O putování po stopách hlubokých tradic a prastaré víry (2005). Režie J. Šindar

Další díl cyklu Poutní místa zamíří na místo, které si kdysi svou proslulostí nezadalo s Lurdami a které se dnes stalo symbolem smíření a setkávání evropských národů. Filipov najdete ve šluknovském výběžku nedaleko Rumburku.

Zdejší kostel byl založen už v roce 1681, tehdy na hranici českého a saského království, ale poutní místo tu vzniklo až mnohem později. Podnětem se stalo uzdravení Magdalény Kadeové, narozené 5. června roku 1835. Magdaléna ve svých 19 letech onemocněla a nemoc ji trápila dlouhých 10 roků. Její ošetřující lékaři – dr. Görlich ze saského Gersdorfu a dr. Ulbrich z Jiříkova – tehdy prohlásili její nemoc za nevyléčitelnou. 13. ledna roku 1866 ale měla nemocná vidění a od té doby začala její nemoc zřetelně ustupovat. O dva měsíce později už úplně zdravá Magdaléna vypovídala před komisí. Podle církevních pramenů, by to měl být první zázrak na českém území.

13. ledna roku 1926 byl filipovský kostel rozhodnutím papeže Pia XI. Povýšen na baziliku minor. Koncem třicátých let už patřila filipovská bazilika mezi nejnavštěvovanější poutní místa ve střední Evropě. Zanedlouho se ale změnily poměry a zdejší krajina se stala krajinou nikoho. V roce 1953 se pak před basilikou dokonce objevil ostnatý drát s oznámením, že jde o hraniční pásmo a tudíž je sem vstup zakázán. Změnu přinesl až závěr XX. století. Dnes baziliku naplňují poutníci z blízka i z daleka, lidé různých vyznání, Němci, Češi, Slováci, Lužičtí Srbové. Liturgické texty tu zní česky, německy a latinsky. Padají tady národnostní i náboženské přehrady.

Stopáž18 minut
Rok výroby 2005
 ST AD
ŽánrDokument