, lásku, zázemí.
00:07:04 A myslím si, že i ona sama ji vnímá, tu babičku,
00:07:07 jako velmi důležitou,
00:07:09 ba nejdůležitější osobu ve svém životě.
00:07:13 Psal se rok 49, duben 49, a my jsme s maminkou
00:07:18 a tříletým bratrem přes tyhle kopečky utekli
00:07:24 z České republiky, z Československa.
00:07:27 Když už jsme byli na cestě a věděli,
00:07:30 že už s žádným kamarádem mluvit nebudu, tak mi řekli,
00:07:32 že jdeme za tatínkem.
00:07:34 Tak to jsem věděla.
00:07:37 Ale že ztratím panenku, to jsem netušila.
00:07:40 A zvlášť, když to byla ta jediná panenka,
00:07:42 kterou jsem si mohla nechat poté,
00:07:45 co jsme se museli za 20 minut vystěhovat z vily,
00:07:50 rok před tím, a zanechat všechno.
00:07:55 Takže té panenky mi bylo hodně líto.
00:08:00 Myslela jsem ovšem, že jedeme všichni za tatínkem.
00:08:03 Bylo to pro mě dost překvapení,
00:08:06 že se maminka potom rozhodla
00:08:09 nejít se mnou do Ameriky,
00:08:11 ale že si nás maminka a tatínek nějak rozdělili.
00:08:16 A maminka si vzala tříletého bratříčka, který byl moc malý,
00:08:21 a já jsem jela za tatínkem do Ameriky.
00:08:26 Já jsem to jako zradu asi nebrala,
00:08:29 protože já jsem na to neměla ani čas myslet.
00:08:33 Já jsem přijela do Ameriky,
00:08:35 tam jsem se musela naučit angličtinu,
00:08:37 kterou jsem absolutně nezvládala.
00:08:42 Musela jsem v devíti letech do internátu v Americe,
00:08:45 protože tatínek se o mě nemohl starat.
00:08:49 To je další šok pro to dítě, v podstatě.
00:08:51 Ona dostala domov teprve, když tam přijíždí babička,
00:08:56 která se jí ujímá a vytváří to, čemu se dá říkat domov.
00:09:01 Musím říci, že mi maminka ani bratříček nechyběli tak,
00:09:07 že bych měla nějaké speciální zarmoucení kvůli tomu
00:09:10 v tu dobu, když jsem vyrůstala.
00:09:13 Ale o to víc jsem se snažila dát dceři to,
00:09:15 co já jsem neměla.
00:09:20 Já jsem si nemyslela v tu dobu,
00:09:25 že mi ta maminka zmizela navždy, což se vlastně stalo.
00:09:29 Protože jsem ji viděla příště, když mi bylo 17 let.
00:09:34 V té době mě strašně posílila víra,
00:09:37 i když to byla víra malé holčičky.
00:09:40 Umět říci promiň a umět odpouštět.
00:09:44 To byly věci, které mě strašně podržely.
00:09:48 Tatínek byl strašně zdrcen z toho,
00:09:51 že maminka neměla tu odvahu jít za ním.
00:09:54 To, že maminka našla její životní štěstí s někým jiným,
00:10:03 tak asi mě to bolelo spíš později,
00:10:07 než když jsem byla to dítě.
00:10:09 Tatínka to trápilo celý život,
00:10:11 ten doopravdy nikdy nenašel náhradu za maminku,
00:10:15 protože pro něho vždycky byla jeho žena.
00:10:19 My jsme s bratrem vyrůstali úplně jinak.
00:10:24 To britské školství je trošku jiné než to americké.
00:10:27 Ale trošku si myslel, že Amerika je nekulturní
00:10:32 a pohrdal Amerikou.
00:10:34 A to mně strašně vadilo, protože já jsem veliký patriot,
00:10:37 jak Ameriky, tak Česka.
00:10:41 Takže ten vztah nikdy nebyl budován,
00:10:43 tam nikdy nebyl žádný vztah s bratrem, což je veliká škoda.
00:10:48 To mě strašně bolelo,
00:10:50 zvlášť když bratr zemřel před pár měsíci,
00:10:53 tak že jsme neměli tu možnost říci si ty věci,
00:10:58 které jsme si říci měli.
00:11:02 Každý z nich se musel cítit tím druhým rodičem zavržen.
00:11:07 To už samo od sebe musí poznamenat vztah těch dětí.
00:11:11 Co by tam bylo, co by je mohlo spojovat?
00:11:13 Nic. Vlastně jen ta rivalita.
00:11:22 Tatínek byl příkladem,
00:11:24 protože byl pozitivní vždycky v životě.
00:11:27 A byl to pracovitý člověk, byl úspěšný bankéř.
00:11:35 Ale když všechno ztratil v Americe a začal znovu,
00:11:39 tak neztratil žádné hodnoty, které měl od babičky,
00:11:43 tak jako já.
00:11:44 -Jaká ta výchova byla?
-Přísná.
00:11:49 Bylo ode mě hodně očekáváno,
00:11:51 někdy si myslím, že až moc.
00:11:53 Někdy jsem nebyla občas šťastná,
00:11:55 když jsem musela přečíst
00:11:57 12 francouzských knížek v létě
00:12:00 a udělat tatínkovi synthesi ze všech, z každé.
00:12:06 Ale dokonce jsem o tom i jednou napsala básničku,
00:12:09 jak se mi to protivilo.
00:12:12 Ale teď jsem ráda, protože mluvím francouzsky.
00:12:15 Tatínek mi řekl, a to mě vedlo celý život:
00:12:19 "Eliško jsi emigrantka, máš, co ti nikdo nemůže vzít.
00:12:24 To je to, co máš v srdci a v hlavě."
00:12:27 Eliška absolvovala univerzitu v George Townu,
00:12:30 obor diplomacie.
00:12:32 Náhoda tomu chtěla, že začala ve dvaadvaceti letech
00:12:35 pracovat v Bílém domě.
00:12:37 Shodou okolností právě odcházela asistentka
00:12:39 prezidenta Kennedyho na mateřskou dovolenou.
00:12:42 A Eliška, která se původně ucházela o jiné místo,
00:12:45 ji nahradila.
00:12:48 Půvabná Eliška ovládala perfektně několik jazyků
00:12:50 a byla zběhlá v diplomacii i protokolu.
00:12:55 Já jsem začala v roce 63
00:12:59 přizpůsobovat řeči pana prezidenta Kennedyho
00:13:03 do písemné formy, aby se mohly dát do vázané knihy.
00:13:09 A pak za doby Johnsona, Lyndon Johnson mě požádal,
00:13:13 abych založila kancelář, která dodnes existuje.
00:13:16 Kancelář prezidentských zpráv
00:13:18 se to jmenuje v Americe.
00:13:21 Tak to byla potom moje funkce v Bílém domě.
00:13:22 A tu jsem držela 18 let.
00:13:27 Paní Eliška si nejvíce vážila Lyndona Johnsona
00:13:29 a Richarda Nixona.
00:13:31 Pracovala také pro Geralda Forda a Jimmyho Cartera.
00:13:35 Já si dodnes vzpomínám,
00:13:38 když jsme spolu dělaly první rozhovor,
00:13:41 tak jsme se samozřejmě dostaly na to, jak je možné,
00:13:43 že ona tak dlouho vydržela v Bílém domě.
00:13:46 A ona mi tenkrát řekla, že zřejmě si na ní cenili toho,
00:13:50 že je loajální.
00:13:53 A myslím si, že té její loajality, schopnosti a bystrosti,
00:13:57 že si toho američtí prezidenti cenili tak,
00:14:01 že ji vždycky přebírali do svého týmu.
00:14:04 Ona pro ně byla prostě velmi schopný pracovník.
00:14:10 Manžela jsem potkala, když jsem chodila s někým jiným.
00:14:14 A musel mě dost dobývat.
00:14:16 Měl obrovské úžasné jméno.
00:14:19 On byl něco, jako je tady Lobkowicz,
00:14:21 tak byl můj manžel vnímán v Americe.
00:14:23 Coolidge.
00:14:25 Jméno, které je v Americe velice významným jménem.
00:14:32 Oni žili vysoce společenským životem.
00:14:36 On byl vědec.
00:14:39 Dvacet let jsme žili velice krásný život,
00:14:43 oba dva jsme se věnovali dceři.
00:14:45 Manžel sice pracoval v New Yorku, ale dojížděl.
00:14:49 Někdy jsem jela i já za ním s Alexandrou.
00:14:53 Ale naše sídlo byl Washington,
00:14:55 tam jsme trávilivětšinu času.
00:15:00 Nejšťastnějším den mého života byl,
00:15:03 když se narodila moje dcera.
00:15:07 Eliška si v tom manželství opravdu užívala přepychu.
00:15:11 Mluví o tom, že třeba létali na dostihy do Ascotu,
00:15:14 na prázdniny do Evropy, měli krásný dům.
00:15:24 "Pravda a svoboda musí zvítězit."
00:15:29 Roku 89 to bylo k neuvěření.
00:15:32 My jsme to ještě do roku 90 nechápali, že to bude trvalé.
00:15:37 Máme mít strach se vrátit? Nemáme mít strach se vrátit?
00:15:41 Ta otázka tam určitě byla.
00:15:44 Já jsem se poprvé vrátila s manželem a dcerou.
00:15:49 A bylo tady ještě šedo, sníh, bylo velice ošklivé počasí.
00:15:55 Takže to k tomu ještě dodalo, ta smutnost nepěstování budov
00:16:01 a zanedbání budov.
00:16:03 Tak, jak vidíte tady za námi, to už bylo na rozpadnutí,
00:16:08 když jsem přijela nazpátek.
00:16:10 To je hájenka, kterou rodiče používali na hony.
00:16:14 Dát tohle všechno do pořádku,
00:16:16 já na to absolutně neměla.
00:16:20 Ti lidé jeli sem s nějakými ideály
00:16:25 a tady narazili na realitu.
00:16:28 Na realitu dost drsnou, protože tady narazili na to,
00:16:33 že jejich majetky jsou zdevastované,
00:16:36 že lidé je tady nebudou přijímat.
00:16:38 Protože ti lidé samozřejmě nebudou nadšeni z toho,
00:16:41 že někdo přijde a zrestituuje si majetek, který je třeba živil.
00:16:48 Za komunistů tady byly státní statky.
00:16:51 Tak tady v části byla mateřská škola,
00:16:55 byla tady závodní kuchyň.
00:16:58 A když jsem přijela, tak bylo v každé místnosti nahoře
00:17:01 dvanáct dvouřadových, dvojitých postelí,
00:17:05 kam chodili lidé na brigádu sbírat brambory.
00:17:10 Tatínek plakal, když to tady viděl.
00:17:13 Protože babička měla barokní nábytek,
00:17:17 dvacet Mánesů v hlavní hale.
00:17:23 To všechno se ztratilo, tady nezbylo nic.
00:17:30 Já jsem si vědoma,
00:17:32 že já ten zámek sama dohromady nedám.
00:17:35 Snažím se, jak můžu,
00:17:38 udržet ho aspoň ve stavu, kdy nehrozí, že by spadl.
00:17:43 Já jsem vždycky doufala,
00:17:44 že se mi z toho podaří udělat nějaké kongresové centrum
00:17:48 nebo nějaké vzdělávací centrum,
00:17:50 kam můžou lidé chodit na přednášky.
00:17:52 Já bych strašně ráda, aby to mělo nějaký takovýto směr.
00:17:57 Ale je pro mě těžké toho docílit sama.
00:18:02 Pro mě rodina a moje dcera byli všechno, i můj manžel.
00:18:08 A když se manželství rozpadlo,
00:18:10 to pro mě bylo strašně těžké.
00:18:13 A jestli si mám vzpomenout na doopravdy asi nejtěžší
00:18:16 část mého života, tak to bylo po rozvodu.
00:18:19 To jsem poprvé v sobě ztratila tu důvěru,
00:18:24 kterou jsem vždycky měla.
00:18:29 Ona to zvládla
00:18:31 a zvládla to také a zase zásluhou té babičky.
00:18:36 Ona se obloukem vrátila do doby,
00:18:40 kdy hospodařila babička a vzpomněla si na to,
00:18:43 jak se to dělá bez služebných, bez spousty peněz,
00:18:48 bez drahých večírků, bez značkových toalet.
00:18:54 Ten psychologický pád byl asi ten nejtěžší.
00:18:57 Ovšem ten materiální pád byl také těžký,
00:19:02 protože jsem žila velice pohodlným,
00:19:04 zhýčkaným životem, řekla bych.
00:19:06 Tak já jsem vzala předčasný důchod,
00:19:08 abych mohla cestovat do Československa.
00:19:12 Najednou jsem byla bez fondu, bez práce,
00:19:15 s dcerou začínající na univerzitě.
00:19:20 Mojí velikou podporou byla moje dcera i její chůva,
00:19:24 která s námi byla 25 let a která mi řekla:
00:19:29 "Paní, já vím, že vy mě nemůžete platit,
00:19:34 ale já vás teď neopustím."
00:19:37 Dívala jsem se ne na to, co nemám, ale na to, co mám.
00:19:41 Mám úžasnou dceru,
00:19:44 která se uměla přizpůsobit náhlé změně života.
00:19:50 Paradoxem toho rozvodu bylo,
00:19:51 že ona musela nakonec ze svého důchodu
00:19:54 ještě přispívat na život svému manželovi,
00:19:56 protože tak to je podle amerických zákonů.
00:19:59 Ona vydělávala, ona si platila penzijní pojištění.
00:20:02 Její manžel myslím, že toto zanedbal,
00:20:04 takže na to doplatila ještě tímto způsobem.
00:20:09 Posílila mě také víra.
00:20:12 Víra přišla opravdu velice razantně.
00:20:16 A i můj oblíbený sport aerobic v tu dobu,
00:20:20 protože jsem odmítla veškeré uklidňovací prostředky.
00:20:24 Ona skutečně každý den cvičí,
00:20:26 byla jsem u ní jednou na Šumavě,
00:20:28 když jsme tvořily tu knížku.
00:20:30 Byly jsme i běhat, ale vím, že ona dlouho jezdila na koni,
00:20:34 že velmi hrála tenis v Bílém domě,
00:20:36 jezdili do Camp Davidu.
00:20:38 Takže ona má v sobě velikého sportovního ducha.
00:20:42 A že to jí pomáhá.
00:20:45 Tak tady je ten náš rodinný dům.
00:20:48 A to zajímavé na tom
00:20:50 a významné i pro mě a můj život je,
00:20:53 že nápis toho domu byl
00:20:55 "Pevnou vůlí k vytčenému cíli!"
00:21:03 Tak asi deset let jsem dost zanevřela na muže
00:21:06 po mém rozvodu, který trval do roku 2001.
00:21:12 Ale pak v roce 2005 jsem potkala člověka,
00:21:16 kterého jsem znala celý život.
00:21:18 Někdy přijede on sem, někdy tam.
00:21:20 Je to trošku těžké přes oceán.
00:21:22 Ale jsme dobří přátelé.
00:21:28 Potom jsem začala pracovat.
00:21:30 Pracovala jsem pro otevření Marriott hotel tady v Praze
00:21:35 na Žofíně, vybudovat lepší catering a tak dále.
00:21:39 A potom mě někdo poprosil, abych napsala mé paměti.
00:21:44 Na shledanou. Krásný den vám přeji.
00:21:45 Taky, taky. Na shledanou.
00:21:47 Když se to stalo bestsellerem, tak mě pak požádali,
00:21:50 abych kandidovala do senátu.
00:21:53 Úspěšně v prvním kole,
00:21:55 v druhém kole jsem byla poražena.
00:21:58 A teď se zase rozhodnout, co budu dělat dál.
00:22:01 A tak jsem rozhodla, že to, co tady doopravdy chybí,
00:22:04 je ten obal.
00:22:06 To nejdůležitější bude, když začnu šířit znalosti protokolu.
00:22:12 Děkuji vám, že jste přišli se něco dozvědět
00:22:16 o společenském chování v prostorách
00:22:18 tohohle krásného hotelu Mandarin Oriental v Praze.
00:22:24 Paní Eliška z etikety nepovolí nikdy nic v žádném případě.
00:22:30 Vždycky všude, na každém kroku.
00:22:33 Já jsem s ní byla tři týdny v Americe, kam mě pozvala.
00:22:37 A opravdu potvrzuji, že i kdyby venku bylo 40 stupňů,
00:22:39 tak paní Eliška si vezme silonky
00:22:42 a lodičky s plnou špičkou.
00:22:46 Prezident Jefferson,
00:22:49 který byl třetím prezidentem Spojených států
00:22:51 a byl dědečkem mé dcery před šesti generacemi,
00:22:56 jednou napsal, že naše mladá demokracie
00:23:00 může mít ty nejlepší zákony a tu nejdokonalejší ústavu,
00:23:06 ale pokud nejsou způsoby, není ani ústava, ani zákony.
00:23:13 A myslím si, že je strašně důležité,
00:23:16 abychom se věnovali více dětem.
00:23:20 Na ministerstvu se tvořila malá skupinka,
00:23:25 jak dostat etiku, která je ovšem základem etikety,
00:23:30 na základní školy.
00:23:32 A navrhla jsem,
00:23:34 abychom umožnili firmám adoptovat školu
00:23:38 pro etickou výchovu našich dětí,
00:23:41 aby se to stalo životem ve školách.
00:23:45 A aby to byla spolupráce mezi rodiči, učiteli a dětmi.
00:23:50 To je také důležité.
00:23:52 Společenské chování je náramně důležitá věc.
00:23:56 Usnadňuje mezilidský kontakt
00:23:59 a rozhodně činí život příjemnější.
00:24:03 A to, že ona tady učí lidi, jak se mají chovat,
00:24:07 jak se mají oblékat, tak to je velmi záslužné.
00:24:12 13. komnata pro mě je asi to Česko.
00:24:17 Jako malinká jsem v Americe recitovala básně
00:24:22 plačícím krajanům, kteří ztratili vlast.
00:24:26 I já jsem cítila to, že jsem mou vlast ztratila.
00:24:30 Byla jsem strašně, strašně šťastná,
00:24:33 že mi byla vlast vrácena v roce 89.
00:24:40 Nyní se cítím tak podvedená, spíše smutná než podvedená,
00:24:46 protože jsem viděla šanci,
00:24:49 jak se tady těm lidem život doopravdy změní,
00:24:55 že budou šťastní.
00:24:57 A místo toho vidím, jak panuje tak silná nedůvěra
00:25:02 jednoho vůči druhému.
00:25:05 A hlavně nedůvěra k státu a k těm, kteří nás vedou,
00:25:10 kteří neumějí přiznat chybu.
00:25:15 Když Margaret Thatcher
00:25:18 sem přijela na 10. výročí Sametové revoluce,
00:25:23 měla ten nejkratší projev.
00:25:26 A ve Španělském sále řekla:
00:25:29 "Vy si myslíte, že máte svobodu?
00:25:31 Vy nemáte svobodu.
00:25:33 Pokud nebudete mít zákony a osobní zodpovědnost,
00:25:39 svobodu nebudete mít."
00:25:42 Titulky: Klára Derzsiová, Česká televize, 2012